Rok 1767 v kronice

Přepisy a překlady historických dokumentů jsou pořízené s pomocí umělé inteligence a mohou obsahovat chyby ve čtení starého rukopisu. Původní znění bývá u zápisu dostupné v rozbalovací části „původní přepis", případně přímo u uvedeného pramene; narazíte-li na nepřesnost, budeme rádi za upozornění.

1767
Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 2263

Purkmistr a rada města Horního Slavkova pronajímají měšťanům Janu Kryštofu Kaderovi, Janu Vilému Stückerovi, Tobiáši Mayerovi, Janu Josefu Prücknerovi, Antonínu Hußovi, Janu Gabrielu Waldertovi, Janu Jiřímu Bauerovi a Bedřichu Schmidtovi na 6 let honební právo na půdě poddaných v Hájích za 13 zlatých ročně.

Datace: 01.10.1767

Nájemní smlouva z roku 1767 o pronájmu mysliveckého (loveckého) práva na poddanském území královského horního města Slavkov (Schlaggenwald) osmi místním měšťanům na šest let, za roční pachtovné 13 zlatých. Listina podrobně stanoví podmínky pachtu — způsob placení, zákaz lovu ostatním obyvatelům pod přísnými pokutami, výjimky pro měšťany při hubení škodné a domácí drůbeže, i pravidla pro nakládání s ulovenou zvěří. Smlouvu v srpnu 1768 v Jáchymově potvrdil (ratifikoval) zemský guberniální úředník za císaře.

Dnešního dne, jehož datum je uvedeno níže, byla uzavřena nájemní (pachtovní) smlouva mezi královským horním městem Slavkovem (Schlaggenwald) na jedné straně a zde jmenovanými měšťany — Johannem Christophem Kadenem, Johannem Wilhelmem Stiberem (možná Stückerem), Tobiasem Mayerem, Johannem Georgem Frieburgem, Antonem Hüßem, Johannem Gabrielem Waldertem, Johannem Georgem Baurem a Friedrichem Schmidem — coby nájemci na straně druhé. Strany se dohodly, že budou pevně dodržovat následující body:

1. Královské horní město Slavkov pronajímá výše jmenovaným osmi měšťanům myslivecké (lovecké) právo na svém vlastním poddanském území. K pachtu se totiž nepřihlásil nikdo jiný. Pronájem se sjednává na šest po sobě jdoucích let, od 28. září 1767 do 28. září 1773, za roční pachtovné ve výši třinácti zlatých (13 fl).

2. Tato pachtovní částka měla být zaplacena hned při nastoupení pachtu, a to hotově a najednou do zdejší městské komory (Cammeräy). Stejným způsobem — vždy předem na celý rok — se mělo platit po celou dobu trvání pachtu. Nájemci se zároveň zavázali, že za sebe navzájem ručí společně a nerozdílně (jeden za všechny, všichni za jednoho) ve všech případech, které by mohly nastat, a že budou pachtovné řádně odvádět i nadále.

3. Nájemci si vymínili, aby jim nebylo bráněno ve veřejné horní svobodě (Berg-Freystung), kterou jim vrchnost milostivě udělila (tato pasáž je v předloze místy nejistá).

4. Nájemci se zavázali, že lovecké právo budou vykonávat sami osobně, a nikoli prostřednictvím jiných osob, aby tím nebyla způsobena cizími lidmi větší škoda či zátěž.

5. Naproti tomu bylo přísně zakázáno, aby kdokoli jiný — ať už měšťan, nebo svobodník (Freymann), či jejich čeleď — vycházel s puškou třeba i na vlastní pole, natož aby střílel, lovil zvěř nebo provozoval jiné myslivecké úkony. Za takové provinění hrozila ztráta pušky i zbraně a navíc pokuta tří zlatých, kterou bylo nutné odvést při každém jednotlivém přistižení. Tato pokuta se pak dělila na třetiny: jedna třetina náležela udavači (denunciantovi), jedna třetina obci a jedna třetina nájemcům. Výjimka platila jen pro měšťanstvo, které bylo s puškou oprávněno na svých polích v případě potřeby střílet a zabíjet městské husy a holuby, jakož i havrany a jinou škodnou (dravou) zvěř.

6. Nájemci byli povinni provozovat lov v souladu s platným patentem. Lov se psy v zapovězené době byl zakázán pod hrozbou patentní pokuty. Nájemci měli také dohlížet na to, aby lidé, které k lovu využívali, nezpůsobili škodu ani měšťanstvu, ani sousedním přilehlým panstvím, a aby tak nedali příčinu k žádné žalobě.

7. Pokud jde o skolenou a chycenou zvěř: nájemci byli oprávněni ulovit ji, jak nejlépe uměli, avšak měšťanstvo mělo mít při jejím odběru přednost. Pokud by však byla zvěřina pro měšťanstvo příliš drahá, mohla být přenechána jinam.

8. Dále následovala ustanovení o výpovědi či skončení doby pachtu — tato část se však v předloze dochovala jen zčásti a obsahuje obvyklou formulaickou závěrečnou klauzuli o tom, že smlouva byla sepsána a každé straně byl předán jeden exemplář, ve Slavkově dne (datum se nedochovalo).

Ratifikace (zapsána jinou rukou):
V Království českém byla tato pachtovní smlouva potud, pokud jí právo přisuzuje, tímto ratifikována. Vydáno v Jáchymově dne 8. srpna 1768.

Potvrdil ji skutečný tajný rada Jeho římského císařského a královského apoštolského Veličenstva, zároveň zemský guberniální rada, nejvyšší dvorský lenní soudce, předseda zasedání delegovaného ve věcech nejvyššího panovníka a komisařských záležitostí, a rovněž nejvyšší mincmistr a horní hejtman v Království českém.

Podepsáni:
- Franz hrabě Haidt (jméno je v předloze nejisté)
- Johann Joseph Urtica

Vpravo nahoře je ještě registraturní poznámka s datem 29. června 1768.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Dnešního níže uvedeného data byla mezi královským horním městem Slavkovem (Schlaggenwald) na jedné straně a zde níže jmenovanými měšťany Johannem Christophem Kadenem, Johannem Wilhelmem Stiberem [Stückerem?], Tobiasem Mayerem, Johannem Georgem Frieburgem, Antonem Hüßem, Johannem Gabrielem Waldertem, Johannem Georgem Baurem a Friedrichem Schmidem jakožto nájemci (pachtýři) na straně druhé uzavřena níže položená nájemní (pachtovní) smlouva a bylo usneseno pevně dodržovat tyto body, a to:

1. Zmíněné královské horní město Slavkov pronajímá výše uvedeným měšťanům Johannu Christophu Kadenovi, Johannu Wilhelmu Stiberovi, Tobiasi Mayerovi, Johannu Georgu Frieburgovi, Antonu Hüßovi, Johannu Gabrielu Waldertovi, Johannu Georgu Baurovi a Friedrichu Schmidovi — poté, co se nikdo jiný k pachtu nepřihlásil — myslivecké/lovecké právo (Jagdbarkeit) na svém vlastním poddanském území, a to na šest po sobě jdoucích let od 28. září 1767 do 28. září 1773, za roční pachtovné třinácti zlatých, slovy 13 fl, a to tím způsobem, že:

2. řečená pachtovní částka bude ihned při nastoupení tohoto pachtu zaplacena zdejší městské komoře (Cammeräy) hotově a najednou, a takto se má po celou trvající dobu pachtu rok co rok předem (anticipato) pokračovat. Naproti tomu já [my] nájemci ručíme jeden za všechny a všichni za jednoho společně a nerozdílně (in solidum) ve všech případech, které by mohly nastat, a chceme opětovně řečenou pachtovní částku odvádět;

3. nájemci si vymiňují [právo], aby jim veřejná horní svoboda (Berg-Freystung) udělená vrchností nebyla bráněna [text částečně nejistý].

4. nájemci se tímto zavazují, že budou lovecké právo vykonávat sami a nikoli skrze jiné osoby, aby cizími lidmi nebyla způsobena větší [škoda/zátěž];

5. naproti tomu se naprosto zakazuje, aby kdokoli — ať měšťan, či svobodník (Freymann), ani jejich čeleď — s puškou (Flinthe) vycházel byť i na vlastní pole, tím méně střílel, ani lovil zvěř (Wildpret), ani provozoval jiné myslivecké úkony, pod ztrátou pušky a zbraně a pod pokutou tří zlatých, která má být při každém přistižení pokaždé odvedena; a peněžitá pokuta se má rozdělit ⅓ udavači (denunciantovi), ⅓ obci a ⅓ nájemcům. Toto se však upravuje tak, že měšťanstvo je oprávněno vykonávat s puškou své lovecké právo [potud], že smí na svých polích v případě potřeby střílet a zabíjet městské husy a holuby, jakož i havrany a jinou dravou zvěř. Naproti tomu

6. jsou nájemci povinni provozovat lov v souladu s patentem (Patent-mässig), a lov se psy v zapovězené době se pod patentní pokutou nesmí konat; rovněž mají dohlížet, aby lidmi užívanými k lovu nebyla způsobena škoda ani měšťanstvu, ani nejméně sousedním přilehlým panstvím, a aby tím nebyla dána příčina k žalobě. Pročež

7. co se týče skolené a chycené zvěře: nájemci jsou oprávněni ji ukořistit, jak nejlépe je možné, avšak měšťanstvo má svou [přednost]; pokud by však ta zvěřina byla pro měšťanstvo příliš drahá, může být přenechána jinam.

8. Pokud jde o výpověď či uplynutí doby pachtu […] [následuje formulaická klauzule a závěrečná formule: Na potvrzení této [pachtovní] smlouvy … byla sepsána a … každé straně dán jeden exemplář … ve Slavkově dne …].

[Ratifikace, jinou rukou:]
… v Království českém, se tato pachtovní smlouva potud, pokud podle práva náleží, tímto ratifikuje. Dáno [v Jáchymově] dne 8. srpna 1768.

Jeho římského císařského, královského apoštolského Veličenstva skutečný tajný, jakož i zemský guberniální rada, nejvyšší dvorský lenní soudce, předseda zasedání delegovaného ve věcech nejvyššího panovníka a komisařských (Praeses in Causis Summi Principis et Committorum), pak nejvyšší mincmistr a horní hejtman (Münz- und Bergmeister) v Království českém.

[Podpisy:]
Franz hrabě Haidt [?]
Johann Joseph Urtica

[vpravo nahoře registraturní poznámka:] … dne 29. června 1768.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Heünt zu End gesetzten dato ist zwischen der Königl: Bergstadt Schlaggenwald an einem, dann denen hierseits-nachbenamten Bürgern Johann Christoph Kaden, Johann Willhelm Stiber [Stücker?], Tobias Mayer, Johann Georg Frieburg, Anton Hüß, Johann Gabriel Waldert, Johann Georg Baur, und Friedrich Schmid quà Pachtherrn, am andern theil nachgesetzter Pachtcontract errichtet, und in folgenden puncten fest zu halten beschlossen worden; alß:

1mo Es Pachtet eingangs-genannte Königl: Bergstadt Schlaggenwald denen daigen [obigen] Bürgern Johann Christoph Kaden, Johann Willhelm Stiber, Tobias Mayer, Johann Georg Frieburg, Anton Hüß, Johann Gabriel Waldert, Johann Georg Baur, und Friedrich Schmid; nachdem sich niemand alß verbrachte [?] Bezogen zur Pachtung angemeldet, die Jagdbarkeit auf sechzig [?] alß Rathsbürg[?] eigenem unterthänigen Gebeith und einigspränkig[?] territorio, auf sechs nacheinander folgende Jahre von 28ten Sept: 1767. biß den 28 dito 1773. um und für einen Jährl: Pachtzins pr dreyzehen Gulden sagen 13 fl dergestalten: dass

2do sothanes bemeltes Pacht quantum also gleich beü antrettung dieses Pachts in daige Stadt Cammeräy baar und auf ein mahl gezahlet, und solchergestalten von Jahr zu Jahr währenden Pacht Zeit damit anticipato continuiert werden solle. Dahingegen Ich [wir] die Pachtern allen für meinen, und meiner für allen, bey nehmenden vorstellen mögenden casibus insolidum in solidum stehen, und wiederholtes Pacht quantum entrichten wollen;

3tio versichern sich die Pachtern des Ausbittens, womit ihnen d[er] von sr: hochlöbl: [?] gnädigen auch meinem grund- und boden zu bestellen[?] verbotten wordenes[?] öffentliche Berg-Freystung nicht unverwehrt werden möchte.

4to die Pachtern hiemit sich verbindlich machen, dass sie die Jagdbarkeit selbsten, und durch keinen andern Personen, damit durch andere leuthe kein stärker verursacht [werden müsste], exerciren wollen, und sollen;

5to aber durchauß verbotten wird, dass niemand, weder Bürger, noch Freymann, weder derselben Wäsen [Wesen], mit einer Flinthen, auf auch ihrer aignen feldern auß zu gehen, noch weniger zu schiessen, weder einen Wildpret-fang, noch sonst andere Jagdbarkeiten, bey Verlust der Flinthen, des Wehrs [Gewehrs], und beü straf dreyer Gulden, welche beü jeder betrettung jedes mahl abgeführt und die geldstraf mit ⅓ dem denuncianten, mit ⅓ der Gemeinde, mit ⅓ denen Pachtern zu gestellet werden solle, zu exerciren sich unterfangen darf; welches jedoch dahin modificiert wird, dass die Bürgerschaft [dero?] mit der Flinthen ihre Jagdbarkeit zu exerciren berechtiget, jedoch dieselbe die Stadt-Gänß und tauben, wie auch die Raben, und andere Raubthier vorkommenfalls auf ihren feldern zu erschiessen und tödten befugt seyn solle. Dahingegen

6to die Pachtern gehalten seynd, die Jagdbarkeit Patent-mässig zu üben, und solle das Jagen mit denen hunden zu verbottener Zeit unter der Patental-straf nicht beschehen; nicht minder haben dieselbe zu invigilieren, damit durch die zu Jagdbarkeit gebrauchende leuthe weder der Bürgerschaft, die wenigst[en] durch angränzende Nachbarschaften ein Schaden zugefüget, und andurch zur Klag kein gelegenheit gegeben werden möchte. Weßhalben

7mo das gefäll- und gefangene Wildpret anbetrifft: da seynd die Pachtern befugt so gutt alß möglich selbes zu erbeuten, jedoch hat die Bürgerschaft ihren [Vorzug?]; so fern aber der Bürgerschaft selbes Wildbrets zu theuer wäre, so kann selbes einicunge[?] häuft überlassen werden.

8vo Ist die aufkündigung oder ausgang der Pacht Zeit [betreffend …] [folgende formelhafte Klausel und Schlussformel: Zu dessen Bestättigung dieses [Pachtungs-]Contracts … verfasset, und … jedem theil ein Exemplar zu geben[?] … Schlaggenwald d[en] …].

[Ratifizierung, andere Hand:]
… im Königreich Böhmen angehet, wird gegenwärtiger Pacht-Contract in quantum de jure hiemit ratificiert. Geben [Joachimsthal] den 8ten Aug: 1768.

Der Röm: Kais: Königl: Aprost: [Apostol.] Majest: wirklicher geheimer wie auch Landes-Gubernial-Rath, Obrister Hof-Lehen-richter, des Consessus Delegati in Causis Summi Principis et Committorum Praeses, dann Obrister Münz- und Bergmeister im Königreich Böheim.

[Unterschriften:]
Franz Graf Haidt [?]
Johann Joseph Urtica

[oben rechts Registraturvermerk:] … d[en] 29 Juny 1768.

Zobrazit originál na Porta fontium →