Obnovení úřadu výběrčích
Stránka popisuje, jak roku 1756 císařské Veličenstvo na žádost města Slavkova opět povolilo zavedení funkce výběrčích (Eingangmeister), kteří se střídali ve vyúčtování městských příjmů, přičemž každý z nich měl nárok na jednu várku piva. Jde o obnovení praxe zavedené již roku 1749.
Roku 1756 povolilo Jeho císařské Veličenstvo na žádost města Slavkova, aby město opět – tak jako od roku 1749 – mělo své výběrčí (Eingangmeister). Ti se měli střídat ve vyúčtování všech městských příjmů a každému z nich byla povolena jedna várka piva.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
Roku 1756 povolilo Jeho císařské Veličenstvo na žádost města Slavkova, aby město opět, jako od roku 1749, mělo výběrčí (Eingangmeister), kteří se měli střídat ve vyúčtování všech příjmů; každému byla povolena jedna várka piva.
Stránka kroniky popisuje dvě události z let 1756–1757: obnovení práva Slavkova mít vlastního obecního hospodáře s právem vaření piva, a založení veřejné nadace (fundace) měšťanostarosty Georga Sebastiana Mayera při špitálním kostele sv. Anny, včetně podmínek pro ustanovení residenčního kaplana a sloužení mší.
1756 – Slavkovu znovu povolen obecní hospodář
Roku 1756 ráčilo Jeho císařské Veličenstvo na poníženou žádost c. k. horního města Slavkova povolit, aby zde – tak jako tomu bylo před rokem 1749 – měli opět jednoho obecního hospodáře (Gemeinde-Wirth), který se měl po čtvrtletích střídat. Plat tomuto obecnímu hospodáři byl stanoven podle vyměřeného služného rovným dílem pro každého. Stejně jako dříve bylo každému ročně dovoleno vařit várku piva, ovšem s podmínkou, že ze zisku odvedou Jeho Veličenstvu stanovenou roční částku (blíže neurčenou, místo je v přepisu nejisté). Zápis odkazuje na pramen V. G. B. Tom. II. fol. 19.
1757 – Veřejná Mayerova nadace (fundace)
Fundační listina je zapsána ve V. G. B. Tom. II. fol. 25.
Budiž tímto každému známo, že pan Georg Sebastian Mayer, bývalý měšťanostarosta c. k. horního města Slavkova, ještě za svého života vyplatil zdejšímu panu děkanovi Josefu Jacobu Höffnerovi hotově 6651 zlatých na zřízení jisté nadace při zdejším špitálním kostele sv. Anny. Tato částka spolu s úroky, které mezitím z části kapitálu narostly, činí celkem 6820 zlatých.
Po úmrtí dárce však některé podmínky nebyly zcela naplněny (text je na tomto místě nejasný); nyní se však přistupuje k tomu, aby nadace mohla být skutečně uskutečněna. Záměrem bylo, aby při zdejším špitálním kostele sv. Anny byl natrvalo ustanoven světský kněz jako residenciální kaplan, který by zde každý den sloužil mši – a to nejen ve dnech nedělních a svátečních, ale i ve všedních dnech – aby tak mohli mši vyslechnout i nemocní a churaví lidé, kterým je zejména v zimě obtížné docházet do vzdáleného farního kostela.
Fundační listina byla vyhotovena ve třech stejně znějících exemplářích: jeden měl být uložen v archivu úřadu vrchního mincmistra, druhý u slavkovského magistrátu a třetí v rukou pana beneficiáta. V listině byly postupně zapsány podmínky, jak si dárce přál, aby byly dodržovány, a to:
1. Pan beneficiát má v kostele sv. Anny sloužit každý den jednu mši svatou. Každý týden, a to i o tzv. suchých dnech (Quatemberwochen), měl sloužit mše na tyto úmysly: první za samotného dárce Sebastiana Mayera, druhou za jeho manželku Marii Mayerovou, třetí za jeho zemřelé děti, a dále (patrně střídavě) za dalšího člena rodiny (snad Johanna Mayera – místo je nejisté), pátou pak v každém suchém týdnu opět za samotného dárce. V ostatních dnech, i v suchých týdnech, mohl kněz sloužit mši dle vlastní úvahy na jakýkoli úmysl, jaký si zvolí.
2. Za toto fundační zaopatření měl kněz dostávat každoročně z úroků nadačního kapitálu 240 zlatých hotově (vypláceno po 120 zlatých ve dvou pololetních lhůtách), bez jakéhokoli srážení, a k tomu ještě roční kvartýrné (příspěvek na bydlení) ve výši 10 zlatých.
3. Pokud by však slavkovský magistrát tomuto knězi poskytl byt zdarma, mohlo by se oněch ročních 10 zlatých po nějakou dobu shromažďovat, uchovávat, případně i úročit – text na tomto místě pokračuje na další straně a další podmínky proto zůstávají v tomto zápisu neuvedeny.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[LEVÁ STRANA — roky 1756 a 1757]
[Pozn. na okraji: 1756 Slavkovu povolen znovu 4. obecní hospodář]
Roku 1756 ráčilo Jeho císařské Veličenstvo na poníženou žádost c. k. horního města Slavkova povolit, abychom — jak [tomu bylo] před rokem 1749 — měli jednoho obecního hospodáře (Gemeinde-Wirth), jenž se měl s čtvrtletní obměnou (von Viertel-Jahr zu Viertel-Jahr) střídat. Plat (Gehalt) tomuto obecnímu hospodáři dle [?] vyměřeného služného byl témuž stejnoměrně (aequaliter) stanoven, a jako dříve bylo každému ročně dovoleno vařit (Gebräu — várku) piva, avšak s podmínkou, že Jeho Veličenstvu odvedou ze zisku [?] roční [?]. (V. G. B. Tom. II. fol. 19.)
Roku 1757 — Veřejná Mayerova fundace (Publ. Mayer-Fundation).
Fundační instrument (V. G. B. Tom. II. fol. 25.)
Náleží a budiž známo tímto každému, že pan Georg Sebastian Mayer, bývalý měšťanostarosta (Stadtmeister) c. k. horního města Slavkova, ještě za svého života ke zřízení jisté nadace (Stiftung) při zdejším špitálním kostele sv. Anny (St. Anna-Spitalkirche) [?] zdejšímu panu děkanovi Jos. Jacobu Höffnerovi 6651 f hotově vyplatil, kteréžto spolu se [?] [?] mezitím z části tohoto kapitálu narostlými úroky činí [?] kapitál 6820 f.
[Pozn. na okraji: vide pag. 36.] Poněvadž však po úmrtí dárce (Stifter) někteří [?] nenastoupili; protože však tytéž jsou nyní zcela [?], a jde o blížící se uskutečnění fundace, činí se zde [?] počátek a zároveň [?] [?], aby tato nová nadace mohla [?]; ježto dobrá kronika [?] [?], aby [?] [světský?] kněz ve vlastnosti residenciálního kaplana (Residential-Caplan) při zdejším špitálním kostele sv. Anny natrvalo byl ustanoven, a aby od něho každého dne v témž [kostele] jistá mše (Messe) byla čtena ku tomu konci, aby všichni nemocní a churaví lidé, jimž zvláště v zimě je obtížné do vzdáleného farního kostela přicházet, [byli zaopatřeni] — nejen ve dnech [?] a svátečních (Sonn- und Feiertagen) — [pokračuje na pravé straně]
[PRAVÁ STRANA — Pag. 39, pokračování fundačního instrumentu]
... nýbrž i ve všedních dnech (Werktagen) jednu mši svatou slyšet [mohli].
Tudíž je tento fundační instrument vyhotoven ve třech stejně znějících exemplářích (jeden má být uložen v archivu úřadu vrchního mincmistra, druhý u slavkovského magistrátu, a třetí v rukou pana beneficiáta), a v témž [jsou] jeden za druhým sepsány [body], jak má být dle vůle dárce (Stifter-Meinung) zachováno, a to:
1. Pan beneficiát má, jak řečeno, v kostele sv. Anny každého dne jednu mši svatou sloužit, totiž: každý týden a o všech suchých dnech (Quatemberwochen) jednu mši svatou na tyto úmysly: první za dárce Sebastiana Mayera samého, druhou za jeho manželku Marii Mayerovou, třetí za jeho zemřelé tělesné [?] [děti?], (a [?] [Johann Mayer?]) střídavě [?], pátou v každém suchém týdnu (Quatemberwoche) opět za dárce samého. Ostatní dny — (i v suchých týdnech ovšem) — svaté mše může pak dle své vlastní úvahy (Disposition) číst na jakýkoli úmysl, na jaký kdy chce.
2. Za toto fundační zaopatření (Fundations-Versehung) mají být tomuto knězi z úroků plynoucích z nadačního kapitálu každoročně 240 f hotově (v pololetních lhůtách po 120 f) bez jakéhokoli odpočtu spolu s ročním kvartýrným (Quartiergeld) ve výši 10 f vyplaceny.
3. Kdyby však slavkovský magistrát tomuto knězi poskytl bezplatný byt (Quartier); pak by se zmíněných ročních 10 f mohlo tak dlouho shromažďovat a uchovávat, případně na úrok ukládat, dokud [pokračuje na další straně]
Listina města Horní Slavkov č. 2158
Jan Sebastián Fürgang, František Antonín Petschner, Jan Ondřej Fürgang, Jan Jiří Schödl a Jan Josef Mayß potvrzují, že Jiří Petschner a jeho žena Marie Kateřina uzavřeli 1. října 1755 svatební smlouvu, v níž kmotr nevěsty Marie Kateřiny Ullspergerové učinil jisté přísliby.
Datace: 02.01.1756
Listina č. l2158 z Městského archivu Horní Slavkov zachycuje svatební a majetkové ujednání (Eheberedung) uzavřené 7. října 1755 mezi nevěstou Marií Kateřinou, nejstarší dcerou, a jejím ženichem, který právě získával mistrovské právo. Řeší se v ní předání domu a hospodářství nevěstě, výplata "děkovných peněz" o neděli Reminiscere 1755 a další podmínky ohledně domů, sousedských práv a dědictví; listina byla sepsána a podepsána svědky 2. ledna 1756 ve Schlaggenwaldu (Horním Slavkově).
Listina Městského archivu Horní Slavkov (Schlaggenwald), č. l2158, z roku 1756
Rukopis listiny je psán německým kurentem a je značně vybledlý, takže některá slova zůstávají nejistá (v textu označena otazníkem) a některé pasáže jsou zcela nečitelné (vyznačeno třemi tečkami v hranaté závorce). Přesto se z ní dá rekonstruovat, oč šlo: jde o osvědčení či smlouvu k svatebnímu a majetkovému ujednání, takzvané Eheberedung.
Na prvním listu je vlevo nahoře nakreslena pečeť s českým lvem a nad ní notářský či písařský tah. Text pak pokračuje přes celou šířku listu.
Níže podepsaní na počátku listiny prohlašují, že na podporu plné pravdy a po právu rádi dosvědčují – zmiňují se přitom oba manželé a Marie Kateřina zvlášť, a to tam, kde to bylo potřeba – že nedávno, konkrétně 7. října uplynulého roku 1755, bylo mezi níže jmenovanými osobami uzavřeno svatební ujednání. Podepsaní byli k tomuto ujednání přizváni jako svědkové. V dohodě byly obsaženy následující body:
Za prvé bylo stanoveno, že Marii Kateřině, nejstarší (dceři), jejíž paní matce patřila hospodyně (Bäuerin) [...], se pro její nadcházející hospodářství předává a postupuje dům spolu s obvyklým věnem či výbavou.
Za druhé se uvádí, že její ženich, jakožto teprve začínající řemeslník, ochotně složil peníze na mistrovské právo (Profession) ve výši 6 zlatých [?], a k tomu se dále vázaly ještě další, dnes už nečitelné závazky.
Na druhém listu, v levém sloupci, se dále píše, že nedávno, o neděli Reminiscere roku 1755, byly vyplaceny takzvané "děkovné peníze" (Dankgeld) v hotovosti – řádně, jak náleželo, vůči hospodyni, a rovněž byly předány jedné matce (v této části je text poškozený a nejistý), a to v souvislosti se sňatkem, patrně dobrovolně a bez zábran. Obě strany za to nejen uctivě poděkovaly, ale z jejich rozhodnutí, učiněného ze srdce upřímně, si na tom i podaly ruce. Nyní tedy zmíněná Marie Kateřina, nejstarší, znovu ze svobodné vůle a bez jakékoli vynucené příčiny, souhlasila – za výše uvedených ústních přímluv – že ponechá své přístavby a takzvaný [...]ovský dům bez nejmenšího úroku (Sachzins), dokud bude jeho držitelkou (Possessorin) dědictví, a bude z nich i nadále přijímat užitek. Zároveň se zavázala, že oba domy přenechá podle přirozeného příbuzenství za co nejmírnější cenu, a chce je tak ponechat v rukou přátel či příbuzných, byť s určitou výhradou, jejíž znění se nedochovalo.
V pravém sloupci druhého listu následují další klauzule, zčásti podtržené v originále, ale dnes jen útržkovitě čitelné. Hovoří se v nich o jistém držení a o úctě, kterou si strany zachovávají, dále o lásce a pokoji mezi přáteli a rodiči, o "domě a onom úroku" (Zug/Zinß), o tom, že sám [pisatel] je ochoten pannou nevěstě přidat veškeré příslušenství podle odedávna zavedeného zvyku, o "jejím svobodném svatebním ujednání", o platném "ručním závazku", o okapovém právu (Dachtrauf) a o sousedských právech. Text dále zmiňuje poctivost a pečlivost i to, že totéž platí ohledně domu, ale přesné znění těchto ustanovení se pro poškození rukopisu nedochovalo.
Na třetím listu je závěr listiny: uvádí se, že byla vystavena bez jakéhokoli rozmýšlení a na potvrzení pravdivosti výše uvedeného podepsána.
Jednáno ve Schlaggenwaldu (Horním Slavkově) dne 2. ledna 1756.
Listinu stvrdili svými pečetěmi a podpisy:
- Johann Sebastian Fürtzang, patrně bývalý [Lettner?]
- Frantz Anton [Zechner?], vlastní rukou ženicha
- Johann Andreas Fürzang, jako svědek a přímluvce (Beistand) nevěsty
- Johann Georg Schödl, jako přítomný svědek (beygestandener)
- Johann Joseph Maaß, jako vyžádaný svědek (testium requisitus)
Čtvrtý list zůstal prázdný, jen se na něm nachází slabý a dnes již nečitelný dorzální přípisek.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
PŘEKLAD — Městský archiv Horní Slavkov (Schlaggenwald), listina l2158, rok 1756. Rukopis (německý kurent) je velmi vybledlý; nejistá slova jsem označil [?], nečitelné úseky […]. Všechna čitelná jména, místa, data a částky jsou zachycena. Jde o osvědčení / smlouvu k svatebnímu a majetkovému ujednání (Eheberedung / Heiratsvergleich).
[List 1 — vlevo nahoře nakreslená pečeť s českým lvem a notářský/písařský tah; text přes celou šíři]
„My, níže podepsaní, uznáváme a vyznáváme na podporu plné pravdy a rádi po právu, […] [obou] manželů […] a Marie Kateřiny […], zvláště pak tam, kde to [potřeba?] vyžaduje, [že] nedávno zde uplynulého roku 1755 dne 7. října bylo mezi [níže jmenovanými] […] uzavřeno [svatební ujednání], a níže podepsaní byli k tomu [jako svědkové přizváni]; v tomto ujednání jsou obsaženy následující body:
Za prvé: Marie Kateřina, nejstarší [dcera], jejíž [paní matce] […] hospodyni (Bäuerin) […] dům pro její [nadcházející] hospodářství [spolu] s obvyklým [věnem/výbavou] [předán] a [postoupen].
Za druhé: Její ženich, jakožto úplný [začátečník] […], a ochotně [složil?] peníze [na] mistrovské právo (Profession) ve výši 6 zl. [?] […] a nato dále [ohledně] následujících [závazků?] […]
[List 2 — levý sloupec:]
[…] avšak nedávno uplynulé neděle Reminiscere […] roku 1755 na „děkovné peníze“ (Dankgeld) hotové peníze [vybral/složil] řádně vůči své hospodyni a […]; rovněž jedné matce předáno, [poškozeno?] […] k jednomu sňatku [dobrovolně bez zábran?]; jakož i [ona] oba prostřednictvím […] nejen uctivě poděkovali, nýbrž z [rozhodnutí] […] kvůli způsobu a ze srdce upřímně měli, [je] za to [ruka] náležela. — A tak nyní tato zmíněná Marie Kateřina, nejstarší, rovněž ze svobodné vůle a bez [jakékoli] nebo nejmenší dané příčiny, [jí připadlo?], a za výše uvedených [písemných] přímluv, se […] zavazuji […] [k] jejím [přístavbám] a k tzv. […]ovskému domu bez nejmenšího [úroku], dokud bude držitelkou (Possessorin) [dědictví] [ponechat] a přijímat, ba i jim rovněž oba domy, podle jejího [přirozeného] [příbuzenství] [za] co nejmírnější [cenu] přenechat, a tedy [přátelům] [vtisknuto?] ponechat chtějí, byť s [výhradou] […]
[List 2 — pravý sloupec (klauzule, zčásti podtržené):]
[…] byly zanechány; podle toho k jistému držení, a v úctě zde upřímně […] mají, avšak [nikde] kvůli lásce a [pokoji], přátelům a rodičům […] — „dům a onen [úrok/tah]“ — již já sám jim, pan[?] je také svobodnější, panně nevěstě [k tomu] podle [přidat] veškeré příslušenství podle odedávna [zavedeného] od […], ať zcela a dobře [rozdílně] — „její svobodné svatební ujednání“ — „ruční závazek [platí]“ — nabídnuto, čímž — „okap (Dachtrauf) a […]“ — [sousedská] práva — poctivě k — [pečli]věji, a k — totéž ohledně domu — [najímání/služba] […]
[List 3 — závěr a podpisy:]
[…] jakož i z těch příčin bez jakéhokoli rozmýšlení vystaveno a na [potvrzení/stvrzení] pravdy podepsáno.
Jednáno v Schlaggenwaldu (Horní Slavkov) dne 2. ledna 1756.
(pečeť) Johann Sebastian Fürtzang, [bývalý?] [Lettner?]
(pečeť) Frantz Anton [Zechner?], [vlastní rukou] ženicha
(pečeť) Johann Andreas Fürzang, jako svědek/přímluvce nevěsty (Braut-Beistand)
Johann Georg Schödl, jako [přítomný svědek] (beygestandener)
Johann Joseph Maaß, [jako] vyžádaný svědek (testium requisitus)
[List 4: prázdný / jen slabý dorzální přípisek, nečitelný.]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
TRANSKRIPTION — Stadtarchiv Horní Slavkov (Schlaggenwald), Urkunde l2158, 1756. Sehr blasse Handschrift (deutscher Kurrent); unsichere Wörter [?], unlesbare Stellen […]. Alle lesbaren Namen, Orte, Daten und Beträge sind erfasst.
[Blatt 1 — mit aufgezeichnetem böhmischem Löwen-Siegel und Notariats-/Schreiberzug oben links; Text über die ganze Breite]
„Wir Endeß unterschriebene erkennen und bekennen der vollen Wahrheit zu Steuer, und Recht gern, […] [beeder] Ehe[leüthe] […] und Maria Catharina […] absonderlich aber, da wo es die [Nothdurfft?] erfordert, [sehe], daß jüngst hier verflossenen 1755ten Jahr[s] den 7t Octob[ris] zwischen [nachbenannten] […] eine [Heuraths-Abrede beschlossen] worden, und die End-unterschreiber [als Zeugen] darzu [erbeten] worden: in welcher nachfolgende puncta con[tenirt]:
[1mo] Maria Catharina älteste[n], deren [der] Frau [Mutter] […] Bäuerin […] Hauß zu ihrer [nächst]ehenden Wirthschaft [samt] einem gewöhnlichen [Überzug] [übergeben] und [ein]geräumt neben.
2[do] Ihr Bräutigam als einen ganzen [Anfänger] […] und bereit den gelder [zur] Profession von 6 fl [?] […] [darüber] nach auf Bänder [der] nachstehen[den] […]
[Blatt 2 — linke Spalte:]
[…] aber Jüngsthin verflossenen Reminiscere […] deß 1755ten Jahres für Dankens-gelder baar geld [ausgezogen] gemäß aufrecht ihrer Bäurin und […] gleichfalls einer Mutter zugestellt, beschä[digt] […] zu einer Heurath [güth ohne windershen?]; gleichwie [sie] beeder mediante […] recht nur allein gehorsamst bedanken, sondern aus deren [Schluß] der [abende] wegen d[er] manier und von Herzen aufrichtigen gehabt ist die [Hände] dafür gehöret. — So dann Jetzo hat sie mehr besagte Maria Catharina älteste[n] gleichfalls aus freyen Willen, und ohne [unmäßlich] oder mindest gegebenen [An]laß, so da [ihr] unterstanden, und unter obige[n] [litteral]-Vorsprachen, sich […] schließe mich […] [zu] ihren [Zubauten] und Vorheim so genanten […]-schen Hauß ohne mindesten [Sachzins] so lang sie Possessorin [Erbes] zu [lassen], und [ein]zunehmen, sondern auch ihnen gleich[falls] beede Hauß, nach ihrer [natürlichen] [Freundschaft] [um] ein billigst zu überlassen, und also [Freunden] eingedrü[ckt] lassen wollen, zwar mit [Vorbehalt] […]
[Blatt 2 — rechte Spalte (Klauseln, teils unterstrichen):]
[…] verlassen worden; nach daß zu gewisse[m] besitze, und [ver]ehr[e] hier aufrichtig[…] haben, jedoch [nirgends] wegen liebe und [Frieden] Freunde und El[tern] […] „Hauß und jenen [Zug/Zinß]“ [—] schon ich selbst Ihnen H[err]: ist auch freyer der Jungfer Braut [über] nach [beygeben] allen zugehör nach Uralters hero von […] ob gaar und wohl unter[schiedlich] [—] „Jhr frey[e] Heuraths-ab[rede]“ [—] „Handt Zug: [passt]“ [—] gebotten, womit [—] „Dachtrauf, und ge[…]“ [—] [Nachbars-]gerechti[gkeit] [—] Rechtschaffen ad [—] [sorg]fältiger, und zu [—] solches über Hauß [—] [Anwerbschafft] […]
[Blatt 3 — Schluss und Unterschriften:]
[…] wie auch der Ursachen ohne einiges Bedenken ausgestellt, und der Wahrheit zu Er[härtung/Bekräftigung] unterschrieben haben.
Actum Schlaggenwaldt d[en] 2t Jenner 1756.
(L.S.) Johann Sebastian Fürtzang, [gewesster?] [Lettner?]
(L.S.) Frantz Anton [Zechner?], deß Bräutigam[s] [selbst/Handt]
(L.S.) Johann Andreas Fürzang, als Braut beystand[er]
Johann Georg Schödl, als beygestanden[er]
Johann Joseph Maaß, [als] testium requisitus
[Blatt 4: leer / nur schwacher Rückvermerk, nicht lesbar.]
Listina města Horní Slavkov č. 2159
Josef Küttner, cajkář v Horním Slavkově, potvrzuje, že si vypůjčil z peněz kostela svatého Jiří v Horním Slavkově 40 zlatých rýnských.
Datace: 25.01.1756
Listina z 25. ledna 1756 zaznamenává, jak zdejší měšťanský mistr Josef [Kühner] přijal z peněz kostela sv. Jiří (spravovaných děkanem P. Janem Jakubem Höffnerem) půjčku 40 zlatých rýnských na 5 procent úroku. Jako záruku zapsal svou zahradu[?] patřící ke katolickému kostelu a zavázal se k splácení, jinak hrozila exekuce ze strany kostela nebo jeho nájemce.
LÍC (hlavní text)
S ratifikací duchovní i světské vrchnosti bylo před úřadujícím purkmistrem a pány, mimo jiné Antonim Schantzem Paulusem[?], jednáno o následující věci.
U Jeho Důstojnosti pana děkana, otce Jana Jakuba Höffnera[?], ze Svatého řádu křižovníků s červenou hvězdou, si zdejší měšťanský mistr řemeslník (tzv. Strichmacher[?]) Josef [Kühner] poníženě a poslušně vyžádal půjčku z peněz kostela sv. Jiří. Bylo mu poskytnuto čtyřicet zlatých, slovy 40 zl. rýnských, jako kapitál úročený pěti procenty, se splatností úroku o svátku sv. Havla.
Tento kapitál mu byl v naší zdejší měšťanské knize řádně poskytnut a zapůjčen, a dlužník tímto potvrzuje (kvituje), že oněch 40 zl. rýnských v pořádku převzal.
Kvůli zajištění výše uvedených kostelních peněz zapsal Josef [Kühner] jako lepší reální a speciální hypotéku svou zahradu[?], která náleží k často zmiňovanému [řím.]katolickému kostelu, a bezpečně na ni tento dluh zavázal (obligoval).
Bylo také ujednáno, že pokud by dlužník po řádné půlroční výpovědi (dle výše zmíněného ujednání) nezaplatil uvedený kapitál i s případnými nedoplatky a běžnými úroky, bude mít svrchu jmenovaný chvályhodný kostel, případně jeho nájemce (Bestandtarius), plné právo a moc vymáhat dluh podle znění zřízené listiny soudní cestou (exekucí).
Na potvrzení a zajištění toho byla tato listina od slova do slova zapsána do zdejší naší městské knihy obligací na folio 93, a se svolením magistrátu byla obvyklým způsobem realizována.
Dáno v Horním Slavkově (Schlaggenwald) dne 25. ledna 1756.
Johann Friedrich [?]
tehdejší (p.t.) syndik místa (Syndicus loci)
RUB (dorsální poznámky)
Č. 34
Obligace Josefa Kühnera na kapitál 40 zl.
[paraf]
Zaknihováno v nové knize obligací (in libro obligationum Novo), fol. 93.
[36 ? / H ?]
I. svazek, fol. 27[?]
Taxa nomine (poplatek za zápis jména) — 24 kr.
[paraf / rukoznamení]
Poznámka: Na dalším rubu se nacházejí jen novodobé archivní tužkové signatury, žádný historický text.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
LÍC (hlavní text):
S duchovní i světskou vrchnostenskou ratifikací, [obnoveno] před úřadujícím purkmistrem a pány, [jmenovitě] Antonim Schantzem Paulusem[?], byla u [z prostředků, jimiž spravuje] Jeho Důstojnosti pana děkana, otce Jana Jakuba Höffnera[?], Svatého řádu křižovníků s červenou hvězdou, zdejšímu měšťanskému mistru řemeslníku (Strichmacher[?]) Josefovi [Kühnerovi], na jeho poníženou, poslušnou a prosebnou žádost, z peněz kostela sv. Jiří, poskytnuta [suma] čtyřiceti zlatých, slovy 40 zl. rýnských, jakožto kapitál na 5 procent, s termínem [splátky/úroku] o sv. Havlu; tento kapitál mu byl [v naší zdejší měšťanské (radě/knize)] rovněž řádně poskytnut a půjčen, přičemž dlužník tímto potvrzuje (kvituje) jeho řádné převzetí ve výši 40 zl. rýnských, a rovněž kvůli zajištění svrchu uvedených kostelních peněz [dává] k lepší reální a speciální hypotéce svou zahradu[?] náležející k často jmenovanému [řím.]katolickému Božímu domu (kostelu), zapisuje ji a bezpečně na ni tento dluh váže (obliguje). Rovněž [ujednáno], že kdyby dlužník po řádné půlroční výpovědi /: dle výše uvedeného [...] :/ zmíněný kapitál spolu s nedoplatky a běžnými úroky nezaplatil, má svrchu řečený chvályhodný Boží dům, anebo místo něho jeho nájemce (Bestandtarius), plné právo a moc jej podle obsahu zřízené [listiny] cestou exekuce (in via executionis) postihnout. Na zajištění toho byla tato [listina] nyní od slova do slova (de verbo ad verbum) vepsána do zdejší naší městské knihy obligací na fol. 93 a se svolením magistrátu obvyklým způsobem realizována. Dáno v Horním Slavkově (Schlaggenwald) dne 25. ledna 1756.
Johann Friedrich [?]
t. č. syndik místa (Syndicus loci).
RUB (dorsální poznámky):
Č. 34
Obligace
Josefa Kühnera
na kapitál 40 zl.
[paraf]
Zaknihováno v nové knize obligací (in libro obligationum Novo) fol. 93.
[36 ? / H ?]
I. svazek, fol. 27[?]
Taxa nomine (poplatek za jméno/zápis) — 24 kr.
[paraf / rukoznamení]
[Pozn.: Na dalším rubu jsou jen novodobé archivní tužkové signatury, žádný historický text.]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
RECTO (Haupttext):
Mit Geist- und Weltlich-Obrigkeitlicher Ratifica-
tion, wieder den regierenden Bürgermeister und
Herren, Antoni Schantz Paulus[?], seynd[?] bey[?] [den]
Ihro Hochwürden Herrn Dechant. P.[atri] Joannis Jacobi
Höffner[?], S.[acri] Ord[inis]: Crucig[erorum]: cum rubea Stella, seynd dem
bürgerlichen hiesigen Strichmacher[?]-Meister Joseph
[Kühner], auf sein bescheidenes gehorsames bittliches
Ansuchen, von denen S.[ankt] Georgi-Kirchen Geldern zu prä-
tendiren[?] noch[?] Vierzig Gulden, sage 40 fl. rheinl[ändisch]
Capital à 5 pro Cento, sub Termino S.[ancti] Galli zu ver-
zinsen[?], in [unser] hiesigen Bürgerlichen [...] worden. Als gleich-
falls creditiret löblichen[?] als jenem[?] [...] gegen deßen[?]
Debitor deßen richtigen Empfang zu 40 fl. rheinl.
hiermit Quittiert, als auch der Sicherheit weilen[?]
dem obigen Gottes-Geld[?] zu einer besseren
Real- und Special-Hypothek, seinen zu den offt besagten[?]
[...]katholischen Gotteshaus gehörigen Garten[?]
verschreiben, und darin sicher obligiren thut,
auch in Fall der Debitor nach beschehener halbjähri-
gen aufkündigung /: besage vorhergehendtes[?] her[?]-
[...]fach :/ besagtes Capitale sambt deren rückstän-
dig laufenden Interessen nicht bezahlete, obbe-
sagtes Löbl.[iches] Gotteshaus, oder loco dessen Bestandta-
rius mit selben, nach Innhalt deren errichteten[?]
in via Executionis zu belangen Fug und
Macht haben solle. /: Sicherung dessen ist dieß gegen-
wärtig in das allhiesige unser Stadt-Obligations-Buch
Fol: 93 de verbo ad verbum inserirt[?], und mit
bewilligung des Magistrats, gewöhnlicher maßen
realisirt worden. Actum Schlaggenwald den
25ten Januarij 1756.
Johann Friedrich [?]
p.t. Syndicus loci.
VERSO (Dorsalvermerke):
No 34
Obligation
des Joseph Kühners
über ein Capitale zu 40 fl.
[Paraphe]
Ingross[irt]: in lib[ro]: oblig[ationum]: Nov[o] fol: 93.
[36 ? / H ?]
I.ter Band Fol: 27[?]
Taxa nomine — 24 x[r]
[Paraphe / Handzeichen]
[Anmerkung: Auf einer weiteren Rückseite finden sich nur moderne archivarische Bleistift-Signaturen, kein historischer Text.]
Listina města Horní Slavkov č. 2161
Kryštof Waldert, soukenický mistr v Horním Slavkově, potvrzuje, že si vypůjčil z peněz Mariánského těžařstva v Horním Slavkově 9 zlatých.
Datace: 07.08.1756
Listina z Horního Slavkova ze 7. srpna 1756 zaznamenává, že měšťanský puškař a mistr Kryštof Waldrath dostal z pokladny mariánského panství půjčku na svou nutnou potřebu, úročenou 5 % ročně, se splatností po půlroční výpovědi. Jako záruku (hypotéku) za dluh zapsal své pozemky sousedící s gruntem Georga Salomona, a celá věc byla vložena do obligační knihy města na fol. 108.
[Nahoře vlevo je kulatá pečetní značka se vztyčeným, stoupajícím lvem a pod ním číslicí „3".]
Se souhlasem duchovní i světské vrchnosti a s vědomím úřadujícího pana purkmistra Johanna Georga Nadlera, a rovněž s vědomím Jeho Důstojnosti pana infulovaného otce Jana Jakuba Höffera (Joannis Jacobi Höffer) z řádu křižovníků s červenou hvězdou, byla měšťanskému puškaři a mistru Kryštofu Waldrathovi (Christoph Waldrath) vyplacena obvyklá půjčka na jeho nezbytnou potřebu. Peníze pocházely z pokladny slovutného mariánského panství a byly vyplaceny prostřednictvím zmocněnce pana Antona Mayera – šlo o zlaté (gulden), jejichž přesná výše je v textu blíže neurčena a je odkázána na zápis v obligační knize na fol. 108.
Dlužník se zavázal tyto peníze úročit pěti procenty ročně (à 5 ze sta) a zároveň slíbil, že je po oboustranně dohodnuté půlroční výpovědní lhůtě vrátí v dobré, běžně platné minci – tak, aby slovutné mariánské panství při tom neutrpělo žádnou škodu.
Jako záruku (reálnou hypotéku) za tento dluh zapsal a odevzdal Kryštof Waldrath své pozemky (grunty) ležící vedle pozemku Georga Salomona – jeden z jedné strany a druhý ze zadní strany – a zřekl se k nim všech svých práv a nároků, aby se z nich věřitelé mohli v případě potřeby uspokojit (odškodnit).
Celá záležitost byla řádně soudně zapsána do obligační (dlužní) knihy města, na folio 108, na rubové straně (pag. versa).
Dáno v Horním Slavkově (Schlaggenwald) dne 7. srpna 1756.
Podepsán Johann Ferdinand P[ösch…] – příjmení je na okraji listiny částečně oříznuté a nečitelné – t. č. (pro tempore) syndik místa, tedy městský syndik/písař, s parafou.
Poznámka ke stavu pramene: dochovaný snímek listiny je jednostránkový – všech 30 obrazových výřezů tvoří jen 6 identických duplicitních snímků téže strany (vždy po 5 vodorovných pruzích). Konkrétní vypsaná výše půjčené částky není v souvislém textu spolehlivě čitelná; odkazuje se na obligační knihu, fol. 108. Nejistá čtení jsou v textu označena otazníkem v hranaté závorce [?].
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
[Nahoře vlevo kulatá pečetní značka: vztyčený (stoupající) lev, pod ním číslice „3".]
Poté, co s duchovní i světskou vrchnostenskou ratifikací a [se souhlasem] úřadujícího pana purkmistra Johanna Georga Nadlera, s vědomím Jeho Důstojnosti pana infulovaného otce Jana Jakuba Höffera (Joannis Jacobi Höffer), řádu křižovníků s červenou hvězdou (Ordinis Cruciferorum cum Rubea Stella), bylo Kryštofu Waldrathovi (Christoph Waldrath), měšťanskému puškaři a mistru, vyplaceno obvyklé [zapůjčení / půjčka] k jeho nezbytné nutné potřebě z peněz pokladny slovutného mariánského panství, a to prostřednictvím zmocněnce pana Antona Mayera, [totiž] ony zlaté [gulden], [zcela?] známé — zavazuje se dlužník nejen tyto [daňové?] zlaté úročit 5 procenty (à 5 ze sta), nýbrž jsem také povinen po oboustranně předepsané půlroční výpovědi je opět splatit v dobré, běžně platné minci; z toho však má být slovutné mariánské panství náležitě [bez škody] zajištěno. Pročež se mu zapisuje a rovněž předává [vedle] Georga Salomona ležící pozemky (grunty) — jeden [z jedné strany?] a druhý ze zadní strany — k jejich jisté reálné hypotéce, a zříká se všech svých [práv a nároků], aby se z toho věřitelé mohli a měli odškodnit (indemnizovat). To vše bylo náležitě soudně vloženo do naší obligační knihy na fol. 108, pag. versa (na rubu). Dáno v Horním Slavkově (Schlaggenwald) dne 7. srpna 1756.
Johann Ferdinand P[ösch…] [příjmení je na okraji zčásti oříznuté a nečitelné] [?]
t. č. (pro tempore) syndik místa — městský syndik/písař. [parafa]
[Poznámka: Dokument je jednostránkový — všech 30 obrazových výřezů jsou pouze 6 identických duplicitních snímků téže strany (vždy 5 vodorovných pruhů). Konkrétní vypsaná číselná výše jistiny není v souvislém textu spolehlivě čitelná; částka („ony zlaté") je odkázána na obligační knihu fol. 108. Úrok činí 5 % ročně. Nejistá čtení jsou označena [?].]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
[Runde Siegelmarke oben links: aufrechter (steigender) Löwe, darunter die Ziffer „3".]
Demnach mit Geistl[ich]: und Weltlich-Obrigkeitlichen ratification, [und] denen regierenden H[err]n Bürgermeister Johann Georg Nadler, mit Vorwißen Ihro Hochwürden Herrn Infula[ti] Patris Joannis Jacobi Höffers, Ord[inis] Crucig[erorum] cum Rubea Stella, dem Christoph Waldrath bürgerl[ichen] Büchß[en]-macher u[nd] Meister erleget [worden] ein herkommendes [Anlehen/Leihung] zu seiner unumbgänglichen Nothdurfft, von denen löbl[ichen] Marianischen Herrschafft:Cassa-geldern, nach de[m] per Mandatarium deren Herrn Anton Mayer, denen gülden [gäntzlich?] bewußten, — Alß verspricht sich der debitor nicht nur solche Steuer[?]-gülden à 5. p[ro] Cento zu verinteressiren, sondern ich [bin] auch schuldig, [mich?] oder das beschehene beederseits vorgeschriebene halbjährige Aufkündigung in guter gangbahrer Münz wiederumb zu erstatten; daraus aber Ihro Löbl[iche] Marianische Herrschafft [gehörig gerecht / schadloß] gehalten zu [mögen]. Alß verschreibet sich ihm[e], auch übergibt [neben] Georg Salomon, seine gelegene[n] Grundstühl[e], einen [?], und der andere hinter Seite, zu ihrer sicheren real[en] Hypothec, und verzeiht sich seines allen [Rechten und] Rechtschaffen[?], damit sich [die creditores] zu ihm[e] [zu] indemnisiren können, und möge. Es deßwo[?] solche gericht[lich] [Anlangend], in dero/unser Obligations-Buch fol: 108. pag: versa[?] am [dato] einverleibet worden. Actum Schlaggenwald den 7t[en] Augusti 1756.
Johann Ferdinand P[ösch…] [Nachname am Rand teilweise abgeschnitten, unleserlich] [?]
p[ro] t[empore] Syndicus loci. [Paraphe]
[Anmerkung: Das gesamte Dokument liegt nur einfach vor — die 30 Scan-Streifen sind 6 identische Duplikat-Aufnahmen ein und derselben Seite (je 5 Querstreifen). Eine gesonderte, ausgeschriebene Kapital-Ziffer ist im Fließtext nicht sicher lesbar; die Summe („denen gülden") wird auf das Obligationsbuch fol. 108 verwiesen. Der Zinssatz beträgt 5 % (à 5. pro Cento).]
Listina města Horní Slavkov č. 2162
Anna Feickesová, rozená Driblová, z Krásna činí za přítomnosti Jana Jiřího Lochnera a Františka Václava Benedikta Mayße poslední vůli.
Datace: 21.09.1756
Listina zachycuje poslední vůli a pozůstalostní inventář v Bohu zesnulé Anny Fritzové, vdovy, rozené Miedlové ze Schönfichtu, sepsanou před purkmistrem a městským rychtářem Horního Slavkova roku 1756. Obsahuje soupis pohledávek a movitostí po zesnulé i její odkaz sestře Marii Alžbětě, doplněný o zlomkovité, částečně oříznuté a vybledlé závětní odkazy dalším osobám.
Poznámka: Předloha listiny je na řadě míst poškozená – písmo je místy silně vybledlé, pravý sloupec textu na straně 2 je oříznutý u okraje listu a strana 3 (rub/obálka) převážně prosvítá z druhé strany papíru, takže je nečitelná. Nejisté čtení je proto v textu níže označeno [?], nečitelné či oříznuté pasáže značkou [...].
POSLEDNÍ VŮLE
V Bohu zesnulá a blahoslavená nebožka, rozená Miedlová ze Schönfichtu [?], učinila svou poslední vůli ze strany svých [...] a dědičných pánů, za přítomnosti svědků [...], s povolením pana purkmistra Georga Land[ta] [?] jakožto úřadujícího. Poté, jak je zvykem, před panem městským rychtářem Augustem Schmerauchem [?] ústně prohlásila [...], že ještě měla Fröhlich [?] a čtyři [?] zlaté, [...] a vše bylo sepsáno [...].
Účty pozůstalosti
V aktivech se ještě nalézaly tyto pohledávky (dluhy vůči pozůstalosti):
- u Zuzany Höfferové, hotově, od sv. Jakuba 1756 – 15 zl.
- u Jana Jiřího Fritze, [pivovarníka], hotově, od sv. Jakuba 1756 – 16 zl.
- za Schlau[?] Zubauch u [Marie ...], ze dne 26. srpna 1756 – 16 zl. 8 d.
Součet aktiv činil 47 zl. 8 kr. K tomu ještě přistoupila položka Riesen Bandt [?] ve výši 9 zl., takže úhrnný součet dosáhl 56 zl. 8 kr.
Movitosti
Mezi movitostmi po zesnulé se ještě nacházelo:
- 3 svrchní peřiny B[?]
- 6 spodních peřin (podušek)
- 1 povlak [?]
- 2 široké [?] j gütter j [Beschlebers ?]
- 2 modré povlaky přes přikrývku
- 2 modré povlaky na podušky
- 1 hrubé plátno
Ženské jmění
Naproti tomu podle výpovědi [...] měla nebožka odkázat [své] sestře [...] Marii Alžbětě [...], bývalé [Vörstliche ?] Thörlin ze [...], následující věci, v jejich ocenění:
- poslední, i s příslušenstvím – 40 zl.
- jedno lůžkové vybavení [?] – 18 zl.
- item 6 židlí – 6 zl.
- [...] – 5 zl.
- za kořalku 1 mísa – 1 zl. 30 kr.
- jeden černý použitelný kabátek, již jiný, [jednotlivě] i s příslušenstvím, čisté i použité, úhrnem – 20 zl.
Součet tohoto ženského jmění činil 90 zl. 20 kr.
Závětní odkazy
Pravý sloupec strany 2, kde jsou zapsány vlastní závětní odkazy, je bohužel u okraje listu oříznutý a místy vybledlý, takže se z něj dochovaly jen útržky:
- za prvé: u Evy Jacobové [...]
- za druhé: zbývající díl ze Schönfichtu [?] a [...]
- za třetí: pan mistr pivovarník [...], sestra Marie [...]
- za čtvrté: dcerušce z prvního manželství zde [...], zvláště Erpresser, zemřelé, za to jí náleželo [...] (tento bod je v listině škrtnut)
Na závěr text zmiňuje [milované] rodiče, obzvláště [...], aby [...] a užívali; takové ujednání bylo oběma stranami podepsáno [...] obvyklého roku [...] a mělo být podle [...] potvrzeno [...] do měsíční lhůty [...].
Nadpis na rubu (strana 3)
Na obálce či rubu listiny stojí nadpis: „Poslední vůle v Bohu zesnulé Anny Fritzové, vdovy, rozené Miedlové ze Schönfichtu [?].“ Zbytek textu na rubu silně prosvítá z druhé strany papíru a je nečitelný.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
[Poznámka zpracovatele: Písmo je místy silně vybledlé; pravý textový sloupec na straně 2 je oříznut u pravého okraje listu, strana 3 (rub/obálka) je většinou prosvítající a nečitelná. Jisté čtení je uvedeno doslovně, nejisté značím [?], nečitelné/oříznuté pasáže [...].]
=== STRANA 1 ===
Poslední vůle
V Bohu zesnulé a blahoslavené nebožky, rozené Miedlové ze Schönfichtu [?], která ze strany [svých ...] a dědičných pánů, za přítomnosti svědků [...], s povolením pana purkmistra pana Georga Land[ta] [?] jakožto úřadujícího, poté a podle pořádku, před panem městským rychtářem Augustem Schmerauchem [?] ústně [prohlásila, ...] Fröhlich [?] a čtyři [?] zlaté ještě měla, [...] a bylo to sepsáno [...].
(účetní tabulka, záhlaví sloupců: fl | kr | d = zlatý | krejcar | denár)
V aktivech ještě nalezené pohledávky (dluhy vůči pozůstalosti):
u Zuzany Höfferové, hotově, od sv. Jakuba 1756 . . . . . 15 | – | –
Jan Jiří Fritz [pivovarník], hotově, od sv. Jakuba 1756 . . . . . 16 | – | –
za Schlau[?] Zubauch [u Marie ...], 1756 dne 26. srpna . . . . . 16 | – | 8
Součet aktiv . . . . . 47 | 8 | –
[položka] Riesen Bandt [?] . . . . . 9 | – | –
Součet součtů (úhrnem) . . . . . 56 | 8 | –
=== STRANA 2 ===
(levý sloupec — inventář)
Ještě nalezené movitosti:
3 svrchní peřiny B[?]
6 spodních peřin (podušky)
1 povlak [?]
2 široké [?] j gütter j [Beschlebers ?]
2 modré povlaky přes přikrývku
2 modré povlaky na podušky
1 hrubé plátno
Naproti tomu měla nebožka [dle výpovědi ...] [své] sestře [...] Marii Alž[bětě ...] bývalé [Vörstliche ?] Thörlin ze [...]:
(v jejich ocenění — fl | kr | d)
poslední, i s příslušenstvím . . . . . 40 | – | –
jedno lůžkové vybavení [?] . . . . . 18 | – | –
Item 6 židlí . . . . . 6 | – | –
[...] . . . . . 5 | – | –
za kořalku 1 mísa . . . . . 1 | 30 | –
jeden černý použitelný kabátek,
již jiný,
[jednotlivě] i s příslušenstvím — čisté i použité, úhrnem . . . . . 20 | – | –
Součet ženského jmění . . . . . 90 | 20 | –
(pravý sloupec — závětní odkazy; oříznuto u pravého okraje listu a zčásti vybledlé:)
[Podle ... úhrnem vůbec ...]
za prvé: u Evy Jacobové [...]
za druhé: zbývající [díl] ze Schönfichtu [?], a [...]
za třetí: pan mistr pivovarník [...] sestra Marie [...]
za čtvrté: dcerušce z prvního [manželství/ženy] zde [...] Erpresser zvláště, zemřelá, za to náleží [...] [škrtnuto]
[... milovaným] rodičům obzvláště [...]schaft, aby [...] a užívali; takové oběma podepsáno [...] obvyklého roku [...] a podle našeho [...] potvrdit [...] do [= bei] měsíční [lhůty ...]
=== STRANA 3 (rub / obálka, nadpis) ===
Poslední vůle v Bohu zesnulé Anny Fritzové, vdovy, rozené Miedlové ze Schönfichtu [?].
(zbývající text silně prosvítá a je nečitelný)
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
[Anmerkung des Bearbeiters: Die Schrift ist stellenweise stark verblasst; die rechte Textspalte auf Seite 2 ist am rechten Blattrand abgeschnitten, Seite 3 (Rückseite/Umschlag) ist überwiegend durchschlagend und unleserlich. Sichere Lesungen sind wörtlich wiedergegeben, unsichere mit [?], unleserliche/abgeschnittene Stellen mit [...].]
=== SEITE 1 ===
Letzter Wille
Der in Gott entschlaffenen und seeligen gewesten, gebohrne Miedlin auß Schönficht [?], welche von [ihren ...] und Erbherren, in Zeugen[gegenwart ...], mit Bewilligung des H. Bürgermeisters Herr Georg Land[t] [?], alß Regierenden, danach und wie in Ordnung, vor H. Stadtrichter August Schmerauch [?] mündlich [erklärt, ...] Fröhlich [?] und vier [?] Gulden annoch gehabt hätte, [...] und niedergeschrieben [...] worden.
(Rechnungstabelle, Spaltenüberschriften: fl | xr | d)
Den Activis annoch befindliche Schulden:
bey Susanna Höffern, baar, von Jacobi 1756 . . . . . 15 | – | –
Joh: Georg Fritz Bräu[er], baar, von Jacobi 1756 . . . . . 16 | – | –
an Schlau[?] Zubauch der [Maria ...], 1756 den 26 Augusti . . . . . 16 | – | 8
Summa Activorum . . . . . 47 | 8 | –
[Item] Riesen Bandt [?] . . . . . 9 | – | –
Summa Summarum . . . . . 56 | 8 | –
=== SEITE 2 ===
(Linke Spalte — Inventar)
Innoch (= noch) befindliche Mobilien:
3 Haupt-Bett[en] B[?]
6 Unter-Bett[en]
1 Ziech [?]
2 breite [?] j gütter j [Beschlebers ?]
2 blaue Überziech über das Zudecken
2 blaue Polster-Ziechen
1 grober [Bloß-]Leinwaths
Hingegen hat der gottseeligen [Aussage nach ...] [ihrer] Schwester [...] Maria Elis[abeth ...] gewesste [Vörstliche ?] Thörlin auß [...]:
(in ihrer Ausschätzung — fl | xr | d)
die letzten sambt Zubehörden . . . . . 40 | – | –
ein Bettwerch [?] . . . . . 18 | – | –
Item 6 Stühl . . . . . 6 | – | –
[...] . . . . . 5 | – | –
an Branntwein 1 Schüssel . . . . . 1 | 30 | –
ein schwarzes brauchbahres Röckel,
schon ein anders,
[einzeln] sambt Zubehörndt — klar und gebraucht, in allem . . . . . 20 | – | –
Summa des Frauenzeug-Guths . . . . . 90 | 20 | –
(Rechte Spalte — testamentarische Verfügungen; am rechten Blattrand abgeschnitten und teils verblasst:)
[Nach ... In allem überhaupt ...]
1mo bey Eva Jacobin [...]
2do daß übrige [Theil] von Schönficht [?], und [...]
3tio H. Herr Meister Bräu[er ...] Schwester Maria [...]
4to der ersten [Ehe/Frau] Töchterlein alhier [...] Erpresser sonder[lich], todt abgestellt, darvor gebühr[t ...] [gestrichen]
[... geliebten] Eltern in besonder[heit ...]schaft, daß [...] und zu nützen; ein solches beede unterschrieben [...] gewöhnlich[en] Jahr[...] und unseren nach[...] bestätigen [...] bj [= bei] Monaths[frist ...]
=== SEITE 3 (Rückseite / Umschlag, Aufschrift) ===
Letzter Wille des in Gott [ent]schlaffenen Anna Fritz[in], Wittib, gebohrne Miedlin auß Schönficht [?].
(übriger Text stark durchschlagend und unleserlich)
Listina města Horní Slavkov č. 2163
Marie Kateřina Dörflová z Horního Slavkova činí za přítomnosti Jiřího Antonína Steidla a Antonína Würschnitzera poslední vůli.
Datace: 26.11.1756
Listina zachycuje ústně sdělenou poslední vůli zesnulé Marie Kateřiny Peuschlové [?], sepsanou svědky v Ostrově (Schlackenwerth) 26. listopadu 1756. Určuje, jak se má rozdělit majetek mezi dceru Kateřinu a syna Friedricha, včetně již dříve vyplacených částek, vypořádání dluhů z pole a podmínek pro případ, že by se Kateřina nevdala.
Dnešního dne, k roku a dni uvedenému na konci listiny, jsme my níže podepsaní ústně přijali poslední vůli zesnulé Marie Kateřiny Peuschlové [?]. S dobrým svědomím dosvědčujeme, že se stala takto:
- Dcera Kateřina má dostat polovinu domu za 40 zlatých a stejně tak i to, co stojí naproti němu, za 130 zlatých.
- Kateřině má být navíc předem vyplaceno 15 zlatých, což už zařídil zesnulý otec, a to podle [dědického soudu?] z roku 1726 [...], řádně obdrženo, jak dokládá inventář.
- Můj syn Friedrich přijal na věnném (svatebním) statku 33 zlatých 7 [?].
- Dále jsem [já?] přispěl své dceři Kateřině na svobodní a přední poplatky, a to 4 zlaté a k tomu 9 zlatých [22?], dohromady tedy 15 zlatých [9? ?].
- Pokud jde o další dluhy, které by ještě měly být, mají být zaplaceny z výnosu pole.
- Kdyby se Kateřina neměla vdát [?], nemá přijmout za dědice nikoho jiného než děti svého bratra.
- Také zmíněné děti mají dostat 8 zlatých 45 [denárů/krejcarů], což zesnulý otec matce [půjčil? ?]. Vše ostatní, co ještě zůstane, se má rozdělit rovným dílem na dvě části.
Toto dosvědčujeme vlastnoručním podpisem. Stalo se v Ostrově (Schlackenwerth) dne 26. listopadu 1756.
Georg Anton Frizl [?]
Antoni Weixelhuber [?]
(Poznámka: Text je zapsán na jediné straně listu; pruhy naskenované jako p1–p6 jsou identické duplikáty téhož pěti vodorovných výřezů, což bylo ověřeno kontrolními součty.)
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Dnešního dne, k roku a dni na konci uvedenému, jsme my níže podepsaní ústně přijali poslední vůli zesnulé Marie Kateřiny Peuschlové [?], kterou s dobrým svědomím dosvědčujeme, že se stala takto:
1. Dcera Kateřina má dostat polovinu domu [za] 40 zlatých, a rovněž to, co stojí proti tomu, za 130 zlatých.
2. Rovněž Kateřině napřed (jako předek) 15 zlatých, což učinil již zesnulý otec, a to podle [dědického soudu?] roku 1726 [...] řádně obdrženo, podle inventáře.
3. Můj syn Friedrich přijal na věnném/svatebním statku 33 zlatých 7 [?].
4. [Já jsem?] přispěl [?] své dceři Kateřině na svobodní a přední poplatky 4 zlaté, položka 9 zlatých [22?], dohromady 15 zlatých [9? ?].
5. ohledně dalších dluhů, které by ještě měly být, [mají] být zaplaceny z pole.
6. kdyby se Kateřina neměla vdát [?], pak [ať] nepřijme nikoho než děti svého bratra.
7. také řečené děti mají dostat 8 zlatých 45 [denárů/krejcarů], což zesnulý otec matce [půjčil? ?]. To ostatní, co ještě zbývá, ať se vše rozdělí na dva díly.
Což dosvědčujeme vlastnoručním podpisem. Stalo se v Ostrově (Schlackenwerth), dne 26. listopadu 1756.
Georg Anton Frizl [?]
Antoni Weixelhuber [?]
[Poznámka: Text je na jediné straně listu; pruhy skenované jako p1–p6 jsou identické duplikáty týchž pěti vodorovných výřezů (ověřeno kontrolními součty).]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Heundt zu End gesetzten Jahr undt Tag haben wir unterschriebner von der seeligen Maria Catharina Peuschlin [?] letzten willen mündlich hingenohmen, welches wir mitt gutten gewißen aussagen, wie folgendt geschehen alß:
1ten. Die dochter Catharina soll bekomen das halbe Hauß [vor] 40 f, ebenn auch das, so dagegen stehet, um 130 f.
2do. Ebenn der Catharina zum Vorauß 15 f, welches schon der seel[ige] Vatter gemacht hatt, und das nach [Erbgericht?] Anno 1726 [...] recht erhalten, laut Inventario.
3tio. Mein Sohn Friedrich an Heuraths gutt empfangen 33 f 7 [?].
4to. Hatt [ich?] geschoßen [?] mein dochter Catharina zu Frei- und Vor-gebühren alß 4 f, item 9 f [22?], zusammen 15 f [9? ?].
5to. wegen andere schulden, so noch sein sollen, [sollen] von dem Feld bezahlet werden.
6to. wan die Catharina nicht heyrathen [?] solte, so [soll sie] niemands annehme[n] alß ihres bruders Kinder.
7mo. auch die gemelte Kinder sollen 8 f 45 [d/kr] bekomen, welches der seel[ige] Vatter der Mutter [vorgeliehen? ?]. Das übrige, waß noch bleibt, solle alles auf zwey theil getheilet werden.
welches wir bezeugen mit unser Handt unterschrifft. So geschehen Schlackenwerth, den 26 November 1756.
Georg Anton Frizl [?]
Antoni Weixelhuber [?]
[Anmerkung: Der Text steht auf einer einzigen Blattseite; die als p1–p6 gescannten Streifen sind identische Duplikate derselben fünf waagrechten Ausschnitte (durch Prüfsummen bestätigt).]
