Nadace Tobiase Mayra u kostela sv. Anny
Stránka popisuje zbožnou nadaci u kostela sv. Anny ve Slavkově, kterou roku 1757 potvrdil magistrát a nejvyšší úřady na základě odkazu zesnulého purkmistra Georga Tobiase Mayra. Dále líčí pořízení mešního zvonu a nástup prvního vikáře u sv. Anny i seznam jeho následovníků do roku 1834.
Roku 1757 byla potvrzena zbožná nadace, kterou ještě za svého života zřídil bývalý purkmistr Georg Tobias Mayr (zemřel 25. dubna 1750) u zdejšího kostela sv. Anny Špitálního. Mayr tehdejšímu děkanovi Jos. Jakobu Höfererovi vyplatil 6831 zlatých, z nichž se utvořil nadační kapitál. Z úroků měl být u kostela sv. Anny trvale vydržován vikář, který by zde denně sloužil mši – zvláště za zakladatele a jeho rodinu, za dobrodince a za chudé.
Nadační listina byla sepsána ve třech vyhotoveních: ve Slavkově ji 25. srpna 1757 podepsal magistrát, v Praze ji 6. září téhož roku potvrdilo nejvyšší horní a mincovní úřednictvo a 3. října konzistoř.
Téhož roku 1757 byl pořízen mešní zvon špitálního kostela o váze 108 liber. Dne 4. října se prvním vikářem u sv. Anny stal zdejší městský kaplan Anton Suchsdorf. V posloupnosti vikářů po něm následovali mimo jiné v roce 1763 Georg Müller, v roce 1767 Anton Pösel, v roce 1772 Theodos Lommer a další, a to až do roku 1834.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
Roku 1757 byla potvrzena zbožná nadace, kterou ještě za svého života zřídil bývalý purkmistr Georg Tobias Mayr (zemřel 25. dubna 1750) u zdejšího kostela sv. Anny Špitálního: vyplatil tehdejšímu děkanovi Jos. Jakobu Höfererovi 6831 zlatých, z nichž se utvořil nadační kapitál. Z úroků měl být u kostela sv. Anny trvale vydržován vikář, který by tu denně sloužil mši (zvláště za zakladatele a jeho rodinu, za dobrodince a za chudé). Nadační listina byla sepsána ve třech vyhotoveních; ve Slavkově ji 25. srpna 1757 podepsal magistrát, v Praze ji 6. září potvrdilo nejvyšší horní a mincovní úřednictvo a 3. října konzistoř.
Téhož roku 1757 byl pořízen mešní zvon špitálního kostela o váze 108 liber a 4. října se prvním vikářem u sv. Anny stal zdejší městský kaplan Anton Suchsdorf (v posloupnosti vikářů následovali mj. 1763 Georg Müller, 1767 Anton Pösel, 1772 Theodos Lommer a další až do roku 1834).
Stránka dokončuje text fundačního (nadačního) instrumentu z roku 1757 pro kostel sv. Anny a špitál ve Slavkově – vyjmenovává roční platby kostelníkovi, špitálnímu otci, účetnímu i chudým, ukládá modlitby růžence o osmi svátcích a řeší doplacení dlužného úroku. Následují podpisy a pečetě potvrzující listinu (obecní, císařská i biskupská), a nakonec dva pozdější okrajové dodatky – o opravě kostelních hodin a novém zvonu (1757) a o povinnosti majitele lékárny udržovat krucifix na šibeničním vrchu (1760).
Stránka pokračuje ve výčtu podmínek fundačního (nadačního) instrumentu, jímž byla zřízena nadace ve prospěch kostela sv. Anny a přilehlého špitálu ve Slavkově. Text nejprve uvádí, že ze zaniklého domu nemá být pro dotyčného kněze vystavěn žádný pohodlnější byt, a poté vypočítává jednotlivé roční platby z nadačního kapitálu:
- Kostelu sv. Anny se má každoročně vykázat 22 f. na víno, vosk, světla a paramenta ke mším svatým.
- Kostelníkovi za přisluhování při mši svaté a za navíjení kostelních hodin náleží ročně 7 f.
- Špitálnímu otci za zvonění ke mši svaté připadají ročně 2 f.
- Účetnímu, který má na starosti běžící úroky, náleží ročně 6 f.
- Špitálním schovancům a dalším chudým lidem má být ve všech suchodenních časech po mši svaté rozděleno 2 f.
Dárce si dále přál, aby špitální schovanci byli vždy přítomni bohoslužbám a aby se o osmi vyjmenovaných svátcích (Navštívení Panny Marie, Zvěstování, Očišťování, Narození, patrně Početí, Nanebevzetí, svátek sv. Anny a ještě jeden nejistý svátek) během mše svaté hlasitě modlili růženec za dárce i za všechny jeho příbuzné, živé i zemřelé.
Dále se stanoví, že z nadačního kapitálu má být doplacen dlužný úrok ve výši 662 f, který je povinen zaplatit dárcův syn pan Joseph Mayer, jakmile bude moci potřebnou částku uložit. Z úroků, které z toho poplynou, má být při mši o zmíněných osmi svátcích osmina rozdělena mezi špitálníky a další chudé lidi prostřednictvím špitálního kaplana.
Na potvrzení a stálé zachovávání tohoto nadačního zřízení byl fundační instrument opatřen podpisy a obecní městskou pečetí ve Slavkově dne 25. srpna 1757. Podepsáni jsou: úřadující měšťanostarosta Jos. Joseph Eltzang, dále Ant. Franz Pauliny, Jos. Georg Lader a městský písař Aug. Christian Hallmond.
Fundační instrument byl následně potvrzen i vyšší mocí: Jeho císařsko-královské Veličenstvo jej jako nejvyšší zemská vrchnost potvrdilo v Praze dne 6. září 1757, přičemž listinu opatřil pečetí Joseph hrabě Kaschin, nejvyšší mincmistr a hormistr v Království českém. Krátce nato, dne 3. října 1757, potvrdila fundaci ve všech bodech a článcích i biskupská c. k. konzistoř v Praze, s podpisem generálního vikáře Jos. Antona Kaschina. Instrument byl zapsán (ingrossován) do knihy zřizovacích nadací pod titulem B, fol. 146.
Na okraji stránky jsou dva pozdější dodatky. První se týká roku 1757, kdy byly opraveny hodiny na věži špitálního kostela a kdy byl na tomto kostele instalován zvon o váze 108 liber (podrobnosti jsou z části nečitelné). Druhý dodatek z roku 1760 uvádí, že tehdejší majitel zdejší lékárny (číslo popisné 7) byl na základě určité povinné nadace zavázán udržovat v dobrém stavu krucifixový obraz nad svým domem na tzv. šibeničním vrchu (Galgenberg) – s odkazem na příslušné knihy (V. G. B. Tom. II. fol. 99 a Obligationsbuch K. fol. 148).
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[LEVÁ STRANA — pokračování fundačního instrumentu, body 4–10]
... ze zaniklého domu nějaký pohodlnější byt pro dotyčného kněze nebude vystavěn.
4. Kostelu sv. Anny mají být na víno, vosk, světla a paramenta (Paramente) ke mším svatým každoročně vykázány 22 f.
5. Kostelníkovi (Mesner) za přisluhování při mši svaté a za navíjení (Aufziehen) kostelních hodin každoročně 7 f.
6. Špitálnímu otci (Spital-Vater) za zvonění (Läuten) ke mši svaté každoročně 2 f.
7. Účetnímu (Rechnungsführer) ustanovenému nad běžícími úroky každoročně 6 f.
8. Špitálním schovancům (Spital-Pfründlern) a jiným [?] [?] [chudým] lidem má být ve všech suchodenních (Quatember-) časech po mši svaté rozdáno 2 f.
9. Ačkoli si dárce přeje, aby špitální schovanci byli vždy přítomni [bohoslužbám], a aby se nezdráhali o [svátcích] Navštívení P. Marie, Zvěstování, Očišťování, Narození, [Početí], Nanebevzetí, jakož i o svátku sv. Anny a [?] během mše svaté růženec (Rosenkranz) za něho a za všechny jeho příbuzné, jak živé, tak zemřelé, hlasitě se modlit.
10. Tak se má z nadačního kapitálu doplatit dlužný úrok ve výši 662 f, který dárcův syn pan Joseph Mayer je povinen zaplatit, jakmile jej bude moci uložit, [?] vynaložit; a od úroků z toho plynoucích má být ve výše uvedených 8 svátcích při mši 8. díl rozdán mezi špitálníky a též mezi jiné [?], chudé lidi skrze špitálního kaplana.
K pevnějšímu utvrzení a stálému zachovávání nadačního zřízení (Stiftungs-Vereinrichtung) je tento fundační instrument [pokračuje na pravé straně]
[PRAVÁ STRANA — Pag. 41, závěr fundačního instrumentu s podpisy a potvrzeními; dále roky 1757 a 1760]
... mnou náležitě podepsán a naší obecní městskou pečetí (Stadt-Insiegel) opatřen.
Slavkov dne 25. srpna 1757.
[L.S.] Jos. Joseph Eltzang, úřadující měšťanostarosta (Amts-Bürgermeister)
Ant. Franz Pauliny
Jos. Georg Lader
Aug. Christian Hallmond, městský písař (Stadtschreiber)
Od Jeho římsko-císařského i uherského a českého královského Veličenstva, jakožto nejvyšší [?] vrchnosti (Landesfürst), byl tento fundační instrument dle svého obsahu potvrzen.
Praha dne 6. září 1757.
[L.S.] Hr. Joseph hrabě Kaschin (Kaschin?), nejvyšší minc- a horní mistr v Království českém (Oberst Münz- und Bergmeister im Königr. Böhmen).
Od biskupské c. k. konsistoře byl tento fundační instrument ve všech svých bodech a článcích potvrzen.
Praha v c. k. kanceláři dne 3. října 1757.
[L.S.] Jos. Anton Kaschin (?), generální vikář a [?] (Vicarius generalis & offic.).
Ingrossováno (Ingross.) v knize zřizovacích nadací (libro Erect. Fund.) pod titulem B. fol. 146.
[Pozn. na okraji: Hodiny na věži špitálního kostela opraveny 1757]
Roku 1757 byl zvon (Maibglocke?) na špitálním kostele [?] 108 liber [?] [?] [?].
[Pozn. na okraji: 1760 lékárník má udržovat krucifix na šibeničním vrchu]
Dle dosavadního majitele zdejší lékárny (Apotheke), Num. Conscript. 7, je tento — následkem jisté povinné nadace (Stiftung) — povinen krucifixový obraz (Crucifix-Bild) nad jeho domem [?] na tzv. šibeničním vrchu (Galgenberg) udržovat v dobrém stavu. (V. G. B. Tom. II. fol. 99., také: Obligationsbuch K. fol. 148.)
Stránka kroniky obsahuje zlomek arcibiskupského pastýřského listu z roku 1880, zápis o odkazu měšťana Franze Stengla z Horního Slavkova z roku 1834 na výzdobu kostelního oltáře, latinský opis listiny z roku 1757 o ustanovení kaplana u kostela sv. Anny ve Slavkově, a dále německé zápisy z let 1873–1889 o založení a navyšování spořicího vkladu na kostelní potřeby, o úmrtí děkana Ferdinanda Döblera (1889) a o slavnosti zatlučení hřebu do praporu místního válečnického spolku u sochy sv. Floriana.
Stránka je z velké části poškozená a nesnadno čitelná, takže mnohá místa lze rekonstruovat jen s nejistotou.
Na začátku pokračuje text arcibiskupského pastýřského listu, který na předchozí straně nebyl dokončen. Dochovaná slova naznačují, že arcibiskup jako pastýř píše o naplnění nějakého svátku či slavnostního dne, o obci věřících a o svém vrchnopastýřském poslání. Zmiňuje se jistý pan H. Schwarz (jméno je nejisté), který se hlásí ke katolické víře, a arcibiskup vyjadřuje přání, aby všichni věřící byli spojeni v modlitbě a byli chráněni v duchovním pokroku. List je datován 25. února 1880.
Dále následuje zápis psaný jiným perem. Týká se pana Franze Stengla, měšťana a domovního mistra v Horním Slavkově, narozeného roku 1801 (údaj o dni úmrtí je nejasný, snad zemřel roku 1846). Stengl spolu s Marií [Gries?] věnovali kostelu jistou částku; roku 1834, na vigilii svatých apoštolů Petra a Pavla, darovali čtyřicet zlatých na vyzdobení oltáře. Text dále chválí Stengla jako velmi laskavého a štědrého muže, ale velká část této pasáže je nečitelná. Zmiňuje se ještě jméno von Langer z Vídně a jistá Anna, souvislosti se ale ze zachovaného textu nedají rekonstruovat.
Následuje účetní poznámka: souhrnná částka činila 297 (zlatých, patrně). Děkan k odkazu Franze Stengla připojil nedoplatek 40 krejcarů, takže dohromady kostelu náležela částka kolem 45 (zlatých?). Zápis podepsal Ferd. Döbler, děkan.
Poté následuje latinský opis staré listiny. Podle ní byla z arcibiskupské pravomoci udělena jurisdikce a fakulta k rozhřešení kajícníků — včetně případů běžně vyhrazených, avšak s výjimkou nejtěžších případů a s výjimkou těch, kdo byli zrozeni katolickým rodičům a od katolické víry odpadli. Tuto pravomoc obdržel important osobou jmenovaný Antonius Krażiner (možná Kratschmer), kněz pražské arcidiecéze, jako kaplan u kostela sv. Anny v horním městě Slavkově (Schlaggenwald), a to v souladu se zakládací listinou uloženou v knize erekcí (písm. B, fol. 146) a potvrzenou arcibiskupskou konzistoří dne 3. října 1757. Listina pokračuje na další straně (č. 353), kde se uvádí, že jmenovaný má vykonávat úřad kaplana a související povinnosti společně s místním farářem při správě duší a svátostí, a že tato licence a jurisdikce platí jen po dobu, kdy bude kaplanem. Dokument dále zmiňuje ctihodného Antonína Franka, kněze, vikáře (jméno lokality nejisté) a faráře ve Slavkově. Listina byla vydána v Praze v arcibiskupské kanceláři dne 4. října 1757 a je označena jako příloha.
Následuje ještě zmínka o opisu listiny z 22. července 1837, týkající se patrně školy nebo dalších příloh, text je však z velké části nečitelný. Podepsán je opět Ferd. Döbler, děkan.
Německy psané zápisy pak popisují novější události. V roce 1873 byl v Horním Slavkově založen spořicí vklad pro menší kostelní potřeby ve výši 40 zlatých. Tento vklad byl později navýšen díky odkazu pana Zulgera (jméno nejisté) v souvislosti s Donawitz, což umožnilo pořídit slavnostní výzdobu hornoslavkovského kostela. Vklad byl dále rozmnožen ke dni 29. ledna 1850 a znovu zvýšen 16. března 1888 tehdejším děkanem Ferdinandem Döblerem. Podle vůle jmenovaného (snad Bürgla Maulika) byl obnos rozdělen tak, že úroky z něj měly plynout ve prospěch kostela; k 30. červenci 1889 částka dosáhla 73 zlatých 87 krejcarů.
Dne 10. dubna 1889 zemřel děkan Ferdinand Döbler, po němž byl administrátorem ustanoven Bürgl Maulik (jméno nejisté).
Dne 7. července 1889 kázal P. Andreas Hess (jméno nejisté), kaplan při proboštském děkanském kostele, primiční kázání pro nově vysvěceného kaplana z Donawitz (souvislost s Nepomukem a Nezvěsticemi je nejasná) na téma „Das zweifache Opfer des Priesters“ („Dvojí oběť kněze“).
Dne 4. srpna 1889 byl u sochy svatého Floriana slavnostně přiklepnut (zatlučen) hřeb do praporu zdejšího válečnického spolku (Kriegercorps) v Horním Slavkově, a to za administrátora Bürgla Maulika.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[Levá strana — pokračování arcibiskupského pastýřského listu z předchozí strany, převážně čitelné jen zčásti:] ... naplnilo, ... jako pastýř, že den vrcholného(?) ... [svátku?] připadl ... [a] obec věřících(?) ... než(?) všichni ... v mé vrchnopastýřské [péči?] ... s panem H. Schwarz(?) ... a hlásí se jako katolíci [?] ... známo(?), [aby?] oni všichni ... v mé ústa(?)(=jménem?) a modlitby(?) se mnou společně ... nás všechny chrání(?) ... v jejich pokroku(?) ... [téhož?] ... chce více časů(?). atd. atd.
datováno 25. února 1880. —
[Zápis jiným perem:] Pan Franz Stengl, měšťan a domovní mistr(?), narozen 1801 [zemř.?] 7?? [?], zemřel roku 1846 [?]. Řád(?) Stengl a Marie [Gries?] v Horním Slavkově věnoval(?) ... jistou částku ... a roku 1834 — na vigilii svatých apoštolů Petra a Pavla čtyřicet zlatých ... na vyzdobení(?) [oltáře?] krásné(?) ... [zbytek o oltáři/nádheře, mnoho slov [?]] ... [Stengl] byl velmi laskavý ... nikdy ke skoupému ... pohnut ... lze [?] toho litovat ... von Langer ve Vídni — Anna [?] ... [text z větší části nečitelný].
Summa cum 297 [?] (Souhrnem se 297) ...
[Účetní dovětek:] Jako děkan jsem k tomu [připojil?] od Franze Stengla nedoplatek [?] 40 kr ... [a tak?] dohromady(?) ... patří kostelu(?) ... 45 [?] ... Ferd. Döbler, děkan.
[Latinský opis listiny:] Copia. Auctoritate Archi-Episcopali ordinaria datur tenore praesentium ac maxime in Illustrissimi et Excellentissimi Domini Francisci Josephi Comitis de Excellentissimo [Wallis?/...] qua supremo in Regno Bohemiae Montium Pselca[?] [= Pselensium / horní region], qua Monetariae Praefecto (: Titt. :) honorabili et viro [?] dilecto Antonio Krażiner [Kratschmer?], Sacerdoti Ecclesiastico [?] Archi-Dioecesis Pragensis, jus exercendae jurisdictionis et absolutionis poenitentium; Majori jurisdictione et absolutione poenitentium, Majoribus exceptis, etiam a casibus ordinariis reservatis et haeresi, non tamen eorum, qui Parentibus catholicis geniti et in fide catholica Ducati lapsi sunt in haec eorum, Facultas et licentia, itaque ad Ecclesiam S. Annae in Regia montana Civitate Schlaggenwaldensi statum conformiter Instrumento Fundationis Magsianae [Maxianae?] libro Erectionum Lit. B Sigl. Fol. 146 per extensum inserto, et a Reverendissimo Archi-Episcopali
[Strana 353 — pokračování latiny:] Consistorio sub dato 3. Octob. 1757 ratificato et confirmato — Capellanum agere, nec non alias eidem Cappellaniae annexas functiones agere sicut requisitus[?] est curato loci, eidem in eius animarum et Sacramentorum administratione adjunctus esse possit: Imam licentiam et Jurisdictionem pro tempore, quo ibidem Cappellanum egerit, tantum valituram venerabili dilecto Antonio Frank, Sacri-Sacerdoti Vicario Lorenco[?] et Curato Schlakovin[?] cor[am?] [?] debite exhibere Veneatur [?].
Praga in cancellaria Archi-Episcopali Anno 1757. die 4. Octobris Anno 1757. Auch [na okraji: Beilage / příloha].
Lis Copia uvedeno [?] vom 22. Juli 1837 [?] auf [?] ... Schmied und Kinder Anfügung [?] ... [částečně nečitelné — týká se školy / příloh].
Ferd. Döbler, děkan.
[Německé zápisy:] V roce 1873 byl založen spořicí kanál(?) [Sparkasse/spořicí účet] pro menší kostelní potřeby v Horním Slavkově s vkladem(?) 40 zl. Tento vklad byl později rozmnožen, [protože?] v Donawitz(?) [a] panem [?] Zulger(?) s odkazem(?) byla pořízena slavnostní výzdoba(?) hornoslavkovského kostela [?]; ... ze dne 29. ledna 1850 byl vklad rozmnožen, který byl 16. března 1888 zvýšen [?] děkanem Ferdinandem Döblerem. Tento obnos byl pak rozdělen [?] podle vůle jmenovaného Bürgla Maulika [?] ... ... a tak, že úroky téhož ve prospěch [?] ... na 73 zl. 87 kr. [?] s pozdějším(?) datem dne 30. července 1889 zvýšen [?].
Dne 10. dubna 1889 zemřel děkan Ferdinand Döbler, načež byl Bürgl Maulik [?] určen administrátorem.
Dne 7. července 1889 kázal P. Andreas Hess(?), kaplan v proboštském(?) děkanském kostele, primici [novokněžské kázání] panu kaplanovi z Donawitz(?), Nepomuk(?), Nezvěstice [?], jenž měl knížecí[?] svěcení [téma?]: „Das zweifache Opfer des Priesters“ („Dvojí oběť kněze“).
Dne 4. srpna 1889 byl praporu [vlajce] zdejšího válečnického spolku [Kriegercorps] v Horním Slavkově administrátorem Bürglem Maulikem [?] ... přiklepnut/zatlučen hřeb [Nagelung praporu] u sochy sv. Floriana.
Listina města Horní Slavkov č. 2164
František Václav Benedikt Mayß, cínařský mistr, potvrzuje, že dluží Janu Michaelu Illingovi, obchodníkovi v Horním Slavkově, 99 zlatých a jako zástavu určuje svůj pozemek.
Datace: 03.04.1757
Dlužní úpis ze Schlaggenwaldu (Horního Slavkova) z roku 1757, kterým se neznámý dlužník (patrně Frantz Wentzl Benedict Mayr[?], měšťan a cechovní mistr) zavazuje věřiteli Joh. Adamu Illingovi, měšťanu a obchodníkovi, za půjčených 99 zlatých. Jako záruku zapisuje svůj dům sousedící s majetkem paní Barbary Mayrin do zvláštní zástavy a žádá o vklad závazku do městských knih.
V levém horním rohu listiny je vytištěná městská pečeť se lvem, vpravo dole pak ověřovací pečeť (petšaft).
Já, níže podepsaný, tímto stvrzuji a přiznávám, aby to sloužilo jako doklad všude tam, kde toho bude třeba: na mou vlastní žádost a prosbu mi ctihodný a vážený Jan Adam Illing, měšťan a obchodník královského horního svobodného města Schlaggenwaldu (Horního Slavkova), vyplatil do rukou hotově 99 zlatých — devadesát devět zlatých — v dobré minci, která nepodléhá žádnému znehodnocení.
Aby však můj věrný věřitel a poskytovatel této půjčky byl ve všem náležitě zajištěn, dávám mu tímto plnou moc: kdyby snad proti všemu očekávání a doufání nebyl dostatečně zajištěn, zapisuji mu jako pravou zvláštní zástavu svůj vlastní obecný nemovitý majetek (dům), který sousedí na jedné straně s majetkem paní Barbary Mayrin a na druhé straně s majetkem Jana Adama [?]. Tato zástava má věřiteli umožnit, aby se v případě vymáhání platby mohl uspokojit, a to nejen ohledně samotné jistiny, ale i běžícího úroku.
Zároveň si vyhrazuji, že u jistiny mám právo na odklad splátky: patrně 100 zlatých[?] ke svátku sv. Jiří a 50 zlatých[?] ke svátku sv. Anny. Dále dávám svůj souhlas, aby za tento závazek ručilo i další zajištění, a připojuji i další dobrovolné ujednání, jak je nejbližší.
K většímu potvrzení a k zajištění svého věřitele žádám, aby tato obligace (dlužní úpis) byla zapsána do městských knih, což potvrzuji svým jmenovitým podpisem i přitištěnou pečetí.
Stalo se ve Schlaggenwaldu (Horním Slavkově) dne [neuvedeno] měsíce [neuvedeno] roku 1757.
Podepsán: Frantz Wentzl Benedict Mayr[?], měšťan a cechovní mistr.
[L. S. — přitištěná pečeť]
Poznámka zpracovatele: Signatura AM Horní Slavkov L2164 obsahuje šest naskenovaných stran (p1–p6), které jsou však bajtově totožné duplikáty jednoho a téhož jednostránkového dokumentu (pruhy b1–b5) — jde tedy o jedinou dlužní listinu. Den a měsíc data v originále chybí, respektive jsou nečitelně vybledlé; částky uvedené u svátků sv. Jiří a sv. Anny (100 zl. / 50 zl.) jsou kvůli vyblednutí textu a použitým zkratkám nejisté.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
[V levém horním rohu vytištěná/otištěná městská pečeť se lvem; vpravo dole ověřovací pečeť (petšaft).]
Já níže podepsaný stvrzuji a přiznávám, aby to tam, kde toho bude třeba, sloužilo za doklad, že mi na mou předem učiněnou žádost a prosbu ctihodný a vážený Joh[ann] Adam Illing, měšťan a obchodník královského horního města Schlaggenwaldu (Horního Slavkova), do rukou vyplatil hotově 99 zl., devadesát devět zlatých, v dobré minci, jež nepodléhá žádnému znehodnocení (devalvaci); aby však můj věrný [věřitel?] a poskytovatel půjčky (Darstrecker) byl ve všem zajištěn, dávám mu tímto plnou moc, že — kdyby snad proti všemu očekávání a doufání [nebyl] dostatečně zajištěn — zapisuji (odkazuji) mu své vlastní obecné nemovité [jmění / dům], sousedící [mezující] s [nemovitostí] paní Barbary Mayrin a dále Joh[anna] [Adama ...] z druhé strany[?], jako pravou zvláštní zástavu (Special-Unterpfand), abych se v případě platby (při vymáhání) mohl krýt, a to nejen ohledně jistiny, nýbrž i běžícího úroku; přičemž si však vyhrazuji, že jistinu [se lhůtou] od sv. Jiří 100 zl.[?] až do sv. Anny 50 zl.[?] mám ve všem právo zadržet (mít prodlení); rovněž [dávám] svůj souhlas, aby k tomu ručilo i [...], a ukládám si i jiné dobrovolné pořízení jako nejbližší. K většímu potvrzení a k zajištění svého věřitele, aby [...] tato obligace byla vepsána do městských knih, což tímto stvrzuji svým jmenovitým podpisem, jakož i přitištěnou pečetí (petšaftem). Tak se stalo ve Schlaggenwaldu (Horním Slavkově) dne [...] měsíce [...] roku 1757.
Frantz Wentzl Benedict Mayr [?]
měšťan a cechovní mistr
[L. S. — přitištěný petšaft]
[Poznámka zpracovatele: Signatura AM Horní Slavkov L2164 obsahuje šest naskenovaných stran (p1–p6), které jsou však všechny bajtově totožné duplikáty jednoho a téhož jednostránkového dokumentu (pruhy b1–b5). Jde tedy o jedinou dlužní úpisovou listinu. Den a měsíc datace nejsou v originále vyplněny, resp. jsou nečitelně vybledlé; částky uvedené v odstavci o sv. Jiří / sv. Anně (100 zl. / 50 zl.) jsou kvůli vyblednutí a zkratkám nejisté.]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
[Vorgedrucktes/aufgedrucktes Stadtsiegel mit Löwe, links oben; Beglaubigungssiegel (Petschaft) unten rechts]
Ich Endes unterfertigter urkhünde und bekenne, da wo es die Nothdurfft erfordern wird, daß mir auf mein vorhero erzeugendes ansuchen und bitten, mir der Ehrbahr- und wohlgeachte Joh: Adam Illing, burger und handelsmann der K: K: freyen berg Stadt Schlaggenwald, zu meinen händen 99 fl baar, Neunzig Neun gulden, in guter und keiner Devalvation unterworffener Münz zugezehlet [hat]; damit aber mein getreuer [Gläubiger?] und Darstrecker in allweeg gesichertt seyn möge, Ihme also vollmacht gebe, daß, in fall wieder alles vermuthen und hoffen [ich] gesichertter seye w[ürde], verschreibe[?] Ihme mein und mir eigenthümliches gemeines liegendes [Haus/Vermögen], an[rainend an] frauen Barbara Mayrin, dann Joh: [Adam ...] andere[r]seits[?] [verum?], zu einer wahren Special-Unterpfand, umb mich zahlungs fall[s] aufhalten zu können, nicht alrein wegen Capitals, sondern auch deß laufenden Interesse; jedoch valor mir vorbehalt[en], daß Capital S: Georgi p: 100 fl [?] biß auf S: Anna 50 fl [?] den Verzug zu haben in allweeg anzuhalten; auch meine bewilligung oder ein[e] [...] darzu hafften, auch andere freywillige Ordnung als nechsten mir auflege. Zu Mehrerer bekräfftigung und meinen Gläubiger zu versicherung, um [...] solche obligation in die Stadt bücher eintragen zu lassen, welches [ich] gegenwärtig mit meiner nahmend[lichen] unterschrifft, wie auch beygetruckten Petschafft bestättige. So geschehen Schlaggenwald den [...]ten Monaths [...] aô 1757.
Frantz Wentzl Benedict Mayr [?]
Bürger und zünftiger Meister
[L. S. — beygedrucktes Petschaft]
[Anmerkung des Bearbeiters: Die Signatur AM Horní Slavkov L2164 besteht aus sechs Scan-Seiten (p1–p6), die jedoch alle bytegleiche Duplikate ein und desselben einseitigen Dokuments sind (Streifen b1–b5). Es handelt sich also um eine einzige Schuldverschreibung. Tag und Monat der Datierung sind im Original nicht ausgefüllt bzw. unleserlich verblasst; die im Georgi-/Anna-Absatz genannten Beträge (100 fl / 50 fl) sind wegen Verblassung und Kürzeln unsicher.]
Listina města Horní Slavkov č. 2168
Anna Kateřina Steidlová z Horního Slavkova činí za přítomnosti Jana Šimona Bartela a Jana Jiřího Starcka, cínaře, poslední vůli.
Datace: 10.11.1757
Poslední vůle Anny Cathariny Heÿdlové, sepsaná 10. listopadu 1757 ve Slavkově (Schlaggenwaldt) za přítomnosti svědků. Odkazuje duši Bohu a tělo zemi, mezi dvě dcery rozděluje skromnou pozůstalost a peníze z prodeje pole, a zbylé dluhy i pohledávky odkazuje na svaté mše za zemřelé.
Ve jménu Nejsvětější Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého.
Dnešního dne, 10. listopadu roku 1757, mě Anna Catharina Heÿdlová spolu s níže podepsanými svědky přátelsky požádala a nechala si mě povolat, abych sepsal její poslední vůli. Ta zní takto:
Za prvé odevzdává svou ubohou duši do svatých Pěti ran Pána Ježíše Krista a do jeho draze prýštící krve, svého Spasitele, aby v ní byla omyta a očištěna.
Za druhé odkazuje své tělo chladné zemi, z níž bylo vzato.
Za třetí ustanovuje, že o její ostatní, nepříliš bohatou pozůstalost – postel a trochu šatstva – se mezi sebou rozdělí její dvě dcery (patrně nevlastní), Rosel (Rozina) a Helena.
Pokud jde o pole, to od ní koupil Johann Karl Uschl (jméno nejisté) za 60 zlatých. Co jí (případně: co on) z této částky ještě dluží, má být zaplaceno i s úrokem. Z pěti zlatých pak mají nyní její dvě dcery, Rosel a Helena, a dále dvě dcery Roseliny, dostat každá dvanáct zlatých v hotovosti. Zbývá tak ještě celkem 43 zlatých. Tuto částku 43 zlatých má Karl Uschl (jméno nejisté) splácet každý rok po pěti zlatých, a to způsobem dědičného úroku, dokud nebude celá čistá suma vyrovnána.
Dále má ještě u Hanse Georga Starcka pohledávku 30 zlatých z domovního dluhu a dalšího, patrně nesporného dluhu – tedy dohromady 39 zlatých. I tuto částku odkazuje na svaté mše za duše, aby prospěly zemřelým. Těchto 39 zlatých má být splaceno do sedmi let a mše mají být za tuto dobu odslouženy.
Dále odkazuje na svaté mše za duše i to, co jí má ještě zaplatit za otcovský obytný dům Hans Adam Lima (jméno nejisté), který dům koupil.
Že vše výše uvedené odpovídá pravdě, dosvědčuje vlastní podpis a přitištěná pečeť. Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwaldt) dne 10. listopadu 1757.
Svědkové, s červeným pečetním voskem:
Johann Simon Bach, přizvaný svědek.
Johann Georg Dörnich (jméno nejisté), učitel (Schulmeister), jako svědek.
Na rubu listiny je dorsální záznam, zčásti psaný napříč a zčásti nečitelný: „Testament Anny Cathariny Heÿdlové. Předloženo 10. listopadu 1757.“ Dále je uvedeno, že závěť byla vyhlášena před radou (senátem), patrně 14. dne v roce 1758 – tento údaj je však z větší části vybledlý a nečitelný.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
[Zbožná zkratka nahoře: „J…" — vzývání (J·M·J).]
Ve jménu Nejsvětější Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého.
Dnešního dne 10. listopadu roku 1757 mě Anna Catharina Heÿdlová a níže podepsaní svědkové přátelsky požádali a nechali mě k ní [povolat?], abych sepsal její poslední vůli, a to takto:
Za prvé: Svou ubohou duši odevzdávám a poroučím do svatých Pěti ran Pána Ježíše Krista a jeho draze prýštící krve, mého Spasitele, v níž ať je omyta a očištěna;
Za druhé: Své tělo chladné zemi, z níž [bylo vzato];
Za třetí: Svou ostatní a nepatrnou pozůstalost, totiž postel a trochu šatstva, ať si mezi sebou rozdělí mé dvě [nevlastní?] dcery, Rosel [Rozina] a Helena. Pokud jde o pole: koupil je ode mne Johann Karl [Uschl?] za 60 zl.; totiž [to, co] jsem mu dlužna [resp. co on dluží], ať to zaplatí a úročí. Z těch 5 [zl.]. Nyní ať mé dvě [dcery], totiž Rosel a Helena, a Roselini dvě dcery, každá dostane dvanáct zlatých v hotovosti; takže jim [celkem] zbývá ještě 43 zl. Těch 43 zl. ať Karl [Uschl?] každoročně po 5 zl. i způsobem dědičného úroku splácí a umořuje, dokud nebude celá čistá suma zaplacena.
Dále: má ještě u Hanse Georga Starcka 30 zl. domovního dluhu a [nesporného?] dluhu, [atd.], které [zůstaly] splatné; tedy celkem 39 zl., jež rovněž odkazuje na svaté mše za duše, [aby prospěly] zemřelým; těch 39 zl. má být zaplaceno do sedmi let a svaté mše slouženy.
Dále: to, co má ještě pohledávat na otcovském obytném domě, který koupil Hans Adam [Lima?], má také připadnout na svaté mše za duše.
Že se to vše zakládá na pravdě, [dosvědčuje] [můj vlastní] podpis a přitištěná pečeť; tak se stalo ve Slavkově (Schlaggenwaldt) dne 10. listopadu 1757.
[Svědkové, s červeným pečetním voskem:]
Johann Simon Bach, přizvaný svědek.
Johann Georg [Dörnich?], učitel (Schulmeister), jako svědek.
[Rubová strana / dorsální záznam, zčásti psaný napříč, zčásti nečitelný:] Testament Anny Cathariny [Heÿdlové]. Předloženo 10. listopadu 1757. — [Vyhlášeno … před senátem (radou) … 14. [?] 1758; převážně vybledlé/nečitelné.]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
[Kürzel oben: „J..." (fromme Anrufung / J·M·J)]
Jn Nahmen der AllerHeÿligsten Dreÿfaltigkeit, Gott Vaters, Sohn undt Heÿligen Geist.
Heündt Dato den 10 Novemb[er] 1757 Jahr, Hatt die Anna Catharina Heÿdlin undt beÿ mir underschriebene Zeügen freündlich gebetten undt mich zu ihr [beruffen?] laßen, ihren letzten Willen zu übergeben, alß nemblich:
1mo Meine arme Seel befehle undt übergibe ich in die Heÿl[ige] Fünff Wunden des Herrn Jesu Christi undt dessen theüer herausfliessende Blüth, meines Seeligmachers, darinnen selbe abgewaschen undt gereiniget werden;
2do Meinen Leib der Kühlen Erden, von der [er genommen?] [worden];
3tio Meine übrige undt wönige [= wenige] Verlassenschafft, alß da ist das Bött undt wönige Kleÿder, sollen sich meine zweÿ [Stieff?]töchter, die Rosel undt Helena, darin zertheilen. Anbelangend deß Feldt[s], hatt mir der Johann Karl [Uschl?] abgekaufft, der 60 fl; alß nemblich, [was] ihr bin ich schuldig, solle sie bezahlen undt verzinßen. Von den 5 [fl]. Ietzo sollen meine zweÿ [Töchter], alß die Rosel undt Helena, undt der Rosel ihre zweÿ Töchter, ein Jede zwölff gülden in Geldt bekommen; also sie [überhaupt] also noch 43 fl. Dieße 43 fl solle der Karl [Uschl?] alle Jahr 5 fl auch ErbZinß-weÿße geben undt lösten laßen, biß die völlige klare Summa abgezahlt sein würdt.
Item Hatt sie noch beÿm Hans Georg Starck 30 fl Hauß-Schuldt undt [ohnstreitige?] Schuldt, [etc.], [belaßen] gangen; also in allen 39 fl, welches sie auch auß Heÿl[ige] Seelenmessen vermachet, [damit sie] der Sterbenden gelten; die 39 fl in sieben Jahren zu bezahlen undt die Heÿl[ige] Messen leßen zu laßen.
Item Was sie noch auf dem Vatter[-]Wohn-Hauß, welches der Hans Adam [Lima?] [erkauffet], zu forderen hatt, solle auch auf Heÿl[ige] Seel-Messen kommen.
Daß solches alles sich in der Warheit befündet, [zeüget?] [meine] [eigene?] undterschrifft undt beÿgetruckten Jnsigel; so geschehen Schlaggenwaldt den 10 Novemb[er] 1757.
[Zeugen mit rotem Siegellack:]
Johann Simon Bach, gebettener Zeüg[e].
Johann Georg [Dörnich?], Schulmeister, alß Zeüg[e].
[Rückseite / Dorsalvermerk, teils quer geschrieben, teils unleserlich:] Testament Der Anna Catharina [Heÿdlin]. Praes[entatum] den 10ten Novemb[er] 1757. — [Publicatum … coram Senatu … 14ta [?] 1758; großteils verblasst/unleserlich.]