Konzistorní dekret a taxace fary
Stránka popisuje dekret pražské arcibiskupské konzistoře z roku 1747, kterým si vyžádala od hornoslavkovského vikariátu podrobný přehled štólových poplatků a příjmů děkanství. Uvádí konkrétní sazby za oddavky, křty a pohřby a konstatuje, že děkanovi po odečtení nákladů zbývala na živobytí jen skromná částka necelých 43 zlatých ročně.
Roku 1747 vydala pražská arcibiskupská konzistoř dekret, který byl 5. června předán hornoslavkovskému vikariátnímu úřadu. Konzistoř v něm žádala o podrobné informace o štólových poplatcích, desátcích a celkových příjmech děkanství Horní Slavkov.
Děkan Jan Jakub Hofmann na tuto žádost odpověděl 30. června 1747 obsáhlou taxací, v níž vyčíslil jednotlivé poplatky:
- za oddavky se třemi ohláškami se platilo 1 zlatý 45 krejcarů,
- za křest dítěte z města 42 krejcarů, ze vsí pak 45 krejcarů,
- za pohřeb dospělého 30 krejcarů a za pohřeb dítěte 15 krejcarů.
Z přiloženého přehledu příjmů a výdajů dále vyplynulo, že po odečtení všech nákladů zbývalo děkanovi na obživu, oděv a léky jen necelých 43 zlatých ročně. K tomu Hofmann poznamenal, že sedláci ze vsi Lesnice své povinnosti vůči děkanství odváděli nedbale a neúplně.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
Roku 1747 vydala pražská arcibiskupská konzistoř dekret (předaný hornoslavkovskému vikariátnímu úřadu 5. června), jímž žádala o podrobné informace o štolových (štólových) poplatcích, desátcích a příjmech děkanství Horní Slavkov. Děkan Jan Jakub Hofmann na to 30. června 1747 odpověděl obsáhlou taxací: za oddavky se třemi ohláškami se platilo 1 zlatý 45 krejcarů, za křest z města 42 krejcarů a ze vsí 45 krejcarů, za pohřeb dospělého 30 krejcarů a dítěte 15 krejcarů. Z přehledu příjmů a výdajů vyplynulo, že po odečtení nákladů zbývalo děkanovi na obživu, oděv a léky jen necelých 43 zlatých ročně; sedláci ze vsi Lesnice navíc své povinnosti odváděli nedbale a neúplně.
Zápis z let 1743–1747 spojuje dokončení pojednání o pěstování a zpracování brambor a založení kaple sv. Jana Nepomuckého v Čisté (Lauterbach) (1743) s rozsáhlým latinským „Fassio parochialis" hornoslavkovského děkana z roku 1747 – odpovědí na konsistoriální dekret o farních příjmech. Podrobně se popisují štolové poplatky (za křty, svatby, pohřby), desátky ze vsi Lešnice a Poschitzau, stálé příjmy z městské komory, nadací a bratrstev i výnosy z farního hospodářství (pole, dobytek, seno). Část končí u výčtu nevyhnutelných výdajů, jejichž vyjmenování pokračuje na další straně.
Dokončení pojednání o bramboru a zápis o kapli v Čisté (1743)
Přepis navazuje uprostřed věty, jejíž smysl je z velké části nečitelný: hovoří se o uložení a nechání ležet, po čtrnácti dnech, o působení vzduchu a o zachování (přesné znění je na mnoha místech nejisté).
Jak se z brambor peče dobrý chléb. Brambory lze také použít k pečení chleba: jedna polovina brambor se smíchá s druhou polovinou (patrně mouky), čímž vznikne dobrý chléb, zvláště pokud jsou suroviny dobře zpracovány. Popisuje se rovněž, jak si počínat, nedostává-li se brambor, a jak i za takových okolností chléb dobře vychází.
Jak lze na jaře ochránit před zkažením brambory ležící ve sklepě a jak je zachovat. Na jaře začínají brambory klíčit a ztrácejí tím mnoho ze své jakosti; lze je však následujícím způsobem dobře uchovat: na jaře, jakmile začnou klíčit, se s nimi provede popsaný postup (podrobnosti jsou v přepisu z velké části nečitelné), včetně toho, že se brambory nechají asi 1 hodinu působit, poté se nechají na vzduchu a dále uloží.
1743 – zřízena lauterbašská kaple. V roce 1743 odkázal krejčí Georg Anton kapli svatého Jana Nepomuckého v Čisté, a na její vydržování věnoval kapitál 15 zlatých (f.).
Pod čarou je připojena drobně psaná a jen částečně čitelná poznámka k této nadaci, zmiňující jméno Georg Anton Neumann, latinskou zakládací listinu („Erste Stiftungs-Ordnung"), pojmy „Pfarrgemeinde" a „Schlaggenwald", podpis „Franz Anton [?]" a dataci 1. října 1759. Vedle je ještě poznámka o tom, že nuzní lidé dávali (blíže nečitelný obsah) panu Lehmannovi – zbytek textu je většinou nečitelný.
Konsistoriální dekret z roku 1747
K nejmilostivějšímu konsistorálnímu dekretu, danému v Praze z arcibiskupské kanceláře dne 6. května 1747 a doručenému hornoslavkovským vikariátním úřadem dne 5. června, měla nejdůstojnější konsistoř obdržet svědomitou odpověď ve třech bodech:
1. V kterých beneficiích je štola taxovaná, kým a kdy byla stanovena, jaká je její výše (za pohřeb, oddavky, křest), kolik platí ti, kdo dávají desátky, a kolik ostatní osadníci; má-li se taková taxovaná štola skutečně vybírat a je-li přesně dodržována; kde a vůči komu je štola „svobodná" a jak se v takovém případě vybírá; a kolik beneficium celkem vynáší ze stálých příjmů mimo štolu.
2. Kolik, jaké jakosti a z kterých vsí, polí či dvorů se odvádějí desátky, zda na základě erekční listiny nebo jen podle zvyku, zda ode všech osadníků nebo jen od části, a v jaké podobě (v zrnu, či i ve slámě) a míře.
3. Kolik beneficium ročně vynáší z farních příjmů celkem, zejména z pevně stanovených (hotových) příjmů mimo nadace, jaké má povinnosti vůči některým platům a jaké výdaje musí na venkovském beneficiu nést na údržbu a stavbu kostela. Na vše mělo být odpovězeno ochotně a svědomitě.
Farní přiznání hornoslavkovského děkana z roku 1747 (Fassio parochialis)
K článku I. Štola je v hornoslavkovském beneficiu taxovaná odedávna, není však známo kým ani kdy. Obvyklé sazby: za oddavky se třemi ohláškami 1 f. 45 xr.; za křest z města 42 xr., ze vsí 43 xr.; za pohřeb dospělého 30 xr., dítěte 15 xr. Tuto štolu platí bez rozdílu jak ti, kdo odvádějí desátky, tak ti, kdo je neodvádějí. Žádná listina o tom neexistuje; ze strany děkana se přesně dodržuje a nic víc se nevyžaduje, ze strany osadníků se však v tomto nešťastném čase pro chudobu často sleví. Žádná „svobodná" ani jinak taxovatelná štola se zde nevyskytuje. Kolik beneficium vynáší ze stálých příjmů mimo štolu, bude patrné z odpovědi na třetí článek.
K článku II. Beneficiu se žádné desátky neplatí, s výjimkou vsi Lešnice, která je podle starého urbáře povinna odvádět v zrnu: z pšenice 8 měřic po 2 f. (16 f.), ze žita 8 měřic po 1 f. 30 xr. (12 f.), z ovsa 8 měřic po 45 xr. (6 f.). Sedláci z Lešnice ovšem tyto dávky i další povinné práce odvádějí tak nedbale, lstivě a nepravidelně, že stanovené množství z urbáře zdaleka neodpovídá skutečnosti – k citelné škodě beneficia a výživy děkana. Přes opakované pokorné žádosti u ryšavského panství, jemuž sedláci podléhají, se od úředníků ani od samotného panství neočekává účinná náprava, která by sedláky donutila k plnění povinností; beneficium navíc tíží z roku na rok rostoucí nedoplatky – (text pokračuje na následující straně).
Přenesený součet na konci strany: 34 f.
Text pokračuje: (sedláci) zanedbávají povinné odvody desátků, čímž vznikají další výdaje, takže si děkan musí pro domácí potřebu v této drahé době nutné obilí kupovat, byť s rizikem zadlužení.
K článku III. Pokud jde o pevně stanovené (hotové) příjmy: děkan přijímá z městské komory týdně 5 f. 8 xr., ročně tedy 266 f. 56 xr. Dále ze vsi Poschitzau titulem farního platu (Pfennig) přijímá o svátku sv. Jiří 1 f. 50 xr. 5 d. a o svátku sv. Havla dalších 1 f. 50 xr. 5 d. Ze vsi Lešnice, jen jednou ročně o svátku sv. Jiří, 1 f. 9 xr. 7 d. Ze vsi Poschitzau dále z 19 dílů slepic 2 f. 13 xr. a z 9 1/2 vajec (přesný počet nejistý) 30 xr. 3 d. Ze vsi Lešnice z 16 dílů slepic 1 f. 52 xr. a z 80 vajec 26 xr. 4 d. Ostatní vsi neplatí nic, kromě peněžního obětního daru od osob přijímajících svátosti (4 1/2, jednotka nejistá); měšťané pak dohromady ročně přispívají nejvýše 20 f., bez ohledu na počet těch, kdo svátosti přijímají.
Stipendium z nadací za mše: ve farním kostele u sv. Jiří 68 f., z Josefínského bratrstva 28 f., z kaple sv. Anny 44 f. 30 xr., od oltáře sv. Škapulíře za osm mší 4 f., z Mariánské společnosti za týdenní mše 106 f.
Z jinde ležících, velmi hubených a neúrodných polí, navíc zanedbaně obdělávaných lešnickými sedláky, se získává jen málo – zdaleka to nestačí na potřeby domácnosti, a proto je nutné obilí přikupovat, jak už bylo zmíněno.
Přenesený součet na konci strany: 581 f. 15 xr. 3 d.
Pokračování farního přiznání – právo štoly, hospodářství, souhrny
Přenesená částka z předchozí strany: 581 f. 15 xr. 3 d.
O právu štoly. Na základě taxované štoly se vybírá, jak uvedeno výše, za pohřeb dospělého 30 xr.; ročně bývá obvykle 53 pohřbů, takže by se – kdyby se vše řádně platilo, což je však vzácné – vybralo 26 f. 30 xr. Za pohřby dětí, ročně asi 68 po 15 xr., by to činilo 17 f. Křtů bývá ročně obecně 146, což by při plné platbě činilo 102 f. 12 xr. Oddavky s ohláškami vynášejí ročně obecně 62 f. 25 xr.
O hospodářství. K hornoslavkovskému beneficiu náleží 13 strychů polí, z nichž třetina ročně zůstává ladem (úhorem). První třetina se přes zimu oseje 13 1/4 měřicemi (žita); sklizeň podle třídílných rejstříků činí obvykle 10 1/2 strychu, po vymlácení 27 1/2 měřice, což činí 41 f. Druhá třetina se oseje 5 1/2 měřicemi ječmene; sklizeň 4 strychy a něco, po vymlácení obecně 19 měřic, což podle krajské ceny 1 f. za měřici činí 19 f. Z ovsa se oseje 13 1/4 měřice; sklizeň 7 strychů a něco, po vymlácení 31 1/2 měřice po 45 xr., činí 23 f. 48 xr. 4 d. Ze zimní žitné slámy 10 1/4 strychu činí 15 f. 45 xr. Z jarního osevu krátké slámy (asi 6 jednotek) po 45 xr. je taxováno 8 f. 32 xr. 3 d. Ze sena celkem se ročně počítá obvykle 4 fůry po 3 f., což činí 12 f. Z otavy (druhé seče sena) 2 fůry po 2 f. činí 4 f. Konečně k hospodářství náleží 5 krav, které se pro zisk mléka i s teletem ročně taxují po 7 f., tedy 35 f.
Souhrn všech příjmů: 948 f. 48 xr. 4 1/2 d. (údaj místy nejistý).
Následuje výčet nevyhnutelných výdajů spojených s hospodařením a sklizní úrody, které měly být podle znění konsistoriálního dekretu rovněž specifikovány a od souhrnu příjmů odečteny.
Na další straně následuje seznam výdajů (rozdělených na sloupce zlatých, krejcarů a denárů), jejichž výčet pokračuje.
Dále následuje výčet výdajů na zemědělství (pro agricultura), a to především na výživu oráčů (pro aratorum victu) — 6 f.
Na žně (pro occatione [?]), které je povinen platit — 5 f. 33 xr.
Na stravu 76 nedbale pracujících žencům (pro victu 76 messorum negligenter laborantium) — 7 f. 36 xr.
Svážečům (invectoribus) za obilí, chléb a sýr (pro cerere, pane et caseo) — 2 f. 9 xr.
Na hnojení (pro s. v. fimatione), výdaje se stravou (expensa cum victu) — 4 f. 10 xr.
Koscům sena a svážečům sena za stravu a nápoj (foenisecis et foeni invectoribus victus et haustus) — 5 f. 57 xr.
Námezdníkům (seminatori [?]) — 40 xr.
Jedenácti mlatcům ze vsi Poschitzau (undecim trituratoribus ex pago Poschizau), zavázaným za stravu po tři dny (in tribus seriebus consistente) — 1 f. 6 xr.
Najatým za peníze na zbytek mlatby (conductis pro pecunia reliquis trituratoribus) — 4 f.
Na povřísla, sběračům (pro ligaminibus, collectoribus) — 2 f. 19 xr.
Slámařům (stramenisecis [?]) — 2 f.
Dále výdaje za svážení dříví (expensa lignorum invehendorum):
Pánu lesnímu úředníkovi (dom. Silvano Officialibus) — 6 f. 32 xr. 3 d.
Dřevorubcům za 60 sáhů (lignisecis pro 60 orgiis) — 12 f. 30 xr.
Svážečům dříví lešnickým, zavázaným, za skrovnější stravu (invectoribus lignorum Lessnitzensibus obligatis, dulior [?] victus), činí za 40 sáhů (pro 40 orgiis) — 10 f.
Za ostatních 20 sáhů, které lešničtí svážet odmítají (vehere nolunt), ač silou urbáře jsou k tomu drženi (licet vi Urbarii tenerentur), se svoz provádí (vectura faciunt) — 12 f.
Výdaje za [?] (prazatura [?]) ročně 5 a půl obecně — 190 f. 5 1/2 [?].
Dále výdaje na platy domácí čeledi (expensa in salaria domesticorum):
Ctihodným pánům kaplanům, každému po 60 f. (rev. p. p. capellanis unicuique 60 f.), činí — 120 f.
Na stravu, každému po 80 f. (pro victu uniuscujusque 80 f.), činí — 160 f.
Hospodyni za plat a stravu nejméně (oeconomae pro salario et victu ad minimum) — 50 f.
Domácí služce neboli komorné (ancilla domestica seu cubicularia) — 40 f.
Dále děvečce ve chlévě (item stabularia) — 40 f.
Děvečce pasoucí dobytek (puella in pascuis pecora custodienti) — 30 f.
Chlapci přisluhujícímu za stravu a oděv (puero inservienti pro victu et amictu) — 24 f.
Na seno, slámu a otavu pro krmení krav nejméně (de foeno, stramine et chordo pro vaccarum pabulo ad minimum) — 20 f.
Konečně pro různé řemeslníky: krejčího, ševce, holiče, sklenáře [?], kováře a další (tandem pro variis opificibus: sutore, sartore, barbitonsore, vitrore [?], fabro etc.), rovněž na výdaje [?].
Úhrnem (latus) — 756 f. 33 xr. 2 1/4 d. [?]
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[Strany 28-29 farní kroniky. LEVÁ strana německy (kurent) — dokončení dějin bramboru a zápis o kapli v Lauterbachu (1743), s drobně psanou poznámkou pod čarou. PRAVÁ strana LATINSKY (humanistická kurzíva) — Konsistoriální dekret z 6. května 1747.]
=== LEVÁ STRANA (Pag. 28) ===
[dokončení předchozí věty:] [?] (?) ležet (?) nechat (?). Po 14 dnech (?) se [?] (?) [?] (?), a při [?] (?) vzduchu (?) [?] (?) [?] (?), [?] (?) [?] (?) [?] (?), takže (?) [?] [?] zachované (?).
[okrajová poznámka: b. Jak se z bramboru (?) [?] dobrý chléb (?) peče (?).]
Bramboru (?) lze také (?) k pečení chleba (?) [?]: jednou polovinou bramboru (?) [?] s druhou polovinou [?] (?) [?] (?) [?] dobrý (?) chléb (?), zvláště (?), když (?) [?] (?) [?] (?) s [?] (?) dobře [?] (?), a [?] (?) [?] (?) [?]. [?] (?) také (?) [?] (?) brambor (?) [?] (?), nedostává-li se (?) [?] (?), zůstanou (?) [?] (?) [?]. [?] (?) chléb (?) [?] (?) ale (?) dobře (?) [?] (?).
[okrajová poznámka: c. Jak (?) lze na jaře (?) [?] (?) ležící (?) sklepní (?) brambor (?) před zkažením (?) ochránit (?), a [?] (?) jej [?] zachovat (?).]
Na jaře (?) počíná (?) brambor (?) klíčit (?), a [?] (?) prodejní (?) [?] (?) mnoho ze své jakosti (?); lze jej však následujícím (?) způsobem (?) dobře zachovat (?): Na jaře (?), jakmile (?) počíná (?) klíčit (?), [?] (?) [?] živé (?) (?) množství (?) (?) [?] (?) [?] (?), a [?] (?) jej (?); [?] (?) [?] (?) ve [?] (?) [?] (?) [?] (?), [?] (?) [?] (?) [?], a [?] (?) brambor (?) 1 hodinu (?) [?] (?). [?] (?) [?] (?) [?] zcela (?). [?] (?) [?] jej pak (?) na vzduch (?) na [?] (?), a [?] (?) ho [?] (?) [?] na [?] (?) (?).
[okrajová poznámka: 1743. Lauterbašská (?) kaple (?) zřízena (?) (?).]
V roce 1743 odkázal (?) krejčí (?) Georg Anton kapli sv. Jana z Nepomuku v Lauterbachu (?), a na vydržování (?) téže (?) [?] kapitál (?) 15 f. [?] (?) věnoval (?).
[poznámka pod čarou, drobně psaná: 1743. Lauterbašská (?) kaple (?). [?] (?) Georg Anton Neumann (?) [?]; [text dále velmi drobný a obtížně čitelný — částečně latinská zakládací listina (?) o nadaci kaple, s daty a podmínkami: ... „Erste Stiftungs-Ordnung" (?) ... [?] ... „Pfarrgemeinde" (?) ... [?] ... „Schlaggenwald" (?) ... podpis „Franz Anton [?]", datace 1. října 1759 (?). Druhá poznámka vpravo dole: nuzní lidé (?) dávali (?) [?] panu Lehmannovi (?) [?] [?] ... (?) [text z větší části nečitelný [?])]
=== PRAVÁ STRANA (Pag. 29) === [LATINSKY]
[okrajová poznámka: Decretum Consistoriale 1747.]
K nejmilostivějšímu dekretu konsistorní, danému v Praze z arcibiskupské kanceláře dne 6. května 1747, doručenému pak od ctihodného vikariátního úřadu hornoslavkovského (Schlackenwerthensi (?)) dne 5. června, jehož zněním nejdůstojnější konsistoř upřímně a svědomitě informovat žádá v těchto třech článcích:
[Ad articulum 1.] V kterých beneficiích je štola taxovaná? Kým a kdy byla taxována? Jaká je tato štola? Kolik za pohřeb? za oddavky? za křest? Kolik platí ti, kdo nedávají desátky, a kolik ti, kteří se počítají jménem osadníků? Tohoto druhu taxovaná štola se vyplácí? Listina o tom budiž sem zaslána, a zda je přesně dodržována (?)? Budiž též vyjádřeno, kde, a vzhledem ke kterým lidem je štola svobodná; jakým způsobem se tato svobodná štola obvykle platí nebo vybírá; a zda taxovaná štola se počítá k podílu kanonickému (?). Konečně, kolik a jaké jsou třídy (classes) tohoto druhu štoly? A nakonec, kolik beneficiu vynáší ze stálých příjmů mimo štolu?
2. Kolik, jaké jakosti, a z kterých vsí, polí nebo dvorů kterékoli z beneficií přijímá desátky? Zda, kde, na základě erekce nebo jiné listiny, či pouze podle zvyku zavedeného a zajištěného jsou (?)? Zda desátky vzhledem ke všem osadníkům, či jen z části, a jakým způsobem — v zrnu, či zároveň ve slámě — a v jaké míře se odvádějí?
3. Kolik kterékoli z beneficií z farních příjmů jakýchkoli ročně má a přijímá? Zvláště pak kolik z hotových (?) [příjmů], pevně stanovených (in fixo), pod kterýmkoli titulem, vyjma nadace, a jaké břemeno musí nést vzhledem k některým emolumentům, a jaké výdaje, je-li beneficium venkovské (rurale), [musí] nést a činit pro zachování a stavbu (?) kostela. Co nejochotněji, zároveň upřímně a svědomitě budiž odpovězeno.
[Strany 30-31 farní kroniky. Celé LATINSKY (humanistická kurzíva) — „Fassio parochialis Decani Schlaggenwaldensis" z roku 1747, odpověď děkana na konsistoriální dekret. Vpravo finanční sloupce ve zlatých (f.), krejcarech (xr.) a denárech.]
[okrajová poznámka: 1747 Fassio paroch. Decani Schlaggenwaldensis. — tj. Farní přiznání (vyznání příjmů) hornoslavkovského děkana 1747.]
=== LEVÁ STRANA (Pag. 30) ===
K článku I. (Ad articulum I.)
V beneficiu hornoslavkovském je štola od starodávna taxovaná, kým však a kdy, není známo.
Za oddavky se třemi ohláškami se obvykle dává 1 f. 45 xr.
Za křest z města (ex civitate) 42 xr., ze vsí (ex pagis) 43 xr.
Za pohřeb dospělého (adulti) 30 xr., dítěte (parvuli) 15 xr.
A tuto štolu vyplácejí jak ti, kdo dávají desátky (decimantes), tak nedesátníci (non decimantes) bez rozdílu. Listina o tom žádná není; přesně se zachovává z části děkanovy a nic víc se nevyžaduje; z části pak osadníků se v tomto neblahém čase (hoc calamitoso tempore) většinou pro chudobu od placení slevuje (?).
Štola svobodná nebo taxovatelná se zde žádná nemá (Stola libera vel taxabilis hic nulla habetur).
Kolik však beneficium ze stálých příjmů (ex stabilibus emolumentis), nepočítaje štolu, vynáší, z odpovědi k článku III. nejochotněji bude vyrozuměno.
K článku II. (Ad articulum II.)
Desátky beneficiu žádné se neplatí (Decima beneficio nulla pendentur). Pouze ves Lešnice (Lessnitz) na základě starého urbáře (vigore antiqui Urbarii) hojně, podle jmenovitě stanoveného množství desátkového, je povinna odvádět v zrnu:
z pšenice (de tritico) 8 měřic (modios) po 2 f. — — — 16 f.
z žita (siligine) 8 měřic po 1 f. 30 xr. — — — 12 f.
z ovsa (avena) 8 měřic po 45 xr. — — — 6 f.
Tato obilí a jiné práce náležející k zemědělství (?) a poskytování služeb (operas) tak škodlivě, lstivě a nepravidelně (irregulariter) odvádějí a poskytují sedláci lešničtí, že je zřejmé, jak nápadně je v urbáři uvedená hojnost (copia) nedostatečná a nadbytečná (?); takže samému beneficiu z jeho práv a příjmů ke kongruentní výživě děkana určených velmi na újmu a škodu, proti čemuž zatvrzelosti (pertinaciae) [sedláků] jednotlivými léty se častěji [?] ryšavské (?) panství (Rischaviensis (?) dominii), jemuž podléhají úředníci, ba samému panství, je-li (?) zde [?], pokorná žádost a [?], avšak [?] mnoho účinného léku a pomoci [se neočekává], jímž by se oni sedláci té vsi k povinnému poskytování svých závazků [donutili]; tím spíše je beneficium [?], že [?] od roku k roku rostoucí (?) nedoplatky (restantias) tak skrovných (?) (?)
[na konci stránky vpravo: Latus (úhrn přenesený) — 34 f. — — —]
=== PRAVÁ STRANA (Pag. 31) ===
[Translatus (přenos) z předchozí strany: 34 f. — — —]
[...] svých desátků, a zanedbávajíce (negligentes) povinné odvody, a z toho vznikající přírůstky výdajů přidávají (?), takže pro svou domácnost stejně nutná pomocná obilí v této době zvláště drahá (?) musím s nebezpečím (cum periculo) nutného dluhu kupovat.
K článku III. (Ad articulum III.)
Co se týče hotových neboli pevně stanovených [příjmů]: Děkan z městské komory (ex civica camera) týdně (hebdomadatim) přijímá v hotovosti (in parata pecunia) 5 f. 8 xr., což činí ročně (per annum) — 266 f. 56 xr.
Item ze vsi Poschitzau (ex pago Poschizau) titulem farního příjmu (?) (Pfennig (?)) přijímá děkan v penězích za termín sv. Jiří (S. Georgii) — 1 f. 50 xr. 5 [d.]
Item za sv. Havla (S. Galli) — 1 f. 50 xr. 5 [d.]
Ze vsi Lešnice (ex pago Lessnitz) toliko jednou v roce za termín sv. Jiří — 1 f. 9 xr. 7 [d.]
Item ze vsi Poschitzau z 19 dílů slepic (de gallinis 19 partes) — 2 f. 13 xr.; z vajec (ovis) 9 1/2 [?] — 30 [?] 3 [?]
Ze vsi Lešnice z 16 dílů slepic (de gallinis 16 partes) — 1 f. 52 xr.; z vajec (ovis) 80 — 26 xr. 4 [d.]
Ostatní vsi nic neplatí, kromě peněžního obětního [daru] (offertorium) za osobu přijímající svátosti (Sacramenta percipiente) 4 1/2 [?]; měšťané pak (Cives) ročně, ať při větším či menším počtu přijímajících svátosti, činí nanejvýš — 20 f.
Stipendium z nadace (ex fundatis) za mše (missae) po 30 xr. činí v farním kostele za sv. Jiří (in parochiali ecclesia S. Georgii) — 68 f.
Z bratrstva Josefínského (ex fraternitate Josephina) — 28 f.
Z kaple sv. Anny (ex capella S. Annae) — 44 f. 30 xr.
Od oltáře sv. Škapulíře (ab altari S. Scapularis) za osm mší (pro octo missis) — 4 f.
Z Mariánské společnosti (ex Mariana Societate) za týdenní mše (pro hebdomadariis missis) — 106 f.
Z polí jinde [ležících], velmi hubených a neúrodných (macris et sterilibus), a při zanedbaném zemědělství sedláků lešnických a [špatném] obdělávání (?) neúrodnějších, se velmi málo získává; takže pro domácnost a domácí nutnost ani v nejmenším nestačí, nýbrž je nutné ještě obilí kupovat, jak výše bylo připomenuto.
[na konci stránky vpravo: Latus (úhrn) — 581 f. 15 xr. 3 d.]
[Strany 32-33 farní kroniky. Celé LATINSKY (humanistická kurzíva) — pokračování „Fassio parochialis Decani Schlaggenwaldensis" z roku 1747: souhrn štolových příjmů, hospodářství (De Oeconomia), souhrn příjmů (Summa proventuum) a výdaje (Expensae). Vpravo finanční sloupce: f. (zlatý), xr. (krejcar), d. (denár).]
[okrajová poznámka: 1747 Fassio paroch. Decani S.W. (Schlaggenwaldensis).]
=== LEVÁ STRANA (Pag. 32) ===
[Translatus (přenos z předchozí strany): 581 f. 15 xr. 3 d.]
O právu štoly (De Jure Stolae)
Na základě taxované štoly se přijímá, jak výše řečeno, za pohřeb dospělého 30 xr. — Bývá obecně (communiter) za rok 53 [pohřbů]. Kdyby se vše po právu platilo — což je však vzácné (quod rarum est) — činily by [pohřby] — 26 f. 30 [xr.]
Za pohřby dětí (pro funeribus parvulorum) za rok asi (circiter) 68, à 15 xr., činí — 17 f.
Křty (Baptismata) obecně za rok 146; kdyby se vše platilo, činily by — 102 f. 12 [xr.]
Oddavky s ohláškami (Copulationes cum promulgationibus) obecně [za rok] činí — 62 f. 25 [xr.]
O hospodářství (De Oeconomia)
K beneficiu hornoslavkovskému náleží 13 strychů polí (agrorum 13 strichorum (?) (?) (?)), z nichž třetí část ročně k úhoru (ad quietem, vulgo Brache) zůstává.
První třetina se osévá přes zimu (per hyemem) 13 1/4 měřice (mod.); a z toho se obvykle sklízí (?), jak svědčí třídílné rejstříky (?), 10 1/2 strychu (?), z nichž po vymlácení (ex quibus trituratis) 27 1/2 měřice činí — 41 f.
Druhá třetina se osévá 5 1/2 měřicemi ječmene (mod. hordei); z těch se obvykle sklízí 4 strychy 4 [?], odkud se po vymlácení obecně získá 19 měřic, jež podle krajské [ceny] (secundum provinciale pretium) à 1 f. činí — 19 f.
Z ovsa (de avena) 13 1/4 měřice; z těch sklizeno (collecta) 7 strychů 46 [?], a po vymlácení (in triturata) 31 1/2 měřice po 45 xr. činí — 23 f. 48 xr. 4 [d.]
Ze slámy žitné zimní (de stramine siligineo hyemali) 10 1/4 strychu (?) činí — 15 f. 45 [xr.]
Z jarního osevu (ex vernali seminatione) 6 [?] krátké slámy (brevioris straminis) po 45 xr. taxováno — 8 f. 32 [xr.] 3 [d.]
Ze sena celkem (de foeno universim) obecně ročně 4 fůry (plaustrella) počítáno po 3 f., činí — 12 f.
Z otavy neboli sena druhé seče (de secundario seu chordo) 2 fůry à 2 [f.] — 4 f.
Konečně k hospodářství náleží (?) 5 krav (vaccae 5), jež se obyčejně pro zisk mléka s teletem ročně (annue) taxují à 7 f., činí — 35 f.
[Summa proventuum (Souhrn příjmů): 948 f. 48 xr. 4 1/2 d. (?)]
Nyní následují výdaje nevyhnutelné (expensa inevitabilia), s ohledem na hospodářství a sklizeň úrody (invehendorum fructuum) nutné (?), které podle znění nejmilostivějšího dekretu konsistorního rovněž specifikovat, a od souhrnu příjmů odečíst (a summa intradarum detrahenda) náleží.
=== PRAVÁ STRANA (Pag. 33) ===
VÝDAJE (Expensae): [f. / xr. / d.]
Na zemědělství (Pro agricultura), a předně na výživu oráčů (pro aratorum victu) — 6 f. — —
Na žně (Pro occatione (?)), kterou jsem povinen platit — 5 f. 33 [xr.]
Na stravu 76 nedbale pracujících žencům (?) (Pro victu 76 messorum negligenter laborantium) — 7 f. 36 [xr.]
Svážečům (Invectoribus) za obilí, chléb a sýr (pro cerere, pane et caseo) — 2 f. 9 [xr.]
Na s.v. hnojení (Pro s.v. fimatione) výdaje se stravou (expensa cum victu) — 4 f. 10 [xr.]
Koscům sena a svážečům sena za stravu a nápoj (Foenisecis et foeni invectoribus victus et haustus) — 5 f. 57 [xr.]
Námezdníkům (Seminatori (?)) — 40 [xr.]
Jedenácti mlatcům ze vsi Poschitzau (Undecim trituratoribus ex pago Poschizau), zavázaným za stravu po 3 dny (in 3 seriebus consistente) — 1 f. 6 [xr.]
Najatým za peníze na zbytek mlatby (Conductis pro pecunia reliquis trituratoribus) — 4 f. — —
Na povřísla, sběračům (Pro ligaminibus, collectoribus) — 2 f. 19 [xr.]
Slámařům (Stramenisecis (?)) — 2 f. — —
Výdaje za svážení dříví (Expensa lignorum invehendorum):
Pánu lesnímu úředníkovi (Dom. Silvano Officialibus) [Waldzins (?) und (?) Anweisung (?)] — 6 f. 32 [xr.] 3 [d.]
Dřevorubcům za 60 sáhů (Lignisecis pro 60 orgiis) — 12 f. 30 [xr.]
Svážečům dříví lešnickým, zavázaným, za skrovnější stravu (Invectoribus lignorum Lessnitzensibus obligatis dulior (?) victus), činí za 40 sáhů (pro 40 orgiis) — 10 f. — —
Za ostatních 20 sáhů, které lešničtí svážet odmítají (vehere nolunt), ač silou urbáře jsou drženi (licet vi Urbarii tenerentur), svoz se činí (vectura faciunt) — 12 f. — —
Výdaje za [?] (prazatura (?)) ročně 5 1/2 [?] obecně — 190 f. 5 1/2 [?]
Výdaje na platy domácí čeledi (Expensa in salaria domesticorum):
Ctihodným pánům kaplanům každému po 60 f. (Rev. P.P. Capellanis unicuique 60 f.), činí — 120 f.
Na stravu každého po 80 f. (Pro victu uniuscujusque 80 f.), činí — 160 f.
Hospodyni za plat a stravu nejméně (Oeconomae pro salario et victu ad minimum) — 50 f.
Domácí služce neboli komorné (Ancilla domestica seu cubicularia) — 40 f.
Item děvečce ve chlévě (Item stabularia) — 40 f.
Děvečce pasoucí dobytek (Puella in pascuis pecora custodienti) — 30 f.
Chlapci přisluhujícímu za stravu a oděv (Puero inservienti pro victu et amictu) — 24 f.
Na seno, slámu a otavu pro krmení krav nejméně (De foeno, stramine et chordo pro vaccarum pabulo ad minimum) — 20 f.
Konečně pro různé řemeslníky: krejčího, ševce, holiče, sklenáře (?), kováře atd., rovněž na výdaje [?] (Tandem pro variis opificibus: sutore, sartore, barbitonsore, vitrore (?), fabro etc., item pro expensis [?])
[Latus (úhrn) — 756 f. 33 xr. 2 1/4 d. (?)]
Listina města Horní Slavkov č. 2113
Jan Josef Friedrich a Anna Františka Breuerová prodávají své sestře Marii Kateřině Friedrichové po jejich rodičích zděděný dům ležící v Kostelní ulici vedle Ferdinanda Schmidta s příslušenstvím za 230 zlatých rýnských.
Datace: 03.02.1747
Kupní zápis z Horního Slavkova (Schlaggenwald) z 3. února 1747 zachycuje prodej domu s pivovarským právem, který po zesnulých rodičích Matěji Friedrichovi zdědili Jan Jiří Friedrich a Anna Františka Brauerin. Dům prodali své vlastní sestře Marii Kateřině Friedrichin za 260 zlatých rýnských, se splátkami 14 zlatých ročně počínaje Hromnicemi 1748, se zárukou měšťana Jana Kryštofa a se zápisem do městské knihy.
Kupní zápis města Horní Slavkov (Schlaggenwald), 3. února 1747
(na okraji listiny je značka: x)
Za úřadování pana purkmistra Jana Jiřího Lindeho a s vrchnostenským schválením (ratifikací) prodali dědicové zesnulého Matěje Friedricha – jeho syn pan Jan Jiří Friedrich a dcera Anna Františka Brauerin – dům, který po svých zbožně zesnulých rodičích drželi. Dům stál v [blíže neurčené] ulici, vedle domu Ferdinanda [Schmidta(?)], a náleželo k němu i pivovarské právo (pivovárek) – tedy vše, co k domu patřilo, se všemi právy, tak jak je předtím užívali již rodiče i všichni dřívější držitelé, a nic z toho nebylo vyňato.
Sourozenci dům prodali své vlastní rodné sestře Marii Kateřině Friedrichin, a to za přítomnosti a s ručením Jana Kryštofa [N.], měšťana a patrně také pivovarníka. Kupní cena byla stanovena na dvě stě šedesát zlatých rýnských.
Kupující se zavázala dům splatit postupně, ve splátkách. Počínaje svátkem Hromnic (Mariä Lichtmeß) roku 1748 měla každoročně jako splátku (nachfrist) odvádět čtrnáct zlatých, a v tomto splácení pokračovat tak dlouho, dokud nebude celý kupní obnos dvou set šedesáti zlatých úplně a zcela zaplacen.
Pro větší platnost a jistotu byl tento kup zapsán do zdejší městské (kupní) knihy na folio 5, a oběma smluvním stranám byl vydán stejně znějící výpis, do něhož se měly každoročně zapisovat splacené splátky. Stalo se v Horním Slavkově dne 3. února 1747.
Téhož dne, za téhož konšelství, prodávající [patrně] ponechala v rukou ještě částku šedesáti zlatých jako své vlastní jmění a peníze – tato suma je na okraji listiny zaznamenána takto:
- ... 60 zlatých
Zapsal Laurentius Franciscus Roth[...], tehdejší radní písař (Rathsschreiber), na stvrzení pravosti zápisu.
---
Poznámka: Listina je psána spěšným kancelářským kurentem a na několika místech je vinou vyblednutí, přehybů a rychlosti písma nečitelná – tato místa jsou v textu ponechána jako nejistá (např. jméno souseda Ferdinanda [Schmidta(?)], příjmení Jana Kryštofa, přesné znění poslední odstavce o šedesáti zlatých). Všechna jednoznačně čitelná jména, částky (260 zlatých kupní cena, 14 zlatých roční splátka, 60 zlatých okrajová suma) a data (3. února 1747, Hromnice 1748) jsou zachycena přesně podle předlohy.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Kupní zápis města Horní Slavkov (Schlaggenwald), 3. února 1747
[na okraji značka: x]
Poté, co s vrchnostenským schválením (ratifikací), za úřadujícího pana purkmistra pana Jana Jiřího Lindeho (Johann Georg Linde[s]), dědicové [zesnulého] Matěje Friedricha (Matthes Friedrich) – totiž pan Jan Jiří Friedrich (Johann Georg Friedrich) a Anna Františka Brauerin (Anna Francisca Brauerin) – dům s pivovarským [právem/pivovárkem] ležící v [...] ulici vedle Ferdinanda [Schmidta(?)], který drželi po svých zbožně [zesnulých] rodičích, se vším právem a spravedlností, zvláště s pivovarským [právem], tak jak jej tito rodiče a všichni předchozí držitelé (possessores) drželi, užívali a měli v držení, a nic z toho nevyjímajíce, přenechali a k [prodeji] dali své vlastní (rodné) sestře Marii Kateřině Friedrichin (Maria Catharina Friedrichin), za [přítomnosti(?)] a za ručení Jana Kryštofa [N.] (Johann Christoph), měšťana a [pivovarníka(?)], a to za dvě stě a šedesát zlatých rýnských.
[Kupující] se přitom zavázala tento [dům] odkoupit a splatit následujícím způsobem: totiž připadající [částku] šedesáti zlatých [...], a sice počínaje svátkem Hromnic (Mariä Lichtmeß) roku 1748 skládat jako roční lhůtu (nachfrist) čtrnáct zlatých, a tak dlouho v tom pokračovat, dokud nebude [úplně] a zcela odveden a zaplacen celý kupní obnos (Kaufschilling) oněch dvou set a šedesáti zlatých.
Pro větší platnost a potvrzení byl tento [kup] vepsán do zdejší [městské/kupní] knihy, folio 5, a každé ze smluvních stran byl vydán stejně znějící výpis (extrakt), na nějž se mají zapisovat [každoročně] připadající splátkové lhůty (nachfristen). Tak se stalo v Horním Slavkově dne 3. února 1747.
Téhož dne a za téhož konšelství (Eodem dato et Consulatu) [prodávající(?)] [...] oněch šedesát zlatých [...] si ještě jako [své vlastní(?)] jmění a peníze ponechává v rukou [...] est . . . . . . . . . . 60 zl.
Laurentius Franc[iscus] Roth[...]
t[ohoto] č[asu] radní písař (Rat[h]sschreiber), na stvrzení (in fidem)
[Poznámka překladatele: Předloha je tvořena jedinou popsanou stranou, která je ve skenech šestkrát opakována (soubory jsou bajtově totožné); prázdné/rubové strany nejsou. Písmo je spěšný kancelářský kurent; místa označená [...] a [?] nejsou kvůli vyblednutí, přehybům a rychlosti psaní čitelná spolehlivě. Všechna jednoznačná jména, místa, částky (kupní cena 260 zlatých, roční splátka 14 zlatých, okrajová suma 60 zl.) i datum (3. února 1747, Hromnice 1748) jsou zachyceny.]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Kaufeintrag der Stadt Schlaggenwald (Horní Slavkov), 3. Februar 1747
[Randzeichen: x]
Demnach mit obrigkeitl[icher] Ratification unter dem regierenden Herrn Bürgermeister Herrn Johann Georg Linde[s] der [verstorbenen] Matthes Friedrich[ischen] Erben, Herrn Johann Georg Friedrich und Anna Francisca Brauerin, ihr nach denen gottsel[ig] [verstorbenen] Eltern unter[...] gehabtes [Braus]-tüb[-l an] der [...]-straßen neben Ferdinand [Schmidt(?)] gelegenes [...] Haus mit allen Recht und Gerechtigkeit, insonderheit mit dem Brau[...], wie diese[r] Eltern und alle vorige Possessores deß[-]halber besessen, genoßen und inne gehabt, [und] nichts [aus]-genom[men], ihrer leibl[ichen] Schwester Maria Catharina Friedrichin, in [beysein(?)] [und unter] Leistung Johann Christoph [N.] Bürgers und [Brau(?)]-[genoßen(?)], um und pro zwei hundert und sechzig Gulden rein[isch] [käufl.] überlaßen und zu [Kauf] gegeben. [...] sich dieser [Käuferin] und [...] sich abkauffen [in] solch[er] nachstehenden maßen [verbunden hat], folgender gestalt zu bezahlen, als nemblich das [an]getreffende [...] zu [...] sechzig Gulden [...], und zwar zu dem Fest Mariä Lichtmeß 1748 anfangend, zur Nachfrist vierzehen Gulden [in weißfeld(?)] zu erlegen, und so lang damit zu continuiren, biß der [völlige] Kaufschilling deren zwei hundert und sechzig Gulden [gänzlich und] völlig abgestattet und bezahlet sein wird.
Zu mehrer festhalt- und bekräftigung ist dieser [Kauf] in das hiesige [Stadt-/Kauf-]Buch folio 5, [...] inseriret, und jeder contrahirenden [Theile] ein gleichförmiger Extract, [wor]-auf die [alljährlich(?)] fallenden Nachfristen [inne] geschrieben werden [sollen], [aus]-getheilet worden. So geschehen Schlaggenwald, den 3ten Febr[uar] 1747.
Eodem dato et [Consulatu(?)] hat [die] [Verkäuferin(?)] die [...] auf sich [...] [der] [...] sechzig Gulden [...] noch ihr [als] [ihr eigenes(?)] Gut und Geld in Händen behalten [...] est . . . . . . . . . . 60 fl[or.]
Laurentius Franc[iscus] Roth[...]
p[ro] t[empore] Rat[h]sschr[eiber], in fidem
[Bemerkung des Übersetzers: Die Vorlage besteht aus einer einzigen beschriebenen Seite, die in den Scandateien sechsfach (identische Dateien) wiederholt ist; leere/Rückseiten sind nicht vorhanden. Der Text ist eine flüchtige Kanzleikurrentschrift; die mit [...] und [?] bezeichneten Stellen sind wegen Verblassung, Faltung und Schreibgeschwindigkeit nicht sicher lesbar. Sämtliche eindeutigen Namen, Orte, Beträge (260 Gulden Kaufschilling, 14 Gulden jährliche Nachfrist, Randsumme 60 fl.) und das Datum (3. Februar 1747, Mariä Lichtmeß 1748) sind erfasst.]
Listina města Horní Slavkov č. 2115
Jan Adam Marterer z Horního Slavkova uděluje Janu Josefovi Mayßovi plnou moc, aby ho zastupoval před magistrátem města Horního Slavkova proti cechu pekařů v Horním Slavkově.
Datace: 12.08.1747
Plná moc z 12. srpna 1747, kterou měšťan Josef Adam Mausfretsch zmocnil právního praktika Johanna Josepha Maÿße, aby ho zastupoval před slavkovským magistrátem a tamním cechem měšťanů (řemeslem) ve vleklém, mnoholetém sporu. Zmocněnec měl spor podle vlastního uvážení urovnat nebo ukončit, s odvoláním na příslušný článek zemského práva.
Plná moc
Tímto listem uděluje Josef Adam Mausfretsch, měšťan královského horního města Slavkova (Schlaggenwald), plnou moc panu Johannu Josephu Maÿßovi, právnímu praktikovi (juris practicus).
Na základě této plné moci má jmenovaný Maÿß zastupovat Mausfretsche jeho jménem a místo něj před slavným magistrátem královského horního města Slavkova, a to v plném zasedání (in pleno), jakož i vůči poctivému cechu tamních měšťanů. Jeho úkolem je vyřídit a urovnat mnoholetý spor, který mezi Mausfretschem a zmíněným cechem trvá – buď jej narovnat, anebo jej podle vlastního uvážení, uzná-li to za vhodné, ukončit a dovést k závěru.
Toto zmocnění se uděluje se všemi obvyklými právními doložkami a s odvoláním na Královské zemské právo, knihu 48, článek 49, který připouští předložení příslušných důkazů.
Na svědectví toho je připojen vlastnoruční podpis Josefa Adama Mausfretsche a k listině je přitištěna jeho obvyklá pečeť.
Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 12. srpna léta 1747.
Josef Adam Mausfretsch,
měšťan ve Slavkově.
Poznámka: Listina neobsahuje žádné splátkové ani peněžní záznamy – jde o jednostránkový dokument, plnou moc k zastupování ve sporu s cechem. Některé formulace, zejména latinské právní obraty a přesné znění klauzulí, zůstávají v předloze nejisté a jsou označeny otazníkem; jména, místo i datum jsou spolehlivě čitelná.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Plná moc.
Pro pana Johanna Josepha Maÿße, právního praktika (juris practicus) [Dueato?], na jejímž základě týž mým jménem a místo mne u slavného magistrátu královského horního města Slavkova (Schlaggenwaldt) v plném zasedání (in pleno) zastupuje, a s poctivým řemeslem (cechem) tamních měšťanů [civium?] — totiž aby vyřídil, [urovnal] a porovnal mnoholeté spory (differentien) [vzniklé/předložené?] mezi mnou a řečeným zmíněným řemeslem, anebo aby je, jak podle svého uvážení uzná za dobré, urovnal a [ukončil/provedl?] — a to vše s doložkou (cum Clausula) ad libe-/lite-ram [movend?], s připuštěním [důkazů/průkaznosti?] podle Královského zemského práva, kn. 48 = čl. 49. Na svědectví (Urkund) toho je můj vlastní [vlastnoruční] podpis[?], s přitištěnou obvyklou pečetí (Pettschaft) [pečetidlem?] = tak se stalo ve Slavkově dne 12. srpna léta 1747.
Jos[ef]: Adam Mausfretsch[?],
měšťan ve Slavkově (Schlaggenwald).
[Poznámka zpracovatele: Z 30 obrazových souborů je jen 5 odlišných výřezů skenu (b1–b5), které se pro všech šest „stránkových" předpon opakují shodně; jde tedy o jednostranný dokument o jediné popsané straně. Text nesou pruhy b1–b3, pruh b4 obsahuje jen druhý řádek podpisu vedle červené pečeti, pruh b5 je prázdný. Listina neobsahuje žádné splátkové, kvitanční ani peněžní záznamy. Místa označená [?] jsou formulaické, zčásti latinské právní klauzule, jejichž přesné čtení zůstává nejisté; všechna jména, místo i datum jsou spolehlivá.]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Vollmacht.
Für Herrn Johann Joseph Maÿß, Juris Practico [Dueato?], kraft welcher derselbe im Nahmen und anstatt meiner bey einem Löbl. Magistrat der Königl. Bergstadt Schlaggenwaldt in pleno vertretten, und das ehrsame Handwerck deren dortiger civium[?] — dann die zwischen mir und gedachtem besagten Handwerck unterlegte[?] vieljährige Differentien auszumachen, [zu] vergleichen, oder solche, wie [er] nach solchem gutbefind[en], zu schlichten und zu [üben/enden?] können, und dieses alles cum Clausula ad libe-/lite-ram [movend?], Zulaßung der [Beweißheit?] Königl. Landrecht B: 48 = Art: 49. Uhrkund[?] dessen ist meine eigen[händige] [...] Unterschrift[?], mit angedrucktem gewöhnlichen Pettschaft[?] [Jnsigel(schaft)?] = so geschehen Schlaggenwald, den 12: Augusti Anno 1747.
Joß[eph]: Adam Mausfretsch[?],
bürger in Schlaggenwald.
[Anmerkung des Bearbeiters: Die 30 Bilddateien enthalten nur 5 unterschiedliche Scanstreifen (b1–b5), die für alle sechs „Seiten"-Präfixe identisch wiederholt sind; es handelt sich also um ein einseitiges Dokument von nur einer beschriebenen Seite. Die Streifen b1–b3 tragen den Text, b4 nur die zweite Zeile der Unterschrift neben dem roten Siegel, b5 ist leer. Der Text enthält keine Ratenzahlungs-, Quittungs- oder Geldeinträge. Die mit [?] bezeichneten Stellen sind formelhafte, teils lateinische Rechtsklauseln, deren genaue Lesung unsicher bleibt; alle Namen, der Ort und das Datum sind gesichert.]