[LÍCOVÁ STRANA — kšaft (poslední vůle) Marie Kateřiny Plachsbergerové (?), Horní Slavkov / Schlaggenwald]

[nahoře křížek / notářské znamení]

Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého. Amen.

Známo a na vědomí budiž tímto dáno, zvláště kde je toho třeba, že níže jmenovaná Marie Kateřina Plachsbergerová [?], počestná [měšťanka? / manželka?] [řádného?] života, jak jsme se — na její žádost — k ní dostavili, abychom přijali její poslední vůli, kterážto při plné a dobré paměti a rozumu, s uvážením, že není nic jistějšího nad smrt, avšak hodina její že je nejistá, a že by v této své těžké nemoci mohla být časnou smrtí velmi snadno zaskočena, dobrovolně vyznala, že toto je její poslední a konečná vůle, a že po její smrti tak má být zachováno, totiž:

Za prvé poroučí svou od těla odcházející ubohou duši — až ji Bůh Všemohoucí podle svého zalíbení a nejvyšší vůle (: čemuž se ona jako nejposlušnější a nejtrpělivější odevzdává :) z těla odvolá — do hořkého utrpení a smrti Ježíše Krista, s nejpokornější prosbou a pevnou důvěrou, že ji On skrze své drahé zásluhy a skrze [srdečnou] přímluvu nejslavnější Matky a neposkvrněné Panny Marie se všemi svatými milostivě přijme mezi počet svých vyvolených a do nebeských radostí; smrtelné tělo pak, protože z země vzešlo, slibuje opět zemi, aby bylo po křesťansku obvyklým způsobem [uloženo] a pochováno.

[Za druhé] tehdy [?] se táž [před námi] prohlásila, že svému pozůstalému [manželu] Františku Karlovi [odkazuje / postupuje] v posledních hodinách svého života tento dům opět dědičně, [bez] jakýchkoli smluv (pacta) a jiných pořízení mezi živými (dispositiones inter vivos), veškerý postoupený majetek, ať má jakékoli jméno, movitý i nemovitý, nic z toho nevyjímajíc, [ustanovuje] jej jediným a výhradním univerzálním dědicem, takže nemá být [ničím] vázán ani zavázán, kdyby chtěl někdo [z toho] něco vydávat, kromě:

Za třetí: [14?] šňůrku/kožíšek [?], jeden dvojitý dukát [?], stříbro, pásek (Gürtl) a nějaké [drobnosti / lůžkoviny] (Bettl [?]) — to vše věnuje na svaté mše, a to tak, aby byly co nejdříve po její smrti [zajištěny] a čteny při svaté [mešní službě]; mezi nimiž však čtyři svaté mše mají být slouženy za její rodiče; k tomu tedy zavazuje svého manžela, aby toto [vykonal / uctil] […]

[ZÁVĚREČNÁ FORMULE — pravý sloupec, u pravého okraje listu zčásti oříznutý, označeno [.....]:]
[…] neboť odkaz (legatum) v [.....] / avšak témuž [.....] / jichž [také] oba poslední [.....] / vůli vyjeví a [.....] / slušný pokorný [.....] / pány radní (Raths-Herren) zajistit [.....] / v jeho práva [.....] / tak tedy a jinak [.....] / kteří i po její smrti [.....] / s vyjádřením [.....] / potvrdit (corroboriren). Dáno (Actum) [ve Slavkově? / Es…] [.....]

vyhlášeno v plném zasedání (publicatum in pleno consessu) [dne …] července 1741.

[HŘBETNÍ / OBALOVÝ ZÁPIS:]
[nahoře vpravo:] dne 20. června 1741.
Přijatá poslední vůle neboli ústní testament (Testamentum Nuncupativum) Marie Kateřiny Plachsberger[ové] [?].
[červená uzávěrová pečeť]

[Poznámka zpracovatele: Příjmení zůstavitelky nelze číst jistě (v běžném textu spíše „Plachsbergerová", ve hřbetním zápisu spíše „Ploser-/Kloserová"); pravý textový sloupec závěru je na okraji listu skenu částečně oříznut, proto je neúplný. Nejisté čtení je označeno [?], text, který již není zachycen, značkou [.....].]

[RECTO — Testament der Maria Catharina Plachßbergerin (?), Schlaggenwald / Horní Slavkov]

[oben ein Kreuz-/Handzeichen]

Im Nahmen der Allerheiligsten und Ungetheilten Dreyfaltigkeit, Gott des Vaters, Sohn und heiligen Geistes. Amen.

Kund und zu wißen sey hiemit, sonderlich wo vonnöthen, daß deß Endes benannte Maria Catharina Plachßbergerin [?], ehrliche [Bürgerin? / Eheweib?] [littlicher?] Lebens, wie wir uns [erbetenermaßen?] zu derselben verfügen und ihren letzten Willen einzu-[nehmen begehret], welche eben in [beyder Persohn?] beyder, mit gutter Vernunfft und Verstand, in Betrachtung, alß nichts gewißer alß der Todt, deßen Stund aber ungewiß seye, die auch in dießer ihrer schweren Kranckheit von dem zeitlichen Todt gar leicht übereylet werden künte, freywillig bekannt, alß daß dießes also volget ihr letzter und endlicher Will seye, und nach ihrem Todt also gehalten werden wolle, nemblich:

Primo befehlete Sie ihre von dem Leib abscheidende arme Seel, wann solche Gott der Allmächtige nach seinem Wohlgefallen und allerhöchsten Willen (: darein sie sich alß ein gehorsambst gedultigst ergiebet :) von dem Leib abfordern wird, in daß bittere Leyden und Sterben JESU Christi, mit demüttigster Bitt und vestem Vertrauen, derselbe werde sie durch seine theuere Verdienste, und durch die [hertzliche] Für-bitt einer glorwürdigsten Mutter und der [unbe]fleckten Jungfrauen Maria sambt allen Heiligen, in die Zahl seiner Außerwehlten und himmlische Freuden gnädiglich an- und aufnehmen; den sterblichen Leib aber, weilen solcher von der Erden entsprungen, verspreche sie hinwiederumb der Erden, welchen Christlich gebräuchlicher maßen jederzeit ponirt [?] gegeben, zu beerdigen zu Laßen.

[Secundo] Zeit [?] sich dieselbe gegen [uns] bey[der] erkläret, daß ihr hinterbliebener [Ehemann] Frantz Carl übergangen [?], in ihren hinter[laßenen] Stunden, ihme dieß Hauß wieder erbschafftlich übergeb[e], [ohne] also pacta und andere dispositiones inter vivos übergebenen Vermögen, wie es immer Nahmen haben mag, liegende und fahrende, nichts davon außgenohmen, einzig und allein zum universal-Erb [einsetze / und Käyser?], einfolgsamb weder [gehalten] noch verbunden sein [solle], wolle jemand [etwas darauß] zu geben, außer:

Tertio ihren [14?] Schnür-Kürschlein [?], einen doppelten Ducaten [?] Silber, ein Gürtl und einigen Bettl [?], welches alles sie [in] heilige Meßen wiederumb dermaßen widmet, daß solche gleichweiß ihren Todt zum Bäldist als möglich sein kann, in heilige [Meß]lesung und Maß-[ling?] gehalten werden sollen; worunter jedoch vier heilige Meßen vor ihre Eltern zu Leßen vermeldet [werden sollen]; verbindet also ihren Ehemann, alß dießes [zu erwürdigen / zu verrichten?] […]

[SCHLUSSFORMEL — rechte Spalte, am rechten Blattrand teilweise abgeschnitten, mit [...] bezeichnet:]
[…] da legatum in der [.....] / jedoch demselben die [.....] / deren [auch] beyden letz[ten] [.....] / Willen erschließen und [.....] / ziemender demüttiger [.....] / Raths-Herrn zu bewir[ken] [.....] / in seine Rechte [.....] / dann also und anders [.....] / die auch nach ihrem Tod [.....] / mit Außdruckung [.....] / corroboriren. Actum [Schlaggenwald? / Es…] [.....]

publicatum in pleno consessu [den …] July 1741.

[DORSALVERMERK (Rückseite / Umschlag):]
[oben rechts:] den 20. Junij 1741.
Ein genommener Letzter Will oder Testamentum Nuncupativum Mariae Catharinae Plachßber[gerin] [?].
[rotes Verschlußsiegel]

[Anmerkung des Bearbeiters: Der Familienname der Erblasserin ist nicht sicher zu lesen (im Fließtext eher „Plachßbergerin", im Rückvermerk eher „Ploßer-/Klosergerin"); die rechte Textspalte des Schlusses ist am Blattrand des Scans teilweise beschnitten, daher lückenhaft. Unsichere Lesungen sind mit [?], nicht mehr erfaßter Text mit [.....] gekennzeichnet.]

TESTAMENT ANNY MARIE HARTMANNOVÉ, VDOVY, HORNÍ SLAVKOV (SCHLACKENWALD), 1. ČERVENCE 1741

[Poznámka zpracovatele: Strany 2 a 3 (snímky p2, p3) jsou psány ve dvou sloupcích. Pravý sloupec přesahuje pravý okraj naskenovaných pruhů a je zčásti odříznut; tam umístěné číslované odkazy (2do, 3tio) a latinský publikační záznam jsou proto čitelné jen zlomkovitě. Nejistá čtení jsou označena [?].]

--- STRANA 1 (p1) ---

Ve jménu nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Poněvadž mě nejvyšší Bůh ze [své nevyzpytatelné?] / [předurčené?] vůle i na časnost [plně upamatoval?], a já ostatně / velmi dobře chápu, že není nic jistějšího / než smrt, hodina však nejistá, / pozvedám se tedy při trvající a / stále více a více přibývající nemoci, / avšak s dobrým a zdravým rozumem, / abych o svém od Boha nejvyššího / mně časně připadlém jmění / učinila ze svobodné, nenucené vůle, dobře uvážené, / [závěrečné?] pořízení (dispozici). A totiž: / Primo (za prvé) poroučím svou ubohou duši do [nezměrného?] / milosrdenství Boha Otce jakožto [svého] / [stvořitele?], dále do nejsvětějších pěti / [ran?] svého ukřižovaného Spasitele / [Krista?] jakožto [vykupitele?], a konečně do [svaté?] / [...] milosti Boha Ducha / svatého, s vroucí [zbožností?] [...]

--- STRANA 2 (p2), LEVÝ SLOUPEC ---

[...] v dokonalé křesťanské [důvěře?], [že] / trojjediný Bůh skrze [zásluhy a přímluvu?] / [...] přeblahoslavené Panny / a Matky Marie, jakož i všech milých / svatých Božích, zvláště mých svatých / patronů a ochránců, mně ubohé / hříšnici bude milostivý a milosrdný / a přijme mě k sobě do věčné radosti / a blaženosti. Své pak bezduché / tělo odkazuji zemi / a chci, aby podle křesťansko-katolického církevního zvyku, / též [dnešního?] dne, vedle mého / manžela Johanna Georga Hartmanna, blahé paměti, / bylo pohřbeno – nikoli však jen ono, / nýbrž nařizuji vzít k tomu i nejnutnější [náklady] / ze svého zůstaveného jmění. Nadto / [nařizuji], aby za mou duši ihned po mé / smrti bylo [slouženo/čteno] 30[?] svatých zádušních mší, / [dále] z mých nejpohotovějších peněz za jmenované / zemřelé rodiče a sourozence / dvacet svatých zádušních mší, jakož i

--- STRANA 2 (p2), PRAVÝ SLOUPEC (u pravého okraje odříznuto) ---

[...] svobodn[é]: každý [...] / [...] mezi tím / žít, [zádušní] mše / [ustanovené] / mají hned [...] / mého života [...] / rodiče a s[ourozence?] [...] / [...] u nich [pánům?] / [...] mají dát / představeným [...] / [...]mohou odevzdat / [...]ducha[?] ještě [...]
2do (za druhé) Odkaz [týkající se] mých [...] / mé knihy= / knihy [pánu] p[anu] H[...] [...]
3tio (za třetí) dědictví též [...] / [...]zůstává a kl[enba?] / klenba ne [...]
[zbytek pravého sloupce odříznut u okraje, nečitelný]

--- STRANA 3 (p3), LEVÝ SLOUPEC ---

[...] mají [podíl], ve všem mém ostatním jak movitém, / tak nemovitém jmění, / [...] též [za] zvláštní [...] / svou milou sestru Annu Margaretu / [ustanovuji], opírajíc přitom svou poslední vůli / o naději a důvěřivé / spolehnutí, že bude na mou ubohou / duši ve [své] zbožné modlitbě / pamětliva a vše podle doslovného / obsahu zachová; k kterémužto konci / [žádám] slavný magistrát / královského svobodného horního města Slavkova[?], / a náležité právo i [...] / [...] milého míru a Božího [požehnání?], / [aby] mě [...] jediného za vykonavatele / této mé poslední vůle [ustanovil/ustanovila], nikoli / jen [aby] ji přijal, / nýbrž aby ji dal také vyhlásit (publikovat). / [Sepsáno / psáno ...], [poněvadž sama nemohu psát?], / bylo psáno jinou osobou místo / [mne] a podepsáno mým jménem.

--- STRANA 3 (p3), PRAVÝ SLOUPEC / PUBLIKAČNÍ ZÁZNAM (latinsky, zčásti odříznuto) ---

Vyhlášeno před tímto[?] / radním sborem slavkovským (Consilium Schlackenwaldense) / [...] dne 7. [září?/7. měsíce?] [1741?]

--- ZADNÍ STRANA / OBAL (p5), archivní záznam a dvě červené voskové pečeti ---

Anny Marie Hartmannové testament, dané dne 1. července 1741

TESTAMENT DER ANNA MARIA HARTMANN, WITWE, SCHLACKENWALD (HORNÍ SLAVKOV), 1. JULI 1741

[Anmerkung des Bearbeiters: Die Seiten 2 und 3 (Bilder p2, p3) sind zweispaltig beschrieben. Die rechte Spalte läuft über den rechten Rand der Scan-Streifen hinaus und ist teilweise abgeschnitten; die dort stehenden nummerierten Vermächtnisse (2do, 3tio) und der lateinische Publikationsvermerk sind daher nur bruchstückhaft lesbar. Unsichere Lesungen sind mit [?] gekennzeichnet.]

--- SEITE 1 (p1) ---

In Nahmen der Allerheiligsten und unzertheilten Dreifaltigkeit, gott des Vaters, Sohns und heiligen geistes, amen.

Demnach der Allerhöchste gott auß [seinen unerforschlichen?] / [vorgesetzten?] willen mich auch das [zeitliche?] / [voll erinnert?] gewesen, ich auch sonst / gar wohl begreife, daß nichts gewissers / als der todt, die stund aber ungewiß [ist], / also hebe ich bei [an]haltender und / immer mehr und mehr zusetzender kranckheit, / jedoch mit gutem und gesundem vernunft, / über mein von gott dem Allerhöchsten / mir zeitlichen= und zugekommenes Vermögen / [eine schließliche?] disposition auß freiem / ungezwungenen willen, wohl bedächtig / zu machen [gerichtet?]. Nemblich: und / Primo befehle ich meine arme Seel in die [unermeßliche?] / barmherzigkeit gott des Vaters, als [dessen?] / [geschöpf?], dann in die Allerheiligste[n] fünf / [wunden?] meines gecreuzigten heiland[s] / [Christi?], als [erlösers?], und endlich in die [heilige?] / [...] gnad gott des heiligen / geistes, mit inbrünstiger [andacht?] [...] und

--- SEITE 2 (p2), LINKE SPALTE ---

[...] vollkommenen christlichen [zuversicht/vertrauen?], [daß] / der dreieinige gott durch die [verdienste und Fürbitt?] / [...] der übergebenedeiten Jungfrau / und Mutter Mariæ, dann aller lieben / heiligen gottes, besonders meiner heiligen / heilands= und Schutz-Patronen, mir armen / Sünderin wolle gnädig und barmherzig / sein, und mich zu sich in die ewige Freud / und seligkeit aufnehmen. Meinen entseelten / leichnam hingegen verschaffte ich der Erden, / und will dem christ:catholischen Kirchen gebrauch / nach, auch [heutigen?] tag neben meinem / Ehemann Johann georg Hartmann seel: / mich nicht allein begraben werden, / sondern auch die erforderlich[st]e nächsten / auß meinem hinterlassenden Vermögen / darzu herzunehmen, anordne. Über / [dieß], daß [vor] meine Seel gleich nach meinem / tod 30[?] heil: Seel Messen [gehalten/gelesen werden], / [dann] von meinem bereitesten geld [für] genannte / verstorbene Eltern und geschwister[n] / zwanzig heil: Seel Messen, nebst auch

--- SEITE 2 (p2), RECHTE SPALTE (am rechten Rand abgeschnitten) ---

[...] frei: jeden [...] / [...] Zwischen dessen / leben, die Mess- / [be]stimmten / sollen gleich [...] / meine[r] Lebens[...] / Eltern und g[eschwister?] [...] / [...] bei ihn[en] es [Herrn?] / [...] sollsten geben / vorgesetzten [...] / [...]mögen abzuge[ben] / [...]geistes[?] noch [...]
2do Das legato [betr.] mein[e] [...] / meine Bücher= / bücher [dem] H[errn] H[...] [...]
3tio die Erb[schaft?] auch [...] / [...]leibt und gew[ölbe?] / gewölbe nicht [...]
[Rest der rechten Spalte am Rand abgeschnitten, nicht lesbar]

--- SEITE 3 (p3), LINKE SPALTE ---

haben, in allen meinen übrigen so wohl be-/weglich=als unbeweglichen Vermögen, / [...] auch [zu] besonderen [...] / meine liebe Schwester Anna Margaretha / [einsetze/fürsetze], dabei meiner letzten willen / gestützt, in der Hoffnung und zuver-/sichtlichen Vertrauen, meine arme / Seel[e] mit [ihrer] andächtigen gebett ein-/gedenckh zu sein, und alles dem buch-/stäblichen Inhalt gemäß [zu] erhalten, zu / welchem ende einen Wohl Löbl: Magistrat / der König: freien bergstadt Schlackenwald[?] / [ersuche], auch das gehörige rechte und [...] / [...] des lieben friedens und göttl: [Segens?], / mich [...] und allein zu executoren / [dieses] meines letzten willens [bestellt/erbete], nicht / allein [um] solchen abzugeben, / sondern auch solchen publiciren zu lassen. / [Abgefaßt / geschrieben ...], [weilen ich nicht selbst?] / geschrieben, von einem anderen statt / [meiner], meinem Nahmen unterschrieben.

--- SEITE 3 (p3), RECHTE SPALTE / PUBLIKATIONSVERMERK (lateinisch, teils abgeschnitten) ---

Publicatum coram hoc[?] / Consilio Schlackenwaldensi / [...] die 7a [7bris/Septembris?] [1741?]

--- RÜCKSEITE / UMSCHLAG (p5), Archivvermerk und zwei rote Wachssiegel ---

Anna Maria Hartmanin Testamentum de dato 1t Julii 1741

[Výtah z kupní smlouvy, Slavkov (Horní Slavkov / Schlaggenwald), 31. července 1741]

Poté, co s vrchnostenským schválením (ratifikací), za úřadujícího pana purkmistra Joachima Georga Redera, zůstavení [dědicové] po zesnulé Anně Kateřině Mürlingové, totiž zletilý Sever-/in [Mürling], [a] Philipp Martin Reimb jménem manželky a dětí (uxoris et prolium) za [jejich] Annu Kateřinu, děti zůstavené po zesnulém panu Georgu Mürlingovi — jim po zemřelé poslední matce, babičce a tchyni [náležející] právo — bílý domek ležící v Zahradě horního úřadu při rybníce (Ober-Amts Teüchgarten), [spolu s] důlní lesní zahradou a polovinou [pozemku/„Wüdlein"] v jimi [spravovaném] lese, a při polovině cesty ležící, jakož i „Berger Zellen" (horní chalupu/důlní podíl), se všemi právy a spravedlnostmi, [zejména] s [pivovarním] právem, jakož i zahradu a pole k tomu [náležející] a určené, cum commodo et onere (s užitkem i břemenem), tak jak vše výše uvedené drželi, užívali a [odjakživa] měli — prodali. A [proto] jsem já, v přítomnosti slavného městského soudu, totiž pana Sebastiana [Kürschnera], městského rychtáře, [jakož i] níže podepsaných pana Tobiáše Burgera a pana Antona Frantze [Pauluse?], jejich milým posledním [...] švagrům a příbuzným Frantzi a Anně Barboře Mürlingovým, u soudu ohlášeno [...], za pět set zlatých [dle znění] přenechali a předali: Slibují tedy a zavazují se, budoucně, prodaný dům při cestě, zahradu a pole takto zaplatit: totiž nejprve [movité] peníze [...] a [...] kostelní kapitál v jedné sumě ve výši tří set a tří zlatých 27 krejcarů převzít, poté ročně [počínaje nejblíže] rokem 1742, ke svátku sv. Vavřince (Laurentia), [vždy] zlaté [...] řádně skládat, a tak dlouho v tom pokračovat, dokud [řečený] kupní šilink oněch pěti set zlatých nebude zcela uhrazen a zaplacen. Přičemž se přikazuje poznamenat a zaznamenat následující: Za prvé, ačkoli [tento ...] [řádné]- a [vděčnosti], má se panu [statkáři/vrchnosti] Benediktu Schmidtovi a nynějšímu držiteli (possessori) při cestě k [užívání] domu vyhovět a jej připustit, nicméně s ohledem na [sousedství], že se k žádnému budoucímu právu cesta na [tyto neponechává upevněna], a to tak, že [zahrada ...] má být k [zachování] [neštěstí] a [...] držena, [...] vyúčtováno a vyrovnáno. K většímu upevnění a stvrzení je tato [smlouva] vepsána do zdejší smluvní knihy na foliu 118 [od slova ke slovu] (von Wort zu Wort), a každé smlouvající [manželské] straně má být vydán věrohodný výtah, aby jej podle [pokaždé] vzniklé potřeby bylo možno vydat. Tak se stalo ve Slavkově dne 31. července 1741.

Téhož data a oběžníku (Eodem dato et Circulata) převzali [nabyvatelé] místo uvedených následující domovní dluhy [v hodnotě] a pasivní dluhy, a to:
Kapitál u [horního] kostela sv. Jiří (St. Georgii) . . . . . 31 zl —
Rovněž úrok za 4 roky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1: 27:—
Věnné peníze Frantze Mürlinga . . . . . . . . . . . . . . . . 86: 30:—
Rovněž jeho vykázaný [podíl] . . . . . . . . . . . . . . . . 40: —:—
Věnné peníze Anny Barbory . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86: 30:—
Věnné peníze Johanna Severina Mürlinga . . . . . . . . . . . 58: —:—
__________
[Souhrn/Deß] . . . . . 303 zl 27 kr —
Laurentz Fran: Roth[...], t. č. městský písař, in fidem (na věrnost).

[Pozdější přípis na okraji:] Dne 7. května 1745 [složeno/skládají] u Johanna Friedricha [Völkländera], [pokladna?] a další [záznam/oznámení], s dvaceti čtyřmi [zlatými dobré měny], a ve [věci] Philippa Martina Reimba [případní] dědicové, [bude] po odečtení, kupující (Abkäuffer) a pán [...]

[Titul na rubu listiny:] Výtah z kupní smlouvy, mezi zůstavenými [dědici] po Anně Kateřině Mürlingové a [dědici] Frantzem a Annou Barborou Mürlingovými, ve shodě ohledně domu a pole za 500 zl.

[Kaufvertrags-Extrakt, Schlaggenwald (Horní Slavkov), 31. Juli 1741]

Demnach mit obrigkeitlicher Ratification unter dem Regierenden Herrn Bürger[meister] Joachim Georg Reder, der Anna Catharinä Mürlingin seel: hinterlassene [Erben], benandt Sever-/in mündig, [und] Philipp Martin Reimb uxoris et prolium wegen [ihrer] Anna Catharina, Herrn und Georg Mürlings seel: hinterlassene Kinder, ihr nach der [?] letzten Mutter, Groß= und Schwieger-Mutter, aneinander neben [Georgen ihnen] Recht, in den Ober-Ambts Teüchgarten gelegenes weiß Häußl [nebst] ein Bergwerck-Wald-garten und halben [Wüdlein] in [ihres verwalten] Wald, und ein halben Weeg gelegen, wie auch Berger Zellen, mit allen Recht und Gerechtigkeit, [insonderlich] den [Bräu-]Recht, wie garten und Feld darzu [mahl] und bestimmt, cum commodo et onere, wie die [nach?] gelehnen alles obige besessen, genossen und [immer] gehabt, verkauft und [weil] hab ich, im Beysein des Löbl: Stadt-Gerichts, als Herr Sebastian [Kürschner] Stadtrichter, [wie] zu Ende unterschriebenen Herr Tobiä Burger und Herr Antoni Frantz [Paulus?], ihren lieben letzten ge-/[...] Schwägern und befreunden Frantz und Anna Barbara Mürlingin, in das Gericht angezeigten [dazu] deren Fünf hundert Gulden [reich Laut] überlassen und zu [Leüthen] gegeben: Versprechen also und deroblegieren sich, abkünftigen soll — verkauftes weeg Haus, garten und Feld folgender gestalt zu bezahlen, als zu vorhin die [beweg]-Gelder [ferti] und [...] Kirchen-Capital in eine Summa mit drey hundert und drey Gulden 27 x zu übernehmen, dann jährlich [nächst] 1742 angehend, zu dem Fest des Heil: Laurentij [jedoch] Gulden [reich] in [Richtigkeit] zu erlegen, und so lang zu continuiren, biß be[sagte] Kauffschilling deren Fünf hundert Gulden gäntzlich abgestattet und bezahlet sein wird. Worbey nachfolgendes zu notiren und anzumercken geboten werden: Erstlich, obzwar [dieses] Ge[...] [richtig]- und [Danckbarkeit], hat dem [Gutherrn] Benedict Schmidt und [ietzt]-zeitigen possessori bey den Weeg zur [Nutzung] des Haus zu vergünstigen und zu admittiren, nichts destoweniger auf [nachbarschaft], daß zu kein künftigen Recht der Weeg auf [diesen festgehalten] zu gelassen wird, der gestalten, daß der [garten ...] zu [Erhaltung] des [unglücks] und der [dieß etwas] zu [waschen, sondern] gehalten, hat [...] gerechnet und gereinigt werden solle. Zu mehrer Festhalt- und Bekräftigung ist dieses [Kauf] in das Hiesige Contract-Buch folio 118 [von Wort zu Wort] inseriret, und jedem contrahirenden [Ehe]-Theil ein glaubförmiger Extract, vermög die [jedes]mahl fallende [nachsuchen] können gegeben werden, ertheilet werden. So geschehen Schlaggenwald d: 31 Julij: 1741.

Eodem dato et Circulata haben [übernehmer] statt der angeführten nachfolgende Haus-schulden [werth] und Passiv-Schulden übernehmen, als:
Capital bey der [oberen] Kirchen [St:] Georgii . . . . . . . 31 fl —
Item Interesse pro 4 Jahr . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1: 27:—
Frantz Mürlings Heurathsgeld . . . . . . . . . . . . . . . . 86: 30:—
Item sein ausgewiesener [Theil] . . . . . . . . . . . . . . . 40: —:—
Anna Barbara Heurathsgeld . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86: 30:—
Johann Severin Mürlings Heurathsgeld . . . . . . . . . . . . 58: —:—
__________
Deß . . . . . . . . 303 fl 27 x —
Laurentz Fran: Roth[...] p:t: Stadtschreiber in fidem.

[Späterer Randvermerk:] Den 7 May 1745 [erlegt/erlegen] in Johann Friedrich [Völkländer] [Casse?] und andere [nachricht] mit Vier und Zwantzig [fl gute Schütz] und in [Sachen] Philipp Martin Reimb [etwaige] erben, wir[d] abzüg[lich] die Abkäuffer und Herrn [...]

[Rückseiten-Titel (Dorsalvermerk):] Kauffcontracts-Extract, Zwischen Annä Catharinä Mürlingin [p:d:] hinterlassenen Erben und [er-/interben] Frantz und Anna Barbara Mürlingin, überein wegen Haus und Feld pr 500 fl.

Testament byl publikován před dědici v plném zasedání městské rady dne 25. ledna 1742, za přítomnosti (či skrze) Jana Vavřince Lüttnera (Joannes Laurentius Lüttner[?]).

Na rubu (obalu) listiny je uvedeno: „Testament Juliany Terezie Pfannerové, předložen 14. [prosince/listopadu?] 1741" – a stejný záznam se opakuje ještě jednou s jejím jménem.

Poznámka ke stavu pramene: Pravá strana listu s odstavcem „za třetí" je na skenu při pravém okraji oříznutá, proto je tato pasáž – včetně souvislostí částky 225 zlatých – čitelná jen zčásti. Nejistá čtení jsou v přepisu označena otazníkem, chybějící či oříznuté úseky třemi tečkami.

[Strana 1] Ve jménu Nejsvětější Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Poněvadž mě Bůh Nejvyšší, pokud jde o délku mého života, postavil a určil až do 70. roku, začež jsem povinna vzdávat mu synovský (dětinný) dík, a poněvadž [nyní] mé životní síly a schopnosti dále ochabují a ubývají, jsem – jsouc ještě při plném, dobrém a rozvážném rozumu – rozhodnuta své tělo i duši ráda a dobrovolně podle Jeho božské vůle opět odevzdat Tomu, od něhož jsem je přijala. Zvláště pak [poroučím] svou [duši] Bohu jakožto svému Stvořiteli a Udržovateli, tělo své však chladné zemi jakožto matce nás všech.

A tak:
Za prvé je mou naprostou vůlí a přáním, aby mé tělo bylo podle křesťanského zvyku počestně pohřbeno do země, a aby za mou [duši], za duši mého zbožně zesnulého manžela a za chudou duši mé dcery, zemřelé „v poli" [tj. na cestách / za války?], bylo z mého zůstalého jmění vydáno 10 zlatých na svaté mše, jež mají být obětovány (slouženy).

Za druhé je mou vůlí a přáním, aby můj syn Jan Jiří (Johann Georg) obdržel svůj svatební podíl 70 zlatých, tak jak jej dostaly i mé ostatní, již provdané manželské dcery, a jak jej má mít i on; a aby mimoto, pro synovskou lásku, kterou mi dosud [věrně] prokazoval, a za péči, jíž mi ve stáří napomáhal, dostal navíc přednostně ještě 30 zlatých jakožto neodvolatelně odkázaný majetek, a rovněž (i oněch 4 zlatých[?], …) [aby] získal i zasloužené křesťanské [požehnání/odměnu].

Za třetí [ustanovuji ohledně …, pokud jde o …] můj[?] … po dlouhý čas, tak aby [mé] 3 děti byly rovným dílem (stejným dědickým právem) dědici …; můj syn má [převzít] … [stodolu / „Gärbe"?] a při těžké námaze … tak, jak jsem to [pořídila / vynaložila] … 225 zlatých … nahradit … rovněž … zbytek [pozůstalosti] … [mé] 3 děti [rovným dílem] … a [mají být] způsobilé[?] …; chci také [aby …], aby mezi nimi nevznikla žádná újma, nýbrž aby ve všech [jednotlivých] bodech byla má poslední, dobře uvážená vůle a dobré mínění, jak výše uvedeno, neodvolatelně a v plné míře zachována a naplněna.

Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwald / Horní Slavkov) dne 20. října roku 1741.
Juliana Terezie Pfannerová (Pfannerin), vdova. [pečeť]
Augustin[?] Kristián Helmont, jako svědek. [pečeť]
Sebastian [Öhent?], jako svědek.

Publikováno před dědici v plném zasedání (městské) rady dne 25. ledna 1742. [Provedl / za přítomnosti] Jana Vavřince Lüttnera[?] (Joannes Laurentius Lüttner).

[Na rubu / obalu:] Testament Juliany Terezie Pfannerové, předložen 14. [prosince/listopadu?] 1741. — Testament jedné [vdovy] … předložen 14. [prosince/listopadu?] 1741, Juliana Terezie Pfannerová.

[Ediční poznámka: Pravé sloupce strany s odstavcem „za třetí" jsou na skenu při pravém okraji oříznuté, proto je tato pasáž (včetně souvislostí částky 225 zlatých) čitelná jen zčásti. Nejistá čtení jsou označena [?], chybějící/oříznuté úseky […].]

[S. 1] Im Nahmen der Aller=Heyligsten Dreyfaltigkeit, Gott Vater, Sohn und Heiligen Geistes, Amen.

[Demnach ich (Endesunterzeichnete)] nach Gott dem Allerhöchsten, meiner Lebens-Läng[e] in daß 70te Jahr gesetzet und angeordnet [worden], wovor Ihme kindlichen Danck abzustatten schuldig bin, weil aber [nun] meine Lebens-Geister und Kräffte weiter[s] [zu ge]brechen und ab[zunehmen begönnen], so bin [ich] auch bey noch voller, gut und bedachtsamen Verstands resolvirt, meinen Leib und Seele Demjenigen gerne und freywillig nach Seinen Göttlichen Willen wieder zu übergeben, von welcher solche empfangen. Deß absonderlichen [befehle ich] meine [Seele] an [meinen] Gott, alß meinen Schöpfer und Erhalter, meinen Leib aber der kühlen Erden, alß Mutter unser aller.

Und ist
Pro 1mo ein gänzlicher Wille und Verlangen, daß mein Leib dem Christen Gebrauch nach, ehrlich zur Erden soll bestattet, auch vor meiner, und meines Gottseel. Manns, und im Feld[t] verstorbener Tochter arme Seelen, von meinem hinterlassenen Vermögen 10 fl auf Heil. Meßen sollen gehoben und gelesen werden.

Pro 2do Wille und Verlange ich, daß mein Sohn Johann Georg daß seinige Heyraths-Guth erhalten [soll], 70 fl, waß meine andern schon außgefreyten ehl. Töchter bekommen, auch haben soll; und daß er aber noch, wegen [seiner] bißhero mir [treu] kindlichen erzeigten Liebe, und mit beygetragener Versorgung[en] in meinen alten Tagen, auch 30 fl zum Vortheil voraus, und zwar ohne widerruflich vermachte[s] Guth, mir nicht minder (auch diejenige 4 fl[?], wol[…]) […] verdienten christlichen [Segen/Lohn] auch wird haben soll.

Pro 3tio Maß[?] meine[…] langen Zeit, so [meine] 3 Kinder nach gleiche[m] Erb[recht] […]; soll mein Sohn [die] Gärbe[?] und bei sauren Müh[e] […] alß ich solches an[…] 225 fl […] statten zu […] nicht minder zu […] das erbst[e] da[…] 3 Kinder in [gleich…] und vermögt[?] […]; will auch ab[er …], daß [kein] Abbruch[?] unter ihnen [entstehen] soll, sondern in allen [und jeden] Stücken meinen letzten wohl überlegten Willen und guter Meynung, wie oben angeführt, ohn[e] widerruflich zu voll[er] Ziehung gehalten haben will, soll und mag.

So geschehe[n] Schlaggenwaldt, d[en] 20 Octo=ber Anno 1741.
Juliana Theresia Pfannerin, Wittib. [L.S.]
Augustin[?] Christian Helmont, als Zeuge. [L.S.]
Sebastian [Öhent?] al[s] Zeuge.

Publicatum coram haeredibus in pleno consilio, die 25ta Januarij 1742. [Actum durch den] Joannes Laurentius Lüttner[?].

[Rückseite / Umschlag:] Testamentum Julianæ Theresiæ Pfannerin, sub praes[entatum] 14. [X/9]bris 1741. — Testament von einer [Wittib] […] praes: 14. [X/9]br[is] 1741, Juliana The[resia] Pfannerin.

[Editorische Anmerkung: Die rechten Spalten der Seite mit dem Absatz „Pro 3tio" sind im Scan am rechten Rand beschnitten; diese Passage (samt dem Zusammenhang der Summe 225 fl) ist daher nur teilweise lesbar. Unsichere Lesungen = [?], fehlende/abgeschnittene Stellen = […].]