Rok 1742 v kronice

Přepisy a překlady historických dokumentů jsou pořízené s pomocí umělé inteligence a mohou obsahovat chyby ve čtení starého rukopisu. Původní znění bývá u zápisu dostupné v rozbalovací části „původní přepis", případně přímo u uvedeného pramene; narazíte-li na nepřesnost, budeme rádi za upozornění.

1742
Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 2092

Purkmistr, rychtář a rada města Horního Slavkova potvrzují, že přijímají ručitelství za 226 zlatých 40 krejcarů, které má zaplatit Jakub Bernard Krau?, správce solnice v Horním Slavkově, Janu Blauovi, císařskému prodejci soli ve Žluticích, za 20 beček soli.

Datace: 12.04.1742

Kauce (záruka) purkmistra, rychtáře a rady královského horního města Slavkova z 12. dubna 1742: městská rada ručí svou pečetí za obecního staršího a solního správce Johanna (Jacoba) Bernarda Preÿße, který si u pana Johanna Blaua u Burg Lüditz vypůjčil sůl v hodnotě 226 zlatých 40 krejcarů. Pokud by Preÿß dluh nesplatil, zavazuje se za něj zaplatit samo město.

My, purkmistr, rychtář a rada královského svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwald) v Království českém, tímto přede všemi vyznáváme a dosvědčujeme následující.

Zdejší hornoměstská obec potřebovala zajistit sůl pro potřeby Jeho královské Milosti, a to od Burg Lüditz. Tímto nákupem soli byl pověřen Johann Bernard Preÿß, měšťan, obecní starší a zdejší správce solního léna. Aby mohl sůl získat, bylo třeba, aby za něj někdo zaručil zaplacení.

Proto touto listinou, mocí této kauce, ručíme za jmenovaného Jacoba Bernarda Preÿße — solního výčepního (distributora soli) Jeho Milosti ve všech ohledech — vůči urozenému a statečnému panu Johannu Blauovi u Burg Lüditz. Jde o částku 226 zlatých 40 krejcarů, slovy dvě stě dvacet šest zlatých 40 krejcarů, případně [patrně nejasný dodatek o] 20 [?]. Za tuto sůl, kterou byla Preÿßovi zapůjčena, se zaručujeme a dobrým slovem se zavazujeme.

Kdyby snad Preÿß proti očekávání nemohl nebo nedokázal dostát placení, zavazujeme se, že za něj tuto platbu uhradíme my.

Na potvrzení toho jsme kromě obvyklého a osobního podpisu nechali na listinu vědomě přitisknout malou pečeť obce horního města.

Dáno ve Slavkově dne 12. dubna 1742.

Vpravo, vedle červené pečeti: Purkmistr, rychtář a rada jak výše.

Podpisy (vlevo):
- Johann Georg Paÿleÿn, vlastní rukou [?]
- Johann Friedrich Kaÿllenberg [?]
- Johann [Leonhard?] Süttner [?]
- Johann Georg Kadler [?]
- Sebastian Mäÿer [?]
- Laurentius Frantz Süttä [?]
- Tobias Grüner [?]

Poznámka k předloze

Všech šest „stran" předlohy (p1–p6) je podle kontrolních součtů totožných — jde o šest identických otisků (kopií) jednoho a téhož jednostranného dokumentu, tedy o jedinou kauci. Vlastnoruční podpisy jsou obtížně čitelné a tvary jmen jsou nejisté. U osobního jména samotný písař uvádí nejprve „Johann Bernard Preÿß" a později „Jacob Bernard Preÿß" — jde patrně o téhož muže, přesná podoba jména však zůstává nejistá.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Ozdobná iniciála na okraji]

My, purkmistr, rychtář a rada královského svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwald) v Království českém, tímto přede všemi vyznáváme: Poněvadž bylo pro potřebu zdejší hornoměstské obce, jakož i pro sůl Jeho královské Milosti u Burg Lüditz [Bürglitz?] nutné, aby Johann Bernard Preÿß, měšťan, obecní starší a zdejší správce solního léna [?], nakoupil [získal] jistou sůl, tak jsme mocí této kauce (záruky) za jmenovaného Jacoba Bernarda Preÿße — všestranně solního výčepního [distributora soli] Jeho Milosti — vůči urozenému a statečnému panu Johannu Blauovi u Burg Lüditz za částku 226 zl. 40 [kr.], slovy dvě stě dvacet šest zlatých 40 krejcarů, popřípadě 20 [?], zaručili a zaručujeme se, dobrým slovem stojíme za onu Preÿßovi zapůjčenou sůl v této výši; a kdyby snad Preÿß proti očekávání nemohl a nedokázal dostát placení, chceme a máme být povinni tu platbu uhradit. Na potvrzení toho jsme vedle obvyklého a osobního podpisu dali vědomě přitisknout malou pečeť obce horního města. Dáno ve Slavkově dne 12. dubna 1742.

[vpravo, vedle červené pečeti:] Purkmistr, rychtář a rada jak výše.

[Podpisy, vlevo:]
Johann Georg Paÿleÿn, vlastní rukou [?]
Johann Friedrich Kaÿllenberg [?]
Johann [Leonhard?] Süttner [?]
Johann Georg Kadler [?]
Sebastian Mäÿer [?]
Laurentius Frantz Süttä [?]
Tobias Grüner [?]

[Poznámka: Všech šest „stran" předlohy (p1–p6) jsou — potvrzeno kontrolními součty — totožné pruhy jednoho a téhož jednostranného dokumentu; jde tedy o jedinou kauci. Vlastnoruční podpisy jsou obtížně čitelné, tvary jmen jsou nejisté [?]. U osobního jména sám písař uvádí nejprve „Johann Bernard Preÿß" a poté „Jacob Bernard Preÿß".]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Marginale Initiale]

Wir Bürgermeister, Richter und Rath der Königl: freÿen bergstadt Schlaggenwaldt in Königreich Böheimb, bekennen hiemit vor Jedermann; Nach deme zur nöttdurfft hiesiger Bergstadt gemeinde auch Ihro Königl: Mayst[ät] Saltz beÿ Burg Lüditz, Johann Bernard Preÿß, bürger gemein Ältester und Saltz Lehen[?]verwalter allhier, einiges Saltz zu erhandlen[?] genöttiget ist: So haben wir in Krafft dieser Caution der erwehnten Jacob Bernard Preÿß, aller dings Ihro Mayst[ät] Saltz verschleisser, der beÿ Burg Lüditz dem WohlEdl gestrengen Herrn Johann Blau auf 226 fl 40 [xr], sagen zweÿ hundert zwantzig sechs gulden 40 x[r], o[der] 20 [Lüthen?] Cavieren und gutt sprechen, deß [dem] Preÿß so viel Ihme geborgtes Saltz, und da er mit der zahlung wider Verhoffen nicht zu halten solte und könte, pflichtig[?] zahlens [sein?] wollen und sollen. Zu Uhrkundt dessen Haben wir nebst der gewöhnl[ichen] und Individual unterschrift, gemeiner bergstadt Kleines Insiegl wißentlich auf[ge]drucken lassen. Sig[natum]: Schlaggenwaldt den 12ten April 1742.

[rechts, neben dem roten Siegel:] Bürgermeister, Richter und Rath ut supra.

[Unterschriften, links:]
Johann Georg Paÿleÿn m[anu] p[ropria] [?]
Johann Friedrich Kaÿllenberg [?]
Johann [Leonhard?] Süttner [?]
Johann Georg Kadler [?]
Sebastian Mäÿer [?]
Laurentius Frantz Süttä [?]
Tobias Grüner [?]

[Anmerkung: Alle sechs „Seiten" der Vorlage (p1–p6) sind — durch Prüfsummen bestätigt — identische Streifen ein und desselben einseitigen Dokuments; es handelt sich also um eine einzige Cautio. Die Eigenhändigen Unterschriften sind schwer lesbar; die Namensformen sind unsicher [?]. Bei den Personennamen schreibt der Schreiber selbst einmal „Johann Bernard Preÿß" und danach „Jacob Bernard Preÿß".]

Zobrazit originál na Porta fontium →