✝

Ve jménu nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i
Ducha svatého, amen.

Poněvadž Johann Ößert, měšťan a tovaryš soukenického (řemesla)
zde, byl z Boží všemohoucnosti a prozřetelnosti stižen a navštíven
těžkou a nenadálou nemocí, v níž sám u sebe uvážil a rozvážil,
že v lidském životě není nic jistějšího nežli smrt, avšak její [hodina]
je nejistá; [a poněvadž] v této své nemoci mohl být smrtí snadno
[překvapen/zastižen] a z tohoto světa odtržen, dal tedy pokorně
prosit u úřadu vládnoucího pana purkmistra Johanna Friedricha
Wildländera, aby [k němu vyslal níže podepsané] deputované a sepsal
jeho poslední vůli. Ten pak za přítomnosti [svědků], při dobrém
rozumu a smyslech, leže na loži, dobrovolně vyznal, že toto je jeho
poslední a konečná vůle a že tak má být po jeho smrti zachováno,
totiž:

Za prvé (Primo): Svou od těla se odlučující ubohou duši, až ji
Bůh všemohoucí podle své vůle a nejvyššího zalíbení [k sobě] povolá
— a duše se jakožto jeho stvoření nejtrpělivěji odevzdává — a od těla
si ji vyžádá, poroučí do hořkého utrpení a smrti Ježíše Krista, s nejpokornější
prosbou a poslední důvěrou, že ji skrze své drahé zásluhy a na přímluvu
své nejslavnější Matky, [ctné] a neposkvrněné Panny [Marie] se všemi
svatými milostivě přijme do počtu vyvolených a do nebeských radostí;
smrtelné tělo pak, poněvadž je přijal ze země, ať se opět zemi navrátí.

A poněvadž
Za druhé (2do): jak je u každého rozumného pochopeno, je v každém
i nejmenším testamentu ustanovení dědice základem a jádrem textu,
ustanovil za své dědice své dva vlastní bratry Sebastiana a Johanna [?]
Ößerta, s tou [povinností], aby na jeho ubohou [duši] ve svém držení
[pamětlivi] byli.

Za třetí (3tio): Rovněž odkázal na svaté mše, které mají být jedna
po druhé slouženy, odkazuje . . . . . 20 zl.

A poněvadž
Za čtvrté (4to): bratr Sebastian mu dluží patnáct zlatých . . . [15 zl.]

[Pravý, vybledlý a zčásti oříznutý sloupec, body 5–8 —
čitelné jen zlomkovitě:]
[…] otci na [něm] […] a darované stříbro […] zlatých má v […]
[…] téhož […]dně a zavázán […]
Za páté (5to): Chtějí od jeho […] a [milé] matky […] a sestry Ev[y]
[…] žalu [/podle] […]
Za šesté (6to): [milé?] matce […] ukázal, [nezazlíval jí?] […] přes
[…] zlatých, které jí […] panu zaplatil […] zlatých odkazuje.
Za sedmé (7mo): matka by v [zaopatření] mohla požívat […], aby jí
nebylo zazlíváno […]; proto že z […] poslední šat má jí […] peníze
jí [proti] […] mají […]
Za osmé (8vo): pokud jde o zbylé [šaty …]

[dále, levý sloupec:]
za svého času 2 roky, s dovolením (s.v.) kalhoty 2 roky, boty a punčochy[?]
mají zůstat samotnému bratru Sebastianovi; a nakonec, za poslední
(pro ultimo): po úplném uplynutí [roku] má být rozdány peníze mezi
chudé. Poté následuje popis jeho movitostí, jež se nacházejí, totiž:

2. truhla neboli truhlička
½ [otep/vazba] s cínem [Zinnten/Zinsten?]
3 zabedněné truhličky
podhlavník a spodní peřina — ty mají zůstat bratru
Sebastianovi [Linderovi?] z titulu odkazu (legati nomine).

Tak tedy uzavřel svou poslední vůli, uvážil ji vůči [každému] a pokorně
prosil, aby jí byla také [ochrana] městské rady zjednána, aby byla pevně
[a nezvratně] zachována a nabyla právní moci, aby [platila] tak a nejinak,
než že toto je jeho poslední vůle. Na důkaz toho ji stvrzujeme připojením
svých podpisů. Stalo se ve Slaggenwerthu (Schlaggenwerth) dne 13. března 1738.

Publikován tento nuncupativní testament za přítomnosti stran [svolaných],
[Johannem …], Josephem Huberem, dne 8. května 1738.

Johann Georg Bader,
městský rychtář a soudní [přísežný], svědek.

Laurentig[?] Fran: Rothgä[sser] t.č.,
[radní] a dožádaný svědek.

[Rubová strana / nadpis na obálce:]
Přijatá poslední vůle neboli nuncupativní testament (Testamentum
Nuncupativum) Johanna Ößerta, měšťana a tovaryše soukenického
řemesla zde, jak uvnitř (ut intus).
[dvě červené pečeti]

✝

Im Nahmen der Allerheiligsten und unzer=
theilten Dreyfaltigkeit, Gott des Vatters, Sohn und
Heiligen Beystands, Amen.

Demnach Johann Ößert, burger und Zeugmacher-
handts gesell allhier, auß göttlicher Allmacht und Vorsehung
mit einer schweren und unverhofften Kranckheit überfallen und
heimbgesuchet worden, in welcher er beh sich [selbst] über=
legt und erwogen, wie [nichts] in dem Menschlichen Leben nichts
gewisser [alß] der Tod, dessen [Stund] aber ungewiß [seye], dieser
[in] welcher seiner Kranckheit von dem Tod gleich leicht
überzahlet[?] [übereilet] und von dieser welt hinweg gerissen zu wer=
den, hat also er in den Regierenden Herrn burgermeister
Johann Friedrich Wildländers Ambt gehorsambst bitten
lassen, [derselbe wolle Uns [Endes] benandte zu den=]
selben Deputiren und seinen letzten willen ein nehmen
lassen, welcher denn in beysein bester beh guttem
Vernunfft und Verstand in bett liegend frey willig
bekennet, daß dieß sein letzter und endlicher will
seye, und also nach seinem Tod gehalten haben
wolle, nemblich:

Primo bestehet so seine von dem Leib abscheidende
arme Seel, wenn solche Gott der Allmächtige nach
seinem [wohl] gefallen und allerhöchsten willen [zu sich] der
[Seel] sich alß sein geschöpf gedülltigst ergiebet, [und]
von dem Leib abfordern wird, in [das] bittere Leiden
und Sterben Jesu Christi, mit demüttigster bitt
und letzten Vertrauen, derselbe werde sie durch seine
theure Verdienste, und fürbitt seiner glorwürdigsten
Mutter, der [Ehr] und unbeflackten Jungfrau
[Maria] samt aller Heiligen, in die Zahl der auß=
erwehlten und himmlischen freyden gnädiglich an und
auffnehmen; den sterblichen Leib alß aber, weilen er
solchen von der Erden empfangen, [gescheche] er Ihm
wiederumb der Erden geben. Und weilen

2do wie bey jeden verständ: in geringsten testament die Erb=
einsetzung deß fundament und Grund text ist, alß
hatte er zu seinen erben eingesetzt seine leibliche zwei
brüder Sebastian und Johann [?] Ößert, mit der
[Verpflichtung] daß sie seiner armen [Seel] in ihrem gehalt in [an]=
danck sein wollen pro.

3tio Hatte er auch Heilige Messen, welche nach ein ander
sollen gehalten werden, legiren . . . . . 20 f.

Und weilen
4to Ihme der bruder Sebastian fünfzehen gulden
schuldig [ist] . . . . . [15 f.]

[Rechte, verblaßte und teils beschnittene Spalte, Punkte 5–8 —
nur bruchstückweise lesbar:]
[…] Vatter an [ihme] […] und schencken Silber […]
gulden soll in dem […] Lang derselben ver[…]dig und verbund[en] […]
5to Wollen von seiner […ter] und [lieben] Mutter […] und Schwester Ev[a]
[…] Leid: massen geb[…]
6to die [liebe?] Mutter […] der gezeiget, Hatte [er ihr nicht]
verdenckt, über die […] gulden welche er [ihr] […] den [Herrn] bezahl[t] […] gulden legiren.
7mo die Mutter in der [Verpfleg]=lung genießen möcht[e],
[er ihr] nicht verdenckt wer[den] […] Hero daß von dem […]
letzte Kleid solle [ihr] […] gelt der Ihro […] gegen solle […]
8vo alß übrig ge[bliebene Kleider …]

[weiter, linke Spalte:]
seiner Zeit 2 Jahr, s.v. Hosen 2 Jahr, schuh und strümpf[?]
dem bruder Sebastian allein verbleiben, endlich und pro
[ulti]mo: Volle Zeithaltung des [Jahrs] ist geld unter die armen
außgetheilet werden. An dieß folget die beschreibung
seiner mobilien, an welchen sich befinden, alß:

2. Truhe oder Lädlein
½ bindt mit den Zinsten
3 verschlagene Trüglein
ein Polster und unter bett — solche sollen des bruder
Sebastian [Linder?] legati nomine verbleiben.

Hat also seinen letzten willen beschlossen, sich gegen [männig]lich be=
denckhet und gehorsambst gebetten, solchen auch deß burger=
Raths [Schutz] zu bewürcken, den über fest [und steiff] zu halten,
und in die Rechtskräften erwachsen zu lassen, daß
denne alß und nicht anderst, alß daß dieß sein letzter will
seye. Zur Uhrkundt mit außdruckung unserer
gefertigten unterschrieften corroboriren. So geschehen
zu Schlaggenwerth den 13ten Martij 1738.

Publicatum hoc testamentum nuncupativum
coram partibus [convocatis], [Joanne …]
Josepho Huber die 8 Maij 1738.

Johann Georg Bader,
Stattrichter und Gerichts[geschworner], Zeug:

Laurentig[?] Fran: Rothgä[sser] p.t.
[Rathsherr] und erbettener Zeug.

[Rückseite / Umschlagaufschrift:]
Ein genohmener Letzter will oder Testamentum
Nuncupativum Joannis Ößert, burgers und Zeugmacher-
[handts] gesellen allhier, ut intus.
[zwei rote Siegel]

[Ověřovací znaménko (křížek) při horním okraji]

Já, níže podepsaný, tímto dosvědčuji touto listinou, že jsem již delší dobu stižen [chorobou / neduhem?] […], a že [chci, aby], až odejdu, [vše] bylo v pravý čas rozděleno mezi mé [čtyři?] děti po mé smrti; o což pokorně žádám a prosím svou vrchnost. A tak předně:

Ty dvě [výše uvedené?] částky ode mne přijaté, se udály takto.
Má dcera Maria Regina přijala rovněž ke svému provdání, totiž — — — 85

Můj syn Georg Adam ode mne přijal bez [věna k svatbě?] — 91

[Mají?] ještě jeho dvě neprovdané dcery, které dosud nic nedostaly; proto chci nařídit také těm dvěma [z poloviny?] hotové peníze. Chtěl bych jim oběma odkázat, mimo to i [onen majetek?] toho druhu za — — — 70
a to, co je v [Zeschauerské / Ceschauerské?] ulici, za — — — 60

Avšak povoluji každé z nich k [věnu] rovněž jen 70 zlatých, dle spravedlivé ceny téhož. Je však na tom 35 zlatých dluhu; jestliže se dostanou do dluhu, tak jim připadne [onen díl] z věna i [dům?] […]

[Pokračování, další strana:]
[…] oběma jim odkázat. Činím tak se svolením a odhadem [oceněním] své vrchnosti.

Pokud se pak týče jejich šatů, totiž Anny Marie a Marie Dorothey [a též?] šatů, ty jim odkazuji k [užívání]. Poté ať jsou si ve všem rovny v dědictví.

Toto vše je má poslední vůle, kterou vlastní rukou a přece naučeným[?] písmem podepisuji. Tak se stalo.
[v] Schlaggenwaldu [Horním Slavkově].
dne 2. března 1738.

Johannes (Jan) Zöschner [?]
otec

Johann Georg Ruedar[?]
jako ustanovený[?] svědek

Simon Krauß, ustanovený[?]
svědek

[Vložený lísteček, uprostřed:]
Za oblečení, obzvláště za [vypravení/vystrojení?] — 12 | 33

[Lísteček na pravém okraji, účet — Léta 1718:]
Léta Páně 1718:
Za vysvědčení, co mě [můj syn?]
[Georg] Adam Zöschner ve své
[nemoci?] stálo, totiž:
Při vyučení (výučním rozloučení) za
hostinu (jídlo) cechu —
[a] tu [?] Lauten [místní hospoda?] —
Za 1 libru [?] —
Písařský poplatek pana Omana[?] —
Za výuční list (osvobození učně)
cechu za [hostinu]
v Lauten —
Za 1 libru [?] —
Písařský poplatek —
Za učební peníze (Lehrgeld) —
Za chléb, jejž mi má
vrátit —
[?] byl jedné svět[nice?]
komora, plechem [?] za —
mistrovi jeden cínový
talíř za —

[Pozn.: listina je místy vybledlá; nejistá slova, zejména v účetních poznámkách z r. 1718 a v peněžním sloupci (85, 91, 70, 60; věno 70 zl., dluh 35 zl.), jsou označena [?]. Zůstavitel = Johann(es) Zöschner, otec; děti: Maria Regina, Georg Adam, Anna Maria, Maria Dorothea; svědci: Johann Georg Ruedar[?] a Simon Krauß; dvě červené pečeti.]

[Beglaubigungszeichen (Kreuz) am oberen Rand]

Ich Endes Unterschriebener bezeige[?] dießer Zeit in dießer
Schrift, daß ich vor einer gleich[en] Zeit lang tragenden Zufall[s?]
[…] daß ich vor Ende gehe [zur richtiger Zeit ausrichte?] […]
auch unter meine [vier?] Kinder nach meinem Todt
zu Mitlen[/theilen] von meiner Obrigkeit demütig bitte
und begehre. Alß Vors Erste:

Die zwey [praestir…?] Zahlen[?] von mir empfangen, erfolgt.
Meine Tochter Maria Regina hat empfangen
zu ihrer auch Verheiratung, alß nemlich — — — 85

Mein Sohn Georg Adam hat von mir empfangen ohne [Heurath-Gut?] — 91

[Sollte?] seine noch zwey unverheirathe Töchter, die haben
noch nichts empfangen, deßhalb wollende[?] verordnen[?]
auch den zweyen [halben?] daß baar Geld. Wollte
ich ihnen zweyen verschreiben, ohne daß auch der
[gattung?] derley vor — — — 70
und daß in der [Zeschauer?] Straße vor — — — 60

Aber ich verwillige einer jeden zum [Heurath-Gut?] auch
nur 70 fl. vermög deß billigen Preißes deß-
selbs[?]. Aber es ist 35 fl. Schuld darauß[?], wann
sie in die Schuld werden, so kombt ihnen daß
[…] von Heurath-Gut auch daß [Hauß?] […]

[Fortsetzung, folgende Seite:]
Ich ihnen zweyen zu [Rauschen?] verschreiben. Thue
nach Erlaubnus und Taxirung meiner Obrigkeit.

Was aber anlangt ihr[e] Kleider, alß der Anna
Maria und der Maria Dorothea baß[?] und Er[?] [die]
Kleider, dieße vermach ich ihnen zu [Gebrauch]. Alß
dann seyn[?] sie in aller gleicher Erb[?].

Dießes ist alles mein letzter Will, zu welchen ich mich
mit meiner eigenen Handt und doch gelehrneter[?]
Schrifft[?] unterschreibe. So geschehen.
[zu] Schlaggenwald.
den 2. Marty 1738.

Johannes Zöschner [?]
Vater

Johann Georg Ruedar[?]
alß beordter[?] Zeüg

Simon Krauß beordter[?]
Zeüg:

[Eingelegter kleiner Zettel, Mitte:]
Vor die Kleidung zumal auß brauen[?] — 12 | 33

[Randzettel am rechten Rand, Rechnung — Ao: 1718:]
Ao: 1718:
Vor Zeugnus was mich mein[?] [Sohn?]
[Georg] Adam Zöschner in sein[er]
[Kranckheit?] gekost[et] hat, alß den[?]:
In den Außdingen vor di[e]
Mahlzeit den Handtwerk —
[und] di[e] [?] Lauten —
Vor 1 lb Kauß[?] —
Schreib gebühr des H: Oman[?] —
Zum Frey Sprechen
den Handtwerk vor die Ma[hlzeit]
in der Lauten —
Vor 1 lb Kauß —
Schreib gebühr —
Vor lehr geldt —
Vor das brodt daß er mir Zahl[en]
zurück geben —
der [Seßig?] gewesen einer Stu[be?]
Zimmer blechten[?] vor —
den Meister einen Zinnern
Teller[?] vor —

[Rubová strana / titul:]
Nro. 2
Výtah z kupní smlouvy
mezi
Sebastianem a Hansem Casparem
Ischardovými a Johannem Andreasem
Wachtlerem o jeden [nějaký?] dům
za 205 zl.

[Hlavní text, s. 1:]
Poté, co s vrchnostenským schválením za úřadujícího pana purkmistra Johanna Lorentze Rittnera [prodali] Benedict Sebastian a Hanß Caspar Ischardovi — podle svého [dědictví/nároku?] oba [jakožto nezemřelí?] — pravý dům ležící na [Ecgollen?]ské cestě vedle Marie Jüttnerové a naproti panu Johannu Adamu Antonu [Meußerovi?], [i s příslušenstvím?], se vším právem a spravedlností, tak jak jej [zesnulý?] Hablasser[?] a všichni ostatní držitelé (possessores) vlastnili, užívali a užívají, [a jak jej] tím [smlouvně?] pojistili a upevnili — [totéž prodali] v přítomnosti pana městského rychtáře Johanna Georga [Ludocka?] a dvou radních přátel, [totiž] Johanna Andrey [Kresta?], měšťana a řezníka, [a …], k témuž [přepsání?] a převzetí, za dvě stě a pět rýnských [německých?] zlatých: Načež se tudíž [kupující?] zavázal, že onen odkupovaný [dům] sám, jeho manželka [i dědici] mají zaplatit tímto způsobem, totiž [ihned?] jako první lhůtu čtyřicet zlatých rýnských, a počínaje 14 dnů po sv. Michalu 1739 vždy v další lhůtě dvanáct zlatých neodkladně skládat, a v tom tak dlouho pokračovat, dokud nebude oněch dvě stě a pět zlatých zcela vyrovnáno a splaceno. K většímu upevnění a potvrzení byla tato koupě do zdejší smluvní knihy na foliu 103 [od slova do slova?] vepsána, a každé smluvní straně byl vydán stejně znějící výtah, [podle něhož mohou být?] jednotlivé nadcházející [splátkové lhůty?] zapisovány. Dáno ve Slavkově (Schlaggenwaldt) dne 25. září 1738.

Téhož dne. Ke spokojenosti kupující [strany] složil odkupující připadající první lhůtu čtyřiceti zlatých, které prodávající zcela vyzvedli. To jest 40 zl.
Laurentz Franz Roth [ja?]
t. č. městský písař, na věrnost (in fidem).

[s. 2:]
Dne 16. března 1745 složil v přítomnosti úřadujícího pana purkmistra Johanna [Georga?] […] odkupující své smluvené splátky, první až třetí lhůtu, za roky 1739, 1740 a 1741, ročně po dvanácti zlatých, dohromady tedy třicet šest zlatých, [platí?] Sebastian [Ischard? …]

[Rückseite / Titel:]
Nro. 2
Kauff Contracts Extract
zwischen
Sebastian und Hanß Caspar
Ischard und Johann Andreas
Wachtler über ein welches[?] Hauß
pr[o] 205 fl.

[Hauptschrift, S. 1:]
Demnach mit obrigkeitl[icher] Ratification unter den Regierenden Herrn Bürgermeister Johann Lorentz Rittner die Johann [Christoph?] [ge]haben Benedict Sebastian und Hanß Caspar Ischard, alß nach Ihren Er[…] beeder [unverstorbt?] an den [Ecgollen?]weg neben Maria Jüttnerin und gegen Herrn Johann Adam Antoni [Meußer?] gelegenes rechte[s] Hauß [sambt gerätl.?] mit allen Recht und Gerechtigkeit, wie der [ge]t[r]adt[?] Hablasser[?] und alle übrige possessores solches besitzen, genoßen [und] gebraucht [wirt?], darinnen vermittelst genachtet und fest gemacht hat, ist in beysein Herrn StadtRichters Johann Georg [Ludock?] und Zwei[er] [Raths?]Freunden, den Johann Andrea [Krest?] Burger und fleischhackher [und …], [dem]selben [ab]schreib eben[?] und habnehmen, umb Zwey hundert und fünff gulden rein[isch] [teutsch?] überlassen: Nach [welchem?] dahero [er sich?] obligiret [hat], [das] abzukauffen[de] sich, sein[e] eheweib eben und einnehmen solches folgender gestalt zu bezahlen, [alß nemhl. sogleich?] gleich Zur [an]frist Vierzig gulden rein und [Jahr?] 14 tag nach St. Michaeli 1739 anfangend Zur [nechst]frist Zwölff gulden [x] unweigerlich zu erlegen und so lang zu continuiren, biß [ge]dachter durch[…]schilling deren Zwey hundert und fünff gulden [rc.] völlig abgestattet und bezahlet sein wird. Zu mehrer festhalt[ung] und bekräftigung ist dießer kauff in deß hießige[n] Contract Buch folio vero 103 [de verbo ad verbum?] inseriret, und Jeder Contrahirenden Partheÿ ein gleichförmiger Extract, [wornach die?] Jedes [nachfallenden nachfristen?] [ge]schrieben werden [können], ertheilet werden. Wo ge[schehen] Schlaggenwaldt den 25ten 7bris [Septembris] 1738.

Eodem dato. Contentato hat abkäuffer die parirte anfrist erleget mit Vierzig gulden, welche die Verkäuffere Völlig erhoben. Idest 40 fl.
Laurentz Franz Roth [ja?]
p[er] t[itulum] Stadtschr[eiber] in fidem.

[S. 2:]
Den 16 Marty [Martii] 1745 erleget in [beysein] Regierenden H[errn] Bürgermeister[s] Johann [Georg?] [Zwey?] hundert [ernst?] abkäuffer seine Vertrag[t]e erste [biß?] dritte nachfrist pro 1739, [1]740 et 1741, jährlich Zwölff gulden, zusamen also Sechs und Dreÿssig gulden, [darlich?] Sebastian [Ischard? …]