Jednostranný dlužní úpis / revers (šest naskenovaných pruhů p1–p6 jsou totožné duplikáty jediné popsané strany).

[V záhlaví nahoře přeškrtnutá spisová značka] č. [?]

Já, níže podepsaná, tímto přiznávám a před každým, zvláště kde je toho třeba, [...] a dosvědčuji, že mi [...] datum [...] [z úřadu?] zde místo, k mé a [přítele/příbuzného?] nevědomosti, co se nacházelo v [kostelních?] [službách] uvedené[m], [...] z náležitého svatebního věna (Heuraths guth) částkou [6 zl. — přeškrtnuto], slovy šest zlatých, mám řádně obdržet. Avšak tak, že z tohoto přebytku šesti zlatých mám vystavit řádný revers.

Slibuji tedy a tímto přislibuji, že pokud by dříve či později zmíněný můj bratr nebo ti, jichž se to týká, se sem dostavili, nejen že jim ony zmíněné šest zlatých vrátím, nýbrž časem z nich také poměrně (pro rata) připadající v zemi obvyklý úrok chci a mám zaplatit.

Aby však ohledně těchto šesti zlatých byl [věřitel] tím jistější a nebyl ohrožen, zapisuji mu tímto svou [...] pod dnešním [vlastnictvím] [ležící] zahradu jako zástavu (hypotéku) do zástavního práva. Pro větší potvrzení toho, [jelikož jsem] psaní ne[znalá], [jsem] vlastní [jméno podepsala] a svou [pečetí] dala přitisknout.

Tak se stalo ve Slavkově (Schlaggenwald / Horní Slavkov) dne 14. května roku 1732.

Maria Voigtin (Voigtová)
[červená pečeť]

(Poznámka: Písmo je silně kurentní a místy vybledlé; slova označená [?] jsou čtena nejistě. Bezpečně čitelné je: částka „šest zlatých" / „6 zl.", pojem „Heuraths guth" (svatební věno), „bratr", zástava zahrady „do hypotéky", místo „Schlaggenwald" (Horní Slavkov), datum „14. května roku 1732" a podpis „Maria Voigtin".)

Einseitige Schuldverschreibung / Revers (die sechs Scan-Streifen p1–p6 sind identische Duplikate einer einzigen beschriebenen Seite).

[Kopf oben, durchgestrichenes Aktenzeichen] N° [?]

Ich Endes Unterschriebene bekenne hiemit, vor Jedermänniglich, [ins]onderheit wo es Vonnöthen [...] den [Sohn?] und bezeugen, daß mir hin[...] dato [...] [May?] von Amt[?] allhier die Stelle zu meines und das [Freundt/Freundes?] unwissend, wo in denen Kirch[en]-[dienst]en befindlichen bemeldt[en], nicht [zwantz?] an gebührenden Heuraths guth mit [6 fl — durchgestrichen] sage Sechs gulden richtig zu folgen habe. [Je]doch dergestalt, daß dieß überschüße Sechs gulden einen ordentlichen Revers stellen solle.

Gelobe also und verspreche hiemit, daß da so fern über kurtz oder lang gedachte mein Bruder oder diejenigen anhero zu stelle kommen sollten, ich ihm oder ihnen nicht allein gedachte Sechs gulden zu rück stellen, sondern auch mit der Zeit daß davon pro rata kommende Landes übliche Interesse bezahlen will und soll.

Damit aber [er?] dießer Sechs gulden halben desto sicherer und ungefähret sein möge, thue ich ihm hiemein/hiemit meinen bey den [beyde?] unter den heutigen [Eigen]thum, [deß] Garten zur Hypothec unterpfändig verschreiben. Zu mehrer Bekräftigung deßen, [weilen deß] Schreibens un[kündig], die habe [ich] meinen eigenen [Nahmen unterschrieben] und mit[?] [...] und meines [Pettschaft] beydrucken/aufdrucken lassen.

So geschehen Schlaggenwald den 14.ten May Ao 1732.

Maria Voigtin
[rotes Siegel]

(Anmerkung: Die Handschrift ist stark kurrent und teils verblasst; die mit [?] bezeichneten Wörter sind unsicher gelesen. Sicher sind: Betrag „Sechs gulden" bzw. „6 fl", der Begriff „Heuraths guth" (Heiratsgut), „Bruder", die Verpfändung eines Gartens „zur Hypothec", Ort „Schlaggenwald", Datum „14. May Anno 1732" und die Unterschrift „Maria Voigtin".)

ZÁVĚŤ (Testamentum nuncupativum – ústní kšaft), Slavkov (Horní Slavkov), 21. srpna 1732

[Strana 1]
Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice Boží, Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Tímto se dává na vědomí, a zvláště k tomu, aby bylo známo, že za úřadu vládnoucího pana purkmistra Johanna Lorentze [Kittnera?] dala Anna [Nürtschützerová?], měšťanská vdova, pokorně požádat, aby k ní byli vysláni jmenovaní, kteří by přijali její poslední vůli; načež zmíněný pan purkmistr jí to [vyhověl] a z úřední moci k tomu vyslal dva podepsané pány [radní], v jejichž přítomnosti, majíc dobrý rozum a [oporu], nyní před [námi] dobrovolně vyznala, že toto je její poslední a řádná vůle, a že tak má být po její [smrti] dodrženo, totiž:

Za prvé (Primo): Poroučí svou od těla se odlučující ubohou duši – až ji [Bůh] všemohoucí podle svého [zalíbení] a nejvyšší vůle /: čemuž se ona jako [jeho poslušný tvor odevzdává] :/ od těla oddělí – do hořkého utrpení a smrti Ježíše Krista, s nejpokornější prosbou a pevnou důvěrou, že tentýž [skrze zásluhy svých slz a skrze pří]mluvu své nejctihodnější Matky, [neposkvrněné] Panny Marie se všemi [svatými], milostivě [přijme] duši do počtu svých vyvolených a nebeských radostí; zbylé tělo pak, ježto vzešlo ze země, tak zase zemi [navrátí].

Za druhé (Secundo): Poněvadž ustanovení dědiců je základem a [právním] podkladem každé [pořízené] závěti, ustanovila za dědice svého majetku, který po zaplacení dluhů po její smrti zůstane, své vlastní děti, totiž Johanna Georga [Nürtschützera?], Helenu [Paulovou/Paulschin?] a Susannu [Nürtschützerovou?]; a přeje si [...], aby svobodná dcera Susanna [Nürtschützerová?] ještě [...] s tím vyrovnáním, k lásce a aby se předešlo sváru [...]; kterýmžto dětem, zvláště Heleně, zatímco Jerg (Georg) dostal jen 36 zl, [—nečitelné škrtnuté slovo—] zaplaceno 40 zl, totiž čtyřicet zlatých, k tomu hodnota 8 zl s ohledem na dobrou správu, tedy dohromady čtyřicet osm zlatých atd., má být [...] vyplaceno z úroků; a rovněž

Za čtvrté (4to): jí ony šaty a bílé prádlo [...] jí a pokrevně [spřízněným] příbuzným [ohledně] pozůstalosti.

[Strana 2, pravý sloupec — pravý okraj skenu je zčásti odříznut:]
[...] se stalo, jedině [...]
Za páté (5to): Susanna v [...] spřízněna, ji [jako] pořizovatelku (testatrix) [...], v [celé] sumě prostřednictvím [Berg...] [...] plné [...] jasný výraz je tedy [...], že takové [...] poslušnému soudu [...], v ostatním pak [...] dobro a [nejpřejícnější pozůstalost?] [...] ustanovení dědicové jakožto [...], aby setrvali v pokoji a [svornosti], jim [...] to jejich [...] pamatováno bude [...] uzavřít a vůči [...] prosí, aby jim [...] ochrannou ruku [drželi] a [soudům?] [bránili]. Že toto je její poslední [vůle], [...] před svou smrtí [přibližně...] [prohlášení?] s tímto [...] povoluje.

Jednáno ve Slavkově (Schlaggenwald).
Tento ústní kšaft byl vyhlášen na plném zasedání za přítomnosti dědiců dne 21. srpna 1732.

[Strana 3 — rubová strana s červenou voskovou pečetí, nápis:]
Přijatá poslední vůle neboli ústní závěť (Testamentum Nuncupativum) Anny [Nürtschützerové?], měšťanské vdovy.

TESTAMENT (Testamentum nuncupativum), Schlaggenwald (Horní Slavkov), 21. August 1732

[Seite 1]
In Nahmen der Allerheiligsten und unzertheilten Dreyfaltigkeit Gottes, Vatter, Sohn und Heiligengeistes, Amen.

Kund und zu wißen deße hiemit, sonderlich [nachzu]wißen, demnach [alß] in dem Regierenden Herrn Bürgermeister Johann Lorentz [Kittner?]s Ambt Anna [Nürtschützer?]in, ein Bürgers wittib, demütig bitten laßen, derselbe wolle [gewiße] benannte zu Ihr deputiren, welche ihren letzten Willen einnehmen [möchten]; welches dann [bemelter] Herr Bürgermeister solchen [nach] Ihr [angenommen] und beede Herren [Rats-]unterschriebene von Ambts wegen [dahin] abgeordnet, in beysein Alß sie mit guten [Vernunft] und [beystand] vor [uns] jtzund freywillig bekennet, wie [daß dieß] ihr letzter und ehelicher Will seye, und also nach ihren [Tod] gehalten haben will, nemblich:

Primo beschließet sie Ihr von den Leib abscheidende arme Seel, wann solche [Gott] der Allmächtige nach seinem [wohl]gefallen und allerhöchsten Willen /: darinn sie sich als [sein gehorsams Geschöpf ergiebet] :/ von den Leib absondern wird, in deß bittern Leyden und Sterben JESU Christi, mit demütigster Bitt und festen Vertrauen, derselbe [wolle die durch seine Thränen Verdienste und durch die Vor]bitt seiner Ehrwürdigsten Mutter, von der [Erb...] und [unbe]fleckten Junckfrauen Maria sambt allen Heilig[en], in die Zahl seiner Auserwählten und himmlische Freuden gnädiglich auf[nehmen] und aufnehmen; den [übrig]bliebenen Leib aber, weilen sie [gewesen] von der Erden ausgangen, [dergestalt] die [hinwieder]umb der Erden [wieder] geben und weilen.

Secundo. Eines Jeden [aufge]richten Testaments die [Erb]-einsetzung deß Fundament und Grund[recht] ist, alß hat die in Ihren nach dem Tod über bezahlte Schulden hinterbliebenen [übrigen] Vermögen zu Ihren Erben eingesetzt: Ihre Leibs[erben]-Kinder benanntlich Johann Georg [Nürtschützer?], Helena [Paulschin?] und Susanna [Nürtschützer?]in; und will an die [...] als daß der ledigen Tochter Susanna [Nürtschützer?]in noch [...] mit die Ausfertigung, zu Lieb und der Zwietracht ausgehen [...], welchen Kindern, sonderlich der Helena, indeßen der Jerg (Georg) nur 36 fl bekommen, [—unleserlich durchgestrichenes Wort—] 40 fl gezahlet, mit vierzig Gulden, dann ein Werth von 8 fl in Ansehung der guten Verwaltung, zusammen also acht und vierzig Gulden etc. Zu[...] aus von den Zinsel bezahlet werden; sondern auch

4to. Ihr die jenige Kleyder und weißer Wäsch [...] zu Ihr und deß Bluts [Samen] verwandte [wegen] Leßen halber.

[Seite 2, rechte Spalte — rechter Rand teils abgeschnitten:]
[...] gegeschehet, alleinig der [...]
5to. Die Susanna in deß [J...] verwandet, Ihr testatric[i]... in der Suma durch [Berg...] [...] volle [...] ger Ausdruckh ist, also d[...] deß die ein solches den [...] [ge]horsamen gericht[lich] ein[...] da, in dem übrig aber [...] gut und [gönnersten Verlaß?] [ein]gesetzte Erben als der[...] statte in Fried und [Einigkeit?] Ihnen, [...] die Ihren [...] bad in [gedacht] sein [...] schließen, und sich gegen d[...] bitt, denselben auf [...] der überstehe Handt zu [halten], [gericht?]en zu [wehren]. Alß dieß diese letzt[e] [...] Ihren Tod ein [ohngefähr...] [erklärung?] mit dieser [...] bewilligen.

Actum Schlaggenw[ald].
Publicatum hoc test[amentu]m nuncupativum in plena sessione coram haeredibus, die 21 Augusti 1732.

[Seite 3 — Rückseite mit rotem Wachssiegel, Aufschrift:]
Ein genohmener Lezter Will oder Testamentum Nuncupativum Annae [Nürtschützer?]in Bürgers: wittib.

TESTAMENT (LISTINA ODKAZŮ) JOHANNA CHRISTOPHA HO[CH]MANNA, MĚŠŤANA A ŠVECE V HORNÍM SLAVKOVĚ (SCHLAGGENWALD), 8. ZÁŘÍ 1732

[Poznámky nahoře:] „+ + + 1732 236 2.“

[Úvod, s. 1 — pravé konce řádků jsou uříznuty na okraji výřezu skenu, proto značeno [...]:]

Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice Boha Otce, Syna i Ducha [svatého], amen.

Známo a na vědomí [se dává] tímto veřejně [dokládá ...], [že ...] řádně a s vědomím [...] níže podepsaný pan Johann Christoph Ho[ch]mann [?], měšťan a švec [tit.] [...], v nejbližších [dnech] u něho [dostavivše se], aby [jeho poslední vůli] od něho přijali; kterýžto, jsa v přítomnosti obou [svědků] ještě při dobrém rozumu a uvážev [to, že] pan [...] [již dříve?] se svou zesnulou manželkou Annou Marií svou poslední vůli [sepsal] a dal pořídit, [proto] si v ní vyhradil volné rozhodnutí: kdyby ho Bůh všemohoucí navštívil nemocí, [chtěl] pamatovat na svou [duši ...] i na ubohou duši své zesnulé manželky [...], což si ponechal na zapečetěném lístku. Chtěl proto vykonat následující kusy a odkazy, které mají být z jeho pozůstalého jmění jeho dědici vyplaceny a vydány, totiž:

Za prvé (Primo): Odkázal zdejšímu špitálu tisíc tři sta zlatých, z jejichž [úroku] má být každoročně, a to v [úterý ...], kdy [lhůta] připadá, nebo [následujícího dne ...], v jiný den v kostele svaté Anny sloužena jedna tichá mše svatá, jež má být obětována za něho a za jeho zesnulou manželku, jakož i za jejich [rodiče] a nejbližší přátelstvo.

[Za druhé (2do):] Zdejšímu farnímu kostelu svatého Jiří na čtyři čtvrtletní mše, [jež mají být slouženy] za jeho zesnulou manželku, odkazuje sto padesát zlatých.

Za třetí (3tio): Kapli svatého Kříže na jednu slavnou mši svatou v [...] v hodnotě dvaceti pěti zlatých.

Za čtvrté (4to): Opatřil chudinské pokladně (Armen Lade) kapitál pěti set zlatých, který má být po jeho smrti vrchností vypovězen, od ní na úrok půjčen a jeho ročně splatný úrok rozdělován chudým lidem, [spolu] za [úlevu] ubohých duší.

Za páté (5to): Matce Boží u škapulířového oltáře, jakož i u cechovního oltáře, na hotově opatřených čtyřicet zlatých. Dále

Za šesté (6to): Odkazuje na věčné světlo (na zbožnou lampu) do zdejšího farního kostela 100 druhových dukátů (species Ducaten), které mají být po jeho [první?] smrti vypovězeny, půjčeny a jejich úrok k tomu použit.

[Pravý sloupec, s. 2 — silně oříznut na okraji listu; čitelné jen začátky řádků, konce chybí:]

Za sedmé (Septimo): [Je?] mše svatá [...], [aby?] ten dosud [...] pán a [...] k poslednímu termínu [...]. — [Za osmé (Octavo) ...] pozůstalé [...] Matky Boží [...].

Za deváté (Nono): Založil sto [zlatých?] [...], jež mají být na věčné časy udržovány: první u cechovního [oltáře horního kostela]; druhá ke cti [apoštolů ... a] Pavla; třetí ke cti [Nanebevzetí Panny Marie] v [...] kostele; čtvrtá na Všech [svatých] v horním kostele; pátá na [Dušičky ...]; nadto odkazuje [...] ostatním kostelům [...] podle [...] povinnosti [...] dvacet pět [...].

[Závěr, s. 2 (rub):]

[... a?] zesnulé manželce (své manželce) sedm set [zlatých]; Johannu Casparu Höltzelovi [?], [jeho] synovi, a ostatním manželským dětem má být dáno podle [potřeby]. Prosil, aby odkazy stanovené v této listině byly úplně vyplaceny, a při tom aby bylo v oněch [nadaných] mších se zbožnou modlitbou pamatováno na jeho i na ubohou duši jeho zesnulé milé manželky. Tímto tedy uzavřel, v době uzavření [tohoto] lístku poděkoval a požádal, aby tato listina odkazů byla uložena do rukou vrchnosti a [časem] vykonána.

Stalo se v Horním Slavkově (Schlaggenwald) dne 8. září 1732.

[Pečeť] Johann Georg Rader, dědičný rychtář (Erbrichter), [jako] svědek.
[Pečeť] Laurentius Franz Roth[...] z [...], [jako] svědek.

[Latinská doložka o vyhlášení:] Tato pořízení byla vyhlášena v plném zasedání městské rady za přítomnosti dědiců dne 2. září 1734, za konšela (starosty) pana Johanna Friedricha Vill[...].

[Na rubu/obálce (s. 4): červené pečeti; spisová poznámka „... Testament ... z roku 1732“ a signatura/číslo.]

[Poznámka přepisovatele: pravé okraje řádků první strany a celý pravý sloupec druhé strany jsou na výřezech skenu odříznuty; místa označená [...] a [?] proto nebylo možné spolehlivě přečíst. Všechna čitelná jména, částky a data jsou zachycena doslovně.]

TESTAMENT (LEGATEN-INSTRUMENT) DES JOHANN CHRISTOPH HO[CH]MANN, BÜRGER UND SCHUHMACHER ZU SCHLAGGENWALD (HORNÍ SLAVKOV), 8. SEPTEMBER 1732

[Kopfvermerke oben:] „+ + + 1732 236 2.“

[Einleitung, S. 1 — die rechten Zeilenenden sind am Schnittrand des Scans abgeschnitten, daher mit [...] bezeichnet:]

In Nahmen der Allerheiligsten und unzertheil[-]ten Dreyfaltigkeit Gottes Vatters, Sohn und heiligen [Geistes] Amen.

Kund und zu wissen [sei] deß hiemit öffentlich do[cumentiret ...], [daß ...] ordentlicher bewußter [Sammer?] bey End[es] benandt[er] Herr Johann Christoph Ho[ch]mann [?], Burger und Schuh[-]macher [tit]lich [...], die nächsten [...] bey ihm erschienen und seine[n letzten Willen] von ihm ein[zu]nehmen, welcher denen in Gegenwarth beyder [...] annoch guten Verstandes, und in [Erwägung deß ...] Herr Alt[...] zeit mit seiner verstorbenen Eheweib Anna Maria seinen letzten Willen [errichtet] und verfassen lassen, hat sich [dahero] in demselben einer freyen Disposition [begeben]: Wann ihn Gott der Allmächtige mit einer Kranckheit heimb[-]suchen wolte, seiner [...] seines verstorbenen Eheweibs armer Seelen ingedenk [...] zu einem verbehalten[en] Zettel. Hatte dessen folgende Stück und Legata verrichten [wollen], welche auß seinem hinter[-]bleibenden Vermögen von seinen Erben bezahlet und abgefolget werden [sollen], als nembl[ich]:

Primo. Hatte er zu dem hiesigen Hospital legiren Ein Tausend Drey hundert gülden, von deren [Interesse] alljährlich, und zwar an [Dienstag ...] die [...] einfället, oder deß einfallenden [folgenden Tages ...], an einem andern Tag, in der Sanct Anna Kirche eine heilig[e] gelesene Meß, welche vor prima [= für ihn] und seines verstorbenen Eheweib[s], wie auch der beeder zeitl. als [ihrer Vor-]Eltern [...] und höchster Freundschaften applicirt werden sollen.

[2do.] Zu der allhiesigen Pfarr Kirchen Sancti Georgii auf vier quartaliche Messen, der [zunechst?] seiner verstorbenen Eheweib [darunter genossen] werden solle, legiret er Ein hundert funfzig gulden.

3tio. Zu der Heilig Creutz Capellen auf eine hoch[-]heilige Meß in [Beyern?] bestand [= im Betrag von] Fünf und zwanzig gulden.

4to. Verschaffet er der Armen Lade ein Capital von Fünf hundert gulden, welches nach seinem Tod der Obrigkeit ein[-]gekündiget, von derselben auf Zinßen ausgeliehen, und deß jährlich fallende Interesse denen armen Leuthen ausgetheilet werden solle, [benebst?] armer Seel zu [Lasten?].

5to. Zu der Mutter Gottes bey den Scapulir Altar, wie auch zu den Zechen Altar, an angeschafftem geld Vierzig gulden. Dann

6to. Legiret er auf ein andächtig Liecht in die hiesige Pfarr[-]Kirchen 100 species Ducaten, welche nach seinem [ersten?] Tod ein[-]gekündiget, auß[-]geliehen, und deß Interesse darzu appliciret werden solle.

[Rechte Spalte S. 2 — am Blattrand stark beschnitten; nur die Zeilenanfänge lesbar, Endungen fehlen:]

Septimo. Ist [eine?] heilige Meß[en ...], [daß?] der noch [...] Herr und [...] zu letzten Termin [...]. — [Octavo ...] die hinterbliebene [...] der Mutter Gottes [...].

Nono. Hatte er hundert [gulden?] fundiret [...], welche ewig zu halten [sind]: die Erste zu den Zechen [der obern Kirchen]; die anderte zu Ehren de[r Apostel ... und] Paul; die dritte zu Ehren [der] Himmelfahrt [Mariä] in der [...]Kirchen; die Vierte an aller [Heiligen] der obern Kirchen; die fünffte an aller [Seelen ...]; überzu legiret [er ...] zu übrigen Kirche[n ...] nach der [...] liegenden [Schuldigkeit ...] Fünf und zwanzig [...].

[Schluß, S. 2 (verso):]

[... an?] der verstorbenen Ehe[-]Gattin sieb[en] hundert [gulden]; Johann Caspar Höltzel [?] [seinem] Sohn und andere[n] Ehe[-]Kinder[n] nach [Notdurft?] geben sein sollen. Welche er gebetten, die in diesem Instruments aufgerichtete Legata vollständig auszuzahlen, darbey auch seiner und seines verstorbenen lieben Eheweib[s] armer Seel unter denen [gestifteten] Meß[en] mit einem andächtigen Gebett ingedenk zu sein. Hat also hiermit beschlossen, [sich] zur Zeit der Beschließung [dieses] Zettels bedanket, und ge[beten], daß dieses Instrumentum legatorum zu obrigkeitlichen Händen zu deponiren und [seinerzeit] zu exequiren.

Actum Schlaggenwald, den 8ten Septemb[ris] 1732.

[Siegel] Johann Georg Rader, Erbrichter, [als] Zeug[e].
[Siegel] Laurentius Franz Roth[...] von [...], [als] Zeug[e].

[Lateinischer Publikationsvermerk:] Publicata haec dispositio in pleno consessu senatorio coram haeredibus die 2da 7bris [= Septembris] 1734, Consule D[omi]no Joanne Friderico Vill[...].

[Auf der Rückseite/Umschlag (S. 4): rote Siegel; Aktenvermerk „... Testament ... de a[nno] 1732“ sowie eine Signatur/Nummer.]

RODNÝ (KŘESTNÍ) LIST STEPHANA KÖNIGA, 1732

[Strana 1]
My, purkmistr a rada města Weyl [Weil der Stadt], města Svaté říše římské, tímto potvrzujeme a vyznáváme, že počestný Stephan König, svobodného stavu, svým řemeslem soukeník (Tuchmacher), manželský pozůstalý syn [nebožtíka] Valentina Königa a Elisabethy rozené Schwartzové, bývalých manželů a zdejších měšťanů, nám ke cti[?] ... [oznámil], kterak hodlá ve Slavkově (Schlaggenwald) v Království českém pojmout za manželku Magdalenu, pozůstalou vdovu po Christianu Roßmannovi[?], bývalém měšťanu a tkalci (Zeugmacher) v řečeném Slavkově, a v takovém manželském usazení [se usadit]; a proto by potřeboval vysvědčení a průkaz svého manželského zrození a svobodného původu, jehož by dle své cti a jinak potřeboval užít, s náležitou prosbou, aby mu to bylo z moci vrchnostenské po právu [vydáno].

Když tedy [počestný] Stephan König podle obsahu nám předloženého věrohodného křestního listu byl dne 26. prosince 1695 zde pokřtěn, zplozen z počestného a ctnostného manželského lože, a poté zde v katolickém náboženství počestně [křesťansky] vychován; tu jsme mu, Stephanu Königovi, tento věrohodný průkaz jeho počestného zrození a svobodného původu — jenž není po právu zatížen[?] žádnou[?] služebností (servitut) ani nevolnictvím —

[Strana 2]
nezamlčeli[?], nýbrž chceme všechny, jimž tento list přijde ke čtení, podle povinnosti každého náležitě požádat, aby mu bez rozpaků dali plnou víru a neodpírali[?] Stephanu Königovi prokázat veškerou náležitou vůli, přízeň a podporu. Na pravé svědectví a potvrzení toho byla zde přitištěna naše obvyklá větší kancelářská pečeť. Stalo se dne 21. října 1732.

[Rubová strana / dorsální nadpis, strana 3:] Rodný list Stephana Königa 1732.

[Pozn.: Strana 3 je jinak prázdná rubová/skládací strana bez dalšího textu; na straně 2 přitištěná červená kancelářská pečeť (papírová). Dokument neobsahuje žádné splátky ani kvitance — jen dvě data: křest 26. prosince 1695 a vydání 21. října 1732.]

Zmíněné osoby a místa: Stephan König (soukeník, svobodný); otec Valentin König; matka Elisabetha rozená Schwartzová (zemřelí manželé a měšťané ve Weylu); Christian Roßmann[?] (zemřelý měšťan a tkadlec ve Slavkově); jeho pozůstalá vdova Magdalena; město Weyl (Weil der Stadt, říšské město); Slavkov (Schlaggenwald) v Království českém.

GEBURTSBRIEF STEPHAN KÖNIG, 1732

[Seite 1]
Wir Bürgermeister und Rath der des Heiligen Röm[ischen] Reichs Statt Weyl, Urkunden, und be=kennen hiermit, daß der Ehrsame Stephan König, ledigen Stands, seiner Profession ein Tuch=macher, [weiland] des Valentin König, und Elisabetha gebohrne[n] Schwartzin, gewesene Eheleuth und Bürgers allhier, ehelich hinterlassener Sohn, uns zu Ehren[?] ... [angezeigt] habe, welchermaßen er sich zu Schlaggenwald im Königreich Böheimb, den Christian Roßmann[?], gewesenen Bürgers und Zeugmachers zu gedachten Schlaggenwald hinterbliebene Wittib Magdalena, zu Ehe schließen, und in solcher ehelichen Nieder=lassung [zu setzen] gesinnet, zu dem Ende seiner ehelichen Geburt und freyen Herkommens Kundschaft und Gezeugnüß, deren er sich seiner Ehren Nothdurfft nach und sonsten zu gebrauchen bedürfftig wäre, mit geziemender bitte, ihme solches von Obrigkeits weg[en] Rechtens zu [ertheilen].

Wann nun der [ehrsame] Stephan König nach Innhalt des uns producirten authentischen Tauff=Schein[s], den 26ten Decembris 1695 allhier getaufft, aus einem Ehr= und tugendsamen Ehebett erzeuget, so hierauf in der Catholischen Religion allhier ehrlich [christlich] auferzogen worden; So haben wir ihme Stephan König diese glaubwürdige Kundschafft, seiner ehrlichen Geburt und freyen Herkommen[s], so mit einiger[?] Servitut und Leibeigenschafft Rechtens wegen behafftet[?],

[Seite 2]
nit angezogen[?], sondern männiglich, denen dieser Brief zu lesen fürkommt, nach jedes gebühr geziemend ersuchen wollen, ihme ohne bedenken vollständigen Glauben zu geben, und nicht zu ver=[weigern], Stephan König aller gebühren Willen, Gunst, und beförderung wiederfahren zu lassen; Dessen zu wahrer Urkund, und beglaubigung ist unser gewöhnlich größeres Cantzley=Insigel allhier vorgedruckt worden: So geschehen den 21ten Octobris 1732.

[Rückseite / Dorsalvermerk, Seite 3:] Geburtsbrieff von Stephan König 1732.

[Anm.: Seite 3 ist im Übrigen die leere Rückseite/Faltseite ohne weiteren Text; auf Seite 2 aufgedrücktes rotes Kanzleisiegel (Papiersiegel). Der Text enthält keine Ratenzahlungen/Quittungen — nur die beiden Daten Taufe 26. Dezember 1695 und Ausstellung 21. Oktober 1732.]

Genannte Personen und Orte: Stephan König (Tuchmacher, ledig); Vater Valentin König; Mutter Elisabetha geb. Schwartz (verstorbene Eheleute und Bürger zu Weyl); Christian Roßmann[?] (verstorbener Bürger und Zeugmacher zu Schlaggenwald); dessen hinterbliebene Witwe Magdalena; Statt Weyl (Weil der Stadt, Reichsstadt); Schlaggenwald im Königreich Böhmen.

REVERS (zavazovací list), Slavkov (Horní Slavkov / Schlaggenwald), 12. dubna 1732.
[Text je pouze na jedné straně; všechny dodané výřezy p1–p6 jsou obrazově totožné duplikáty jednoho a téhož listu (ověřeno kontrolními součty). Text nesou pruhy b1–b4, pruh b5 je prázdný dolní okraj. Nejistá čtení jsou označena [?]. Písmo je zběžná novověká kurent s latinskými právními formulemi. Listina neobsahuje žádné splátkové ani účetní záznamy ani peněžní částky.]

Volný, souvislý překlad:

„Jelikož mi z milostivého vysokého rozkazu jednoho vysoce chvályhodného královského vrchního[?] soudu tohoto království bylo oznámeno, já níže podepsaný — poté co jsem ze svého dlouhého věznění, jež jsem z důvodu podezření z útěku (ex capite suspecti fugae) prodělal v tomto císařském a královském svobodném horním městě Slavkově (Schlaggenwald), měl být z vazby propuštěn takovým způsobem, že bez vydání reversu ode mne [propuštěn být nemohu], jak je po právu ve všem —, [zavazuji se] v takovém případě kdykoli bude třeba (toties quoties) opětovně [se / jej] postavit před soud.

Slibuji tedy a přislibuji tímto mocí tohoto reversu, že se, kdykoli budu opět před chvályhodný městský soud tohoto císařského a královského svobodného horního města Slavkova předvolán, a pokaždé kdykoli to bude ode mne požadováno, na [řádné?] a bezodkladné [vyzvání] bez odmluvy a beze všeho zdráhání dostavím a postavím.

K většímu utvrzení toho, poněvadž písma neznalý jsem (neumím psát), dal jsem prostřednictvím svého syna podepsat své jméno a přitisknout pečeť.

Tak se stalo ve Slavkově dne 12. dubna 1732.“

[Podpis cizí rukou, s červenou pečetí (L.S. — místo pečeti):]
Wenzl[?] Hoschkodarž[?] (jméno nejisté)

REVERS, Schlaggenwald (Horní Slavkov), 12. April 1732.
[Der Text steht nur auf einer Seite; alle gelieferten Streifen p1–p6 sind bild-identische Dubletten desselben einen Blattes. Streifen b1–b4 tragen den Text, b5 ist der leere untere Rand. Unsichere Lesungen sind mit [?] gekennzeichnet; die Handschrift ist flüchtige Kurrentkursive mit lateinischen Rechtsformeln.]

Demnach auß gnädigen hohen Befehlch von einer Hochlöbl. Königl. Ober=Gericht[?] dießes Königreichs bekannt, ich Endes unterschrie=
bener, nachdem [ich] durch [mein?] lang[es], ex capite suspecti fugæ, in
dießer Kaÿserl. und Königl. freyen Berg=Statt Schlaggenwaldt
ingehab[ten][?] des Arrestes dergestalten entlaßen werden
[solle], ohne einen Revers von mir zu stellen [nicht], wie in allen Recht[en],
darinnen Fall toties quoties[?] zu Gericht [Ihn/mich] wieder zu gestellen:
gelobe alß und verspreche hiermit kraft dießes Reverses,
denselben, wann [ich] wieder mich nach dem Löbl. Statt=Gericht dießer
Kaÿserl. und Königl. freyen Berg=Statt Schlaggenwaldt [zu?] Ver=
kommen[?] [erfordert werde], so [oft] darzu ich vermöchte[?], wegen, mich auf handts[?]=
mäßiges und ohnverzög[erter]maßen[?] soll ohn weigerlich gestellen
will und solle. Zu mehrer Vesthaltung[?] deßen, weilen
ich des Schreibens unkündig, [hab ich] durch meinen Sohn meinen
Nahmen unterschreiben und ein Pettschaft aufdrucken laßen.
So geschehen Schlaggenwaldts den 12ten Abril 1732.

[Unterschrift, mit fremder Hand, dazu rotes Siegel = L.S.:]
Wenzl[?] Hoschkodarž[?]