Listina města Horní Slavkov č. 1584
Jan Götz, berní sekretář, a Jan Vilém Dickhardt, domovník v Heilbronnu, prodávají jako dědici po Regině Götzové Jiřímu Dickovi, jircháři v Horním Slavkově, Reginou Götzovou zanechaný dům ležící na náměstí vedle Jana Zollera s příslušenstvím za 300 zlatých po odečtení dědického podílu Jiřího Dicka.
Datace: 28.11.1665
Listina z 28./18. listopadu 1665 zachycuje dělení dědictví po zesnulém Franzi (Franciscovi) Dötzovi z Horního Slavkova mezi jeho dědice – Johanna Dötze, Hanse Wilhelma Dieckhardta a Jiřího (Georga) Dötze. Součástí ujednání je i kupní smlouva, kterou dům po zůstaviteli se vším příslušenstvím přebírá Jiří Dötz za tři sta zlatých rýnských, s podrobným rozpisem jednotlivých splátek a jejich příjemců.
Tímto se dává na vědomí, že po smrti paní vdovy po nebožtíku panu Františku (Franciscovi) Dötzovi z Horního Slavkova (Schlackenwald) a po jeho pozůstalosti se mezi dědici uzavřela dohoda o dělení dědictví. Dědici byli pan Johann Dötz, tehdejší sekretář, a Hans (Johann) Wilhelm Dieckhardt, měšťan v Horním Slavkově, k nimž se připojil ještě pan Jiří (Georg) Dötz. Mezi nimi bylo v Horním Slavkově dojednáno rozdělení dědictví a zároveň kupní smlouva na pozůstalý dům.
Téhož dne se strany jednomyslně, s rozvahou a po všech stránkách dohodly, smlouvu uzavřely a oboustranně ji přijaly. Protože bylo třeba mezi Dötzem a Dieckhardtem vypořádat jejich obvyklé podíly, připadl dům se světnicí, chlévem (nejisté čtení) a veškerým příslušenstvím, se vším právem a oprávněním, panu Jiřímu Dötzovi – byl mu postoupen a předán. Stalo se tak se souhlasem při dělení dědictví a za účasti Johanna Polottera (jméno nejisté) a dalších poctivých lidí.
Dům se vším příslušenstvím a tím, co k němu patří, byl předán s tím, že dluhy pana Dötze mají být do platby započteny, a to se vším právem, jak bylo doposud užíváno. Kupní cena činila tři sta zlatých rýnských, počítáno po 60 krejcarech, respektive 20 bílých groších za zlatý. Tímto způsobem měl být dům dědičně a závazně postoupen; jmenovanému panu Jiřímu Dötzovi dále náleželo cosi ve vztahu k hornoslavkovskému [Ehrenbergovi?] – místo je v předloze nejisté.
Platby byly rozvrženy takto (přesná podoba a pořadí místy nejisté kvůli poškození textu):
- 52 zlatých 20 krejcarů – platné panu Dötzovi při jejich dělení dědictví;
- panu Janu Adamovi Polotterovi (jméno nejisté) v Horním Slavkově sto zlatých spolu se šesti zlatými úroku, k vyrovnání a splacení;
- dohromady tak činí sto sedmdesát osm zlatých a 20 bílých grošů;
- zbývajících sto dvacet jeden zlatý a 40 bílých grošů připadlo Dötzovi při jejich trojdílném dělení dědictví k hlavnímu vyrovnání a bylo mezi panem Johannem Dötzem a Hansem Wilhelmem Dieckhardtem z dědické podstaty jiným způsobem doplaceno.
Zvlášť a výslovně bylo ujednáno i to, co se stane, kdyby dal Bůh a pan Jiří Dötz zemřel dříve, než by byl dluh zcela splacen – čemuž ať Bůh dlouho zabrání. V takovém případě měl dům zůstat za výše uvedenou kupní cenu tří set zlatých, bez dalších dědických nároků, a věc měla být tímto vyrovnána.
Vše bylo ujednáno pravdivě a závazně, strany se k tomu uznaně zavázaly, takže po způsobu poctivých lidí zůstalo vše bez jakýchkoli nesnází či sporů zachováno. Na důkaz toho strany smlouvu vyhotovily s vlastnoručním podpisem a pečetí a každé straně bylo předáno jedno vyhotovení. Smlouva měla být rovněž zapsána do hornoslavkovského smluvního protokolu.
Stalo se v Horním Slavkově dne 28./18. listopadu roku 1665.
Podpisy a tři červené pečeti:
- Johann Dötz, stvrzuji, jak výše uvedeno.
- Jiří (Georg) Dötz, stvrzuji, jak výše uvedeno.
- Hans Wilhelm Dieckhardt, stvrzuji, jak výše uvedeno.
Na rubu listiny je dorsální poznámka: Kupní list mezi výše jmenovaným Dötzem a dědici.
Poznámka k textu: Listina je na mnoha místech poškozená a přepis i překlad obsahují nejisté úseky (v předloze označené otazníkem nebo výpustkami); jména jako „Polotter“ či „Ehrenberg“ a některé detaily ujednání proto zůstávají nejisté a nebyly domýšleny.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Tímto se dává na vědomí. Po úmrtí [paní vdovy] po nebožtíku panu Františku (Franciscovi) Dötzovi v Horním Slavkově (Schlackenwald), jakož i [pozůstalosti], a mezi pozůstalými — totiž panem Johannem Dötzem, nynějším sekretářem, a Hansem (Johannem) Wilhelmem Dieckhardtem, [měšťanem] v Horním Slavkově — došlo při dělení dědictví v témž Horním Slavkově k následující dohodě.
[…úvod smlouvy: po smrti pana Františka Dötze v Horním Slavkově se mezi dědici — panem Johannem Dötzem, nynějším sekretářem, a Hansem (Johannem) Wilhelmem Dieckhardtem — a dále panem Jiřím (Georgem) Dötzem uzavírá rozdělení dědictví a kupní smlouva na pozůstalý dům…]
Téhož dne mezi nimi byla jednomyslně, s rozvahou a po všech stránkách ujednána, uzavřena a oboustranně přijata tato smlouva, totiž: jelikož [bylo třeba] mezi Dötzem a Dieckhardtem [vypořádat] obvyklé jejich [podíly], byly panu Jiřímu Dötzovi [přenechány] dům se světnicí, [chlévem?] a [veškerým příslušenstvím], se vším právem a oprávněním, postoupeno a předáno; a to se [souhlasem] při dělení dědictví [...], [za účasti?] Johanna [Polottera?] a [poctivých lidí].
[…dům] se vším příslušenstvím a tím, co k němu patří, [...] — avšak s tím, že dluhy pana [Dötze] mají být [započteny] do platby, jakož i se vším více i méně [...], se všemi právy tak, jak [bylo dosud užíváno], a to za tři sta zlatých rýnských, počítaje každý po 60 krejcarech čili 20 bílých groších, [tímto] způsobem dědičně a závazně [postoupeno]; [...] má pak [jmenovaný] pan [Jiří] Dötz [...] hornoslavkovskému [...] [Ehrenbergovi?] [...].
[…] což [připadne zpět?] [...], kdyby [se cokoli obrátilo] proti [ujednání]. Dvě [stě?] zlatých rýnských [...] k zaplacení [...] — 52 zl 20 [kr] [...], avšak panu Dötzovi platné při jejich [dělení] dědictví; dále panu Janu Adamovi [Polotterovi?] v Horním Slavkově sto zlatých spolu se šesti zlatými úroku k vyrovnání a splacení [...].
[…] k zaplacení [...], totiž: dohromady sto sedmdesát osm zlatých a 20 [bílých] grošů; zbývajících sto dvacet jeden zlatý a 40 [bílých] grošů pak bylo jemu, Dötzovi, při jejich trojdílném dělení dědictví k hlavnímu vyrovnání a mezi panem Johannem Dötzem a Hansem Wilhelmem Dieckhardtem [...] z dědické podstaty jiným způsobem složeno a uhrazeno.
Při [tom] bylo [...] zvláště výslovně (per expressum) ujednáno, co [...] panu Jiřímu Dötzovi, dá-li Bůh [...], že by i dluh [...] byl uhrazen — čemuž ať Bůh dlouho zabraňuje — že totiž pan Jiří Dötz [...] dům zůstane, za výše uvedenou kupní [cenu] tří set zlatých [bez dalších dědických nároků] a vyrovnán [...].
[…] pravdivě a závazně [...] a uznaně do toho zavázáno, takže [...] způsobem poctivých lidí bylo bez jakýchkoli nesnází či sporů [...] opět podrženo [zachováno]. Na důkaz toho [strany] vlastní ozdobou [a] vlastnoručním podpisem vyhotovily, a každé straně bylo jedno [vyhotovení] vydáno; rovněž má být [tato smlouva] vepsána do hornoslavkovského smluvního protokolu.
Stalo se v Horním Slavkově dne 28./18. listopadu roku 1665.
[Podpisy, tři červené pečeti:]
Johann Dötz, stvrzuji, jak výše uvedeno.
Jiří (Georg) Dötz, stvrzuji, jak výše uvedeno.
Hans Wilhelm Dieckhardt, stvrzuji, jak výše uvedeno.
[Rubová strana / dorsální regest:]
Kupní list mezi [...] výše jmenovaným Dötzem a dědici.
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Zu wißen seije hiemit. Nach deme [N. N.] abgestorben Frauen [Witib], weiland Herrn Francisci Dötzen, [und Schuld?] zu Schlackenwaldt Hinderlaßung, wie auch [deßelben?] Johann Dötzen, dermahligen Secretarium, dann Johann Wilhelm Dieckhardt, [Bürger?] zu [Schlackenwaldt?], und [zwischen?] der Erbschichtung zu wohlbenambten Schlackenwaldt, [unter?] erblicher [...] zu [...]
[…folgt die Einleitung des Vertrags: nach Absterben des Herrn Franz (Franciscus) Dötz zu Schlackenwald wird zwischen den Erben — Herrn Johann Dötz, dermaligem Sekretär, und Hanß (Johann) Wilhelm Dieckhardt — sowie Herrn Georg Dötz eine Erbteilung und ein Kaufvertrag über das hinterlassene Haus geschlossen…]
[…] laß[t] er sich [...] und [...] dato zwischen ihnen Hierbey, auf folgenden Contract einhellig und wohlbedächtlich abgeredt, geschloßen und allerseits über[geben?] [...] [bewilligt?], nemblich: weyl ich [N. N.] [...] zwischen Dötz und Dieckhardt [...] gewohnten ihrer [...] Herrn Georg Dötzen [...] mit [...] hauß [...], stuben, [Stallung?] und [...] [Heimwesen?] Recht und Gerechtigkeit, gegen und überlaßen, der [bezüglich?] mit lieb [...] Erbschichtung [...] [bewilligt?], [...] Johann [Polotter?] sambt [...] ehrlicher [Leute?] [...] [...]
[…] sambt [aller] Ein- und Zugehörung [...], doch Herrn [Dötzen?] [...] Schuld [...] Zahlung in [...] gebracht [...], wie auch mit allem Mer und [Minder?] [...] gefalten Recht und [...] Recht, allermaßen [...] bisher [...] worden [...], umb und für Dreyhundert gulden Rheinisch, jeden zu 60 Kreutzer oder 20 weißgroschen gerechnet, [folgender] gestalt erblich [...] [bündig?] [...], soll [wohlgemelter] Herr [...] Dötz [...] den Schlackenwaldischen [...] [Ehrenberg?] [...] [...]
[…] [...], welche[s] [...] [...], welches [...] die [...] [...] wieder die [...] fallen soll[t]. Zwey [...] Hundert gülden Rheinisch [...] [...] zu Bezahlung [...], [...] — 52 fl 20 [kr] [...] doch Herrn Dötzen [...] zu ihrer [...] Erbschichtung gültig, dann Herrn Johann Adam [Polotter?] zu Schlackenwaldt Einhundert gülden, sambt sechs gülden Zinst zur Abstattung und Heimbzahlung [...] und über [...] Hin die [...] [...]
[…] zu Bezahlung [...], [...]: Zusammen Einhundert Siebentzig Acht gülden und 20 [weiß]groschen; die übrige Einhundert Zwantzig Ein gülden und 40 [weiß]groschen aber, ihme Dötzen bey ihrer dreitheiligen Erbschichtung zu Hauptablösung, und [zwischen] Herrn Johann Dötzen und Hanß Wilhelm Dieckhardt, [...] aus der Erbschichts-Masse anderweitlich erlegt und vorstattet worden.
Bey [erlebter?] [...] [...] absonderlich per expressum bedinget worden, was [aber?] [...] [...] Herrn Georg Dötz, nach Gottes willen [...], [...] die Schuld der [...] auch vorstattet würde, — so auch Gott lang verhüten wolle, daß doch Herr Georg Dötz [...] bleibts Hauß, umb obige Kauf[summe] der dreyhundert gülden [erbloß] und vorstattung [...]
[…] wahr und bündig [...], und bekanntlich darin verbunden worden, so [...] [ehrlicher] Leuth gestalt ist ohne einige difficultet oder disput, wieder behalten worden, [...]. Dessen die [Parteien?] mit [eigener] Zihrer eigenhändigen Unterschrift verfertiget, und bey jedem Theil eine [Ausfertigung?] ausgehändigt worden, soll auch [...] in das Schlackenwaldische Contract-Protocoll einverleibet werden.
Actum Schlackenwaldt, den 28/18 Novembris ao 1665.
[Unterschriften, drei rote Siegel:]
Johann Dötz, bekennt wie obgesetzt.
Georg Dötz, bekennt wie obgesetzt.
Hanß Wilhelm Dieckhardt, bekennt wie obgesetzt.
[Rückseite / Dorsalvermerk:]
Kauffbrief zwischen [...] obermeldten Dötz und das Erben[...].