Listina města Horní Slavkov č. 1271
Těžaři vodní štoly na Hubu v Horním Slavkově potvrzují, že dluží dědicům po Matouši Rödigovi z Horního Slavkova 200 kop míšeňských.
Datace: 18.02.1626
Dlužní úpis z 18. února 1626, kterým se těžařská společnost dolu „Alter Huber" ve Schönfeldu (Krásně) veřejně přiznává k dluhu 200 kop grošů míšeňských s úrokem 6 % ročně, vzniklému za správy dlužníka Lorentze Haßlocha. Listinu stvrzují svými podpisy a pečetí tři zástupci společenstva a k spolupečetění je požádán i perkmistr Veltin (Valten) Günther. Pozdější archivní záznam na rubu listiny však uvádí odlišné údaje – částku 250 říšských tolarů a datum 18. října 1626 – takže mezi vlastním textem a archivním regestem je rozpor.
Dlužní úpis (obligace) ze 18. února 1626
My, obecné společenství těžařů (Gewerken) dolu „Alter Huber" ve Schönfeldu (Krásně), tímto všem oznamujeme a veřejně přede všemi vyznáváme následující.
Jelikož nám – patrně od někdejších zesnulých dědiců zdejšího pohřebiště či stavby – spolu s lepším zajištěním (úpisovou listinou) a obvyklým užíváním, jakož i s financováním téhož, za správy pana Lorentze Haßlocha, tehdejšího dlužníka, byla poskytnuta a my jsme se vědomě zadlužili částkou dvou set kop grošů míšeňských (200 kop), a to s úrokem šest ze sta (6 %) ročně.
Tuto částku tímto přiznáváme jako dluh vůči jejímu právoplatnému věřiteli. Až mu spolu s případnými úroky z prodlení vrátíme jistinu oněch 200 kop, má nám být tento úpis vrácen a věc mezi námi vyrovnána (další obvyklá dlužní a ručitelská formulace je v textu zkrácena a nedochovala se v úplnosti).
Aby tomu bylo dodáno více věrohodnosti, přitiskli jsme k listině pečeť našeho společenství a podepsali ji vlastní rukou. Navíc jsme pro větší jistotu snažně požádali pana perkmistra Veltina (Valtena) Günthera, aby tento náš dlužní úpis spolu s budoucím zápisem rovněž spolupečetil a dal jej zanést do příslušného rejstříku či knih.
Stalo se dne 18. února roku 1626.
Podpisy:
- Cunradt (Konrád) Maißer (paraf)
- Tobias Scheufel (paraf)
- Paul Bachzeyer (paraf)
Poznámka na dolním okraji (psaná jinou rukou, čitelná jen zčásti): zmiňuje se patrně jméno „Benedikt" a nějakého ctihodného pána, zbytek textu se však nedochoval v čitelném stavu.
Poznámka na rubu listiny (archivní zápis):
Obligace (dlužní list) na 250 říšských tolarů, sepsaná přísežnými těžaři z díla „Weißbacher" ve Slavkově (Schlackenwald / Horní Slavkov), datovaná 18. října roku 1626.
Upozornění na rozpor v dochovaných údajích: Archivní záznam na rubu listiny uvádí odlišné údaje než samotný text úpisu – hovoří o částce 250 říšských tolarů a o datu 18. října 1626, zatímco vlastní text listiny mluví o 200 kopách míšeňských a o datu 18. února 1626. Tento nesoulad je patrný přímo z dochovaného pramene a nelze jej jednoznačně vysvětlit.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
[Líc – dlužní úpis (obligace)]
My, obecné společenství těžařů (Gewerken) dolu „Alter Huber" v Schönfeldu (Krásno) zde, tímto všem oznamujeme a veřejně přede všemi vyznáváme: Že jelikož [nám] [někdejší / zesnulí] dědiční [pozůstalí dědicové?] zdejšího [pohřebiště / stavby], spolu s [lepším zajištěním / lepší úpisovou listinou] a [obvyklým užíváním], jakož i [s nákladem (financováním)] téhož, za správy pana Lorentze Haßlocha, tehdejšího dlužníka, [zde] přijali a vědomě se zadlužili ve výši dvou set kop míšeňských (200 kop grošů míšeňských), s úrokem 6 ze sta (6 %). Tyto [peníze] tímto přiznáváme [jejich] pravému věřiteli jakožto dluh, a [napříště] je on [oprávněn], až mu spolu s případnými úroky z prodlení vrátíme jistinu oněch 200 kop, [aby] nám [jeho úpis] vrátil a vyrovnal [… obvyklá dlužní a ručitelská formule zkrácena …]. A abychom tomu dodali více věrohodnosti, přitiskli jsme k tomu pečeť našeho společenství a podepsali svou rukou. Nadto jsme ještě pro [větší jistotu] snažně požádali pana perkmistra Veltina (Valtena) Günthera, aby tento náš dlužní úpis spolu s budoucím [zápisem] [spolupečetil] a dal [zanést do rejstříku / knih]. Stalo se dne 18. února roku 1626.
[Podpisy:]
Cunradt (Konrád) Maißer [paraf]
Tobias Scheufel [paraf]
Paul Bachzeyer [paraf]
[Dolní okrajová poznámka, jiná ruka, jen zčásti čitelná:]
[Benedikt?] … / [od jednoho z ctihodných pánů?] / … / … — [nejisté, čitelné jen částečně]
[Rub – archivní/dorsální poznámka:]
Obligace (dlužní list) / 250 říšských tolarů / [přísežných] těžařů / v [Weißbacherském] díle ve / Slavkově (Schlackenwald / Horní Slavkov), / datum 18. října roku 1626.
[Poznámka: Dorsální regest uvádí odlišně „250 říšských tolarů" a datum „18. října 1626"; vlastní text listiny uvnitř hovoří o „200 kopách míšeňských" a o „18. únoru 1626".]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
[Vorderseite – Schuldverschreibung]
Wir allgemeine Gemeinde Gewercken im Alten Huber von Schönfeld allhier, [thuen] hiemit ihnen Kundt und bekennen öffentlich gegen menniglich. Daß weil [unns] [weiland] [der] [seel.] erbliche [Begrebnus / Gebäude] allhier nachgelassenen [Erben?], [sambt] [bessere] [Verschreibung] [gewalter] [Gebreuch], und herr [Verlag] derselben, bey Verwaltung Herren Lorentz Haßlochs, dazumals gewesenen Schuldners, [seint] [allda] in zweihundert Schock Meisnisch, mit 6 [pro cento] [Zinß] aufgenommen [Heller], und wissentlich schuldig worden seindt. Dieselben legen wir hiemit zu [seinem] wahren Creditorn und [Crediten] [geschuldet], und [bin] [Iuls? / inskünftig] er, mit [ableg-] [wieder] Haubt Summa der 200 [Schock] sambt [verzug?] [Zinßen], [sollen?] man uns [Iren?], ablegen und richtig machen [… übliche Schuld- und Gewährformel verkürzt …]. Und [uns] mehrers glaubwürdig zu thun, haben wir zu mehr unser Gesellschafft Insiegel [unnsehr] [zu drucken / doch] und unsere Hand unterschrieben. Auch noch zum [überfluß] Herren Bergkmeister Veltin [Valten] Günther [vleißig] gebeten, solche unsere Schuldverschreibung [sambt] künfftiger [Unterrichtung] [mit zu siegeln], in [Pürßberg? / register?] [an] [eintragen] zu [lassen]. Geschehen [und] [actum] den 18. Februarii An[n]o 1626.
[Unterschriften:]
Cunradt Maißer [Paraphe]
Tobias Scheufel [Paraphe]
Paul Bachzeyer [Paraphe]
[Untere Randnotiz, andere Hand, teilweise:]
[Benedict?] [moth lwanstadt?] / [von einem ehrn-? herren der herren?] / [erbliche-? und mas-? züchen?] / [der inhmung? ··] — [unsicher, nur teilweise lesbar]
[Rückseite – Archivvermerk / Dorsalnotiz:]
Obligation [und] Brief / 250 R[eichstaler] [verschr.] / [der geschworenen] Gewercken / im [Weißbacher] [Werk] zu / Schlackenwald, / ihres datum den 18. Octob[ris] Anno 1626.
[Hinweis: Das Dorsalregest nennt abweichend „250 Reichstaler" und das Datum „18. October 1626"; der Urkundentext im Inneren spricht von „200 Schock meißnisch" und „18. Februarii 1626".]
Listina města Horní Slavkov č. 1272
Zuzana Uttenhoferová z Uttenhofu, bydlící v Horním Slavkově, potvrzuje, že jí Teodor Šimon Vahel z Lilienau, vrchní hejtman v Horním Slavkově, půjčil 25 zlatých rýnských, jejichž zaplacení přenáší na radu města Horního Slavkova, která jí dluží více.
Datace: 10.08.1626
Listina ze Slavkova z 10. srpna 1626, v níž Zuzana Öttenhöferová z Öttenhofu, rozená z Mildtic, potvrzuje, že jí její otec, vrchní hejtman Theodorus Dinow[?] Wagel z Lilienau, na její žádost zapůjčil 25 zlatých jako zástavu. Zároveň stvrzuje, že tuto částku vrací – nechává ji vyplatit slavkovské městské radě na umoření svého dluhu vůči ní, a listinu stvrzuje svou pečetí a podpisem; na rubu je záznam o zaplacení 25 tolarů ze 2. října 1626.
Já, Zuzana Öttenhöferová z Öttenhofu, rozená z Mildtic, žijící ve Slavkově, tímto přede všemi stvrzuji a na základě této listiny vyznávám následující.
Urozený a statečný pan Theodorus Dinow[?] Wagel z Lilienau, ustanovený vrchní hejtman tří slavkovských správních úřadů – Slavkova, Šenfeldu a Lauterbachu – ve službách Jeho římské císařské Milosti, můj ctně a vroucně milovaný pan otec a kmotr, mi na mou opakovanou žádost a prosbu, pro mou nastávající potřebu, přátelsky zapůjčil a jako zástavu poskytl dvacet pět zlatých německé měny, přičemž každý zlatý se počítal po třiceti krejcarech.
Poněvadž jsem však tuto zástavu opět potřebovala vyrovnat, rozhodla jsem se výše zmíněnému panu otci a kmotrovi vědomě těchto 25 (tolarů, resp. zlatých) vyplatit – a to tak, že jsem je nechala namísto sebe odvést urozené a statečné radě zde ve Slavkově, na úhradu úroků, které jsem jim byla dlužna, a tímto se z tohoto dluhu vyplatit.
Na potvrzení toho jsem na konec této listiny přitiskla svou šlechtickou pečeť a vlastní rukou se podepsala.
Dáno ve Slavkově dne 10. srpna roku 1626.
Podpis: Zuzana Öttenhöferová, rozená z Öttenhofu, narozená z Mildtic.
(Přitištěná erbovní pečeť v červeném vosku.)
Na rubu listiny, kde bývala adresa a kancelářské poznámky, je uvedeno:
Slovutný měšťan Adam Veidisch[?], městský komorník (Stadtkämmerer) […].
Poznámka: Ehestöllen[?] – patrně 2. října roku 1626 – zaplaceno 25 tolarů – paní Zuzana Öttenhöferová.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
[Strana 1, líc:]
Já, Zuzana Öttenhöferová z Öttenhofu, rozená z Mildtic (von Mildtitz), bytem ve Slavkově (Schlackenwald), tímto přede všemi na základě této listiny vyznávám, že urozený a statečný pan Theodorus Dinow[?] Wagel z Lilienau, ustanovený[?] vrchní hejtman tří správních úřadů (Pflegeämter) Slavkova, Šenfeldu (Schönfeld) a Lauterbachu atd., Jeho římské císařské Milosti [rada/úředník], můj ctně milovaný a velmi milovaný pan otec a kmotr, mi na mou opětovnou žádost a prosbu, k mé nastávající potřebě, přátelsky zapůjčil a poskytl jako zástavu dvacet pět zlatých (25) německé měny, počítaje každý zlatý po třiceti krejcarech.
Poněvadž jsem však tuto zástavu opět potřebovala, uznala jsem za dobré výše zmíněnému panu otci a kmotrovi tímto vědomě [oněch] 25 [tolarů/zl.] složit, totiž namísto sebe je odvést [urozené a] statečné radě zde ve Slavkově, na umoření úroků[?], které tam mám u nich splácet, a sebe takto z toho vyplatit.
Na potvrzení toho [jsem na konec této listiny (přitiskla) svou šlechtickou pečeť a vlastní rukou se podepsala].
[Strana 2, líc:]
Dáno ve Slavkově dne 10. srpna roku 1626.
[Podpis:] Zuzana Öttenhöferová[?], rozená z Öttenhofu, narozená z Mildtic (von Mildtitz).
[Přitištěná erbovní pečeť v červeném vosku.]
[Strana 3, rub – adresa a kancelářské poznámky:]
Slovutný měšťan Adam Veidisch[?], městský komorník (Stadtkämmerer) […].
[Poznámka:] Ehestöllen[?] – Jnny[?] 2. října roku 1626 – Zaplaceno 25 tolarů – Paní Zuzana Öttenhöferová.
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
[Recto, Seite 1:]
Ich Susanna Öttenhöfferin von Öttenhof, geborne von Mildtitz, wonhaft zu Schlackenwaldt, bekhenne hiemit gegen Manniglich, krafft dieses, das der WolEdle Gestrenge Herr Theodorus Dinow[?] Wagel von Lilienau, Röm: Kay: Wt: [Majestät] etc. verordneter[?] Herr Oberhauptmann der dreyer Pflegen[ämter] Schlackenwald, Schönfeldt und Lautterbach etc., mein zu Ehrn geliebter vielgeliebter Herr Vatter und Gevatter, mir, auf mein vielfältiges Ansuchen und Bitten, zu meiner bevorstehenden Nottwendigkeit, freundlichen Fünff und Zwanzig Gülden deutscher Wehrung, jeder Gülden zu dreyssig Kreuzer gerait[?], zu unterpfändlichen mahlen, auch in Pfandt dargeliehen und fürgestreckt hat.
Dieweil ich aber solches Pfandts widerumb benöttigt bin geworden, alß habe ich, gut Erachtens, wolgedachten Herrn Vatern und Gevattern ich hiemit wissentlich, beneben [obigen] 25 R[eichsthaler / fl.] erlegen, anstatt meiner, dem [Edlen und] Ehrnvesten Rath alhier zu Schlackenwalldt, zum Abschlag meiner daselbst habenden und bey ihnen [?] Zinser, zinen[?] Pfaben[?], und sich deren bezalt zu machen.
Dessen zu Urkhundt [habe ich zu Endt dieser Schrifft mein Adelich Petschafft (aufgedruckt) und mich aigner Handt unterschrieben].
[Recto, Seite 2:]
Geben Schlackenwalde den 10. Augusti [Anno] 1626.
[Unterschrift:] Susanna Öttenhöferin[?], geborne[?] [von] Öttenhof, geboren von Mildtitz.
[Aufgedrücktes Wappensiegel in rotem Wachs.]
[Verso, Adresse/Kanzleivermerke, Seite 3:]
L[öblicher] Burger Adam Veidisch[?], Statt Camm[erer] […].
[Vermerk:] Ehestöllen[?] – Jnny[?] 2. Oct: A[nn]o 626 – Zahlt 25 R[eichsthaler] [X.R.] – Frau Susanna Öttenhöferin.
Listina města Horní Slavkov č. 1273
Markéta Hauerová z Horního Slavkova potvrzuje městu Hornímu Slavkovu, že od něho přijala ve dvou splátkách 40 zlatých za prodané pole ležící před špitálem v Horním Slavkově.
Datace: 16.12.1626
Krátká kvitance z roku 1626, kterou Markéta Bauerová potvrzuje purkmistrovi a radě Horního Slavkova (Schlackenwaldu) přijetí peněz z prodeje dolu po svém zesnulém (patrně nevlastním) otci ve prospěch špitálu. Částka měla být splacena ve dvou splátkách po 20 zlatých (k svatému Martinu 1625 a 1626), celkem 40 českých kop, a listina obsahuje obvyklou formuli o vyrovnání a zproštění města dalších nároků.
Já, Markéta Bauerová, tímto stvrzuji, že mi od statečných, prozíravých a moudrých pánů purkmistra a rady císařského svobodného horního města Slavkova (Horního Slavkova, Schlackenwaldu) byla vyplacena níže uvedená částka.
Šlo o peníze náležející mi z titulu dolu po mém zesnulém (patrně nevlastním) otci — dolu, který on sám prodal ve prospěch špitálu. Úrok z této částky měl být splacen ve dvou splátkách, vždy ke svatému Martinu:
- k svatému Martinu roku 1625 — 20 zlatých,
- k svatému Martinu roku 1626 — 20 zlatých,
tedy celkem 40 českých kop.
Jakmile mi bude tato částka vyplacena, zavazuji se pánům purkmistrovi a radě řádně vystavit kvitanci. Následuje obvyklá kvitanční a zřekací formule — tedy potvrzení o přijetí peněz a prohlášení, že se tímto město zprošťuje veškerých dalších nároků z mé strany.
Stalo se ve Slavkově (Horním Slavkově) dne 10. prosince léta 1626.
Na rubu listiny je pak poznamenáno: „Markéta Bauerová stvrzuje, jak výše stojí.“
(Poznámka k předloze: jedná se o krátkou kvitanci — potvrzení o vyrovnání dědického nároku. Některá slova v originále, zejména přesné označení prodaného majetku a zkratka měny, jsou nejistá a v přepisu označena otazníkem.)
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Já, Markéta Bauerová [Bäuerin], stvrzuji, že mně od statečných, prozíravých [a moudrých] pánů purkmistra a rady císařského svobodného horního města Slavkova [Horního Slavkova / Schlackenwaldu] níže uvedená [částka], k dnešnímu dni, z titulu [horního podílu / dolu] po mém nebožtíkovi [nevlastním?] otci, který [jej] prodal ve prospěch špitálu, měla být úročena ke svatému Martinu roku 1625 a poté roku 1626, pokaždé po 20 [zlatých], a celkem zaplaceno 40 českých [kop?]; [a jakmile mi to bude vyplaceno, chci] pánům purkmistrovi a radě řádně vydat kvitanci. [Následuje obvyklá kvitanční a zřekací formule: potvrzení o přijetí částky a zproštění města všech dalších nároků.] Stalo se ve Slavkově [Horním Slavkově] dne 10. prosince léta 1626.
[Na rubu / nadpis:] Markéta Bauerová stvrzuje, jak výše stojí.
[Poznámka: Jde o krátkou kvitanci (potvrzení o vyrovnání dědického nároku). Všech šest „stran" snímku zachycuje opakovaně tentýž jediný list. Některá slova, zvláště prodaný předmět a zkratka měny (zl./kopa), jsou nejistá a označena [?].]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Ich Margaretha Bäuerin bekhenn, daß mir von Ehrnvesten, Vorsichtigen [und Wohlweisen] Bürgermeister und Rath der Kayserlichen freyen Bergstatt Schlackenwald die endbenanten [= unten benannte Summe], dato, von wegen meines [Stieff?]Vatters seligen Bergwerg[k], [welches er(?)] hat zu[m Behuf?] vor das Hospital verkaufft, solde [= sollte] die Verzinßung 1625, dann deß 1626 [Jn]to [= um] Martini frist, jedeßmahl 20 [fl], und in allem 40 Böhmische [Schock(?)] bezalt [werden]; [und nachdem mir solches entricht, will ich] Bürgermeister und Rath gebührlichen quittieren. [Folgt die übliche Quittungs- und Verzichtsformel: Bekenntnis des Empfangs, Lossprechung der Stadt von aller weiteren Forderung.] Geschehen zu Schlackenwald, den 10. Decemb[ris]. Anno 1626.
[Verso / Aufschrift:] Margaretha Bäuerin bekhennt, wie oben stehet.
[Anmerkung: Es handelt sich um eine kurze Quittung; alle sechs „Seiten" der Aufnahme zeigen dasselbe einzelne Blatt mehrfach gescannt. Einzelne Wörter, besonders der verkaufte Gegenstand und das Münzkürzel (fl/Schock), sind unsicher und mit [?] gekennzeichnet.]
Listina města Horní Slavkov č. 1274
Matouš Eisentraut prodává Petru Kalchschmidtovi svůj dům ležící u stoky Graben mezi domy Martina Härtla a Bartoloměje Zulegera za 83 zlatých.
Datace: 25.12.1626
Kupní smlouva z roku 1626, kterou Matthes Schindraut [?] prodal Petru Kalchschmidtovi dům u příkopu (Graben) v Horním Slavkově (mezi domy Martina Hertela a Bartla Zühagera [Zschagera?]) za 380 zlatých českých. Listina popisuje způsob placení formou závdavku a ročních splátek i způsob jejího vyhotovení ve dvou stejnopisech pro obě strany, dole jsou navíc dopsané záznamy o skutečně provedených platbách z let 1628–1630.
Kupní list. Léta 1626.
Budiž známo, že dnešního dne, jak je níže zapsáno, byla mezi Matthesem Schindrautem [?] jako prodávajícím na jedné straně a Petrem Kalchschmidtem jako kupujícím na straně druhé ujednána a uzavřena řádná a počestná koupě, a to takto:
Výše jmenovaný Matthes Schindraut [?] prodal a dal ke koupi Petru Kalchschmidtovi obytný dům, který stojí u příkopu (Graben) mezi domy Martina Hertela a Bartla Zühagera [Zschagera?], a to tak, jak dům v tu chvíli byl a jak jej Schindraut sám až dosud užíval, se vším příslušenstvím, právy a spravedlnostmi, které k němu náležejí. Kupní cena byla stanovena na tři sta osmdesát zlatých českých.
Z této částky měl kupující hned zaplatit jako závdavek sto dvacet zlatých. Zbytek pak měl každoročně splácet v dalších splátkách, dokud by nebyla celá suma tří set osmdesáti zlatých zcela vyrovnána a zaplacena.
Pro větší věrohodnost nebyla tato koupě dojednána jen před počestnými svědky, ale byla také zapsána do dvou stejně znějících listin, jež byly od sebe rozstřiženy [?] — tak, jak se dělalo u chirografů — a každé straně byla předána jedna z nich. Kdyby se tedy jedna z listin ztratila nebo se stala neplatnou, měla ta druhá vždy platit stejně, jako kdyby byly přítomny obě. Zároveň mělo být každé zaplacení splátky zaznamenáno u městského písařského úřadu.
Dáno ve Slavkově (Horním Slavkově), o Vánocích 1626.
Záznamy o splátkách:
- Nejprve složil kupující jako závdavek sto dvacet zlatých.
- Dne 31. ledna roku 1628 zaplatil kupující první splátku (výše částky v předloze chybí). Zapsal Johann Gülder [?].
- Dne 22. ledna roku 1629 zaplatil kupující druhou splátku (výše částky v předloze chybí). Zapsal Johann Gülder [?].
- Dne 10. srpna [1]630 zaplatil kupující třetí splátku, jejíž přijetí bylo potvrzeno. Zapsal Johann Gülder [?].
Poznámka na rubu listiny: Kupní list na dům Petra Kalchschmidta.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Kupní list. Léta 1626.
Budiž známo, že v dnešním níže psaném datu byla mezi Matthesem Schindrautem [?], prodávajícím z jedné strany, a Petrem Kalchschmidtem, kupujícím ze strany druhé, ujednána a uzavřena řádná a počestná koupě, a to takto:
Totiž že právě jmenovaný Matthes Schindraut [?] prodává a dává ke koupi [Petru Kalchschmidtovi] obytný dům ležící u příkopu (Graben) mezi domy Martina Hertela a Bartla Zühagera [Zschagera?], tak jak se nyní nalézá a jak jej dosud užíval a měl v užívání, [… se vším příslušenstvím, právem a spravedlností …], a to Petru Kalchschmidtovi za tři sta osmdesát zlatých českých (gulden böhmisch).
Z této kupní sumy má a chce kupující ihned složit jako závdavek (Angeld) sto dvacet [zlatých]. Potom má každoročně [… splácet následující splátky …] na umoření dluhu, dokud nebude uvedená suma tří set osmdesáti zlatých zcela vyrovnána a zaplacena.
Pro lepší věrohodnost byla tato koupě nejen uzavřena za přítomnosti počestných lidí, ale také sepsána do dvou stejně znějících, od sebe rozstřižených [?] cedulí (chirograf), z nichž každé straně byla jedna předána, takže kdyby se jedna ztratila nebo pozbyla platnosti, druhá má vždy platit tak, jako by byly obě po ruce; přitom mají být pokaždé složené [splátky] zaznamenány u městského písařského úřadu.
Dáno ve Slavkově (Schlackenwald = Horní Slavkov), o Vánocích 1626.
[Záznamy o platbách / splátky:]
Nejprve složil kupující jako závdavek sto dvacet [zlatých].
Dne 31. ledna roku 1628 složil kupující první lhůtu [… zlatých]. Johann Gülder [?].
Dne 22. ledna roku 1629 složil kupující druhou lhůtu [… zlatých]. Johann Gülder [?].
Dne 10. srpna [1]630 složil kupující třetí lhůtu a [příjem] je [… potvrzen …]. Johann Gülder [?].
[Dorzální poznámka na rubu:] Kupní list [na dům] Petra Kalchschmidta.
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Kauffbrieff. Anno 1626.
Zu wissen, daß an heut endtbeschriebenes dato ein erbar und wohlehrlicher Kauff zwischen Matthes Schindraut [?], Verkäuffers eines, dann Peter Kalchschmidt, Käuffers anderß theils, abgeredt und beschlossen worden ist, wie volgt:
Nemblich itzt gemelter Matthes Schindraut [?] verkaufft und gibt zu kauffen [dem Peter Kalchschmidt] [an?] dem Graben zwischen Martin Hertel und Bartl Zühagers [Zschagers?] Häußern gelegene Behaußung, wie es itzt befunden, und von ihme bißher genutzt und gebraucht worden, [… mit aller Zugehörung, Recht und Gerechtigkeit …], dem Peter Kalchschmidt umb dreÿhundert achtzig gulden böhmisch.
Zu welcher Kauffsumma Käuffer alßbald zum Angeldt erlegen soll und will einhundert zwanzig [fl.]. Dann hernach jährlich [… die nachfolgenden Raten …] nachzuhaben [hat], zur Nachhaltung, biß und solang überreichte Summa der dreÿhundert und achtzig gulden völlig entrichtet und bezahlet ist.
Dessen zu mehrer Bewahrhaftigung ist dieser Kauff nicht allein in beysein ehrlicher Leuth geschlossen, dann anders [= sondern] auch in zwo gleichlautende, auseinander geschnittene [?] Zettel gebracht, und jeder theil einer zugestellt worden, daß, wo deren einer verlohren oder unnütz haftt würde, der andere jederzeit die Krafft haben soll, alß wenn sie beede vorhanden wären; darauff auch jedesmal die erlegten [Raten] in [das] Stadtschreiber-Ampt verzeichnet werden sollen.
Actum Schlackenwald, Weihnachten 1626.
[Zahlungsvermerke / Raten:]
Erstlich erlegt Käuffer ahn Angeldt einhundert zwanzig [fl.].
Den 31. Januarij Ao 1628 erlegt Käuffer die erste Nachfrist [… gulden]. Johann Gülder [?].
Den 22. Januarij Ao 1629 erlegt Käuffer die andere Nachfrist [… gulden]. Johann Gülder [?].
Den 10. Augusti [1]630 erlegt Käuffer die dritte Nachfrist, und [Empfang] ist [… bescheinigt …]. Johann Gülder [?].
[Rückvermerk auf der Rückseite:] Kauffbrieff [über das Haus] Peter Kalchschmidt.