Zbožné přání M. Linkmanna v době švédské války
Stránka zaznamenává, že slavkovský farář M. Jan Zikmund Linkert na konci roku 1623 ukončil zápisy v křestním registru zbožným přáním. Připojil latinské „Votum" z doby švédské války s prosbou o mír a konec válečných hrůz.
Podle slavkovského křestního registru zakončil M. Jan Zikmund Linker(t) ke konci roku 1623 své zápisy zbožnými přáními. Připojil latinské „Votum" pocházející z doby švédské války – prosbu o mír a o konec válečných hrůz: „Da pacem, cessent dirae certamina Martis…", což lze přeložit jako „Dej mír, ať ustanou hrozné boje Martovy…".
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
Podle slavkovského křestního registru zakončil M. Joh. Sigismund Linker(t) ke konci roku 1623 [své zápisy] zbožnými přáními. Připojil latinské „Votum" z doby švédské války, prosbu o mír a o konec válečných hrůz: „Da pacem, cessent dirae certamina Martis…" (Dej mír, ať ustanou hrozné boje Martovy…).
Listina města Horní Slavkov č. 1225
Kašpar Schönfelder prodává Benediktu Beuttnerovi svůj dům ležící v údolí vedle domu Jana Griese s příslušenstvím za 130 zlatých.
Datace: 24.02.1623
Kupní smlouva ze Slavkova (Schlackenwald, dnešní Horní Slavkov) z 24. února 1623, kterou Caspar Schönfelder prodal svůj dům poblíž kostela Benediktu Brüttnerovi (Prüttnerovi) za 130 zlatých. K listině se dochoval i podrobný soupis závdavku, splátek a dluhů, které se s prodejem vyrovnávaly.
Kupní list, Slavkov (Schlackenwald), 24. února 1623
Dává se na vědomí, že toho dne byla před ctihodnými osobami sjednána a uzavřena řádná a neodvolatelná koupě mezi Casparem Schönfelderem jako prodávajícím a panem Benediktem Brüttnerem (též psaným Prüttner) jako kupujícím.
Caspar Schönfelder totiž prodal svůj dům, který stál poblíž Slavkova, nedaleko kostela, vedle domu patrně jistého Greische. Prodal jej se vším, co k němu náleželo a co k němu přináleželo, nic nevyjímaje – tak, jak jej sám až dosud držel, užíval a požíval. Dům prodal řečenému Benediktu Brüttnerovi, patrně svému švagrovi, a to za sto třicet zlatých (130 fl.).
Kupující se zavázal zaplatit tuto částku takto: hned na závdavek padesát zlatých, a poté každoročně, patrně o letnicích (zmiňuje se rok 1624), splátku deset zlatých – a to tak dlouho, dokud nebude celých oněch 130 zlatých zcela splaceno a vyrovnáno.
Na potvrzení a řádné dodržení této úmluvy byly vyhotoveny dva stejně znějící kupní listy, každé straně jeden, které tímto obě strany stvrzují. Zápis byl rovněž uložen v purkmistrovském úřadě. Vše se stalo ve Slavkově dne 24. února 1623.
Připojena je i poznámka, že dne 26. února 1623 kupující Brüttner skutečně složil oněch padesát zlatých jako závdavek.
Soupis dluhů a srážek, které připadaly Casparu Schönfeldovi
K řečenému Casparu Schönfeldovi se vztahovaly tyto položky:
- 7 fl. 24 gr. – patrně městu, jako měšťanské dlužné peníze
- 6 fl. 22 gr. – patrně strážné staré Schönfelderové
- 21 fl. – patrně pozůstalým po Michelu Schönfelderovi
Dále doplatek od nynějšího kupce Schönfelda:
- 30 fl. – u nynějšího kupce
- 2 fl. – panu (patrně) Trübtscherovi či Drechslerovi
- 6 fl. 4 gr. – panu Ortlichovi
- 0 fl. 16 gr. – sluhovi Schwartzovi
- 10 fl. – Jakobu Steingenovi (patrně Steinigerovi)
- 9 fl. – Michelu Kleifelovi (patrně Kleiselovi) z místa označeného jako Ploben nebo Globen
- 10 gr. – Balzaru Francovi
Kupující Benedikt Brüttner k tomu navíc složil jako závdavek další dva až tři zlaté.
Souhrn dalších položek:
- 7 fl. 24 gr. – ctihodné radě na pohřebné, zcela
- 16 fl. 24 gr. – Michelu Schönfeldovi na srážku (na odpočet)
- 30 fl. – tuto částku si kupující ponechal ve svém podílu, pro sebe
Celkem: 50 fl. (souhrn, latus)
Rubová strana (dorsální záznam)
Kupní list mezi Casparem Schönfelderem a Benediktem Brüttnerem, sepsaný 24. února 1623.
Poznámka ke stavu pramene: Jde o hustě a místy zběžně psané raně novověké kancelářské písmo (kurent). Řada slov, některá jména a velikosti grošových částek (gr./ß = groše) jsou nejisté a v přepisu jsou proto označeny otazníkem. Spolehlivě jsou čitelná jména Caspar Schönfeld(er) jako prodávající a Benedikt Brüttner/Prüttner jako kupující, kupní cena 130 zl., závdavek 50 zl., roční splátka 10 zl., místo Slavkov (Schlackenwald) a data 24., resp. 26. února 1623.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
[Kupní list (Kaufbrief), Slavkov / Schlackenwald (Horní Slavkov), 24. února 1623]
Dává se na vědomí, že dnešního dne a [před ctihodnými osobami?] byla mezi Casparem Schönfelderem, prodávajícím z jedné strany, a panem Benediktem Brüttnerem (Prüttnerem), kupujícím z druhé strany, sjednána a uzavřena řádná a neodvolatelná koupě.
A to: výše jmenovaný Caspar Schönfelder prodal svůj [jemu náležející] dům, ležící poblíž [Slavkova?], blízko kostela, vedle [Greischova?] obydlí, se vším k němu náležejícím a příslušejícím právem, nic nevyjímaje, tak jak jej dosud sám držel, užíval a požíval, řečenému Benediktu Brüttnerovi, svému [švagrovi?], a to za jedno sto a třicet zlatých (130 fl.).
[… Kupující má tuto kupní cenu zaplatit následujícím způsobem: jako závdavek (Angeld) ihned padesát zlatých, a poté každoročně [o letnicích?] [k roku 1624?] na splátku deset zlatých, dokud nebude výše uvedených 130 zlatých zcela zaplaceno a vyrovnáno.]
Na potvrzení a [řádné?] dodržení toho byly vyhotoveny dva stejně znějící [vystřižené?] kupní listy [a každé straně po jednom?] zde [předány?], na čemž [obě strany?] [takto?] [stvrzují?]; a [v úřadu purkmistrovském?] bylo to uloženo. To vše [se stalo] ve Slavkově dne 24. února 1623.
[Poznámka:] dne 26. února roku 1623 složil kupující [Brüttner?] [jako závdavek?] oněch padesát zlatých.
[Strana 2 — soupis dluhů / srážek, jež připadají Casparu Schönfeldovi:]
Toto, co se týká [náleží] řečenému Casparu Schönfeldovi:
7 fl. 24 [gr.?] – [městu?] měšťanské dlužné peníze [?]
6 fl. 22 [gr.?] – [strážné?] [od?] staré Schönfelderové [?]
21 fl. – [pozůstalým?] Michela Schönfeldera [?]
[Doplatek?] [od?] nynějšího kupce Schönfeld[a?]:
30 fl. – u nynějšího kupce
2 fl. – p. [dr.?] [Trübtscher / Drechsler?]
6 fl. 4 [gr.?] – P. Ortlich [?]
0 fl. 16 [gr.?] – sluha Schwartz [?]
10 fl. – Jakob Steingen [Steiniger?]
9 fl. – Michel Kleifel [Kleisel?] z [Ploben / Globen?]
10 [gr.?] – Balzar Franc [?]
Avšak kupující Benedikt Brüttner skládá jako závdavek [navíc?] [dva / tři?] zlaté.
[… souhrn položek …?]:
7 fl. 24 [gr.] – [ctihodné radě?] pohřebné, zcela [?]
16 fl. 24 [gr.] – Michelu Schönfeldovi na srážku (na odpočet),
[… souhrn položek …?]
30 fl. – ponechává si kupující ve [svém podílu / pro sebe?]
———————————
50 fl. [souhrn / latus]
[Strana 3 — rub, dorsální záznam:]
Kupní list / mezi Casparem Schön= / [felderem a?] Benediktem / [Brüttnerem], / sepsaný 24. února 1623.
[Pozn.: Jde o hustě, místy zběžně psané raně novověké kancelářské písmo (kurent). Několik slov, některé přídomky u jmen a velikosti grošových částek (gr./ß = groše) jsou nejisté a označeny [?]. Spolehlivě jsou čtena jména Caspar Schönfeld(er) [prodávající] a Benedikt Brüttner/Prüttner [kupující], kupní cena 130 zl., závdavek 50 zl., roční splátka 10 zl., místo Slavkov (Schlackenwald) a datum 24., resp. 26. února 1623.]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
[Kaufbrief, Schlackenwald (Horní Slavkov), 24. Februar 1623]
Zu vernehmen, daß an heut und [vor ehrhaften Personen?] / [es ist?] ein [richtiger?] und unwiderruflicher Kauf zwischen / Caspar Schönfeldern, dem Verkäufer, und Herrn / Benedict Brüttner [Prüttner], dem Käufer, anderen Theils, / abgeredt und beschlossen ist worden.
Nemblichen [= Nämlich] obgemelter Caspar Schönfelder hat / [sein?] [… ihm gehöriges …] Haus, nahe gelegen zu [Schlackenwald?], / [nahe?] der Kirche, neben [Greischs?] Behausung gelegenes Haus, mit al= / ler desselben ein- und zugehörigen Gerechtigkeit, / nichts ausgeschlossen, allermaßen er [solch?] er solches / [verkauft?] [und?] bishero innengehabt, genutzt und / gebraucht, gedachtem Benedict Brüttner seinem / [Schwager?] [verkauft?] und [zwar?] für ein hundert und / dreißig Gulden [verkauft / erblich?].
[… Käufer hat solche Kaufsumme folgendergestalt / zu bezahlen, also: zum Angeld alsbald fünfzig / Gulden, dann hernach jährlich [Pfingsten?] [zu der?] [… Einschub: 1624 …?] [zu der?] / Nachzahlung zehn Gulden, bis und solang / obgeschriebene 130 fl. völlig bezahlt und / entrichtet sein.]
Die Urkund und [rechte?] Haltung dessen sind / zwei gleichlautende [aus?]geschnittene Kauf= / [briefe verfertigt und?] [jedem Theil einer?] / hierzu [gestellt?] worden, [auf?] welche [jeder einmal?] / [also?] [hiermit?] verzeichnet und im [Bürgermei-?] / [steramt?] erlegt worden. Alles, [geschehen?] / Schlackenwald, den 24. Februar des 1623.
[Lieli?] [= Notiz:] den 26. Februar Anno 1623 erlegt Käufer [Brüttner?] / [Angeld?] [die?] fünfzig Gulden.
[Seite 2 — Verzeichnis der Schulden/Abzüge:]
Diese zu gemelten daß [dem] Caspar Schönfeld zu / Theil [gehörig?]:
7 fl. 24 [gr.?] – an [die?] [Stadt?] Bürgerschuldgeld [?]
6 fl. 22 [gr.?] – [Wachtgeld?] [von?] [d.] alten Schönfelderin [?]
21 fl. – [dem?] Michel Schönfelders [Wittib / Erben?]
[Nachgeld?] [von?] dem [jetzigen?] Käufer Schönfeld[?]:
30 fl. – am jetzigen Käufer
2 fl. – H. [dr.?] [Trübtscher / Drechsler?]
6 fl. 4 [gr.?] – P. Ortlich [?]
0 fl. 16 [gr.?] – Diener Schwartz [?]
10 fl. – Jacob Steingen [Steiniger?]
9 fl. – Michel Kleifel [Kleisel?] zu [Ploben / Globen?]
10 [gr.?] – Balzer Frantzen [?]
Jedoch legt Käufer Benedict Brüttner zum Angeld / [hin / dazu?] [zwei / drei?] Gulden / [… Lauter geschehen / Summa?]:
7 fl. 24 [gr.] – an [E.?] [Rath?] Begräbnisgeld völlig [?]
16 fl. 24 [gr.] – dem Michel Schönfeld in Abschlag,
[… Summa Posten …?]
30 fl. – behält Käufer in [seinem?] [Antheil / sich selber?]
———————————
50 fl. [Th.?] [= Summa / Latus]
[Seite 3 — Rückseite, Dorsalvermerk:]
Kaufbrief / zwischen Caspar Schön= / [felder und?] Benedict / [Brüttner], [den] 24. Februar / 1623 aufgericht.
[Hinweis: Der Text ist eine dichte, teils flüchtig geschriebene frühneuhochdeutsche Kanzleischrift; mehrere Wörter, einige Vornamenszusätze und Zahlengrößen (gr./ß = Groschen) sind unsicher und mit [?] markiert. Die Personennamen Caspar Schönfeld(er) [Verkäufer], Benedict Brüttner/Prüttner [Käufer], die Kaufsumme 130 fl., das Angeld 50 fl., die Jahresrate 10 fl., der Ort Schlackenwald und das Datum 24. bzw. 26. Februar 1623 sind sicher.]
Listina města Horní Slavkov č. 1227
Marie Schusterová kupuje od svých spoludědiců po Kašparu Schusterovi a jejich poručníků pole ležící pod poli Jiřího Egerera se stodolou za 550 zlatých.
Datace: 04.03.1623
Kupní list ze Slavkova (Schlackenwaldu) z března roku 1623 zaznamenává prodej dva a půl denního dílu pole s přilehlým kouskem pozemku panně Marii, pozůstalé dceři nebožtíka Kašpara [...], jejímu ženichovi a jejich poručníkům, za 550 zlatých českých. Listina dále eviduje jednotlivé splátky kupní ceny v letech 1623–1625, včetně částek a osob, přes které byly peníze vypláceny.
Kupní list na pole
Budiž známo, že dnešního dne, níže uvedeného, byl po předchozím a rozvážném jednání ujednán a uzavřen tento kup.
Kupující byla počestná panna Marie, pozůstalá dcera nebožtíka Kašpara [...], ve stáří [...], spolu s jejím ženichem a nejmilejším a za přítomnosti jejích ustanovených poručníků. Předmětem koupě byl dva a půl (půldruhého) denního dílu pole (tzv. Tagwerk) i s přilehlým kouskem pozemku, ležícím [...] a za poli pana Řehoře Schwartze [?]. Cena byla stanovena na pět set padesát zlatých českých (míšeňských).
Z této kupní sumy měl kupující ihned složit pět set zlatých. Zbytek pak měl doplácet každoročně o Velikonocích, vždy po [sto?] zlatých, dokud nebude celých 550 zlatých zcela vyrovnáno a zaplaceno.
Na svědectví a pro větší stvrzení celé záležitosti byly vyhotoveny dva stejně znějící kupní lístky, každé straně jeden. Na obou byli pokaždé zaznamenáni [...] mistři spolu s příslušným úřadem a lístky byly uloženy u pana purkmistra na úřadě.
Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald) dne [...] března roku 1623.
Následné záznamy o splátkách:
- Dne 16. března 1623 složil kupující Hanuš [...] pět set zlatých.
- O Velikonocích roku 1624 složil kupující 6[0?] zlatých, které byly zaplaceny jejím dědicům prostřednictvím Johanna Endreße [na příjem?], jak dokládá šolní (rychtářský) účet z roku 1625.
- Zbývajících 40 zlatých, které se týkaly [...] u Kašpara [...] dílu [...], měl kupující složit při příští lhůtě [...].
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Kupní list na pole.
Vědomo budiž, že dnešního a níže uvedeného dne byl po [předchozím?] a rozvážném jednání ujednán a uzavřen kup, a to [pro?] počestnou pannu Marii, pozůstalou dceru nebožtíka Kašpara [...?], [stáří?] [...?], a [pro] jejího ženicha a nejmilejšího, jakož i [za přítomnosti] jejích ustanovených poručníků, totiž půldruhého [tj. dva a půl] denního dílu (Tagwerk) pole spolu s přilehlým kouskem, tak jak to vše leží v [...?] a za poli pana Řehoře [Schwartze?], za pět set padesát zlatých českých [míšeňských].
Na tuto kupní sumu má a chce kupující ihned složit pět set zlatých, potom pak každoročně o Velikonocích doplácet vždy znovu [sto?] zlatých, dokud nebude výše uvedených 550 zl. zcela vyrovnáno a zaplaceno.
[… ověřovací formule: Na svědectví a pro větší stvrzení toho byly o tom vyhotoveny dva stejně znějící kupní lístky a každé straně jeden vydán; na nich pokaždé [...?] mistři spolu s [úřadem] poznamenáni a u pana purkmistra na [úřadě] uloženo; to vše. …]
Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald) dne [...?] března roku 1623.
Pak [?] dne 16. března roku 1623 složil kupující Hanuš [...?] pět set zlatých.
O Velikonocích roku 1624 složil kupující 6[0?] zl., které [jejím?] dědicům prostřednictvím Johanna Endreße [na příjem?] zaplatil, podle šolního (rychtářského) účtu [?] roku 1625.
Zbývajících 40 zl., které [kvůli?] [...?] u Kašpara [...?] díl [...?], složí kupující při příští lhůtě [...?].
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Kauffbrieff über die Felder.
Zu wißen, daß an heut undt beschriebenen dato, mit vorbe[deutem?] undt verstendigem Kauff aber genandt undt beschloßen ist worden, vor [Iro Gnad?] erbarliche Jungfrau Maria, weyl[and] Caspar [...?] seel[igen] hinterlaßene Tochter, ihres Alters [...?], [und] ihrem Hochzeitter undt mitliebste, undt deren hochgesetzte[n] Vormünder, dritthalb Tagwerck Feldt sambt darbey liegenden Stuckel, wie solche alle in seines [Meiners?] undt seines [...?] [...?] undt hinter H[errn] Greger [Schwartz?] Feldern gelegen, umb undt für fünff hundert undt fünfftzig Gulden behmisch.
Auf welche Kauffsumma Kauffherr alßbald anlages soll undt will fünff hundert Gulden, dann hernach jährlich Ostern zur Nachreich widerumb [hundert?] Gulden, biß undt lang obbemelte 550 fl. völlig abgerichtet undt bezahlet sein.
[… Beglaubigungsformel: Zu Urkundt undt mehrer Bekräfftigung deßen ist hierüber zweyerley gleichlautende Kauffzettel verfertiget undt jedem Theil einer zugestellt worden, darauf jedesmal die [anlages?] Meister sambt dem [Ambt?] verzeichnet undt zu H[errn] Bürgermeister … Ambt erlegt; für das alles. …]
Geschehen Schlackenwaldt des [...?] Martij Ao 623.
Quod [?] des 16. Martij Ao 623 erlegt Kauffherr Hannß [...?] fünff hundert gulden.
Ostern 1624 erlegt Kauffherr 6[0?] fl, welche die Jhren Erben hinter Johanns Endreß[?] an [empfangen?] bezahlt, vermög der Schul[t]enrechnung [?] Ao 1625.
Die übrigen 40 fl welche ihr [wegen?] ihr [hundert?] [...?] hinter Caspar [...?] Theil [...?], hat zu Kauff [...?] [biß] an künfftiger Frist [erlegt?] Kauffherr[n].
Listina města Horní Slavkov č. 1230
Arnošt Heß, šikovatel collaltovského pluku, a Alžběta Prellová, rozená Heßová, zprošťují jako dědici jejich bratra Kryštofa Heße radu města Horního Slavkova jejího ručitelství za peníze jejich bratra a ustanovují jejich ručiteli Bernarda Thierbacha a Markétu Kirschovou, rozenou Prellovou, a slibují, že jim tím nevznikne žádná škoda.
Datace: 20.03.1623
Listina ze Slavkova z 20. března 1623 zachycuje, jak se Ernst Heß (šikovatel u knížecího [lobkovického?] pluku) a jeho sestra Elisabeth Frellová, rozená Hößová, jako dědicové svého zesnulého bratra Christoffa Heße zavazují odškodnit svého švagra Leonharta Thierbacha a švagrovou Margarethu (vdovu po Georgu Kirchhausovi) za případné škody spojené s vrácením ručitelského úpisu, kterým se dříve zaručila slavkovská městská rada. Jde tedy o soukromoprávní ujišťovací (reverzní) list mezi příbuznými řešící majetkové vypořádání po zemřelém bratrovi.
Ujišťovací (reverzní) list o ručení, Slavkov, 20. března 1623
Já, Ernst Heß, v té době šikovatel u knížecího [lobkovického?] pluku, a já, Elisabeth Frellová, rozená Hößová, oba vlastní sourozenci nebožtíka Christoffa Heße a zároveň jeho jediní a právoplatní dědicové, tímto oznamujeme a prohlašujeme následující.
Poté, co jsme dostali vyplaceny peníze, které představovaly pozůstalost (jmění) po našem milém bratrovi a které byly uloženy u ctihodné a vážené městské rady a nyní dědičně připadly nám, jsme přislíbili, že ručitelský úpis (záruční obligaci) vrátíme po právu zpět. Tímto úpisem se totiž výše zmíněná rada kdysi zaručila poručníkovi našeho bratra v Praze — a to i na žádost mou, Elisabeth Frellové, a mého milého manžela.
Slib jsme dali proto, aby výše jmenovaní Leonhart Thierbach a Margaretha, pozůstalá vdova po [nebožtíku] Georgu Kirchhausovi, naši milí švagr a švagrová, byli z naší strany ve všem uchráněni jakékoli škody. Zavazujeme se, že jim po vrácení zmíněné záruční obligace dostojíme svým povinnostem.
[Následuje obšírná ujišťovací formule: neslibujeme jim to pouze ústně, podáním ruky, nýbrž se zavazujeme i písemně, že kdyby jim kvůli této věci vznikla nějaká škoda či výlohy — čemuž ať dá Bůh, aby se tak nestalo — jsme povinni a ochotni jim je nahradit. A že se v této věci mohou plně a beze zbytku dovolávat práva.]
Toto vše, čemu prý nelze odporovat, jsme jim vydali formou tohoto ujišťovacího listu, opatřeného našimi pečetěmi a vlastnoručně podepsaného. Stalo se ve Slavkově dne 20. března roku 1623.
Podpisy:
- Elisabeth Frellová [rozená Heßlová]
- Ernst Heß, šikovatel
Poznámka na zadní straně listiny: Ujištění o beze škody (Schadloßhaltung) Ernsta Heße a Elisabeth Frellové vůči panu Thierbachovi a Margarethě Frellové.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Ujišťovací (reverzní) list o ručení — Slavkov (Schlackenwald), 20. března 1623
Já, Ernst Heß, toho času šikovatel (Feldwebel) u knížecího [lobkovického?] pluku, a Elisabeth Frellová, rozená Hößová (Heßová), oba dva vlastní sourozenci nebožtíka Christoffa Heße a rovněž jeho jediní a právoplatní dědicové, tímto oznamujeme a vyznáváme:
Poté, co jsme proti vyzvednutí peněz, které coby pozůstalost (jmění) našeho milého bratra ležely uloženy u ctihodné a vážené rady [města] a nyní na nás dědičně připadly, přislíbili a slíbili, že ručitelský úpis (záruční obligaci) — jímž se výše zmíněná rada zavázala a zaručila vůči poručníkovi našeho zmíněného bratra v Praze, a to také na mou, Elisabeth Frellové, a na žádost mého milého manžela (hospodáře) — jim po právu opět vrátíme:
[a sice tak], aby výše jmenovaní Leonhart Thierbach a Margaretha, pozůstalá vdova po [nebožtíku] Georgu Kirchhausovi, naši milí švagr a švagrová, byli z naší strany ve všem drženi beze škody (schadlos), a abychom posléze dodáním zmíněné záruční obligace [své povinnosti dostáli],
[… následuje obšírná ujišťovací formule: neslibujeme jim to pouze ústně, podáním ruky, nýbrž se zavazujeme i písemně tak, že kdyby jim kvůli této věci vznikla nějaká škoda či výlohy — čemuž, dá-li Bůh, ať se tak nestane — jsme povinni a chceme jim to opět nahradit; a že se ohledně toho mají plné právo a moc dovolávat práva i proti bezpráví …]
… a toto vše, čemu nelze odporovat [?], jsme jim vydali pod tímto jejich ujišťovacím listem, opatřeným našimi pečetěmi a vlastnoručně podepsaným písmem. Stalo se ve Slavkově dne 20. března roku 1623.
(Podpisy:)
Elisabeth Frellová [roz. Heßlová]
Ernst Heß, šikovatel
(Hřbetní/dorzální poznámka:) Ujištění o beze škody (Schadloßhaltung) Ernsta Heße a Elisabeth Frellové vůči panu Thierbachovi a Margaretě Frellové.
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Schadloß- und Reversbrief, Schlackenwald, 20. März 1623
Ich Ernst Heß, der Zeit Feldwäbel unter dem Fürstlichen [Lobkowitzischen?] Regiment, und Elisabeth Frellin geborne Hößin, als beede weiland Christoff Heß[en] beede leibliche Geschwistret [Geschwister], auch einige und rechtmäßige Erben, erkünden hiemit und bekennen: Demnach wir, gegen Erhebung deren Gelder, welche vorgedachtes unsers lieben Bruders seliges [Gut] bei nun E. E. [Ehrbar Edlen] Rath [als Hauß?] gelegen, und nunmehr erblich an uns gefallen, zugesagt und versprochen [haben], die Bürgschafts-Obligation, womit sich obengedachter Rath gegen unserm berührten Bruders Vormünn[der] zu Prag, auch [auf] mein, Elisabeth Frellin, und meines lieben Hauswirths Bitten, eingelassen und verschrieben, ihnen mit billig wieder zuzustellen — daß [also] sue [sie], die obengesagten Leonhart Thierbach und Margaretha, [weiland?] Georg Kirchhauß seither lassene [hinterlassene] Wittib, unsere liebe Schwager und Schwägerin, als wir hingegen für allerdings schadloß zu halten und mit hernach Bringung gemelter Bürgschafts-Obligation unsers hin[…] thuns,
[… hier folgt die ausführliche Schadloß-Formel: nicht allein versprechen wir ihnen mündlich in die Hand, sondern verbinden uns auch schriftlich dergestalt, daß, wo ihnen deswegen in Schaden und Unkosten — welches, ob Gott will, es wende — etwas zugehen würde, wir ihnen solches wiederum zu erstatten [erlegen] schuldig sein und wollen; und daß sie sich auch an Recht und Unrecht hierzu zu halten, ganz Fug und Macht haben sollen …]
… und haben [wir] alles dessen, dem nicht zu widerfechten [?], unter ihren diesen Schadloß-Brief, unter unsern Pettschaften und eigener Hand unterschriebener Schrift gegeben. Geschehen zu Schlackenwald, den 20. Marty Ao 1623.
(Unterschriften:)
Elisabeth Frellin [geb. Heßlin]
Ernst Heß, Feldwäbel
(Rückseitiger Vermerk:) Ernst Hessens und Elisabeth Frellin Schadloßhaltung, gegen Herrn Herr[n] Thierbach und Margarethen Frellin.
Listina města Horní Slavkov č. 1231
Jan Pernhäuser z Horního Slavkova potvrzuje, že dluží Vavřinci Heßlerovi 100 kop a za ručitele tohoto dluhu určuje Martina Siebenhunnera a Jiřího Maera, řezníka v Horním Slavkově.
Datace: 23.03.1623
Listina z 22. března 1623 (neděle Laetare, „mitter Fasten") vydaná ve Slavkově (Schlackenwald) je vlastnoruční dlužní úpis Johannese Buchheißera. Ten v ní potvrzuje, že od soudce Lorence Häßlera jako poručníka převzal sto kop českých grošů z dědictví (patrimonia) sirotků po svém příbuzném, a zavazuje se peníze vrátit. Za splacení ručí spolu s ním jeho švagr Martin Diebenhainer a nebožtík řezník Jiřík Maur; listinu stvrzují tři vosková pečeti.
Poznámka k předloze: Jde o jednostránkový, vlastnoruční dlužní úpis (potvrzení o převzetí peněz spojené se závazkem je vrátit) z městského archivu Horní Slavkov, listina L1231, datovaná rokem 1623. Text je psán na pruzích papíru (b1–b3), pod nímž jsou přitištěny tři vosková pečeti; předloha se dochovala jako šest identických skenů téhož listu. Vlevo nahoře na okraji je poznamenán letopočet 1623.
Dnešního dne, totiž v neděli uprostřed postu zvané Laetare („mitter Fasten"), což bylo 22. března roku 1623, jsem od ctihodných pánů soudců – jmenovitě od Lorence Häßlera, jenž je poručníkem dětí (sirotků) mého příbuzného – převzal do svých rukou z jejich otcovského dědictví (patrimonia) částku sto kop českých grošů, počítáno „nahrubo", a k tomu ještě několik dalších [...].
Proto jsem jako ručitele a zároveň sám za sebe jako dlužníka postavil svého milého švagra Martina Diebenhainera a nebožtíka Jiříka Maura, řezníka [...]. Zavazuji se u svých počestných příbuzných, na věrnost a víru, že tutéž sumu, kterou jsem takto přijal, opět splatím a vyrovnám. Pro větší věrohodnost jsem [...]
podle starého zvyku [...] požádal své ručitele, aby své pečeti přitiskli vedle mé vlastní. Dáno ve Slavkově (Schlackenwald), stalo se, jak výše uvedeno, atd.
Já, Johannes Buchheißer, sám dlužník.
Pod textem jsou přitištěny tři vosková pečeti; spodní třetina listu zůstává prázdná.
Poznámka zpracovatele k čitelnosti: Písmo je zběžná, silně zkracovaná německá kurentní kurzíva s několika inkoustovými skvrnami, takže část textu (označená v přepisu otazníky) zůstává nejistá nebo nečitelná. Spolehlivě lze přečíst datum (22. března 1623, neděle Laetare), místo vystavení Schlackenwald (Horní Slavkov), vystavitele Johannese Buchheißera jako „sám dlužníka", jmenované osoby – Lorence Häßlera jako pana soudce, Martina Diebenhainera a řezníka Jiříka Maura – a částku sto kop českých grošů jako součást patrimonia (dědictví sirotků).
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Poznámka: Městský archiv Horní Slavkov (Schlackenwald), listina L1231, datovaná 1623. Jde o jednostránkový vlastnoruční dlužní úpis (potvrzení o převzetí peněz a závazek je vrátit); předloha je dodána šestkrát jako tentýž sken (p1–p6 jsou totéž folio). Text je na pruzích b1–b3, pod ním tři přitištěné voskové pečeti.
[vlevo nahoře na okraji:] 1623
Dnešního dne, v neděli uprostřed postu (Laetare), což bylo 22. března roku 1623, jsem od ctihodných pánů soudců, [totiž od] Lorence Häßlera, jakožto poručník dětí svého příbuzného (sirotků), přijal z jejich otcovského dědictví (patrimonia), a to jmenovitě sto kop českých (grošů) — počítáno ovšem „nahrubo" — a též několik [dalších?] [...] do svých rukou. Proto jsem postavil tyto pány [ručitele] a sebe sama jako dlužníka, [a jmenuji?] svého milého švagra (příbuzného) Martina Diebenhainera a nebožtíka [Jiříka] Maura, řezníka [...], proti tomu, u svých [počestných] příbuzných, na věrnost a víru. Tutéž sumu jsem si [takto opatřil / takto se zavázal] a [slibuji ji] opět splatit a vyrovnat. Pro větší věrohodnost a [...] jsem [...]
podle [starého zvyku / k tomu] [...] [obecní městská pečeť?] [...] požádal jsem své ručitele, aby své pečeti vedle mé rovněž přitiskli. Dáno ve Slavkově (Schlackenwald), stalo se jak výše [uvedeno] atd.
Já, Johannes Buchheißer, sám dlužník.
[níže tři přitištěné voskové pečeti; dolní třetina listu je prázdná]
[Poznámka zpracovatele: Písmo je zběžná, silně zkracovaná německá novogotická kurzíva (kurent) s několika inkoustovými skvrnami; místa označená [?] jsou nejistá. Spolehlivě čitelné jsou datum (22. března 1623, „Mitterfasten" / neděle Laetare), místo Schlackenwald (Horní Slavkov), vystavitel Johannes Buchheißer jako „sám dlužník", jmenované osoby Lorenc Häßler (pán soudce), Martin Diebenhainer a [Jiřík] Maur (řezník) a částka „sto kop českých" jakožto součást patrimonia (dědictví sirotků / svěřenců).]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Vermerk: Stadtarchiv Horní Slavkov (Schlackenwald), Urkunde L1231, datiert 1623. Es handelt sich um eine einseitige eigenhändige Schuld- bzw. Quittungs-/Schuldverschreibung; die Vorlage liegt sechsfach als identischer Scan vor (p1–p6 sind dasselbe Blatt). Text auf den Streifen b1–b3, darunter drei aufgedrückte Wachssiegel.
[oben links am Rand:] 1623
Heütt dato den tag mitter Fasten, welcher war der
22. Martij deß 1623 Jahres, hab Ich von den ehrenvest[en]
herren gericht[ern], Lorentz Häßler, alß meiner [Vetterskinder?]
[pflegs?]wackh[en], von Ihren Patrimonium, alß nemblich Hundert[s?]
[Schock?] böhmisch, das doch grob zu [?] gerechnet, auch etlich [?]
[…er], zu meinen handen entpfang[en]. Hab derwegen diese herr[…]
[Bürg]herren deß bürgers, [und?] selbst schuldner dargestellt, meinen
lieben schwer [vetter?] Marthin Diebenhainer, und gewesenen
[Jörig?] Maur, fleischhacker [zeligen?] … Erwede[?] [dargegen?], bei
meinen [eheren?] verwandten, trauen und glauben, selbst Summ[a]
mich [?] gemachschet[?], [solches?] wiederumb befriediget, und
[bezahlen?] wollen. Zu mehrer glaubwirdigung und [?] hab
[…]
bey [halt? / dem alten Herkommen?] den [?] [gemeiner Stadt Insiegel?] [?]
Ich meine [Bürgen] gebeten, Ihre [Pettschafft]er neben den meinen
auch zu trucken. Datum Schlackenwald, geschehen wie oben &c.
Ich, Johannes Buchheißer, selbst schuldner.
[darunter drei aufgedrückte Wachssiegel; unteres Drittel des Blattes leer]
[Anmerkung des Bearbeiters: Die Schrift ist eine flüchtige, stark abgekürzte deutsche Kurrentkursive mit mehreren Tintenflecken; die mit [?] bezeichneten Stellen sind unsicher. Sicher lesbar sind das Datum (22. März 1623, „Mitterfasten"/Laetare), der Ort Schlackenwald, der Aussteller Johannes Buchheißer als „selbst schuldner", die genannten Personen Lorentz Häßler (Gerichtsherr), Marthin Diebenhainer und [Jörig] Maur (Fleischhacker), sowie die Summe „Hundert Schock böhmisch" als Teil eines Patrimoniums (Erbgut von Mündeln/Pflegekindern).]
Listina města Horní Slavkov č. 1232
Baltazar Pehrnstein, řezník v Horním Slavkově, potvrzuje, že dluží Kateřině Schusterové z Horního Slavkova 50 zlatých.
Datace: 26.03.1623
Dlužní úpis z 1623: horníslavkovský měšťan a řezník Balthasar Zehentner se zavazuje splatit 50 zlatých českých Kateřině Šusterové, dceři svého zesnulého bratrance Erharda Šustera, a to podle městského obyčeje i s obvyklým ročním úrokem. Listinu potvrzuje svou pečetí.
Já, Balthasar Zehentner, měšťan a řezník zde v Horním Slavkově (Schlaggenwald), tímto vlastnoručním úpisem prohlašuji za sebe i za své dědice a nástupce, že jsem dlužen padesát zlatých českých. Peníze dlužím patrně své příbuzné Kateřině Šusterové, manželské dceři nebožtíka Erharda[?] Šustera, mého milého zesnulého bratrance a rovněž zdejšího měšťana. Každý zlatý se přitom počítá po 5 kopách a 6 groších[?].
Tuto částku jsem se dnes, ve středu, patrně posledního dne měsíce září roku 1623, zavázal splatit podle zdejšího městského obyčeje. Slibuji na svou víru a čest, jak je uvedeno v tomto úpisu, že těch 50 zlatých splatím a navíc budu každoročně odvádět a platit obvyklý městský úrok.
Na potvrzení všeho jsem k listině dole připojil svou obvyklou pečeť. Stalo se, jak psáno výše.
(Pod textem je vlastnoruční podpisová formule „Et supra" neboli „ut supra", tedy „jak výše". Níže je vtlačená vosková pečeť s erbem. Všech šest naskenovaných „stran" tvoří ve skutečnosti jediný list, jehož text se na nich opakuje.)
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Já, Balthasar Zehentner, měšťan a řezník atd., zde v Slavkově (Schlaggenwald / Horní Slavkov), vyznávám tímto vlastnoručním úpisem za sebe, své dědice a nástupce, že jsem se zavázal [své příbuzné?] Kateřině Šusterové (Schusterin), pozůstalé manželské dceři nebožtíka, ctihodného [Erharda?] Šustera (Schuster), mého milého zesnulého bratrance, rovněž zdejšího měšťana, [padesát] zlatých českých (Funfftzig Gulden Behmisch), počítaje každý zlatý po 5 [kopách] 6 [groších?].
Tuto částku jsem dnešního dne, ve středu [posledního?] září roku 1623, já, Balthasar Zehentner, na sebe vzal s tím, že oněch 50 zlatých splatím podle městského obyčeje (nach Stadtgebrauch), a to na svou [pravou] věrnost a víru, podle svého úpisu, jak je výše uvedeno, oněch 50 zlatých. Mimoto chci každoročně odvádět a platit obvyklý městský úrok (Stadtzins). K většímu potvrzení toho jsem zde [dole] vtiskl svou obvyklou pečeť. Stalo se jak výše.
[Pod textem vlastní podpis-formule „Et supra" (tj. „ut supra"); níže vtlačená vosková pečeť s erbem. Všech šest naskenovaných „stran" je týž jednolistový dokument, text se na nich opakuje.]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Ich Balthasar Zehentner, Burger vnnd Fleischhacker [et]c., Sso zu Schlackenwaldt, Bekenne mit dieser Handtschrifft für mich, Meine Erben vnnd Erbnehmen, Daß ich Meinem [Erbern ...?] Katharina Schusterin, des Weÿlandt Erbern [Erhardt?] Schusters, Meines lieben Seeligen Vettern, auch Burger alhie, hinderlaßne[n] seine eheliche Tochter, [Funfftzig] Gulden Behmisch, jeden Gulden [zu/pro] 5 [Schock] 6 [Groschen?], [...?] Schuldig worden. Welche heut dato Mittwochs den [negsten?] Septemb[ris] 1623 Ich Balthasar Zehentner, Meine solche 50 fl [Funfftzig Gulden] zuerückzuezahlen nach Stadtgebrauch auff mich genohmen, Solche derselben mit Meiner [wahren?] [trewen] vnnd Glauben, Meiner Verschreibung wie vorgemelt, solche 50 fl. Aber dem gebreuchlich[en] Stadt-Zins jehrlichen [zu] raichen Vnnd Bezahlen will. Deßen zu der Mehrer Bekrefftigung hab ich mein gebreuchlich Pettschafft hieran [vnden] eingedruckt. Act[um] ut Et supra.
[Pod textem vlastní subskripce: „Et supra"; níže vtlačená vosková pečeť s erbem. Všech šest naskenovaných „stran" je týž jednolist, text se opakuje.]
Listina města Horní Slavkov č. 1236
Jan Knie, písař panství Boru, potvrzuje, že přijal od rady města Horního Slavkova pozlacený stříbrný kříž, který odkázal kostelu v Boru Petr Hillebrand z Horního Slavkova.
Datace: 04.05.1623
Jde o jednolistou, vlastnoručně psanou a přitištěnou pečetí opatřenou listinu z Horního Slavkova (Schlackenwald), datovanou ve čtvrtek 4. května 1623. Vystavitel v ní stvrzuje, že v souladu se svou poslední závětí a se souhlasem počestné a velemoudré rady císařského horního města odkázal a odevzdal jakýsi obraz či podobiznu k ozdobě kostela. Text je na řadě míst poškozený, vybledlý a u pravého okraje odříznutý, takže některé pasáže (včetně příjmení pisatele) zůstávají nejisté.
Listina pochází z Horního Slavkova (tehdy německy Schlackenwald) a je datována ve čtvrtek 4. května 1623. Jde o jediný list papíru, psaný vlastní rukou pisatele a opatřený jeho přitištěnou pečetí (petschaftem).
Pisatel v úvodu prohlašuje: „Já, níže podepsaný, tímto vyznávám a mocí tohoto listu veřejně...“ – další znění je kvůli hustému a místy silně ozdobnému kurentnímu písmu obtížně čitelné.
Z dochovaných útržků textu vyplývá, že šlo o odkaz nějakého obrazu či podobizny, který měl posloužit k ozdobě kostela. Stalo se tak patrně se souhlasem, případně i darem, počestné a velemoudré rady císařského horního města (zřejmě samotného Slavkova), a to na základě zanechané, tedy poslední závěti pisatele. Text dále zmiňuje „pro větší přijetí a na svědectví“ – tedy jakési ujištění, že vše bylo řádně stvrzeno, byť přesná formulace této pasáže není kvůli poškození listu jistá.
Na závěr pisatel potvrzuje, že vše výše uvedené stvrdil svým obvyklým petschaftem a vlastnoručním podpisem. Stalo se tak v radní světnici, ve čtvrtek 4. května léta Páně 1623.
Podpis je opatřen ozdobným perovým tahem a přitištěnou pečetí. Jméno pisatele zní Hanns, po něm následuje nejisté „Mar...“ a příjmení, které již není čitelné. Uveden je jako měšťan – zřejmě Horního Slavkova, avšak i tento údaj je u pravého okraje listu odříznutý a nedochovaný.
Poznámka k dochování: Předloha se skládá z jednoho listu, přičemž všechny dostupné snímky (p1–p6) zachycují týž originál. Jeden ze snímků (b1) obsahuje pouze barevnou kalibrační tabulku bez textu. Kvůli silnému zdobení písma, vyblednutí inkoustu a odříznutému pravému okraji zůstává řada slov nejistá; opakující se notářská stvrzovací formule na konci listiny je proto v přepisu shrnuta jen svým smyslem, nikoli doslovně.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Jednolistinné, vlastní rukou psané a přitištěnou pečetí (petschaftem) opatřené prohlášení (Slavkov / Horní Slavkov), datované ve čtvrtek 4. května 1623.
[ř. 1] Já níže podepsaný [vyznávám] tímto [a mocí tohoto listu veřejně, …]
[ř. 2–7, hustý kurent, místy silně ozdobný] … totiž[?] rovněž od počestné [a] velemoudré rady císařského [horního města Slavkova?] … jakýsi obraz / podobiznu[?] … od jejich štědrého[?] … nejstarší[?] … k ozdobě kostela, podle té doby[?] … v zanechané (poslední) závěti odkázal(a) a [ode]vzdal(a), a pro větší[?] … přijetí[?] a na svědectví …
[ř. 8–11, závěr] … [to vše jsem] svým obvyklým petschaftem [a] vlastnoručním [podpisem stvrdil] … [V/Na] radní světnici stalo se … ve čtvrtek 4. května léta [Páně] 1623.
[Podpis s perovým ornamentem a přitištěnou pečetí:] Hanns [Mar…?] [příjmení nečitelné], měšťan [v …?] [zbytek u pravého okraje listu odříznut / nečitelný].
[Poznámka: Jde o jediný list; všechny předložené pruhy (p1–p6) jsou totožné dvojí skeny téhož originálu. Pruh b1 zachycuje pouze barevnou kalibrační tabulku a žádný text neobsahuje. Několik slov je kvůli silnému ornamentování písma, vyblednutí a textu odříznutému u pravého okraje čitelných jen nejistě a jsou označena [?]; opakující se notářská stvrzovací formule je shrnuta významově.]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Einblättrige, eigenhändig geschriebene und mit aufgedrücktem Petschaft besiegelte Erklärung (Schlackenwald / Horní Slavkov), datiert Donnerstag, 4. Mai 1623.
[Z. 1] Ich Endesbeschriebener [bekenne] hiermit [und kraft dieses öffentlich, …]
[Z. 2–7, dichte Kurrentschrift, teils stark verschnörkelt] … nemblich[?] gleichermaßen von einem Ehrsamen [und] Wolweisen Rath der Kayserlichen [Bergstadt Schlackenwald?] … ein Bildnus[?] … von Ihrem mild[…?] … die ältesten[?] … zur Zier der Kirchen, nach der Zeit[?] … in [dem] verlassenen Testament legiert und [über]geben [habe/n], und zu mehrer[em] … Empfang[?] und Bezeugnis willen …
[Z. 8–11, Beschluss] … [habe ich solches] mit meinem gewöhnlichen Petschaft [und] eigenhändig[er Unterschrift bekräftigt] … [In/Auf der] Rathstuben geschehen … Donnerstag 4. May A[nn]o 1623.
[Unterschrift mit Federschnörkel und aufgedrücktem Siegel:] Hanns [Mar…?] [Nachname unleserlich], Bürger [zu …?] [Rest am rechten Blattrand abgeschnitten / unleserlich].
[Anmerkung: Es handelt sich um ein einziges Blatt; alle vorgelegten Streifen (p1–p6) sind identische Doppelscans desselben Originals. Streifen b1 zeigt nur die Farbkalibrierungstafel und enthält keinen Text. Mehrere Wörter sind wegen starker Schnörkel, Verblassung und des am rechten Rand abgeschnittenen Textes nur unsicher zu lesen und mit [?] gekennzeichnet; die wiederkehrende notarielle Bekräftigungsformel ist sinngemäß zusammengefasst.]
Listina města Horní Slavkov č. 1238
Martin Woidig, řezník, prodává Bartoloměji Dorschovi svůj dům ležící nad Janem Burckensteinem s příslušenstvím za 217 zlatých.
Datace: 16.06.1623
Kupní smlouva ze Slavkova (Schlackenwald) z 16. června 1623, kterou řezník Martin Olbrich (Olwirich) prodává svůj dům Barthelu Lorenzovi za 217 kop grošů. Listina popisuje způsob splácení kupní ceny i to, že smlouva byla zapsána v městské písařské kanceláři a obě strany dostaly její opis; k roku 1623 je připojena účetní poznámka o zaplacení části kupní ceny.
Budiž pamětlivo, že dnešního, výše uvedeného dne byl čestným a přátelsky sousedským způsobem sjednán a uzavřen kupní obchod mezi Martinem Olwirichem (Olbrichem), řezníkem, jako prodávajícím na jedné straně, a Barthelem Lorenzem jako kupujícím na straně druhé. Obchod byl ujednán takto:
Zmíněný prodávající prodává a dává ke koupi svůj vlastní dům – dům ležící [v/u …], se vším právem, které k němu patří a náleží, tak jak jej sám nabyl a dosud jej držel, užíval a požíval. Kupuje jej řečený Barthel Lorenz za dvě stě sedmnáct kop grošů.
Z této kupní sumy měl kupující složit ihned jako závdavek sedm kop, a dále pak každoročně o svátku sv. Jakuba (Jacobi) splácet po patnácti kopách, dokud nebude celá výše uvedená částka 217 kop zcela vyrovnána a zaplacena.
Na závěr a k většímu potvrzení celé záležitosti byl tento prodej zapsán v městské písařské kanceláři a každá ze stran obdržela řádný čistopis smlouvy. Stanovené peníze i se závdavkem se pak měly vždy odvádět v hotovosti u purkmistrovského úřadu. Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald) dne 16. června léta 1623.
K listině je připojena okrajová (účetní) poznámka: o svátku sv. Jakuba léta 1623 byl zaplacen kupní groš ve výši 1 tolar [?] a dále 102 zlatých [?].
Na rubu listiny je poznámka: Kupní list Barthela Lorenze s Martinem Olbrichem, respektive jeho dědici [?].
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Budiž pamětlivo, že dnešního a výše uvedeného data byl čestným a přátelsky sousedským kupním jednáním mezi Mar[tinem] Olwirichem [Olbrichem], řezníkem, jakožto prodávajícím na jedné straně, a Barthelem Lorenzem, kupujícím na straně druhé, sjednán a uzavřen [obchod], a to takto:
Totiž že zmíněný [prodávající] prodává a dává ke koupi svůj vlastní dům — dům ležící [v/u …] se vším k němu patřícím a příslušejícím právem, tak jak jej sám nabyl, dosud držel, užíval a požíval — řečenému Barthelu Lorenzovi za dvě stě sedmnáct kop [grošů].
Z této kupní sumy má kupující ihned složit jako závdavek [sedm] kop, a dále pak každoročně k termínu, pokaždé o svátku sv. Jakuba (Jacobi), po 15 kopách, až bude výše uvedených 217 kop zcela [vyrovnáno a] zaplaceno.
Na závěr a k většímu stvrzení toho byl tento prodej zapsán [do knih] v městské písařské kanceláři a každá strana obdržela řádný čistopis [opis]. Načež mají být vždy výše stanovené peníze i se závdavkem v hotovosti odváděny u purkmistrovského úřadu, to vše. Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald) dne 16. června léta 1623.
[Okrajová / účetní poznámka:] O sv. Jakubu léta 1623 zaplacen kupní groš 1 tolar [?] — [a] 102 zl. [?].
[Rubová / dorzální poznámka:] Kupní list Barthela Lorenze s Martinem Olbrichem [resp. jeho dědici?].
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Eingedenck, daß an heut undt obberührtem dato mit ehrbar und freundtnachbarlicher Kauffshandlung zwischen Mar[tin] Olwirich [Olbrich] Fleischhackern Verkäufers eines, dann Barthel Lorenzen Käufers andern Theils geredt und geschlossen ist worden, wie folget:
Nemblichen, daß iztberührter Bleidich [?] verkaufft und gibt zu kaufen sein eigen Hauß, [in der/zur …] gelegenes Hauß mit allem dessen ein- und zugehörigen Gerechtigkeit, allermaßen er solches an sich gebracht, bißhero innegehabt, genuzt und gebraucht, gedachtem Barthel Lorenzen umb und für zweihundert und siebenzehen Schock besimbt [bestimmt].
Den welcher Kaufsumma Käufer zum Angeldt alsbald erlegen soll und will siebenhundert [?] und zwanzig Schock [= 7 Schock], dann fernach jährlich zum Termin mit jedesmal Jacobi 15 Schock biß und solang obbeschriebene 217 Schock völlig [… verrichtet …] bezahlt sein.
Zu Schluß und mehrer Bekräftigung dessen ist dieser Kauff in zweischlechte [zweesschlechte] Mittwoche [?] auß dreihundert [?] Hatto [?] im Stadtschreiber-Ambt gebracht, und jedes Theil einer reinen Bürger Rolle Copien [erhalten]. Worauff jedesmal die obgesezte Gelder sambt dem Angeldt, baargelt nott und zur Bürgermeister-Ambt erlegt werden, sollen, alles. Actum Schlackenwald den 16. Juni Ao 1623.
[Marginal-/Ledgervermerk:] Jacobi Ao 623 verlegt Kaufgroschen 1 R [Reichsthaler?] — [und] 102 fl [?].
[Rückseite/Dorsalvermerk:] Kaufbrief Barthel Lorenzen mit Martin Olbrichischen [Erben?].
Listina města Horní Slavkov č. 1241
Barbora Felbingerová činí za přítomnosti Kryštofa Aichschmidta, rychtáře, Kašpara Härtla a Kryštofa Mayße, radních, a Bartoloměje Pfannera, písaře města Horního Slavkova, poslední vůli.
Datace: 25.08.1623
Listina zachycuje poslední vůli (závěť) Barbary, manželky Martina Selbingera z Horního Slavkova (dobově Schlaggenwald), sepsanou 25. srpna 1623 v době její nemoci a za přítomnosti svědků z řad městské rady a soudu. Barbara v ní odevzdává svou duši Boží milosti a žádá svědky, aby závěť stvrdili svými pečetěmi a podpisy a uschovali ji až do jejího pohřbu; listina byla úředně publikována [?]. října 1623.
Ve jménu svaté a nerozdílné Trojice – Boha Otce, Syna i Ducha svatého – amen.
Tímto se dává na vědomí všem lidem, že já, Barbara, řádná manželka Martina Selbingera, jsem se ve své tělesné slabosti, kterou na mne všemohoucí Bůh podle své milostivé vůle seslal, po zralé vnitřní úvaze a při dobré paměti a s dobrým srdcem rozhodla sepsat poslední vůli. Vedla mě k tomu myšlenka, že vše světské je vratké a pomíjivé, že každého člověka nakonec stihne smrt a že není nic nejistějšího než její hodina – nikdo se totiž nemůže spolehnout na svou moc ani na to, že dosáhne svého přání, ba ani nemůže zůstat naživu, ať už ho Pán Bůh z tohoto života odvolá jakkoli, kdekoli a kdykoli, nebo je náhlou smrtí vytržen z tohoto bědného života a údolí žalu.
Proto jsem se s ohledem na to, i na to, aby po mém skonu (bude-li to Nejvyšší tak chtít) nemohly vzejít žádné spory a různice, rozhodla při zdravém a uvážlivém rozumu i neporušené mysli sepsat tuto poslední vůli. Učinila jsem tak v přítomnosti níže uvedených svědků, totiž pánů: patrně Kryštofa Krüebschmidta, městského rychtáře, Kašpara Bartesche a patrně Kryštofa Waiße.
Svou poslední vůli jsem zřídila a učinila z vlastního popudu. Má mít tu nejpevnější formu a platnost, jaká je podle obyčeje, práv a zákonů možná – a to zejména podle řádně zachovávaných statut tohoto horního města Slavkova (Schlaggenwald) – tak, aby byla co nejúčinnější. Dále výslovně prohlašuji, že pokud by snad tato listina neplatila jako řádná závěť, má mít alespoň platnost a moc kodicilu, nebo jinak stálé poslední vůle; a ve všem ostatním má zůstat mé řádné, odvolatelné a jinak nezměnitelné pořízení zachováno.
Nakonec, protože se duše po právu odvrací od všeho světského a pomíjivého, poroučím svou duši a ducha – až se odloučí od mého těla – do boží milosti a milosrdenství, a prosím Toho, aby mi podle svého milostivého zaslíbení udělil spasení.
Výše jmenované osoby z rady a soudu jsem se vší pílí požádala, aby nejen byly svědky této mé poslední vůle, ale aby ji rovněž vedle svých pečetí a podpisů stvrdily a uzavřely společně s obecní pečetí horního města, a to až do doby mého pohřbu. Žádala jsem je, aby listinu podrželi až do mé smrti, a teprve poté aby bylo vše milostivě uspořádáno a vykonáno podle mé vůle.
Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwaldu) dne 25. srpna léta Kristova 1623, se vší poctivostí a jako spásu přinášející pořízení.
K listině byla přitištěna městská pečeť Slavkova.
Svědkové ji stvrdili svými podpisy a pečetěmi: patrně Reich(en)schmidt, Sebastian Hawelka vlastní rukou, Kryštof Waiß a [N.]hammer, patrně městský písař.
Na rubu (obálce) je dorsální poznámka: „Závěť vdovy po Martinu Selbingerovi. Barbara, vdova po Martinu Selbingerovi / Barbara, manželka nebožtíka Martina Selbingera.“ Je zde i vlastnoruční podpis: „Barbara Martin…“
Kancelářská poznámka na závěr uvádí, že listina byla publikována dne [?]. října roku 1623.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Ve jménu svaté a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.
Tímto se dává na vědomí všem lidem, že já, Barbara, řádná manželka Martina Selbingera, v této své tělesné slabosti, kterou na mne všemohoucí Bůh podle své milostivé vůle seslal, po zralé vnitřní úvaze a při dobré paměti a s dobrým srdcem [jsem uvážila], že vše světské je vratké a pomíjivé, že každého člověka stíhá smrt a že není nic nejistějšího než její hodina; že se nikdo nemůže spolehnout na svou moc ani na to, že dosáhne svého přání, ba ani nemůže zůstat naživu, jakkoli, kdekoli a kdykoli ho Pán Bůh z tohoto života odvolá nebo náhlostí smrti z tohoto bědného života a údolí žalu vezme. Proto jsem — s ohledem na toto a též na to, aby po mém skonu (bude-li to Nejvyšší tak chtít) tím méně mohlo vzejít sporů a různic — při zdravém a uvážlivém rozumu, neporušené mysli a ducha, v přítomnosti níže [podepsaných] svědků, totiž pánů … [Kryštofa?] Krüebschmidta [?], městského rychtáře, Kašpara Bartesche a Kryštofa [Waiße? …]
[na okraji / druhý sloupec:] … svou poslední vůli z vlastního popudu zřídila a učinila. To vše pak má touto listinou v té nejpevnější formě, způsobu a podobě, jak se podle obyčeje, práv a zákonů, a se zachováním vší náležitosti práva i plného práva, zvláště pak řádně zachovávaných statut tohoto [říšského? resp.] horního města Slavkova, nejúčinněji státi může a má. S dalším prohlášením, že kdyby snad tato [listina] neplatila jako řádná závěť, ať má platnost a moc kodicilu nebo jinak stálé poslední vůle, a aby i ve všem ostatním zůstalo mé řádné, odvolatelné a nezměnitelně platné [pořízení] zachováno.
Konečně, protože se duše po právu odvrací od všeho světského a pomíjivého, poroučím svou duši a ducha — až se odloučí od mého těla — do boží milosti a milosrdenství a prosím Toho, který mi podle svého milostivého zaslíbení [udělí spasení …]
[Svědkové:] Výše jmenované osoby rady a soudu jsem se vší pílí požádala, aby nejen byli svědky této mé poslední vůle, nýbrž aby ji též vedle svých pečetí a podpisů a obecnou pečetí horního města stvrdili a uzavřeli až do doby mého pohřbu [„odklizení"]; aby ji však zadrželi až po mé smrti a teprve poté bylo vše milostivě uspořádáno a vykonáno. Stalo se ve Slavkově dne 25. srpna [léta] Kristova …, drženo jako pravé, poctivé a spasitelné, roku 1623.
[Přitištěna městská pečeť Slavkova.]
[Podpisy svědků s pečetěmi:]
[?] Reich[en]schmidt [?] — Sebastian Hawelka [?], vlastní rukou — Kryštof Waiß — [N.] hammer, městský písař [?]
[Rub / obálka, dorsální poznámka:]
Závěť [vdovy] po Martinu Selbingerovi.
Barbara, [vdova] po Martinu Selbingerovi. / Barbara, manželka nebožtíka Martina Selbingera.
[vlastnoruční podpis:] Barbara Martin …
[Kancelářská poznámka:] Publikováno dne [?] října roku 1623.
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Im Namen der Heiligen und ungetrennten Dreyeinigkeit, Gottes deß Vatters, Sohns und Heiligen Geistes, Amen.
Kund und zu wissen sey hiermit jedermänniglich, daß ich Barbara, Martin Selbingers eheliche Hausfrau, in dieser meiner Leibesschwachheit, [in die] mich der Allmächtige Gott nach seinem gnädigen Willen zugeschickt [hat], aus reiflicher innerlicher Erwägung [meines?] Gemüts wohlbedacht und [mit] gutem Herzen gewesen [bin], daß alles Weltliche gebrechlich [und] vergänglich [ist], einem jeden Menschen der Tod nachfolge, und nichts ungewissers ist [als der]selbige Stunde, als daß sich niemand seines Gewalts [versichern? noch] Zugang nach [seinem] Begehr getrösten, auch nicht leiben [bleiben] mag, wie, wo oder wann ihn Gott der Herr [aus] diesem Leben [ab]gebaut [= abruft], oder durch Schnelligkeit deß Todes aus diesem jämmerlichen Leben und Jammerthal genommen wird. Deß habe ich, in Betrachtung dessen und auch nach meinem Absterben (es ob der Allerhöchste also haben wollte), desto weniger [Uneinigkeit?] Streit und Irrungen sich ereignen möchte, mit wohl[be]lüstiger [= wohlbedächtiger] Vernunft, unverrückten Sinnes und Gemüts, in Gegenwart der hernach[stehenden? = unterzeichneten] Zeugen [… nachstehende namentlich bezeichnete Zeugen, nämlich der Herren …]: [Christoff?] Krüebschmidt [?] Stadtrichters, Caspar Bartesch und Christoff [Waiß? …]
[am Rand/zweite Spalte:] … [meines] letzten Willens aus eigener Bewegnus gesetzt und gemacht. Das nun [alles], was und [eben?] dasselbe auch hiermit in der allerbeständigsten Form, [Weiß?] und Gestalt, als solches nach Gebrauch der Recht und Gesetz, auch nach Verschung [= Versehung] aller Bescheidenheit deß Recht und vollkglicher [= völliger] Rechte, sonderlich aber dieser Reichs[stadt? bzw.] Berg[stadt] Schlaggen[wald] wohlobservierten Statuten, am kräftigsten geschehen soll, kann oder mag. Mit fernerer Erklärung, daß, wo es [im] Fall dieses nicht für ein förmlich Testament gültig, daß es Kraft und Macht eines Codicills oder sonsten eines beständigen letzten Willens haben [und] auch [im] Übrigen all mein ordentlich wiederrufliches und [unver]änderlich bestehen[d] verbleiben solle.
Letztlich, weil die Seele alles Weltlichen und Vergänglichen Dinges billich [= billigerweise] sich entzieht, [be]fehle ich meine Seel und Geist, wann sich derselbe [von] meinem Leib abscheiden wird, in die göttliche Gnad und Barmherzigkeit, und bitte den, [der?] mir nach seiner gnädigen Zusag [… die Seligkeit verleihe …]
[Testatrix:] Abgemelte Rath- und Gerichtspersonen [habe ich] alles Vleißes [= mit allem Fleiß] gebeten, nicht allein dieses meines letzten Willens Zeugen zu sein, besonders auch das selbe neben ihrer Petschaften und Handschriften und [mit] gemeiner Bergstadt Insiegel zu [be]kräftigen und zu verschließen, biß zu meiner [Hin]wegräumung. Es aber biß nach meinem Tod aufzuhalten, und alsdann ehr alles [zu] verbrandtnis [?] gnädigst eingerichtet vollzogen werde. Geschehen Schlackenwaldt den 25. Augusti, [Anno?] Christi … Aufrechtes, redliches und seligmachens [= seligmachendes] gehalten, im 1623.
[Stadtsiegel von Schlaggenwald aufgedrückt.]
[Unterschriften der Zeugen mit Petschaften:]
[?] Reich[en]schmidt [?] — Sebastian Hawelka [?], [m. p.] — Christoff Waiß — [N.] hammer, Stadt[schreiber?]
[Rückseite/Umschlag, Dorsalvermerk:]
[… Marti?]n Selbingers Hausfrauen [seligen] Testament.
Barbara, Martin [Selbingers] … / Barbara, Martin Selbingers Sel[igen Hausfrau].
[eigenhändige Unterschrift:] Barbara Martin …
[Kanzleivermerk:] Publicirt den [?] Octobris Ao 1623.
Listina města Horní Slavkov č. 1242
Vdova po Kryštofu Schusterovi, krejčím, prodává Kašparu Doberovi, řezníkovi, svůj dům ležící v Ležnické ulici mezi domy Erharda Clarnera a Michaela Buttnera s příslušenstvím za 375 zlatých.
Datace: 16.10.1623
Listina ze 16. října 1623 zachycuje trhovou smlouvu na dům v Horním Slavkově (Schlackenwald): pozůstalá vdova po krejčím Kryštofovi Schusterovi prodává řezníkovi Casparu Dobnerovi dům ve Skřivánčí ulici za 375 kop grošů, splatných na splátky. Pozdější poznámky na dokumentu pak dokládají jednotlivé splátky kupní ceny mezi lety 1624 a 1626.
Budiž známo, že dnešního dne, pod níže uvedeným datem, byla mezi pozůstalou vdovou po Kryštofovi (patrně) Schusterovi, krejčím, na jedné straně a Casparem Dobnerem, řezníkem, jako kupujícím na straně druhé, sjednána a uzavřena čistá a neodvolatelná koupě, jak následuje.
Výše jmenovaná vdova totiž prodala a dává ke koupi svůj dům, který leží ve Skřivánčí ulici (Lerchengasse) mezi domy Kryštofa Clemera a Michala Püttnera, se vším právem, jež k němu náleží a přísluší, tak jak jej dosud sama držela, užívala a požívala. Prodává jej řečenému Casparu Dobnerovi za tři sta sedmdesát pět (375) kop grošů, přičemž každá kopa se počítá po 56 groších.
Tuto kupní sumu chtěl kupující splatit takto: ihned měl složit jedno sto kop, poté pak při nejbližším svátku svatého Martina roku 1624 začít splácet zbytek – a tak postupně, splátku po splátce, dokud nebude celá částka 375 kop plně zaplacena a vyrovnána.
Pro větší jistotu byla tato koupě nejen uzavřena v přítomnosti pana Jana (Hanse) Thüringera a Bartoloměje (Bartla) Schreera jako věrohodných svědků, ale byla také zapsána do kupní knihy s vrubovými zápisy, aby každá ze stran měla svůj doklad. Dále byla stvrzena další potvrzovací a záruční formulí (na tomto místě jen obtížně čitelnou), podle níž měly být obě strany touto koupí právoplatně zavázány a při každé splátce se měly zaznamenávat jak složené lhůty, tak i příslušný závdavek.
Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald) dne 16. října roku 1623. Podepsán je šafář, resp. městský písař.
Na listině jsou pak později připsány záznamy o jednotlivých platbách:
- Nejprve byl při koupi složen první závdavek ve výši sto zlatých.
- O svátku svatého Martina roku 1624 zaplatil kupující další splátku ve výši sto jedenadvacet (121) zlatých.
- O svátku svatého Martina roku 1626 zaplatil kupující další splátku, opět ve výši sto jedenadvacet (121) zlatých (údaj je nejistý).
- K lhůtě splatnosti roku 1625 je připsána poznámka, jejíž smysl se nedochoval celý – šlo patrně o nějaké potíže či zpoždění kolem této splátky.
Tentýž zápis byl posléze i s dodatkem zanesen do knihy úřadujícího purkmistra, protože lhůta byla zřejmě splněna příliš pozdě. Z dalšího, dnes již málo čitelného textu vyplývá, že od té doby kupující při každém svatém Martinu doplácel k vyrovnání dluhu už jen 18 zlatých.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
[Hlavní text, list 1–2:]
Budiž známo, že dnešního dne pod níže uvedeným datem byla mezi pozůstalou vdovou po Kryštofovi [?] Schusterovi, krejčím, na jedné straně a Casparem (Kašparem) Dobnerem, řezníkem, jakožto kupcem na straně druhé sjednána a uzavřena čistá a neodvolatelná koupě, jak následuje.
A sice: výše jmenovaná vdova prodala a dává ke koupi svůj dům ležící v Lerchengasse (Skřivánčí ulici) mezi domy Kryštofa Clemera a Michala Püttnera, se vším k němu náležejícím a příslušejícím právem, tak jak jej dosud držela, užívala a požívala, řečenému Casparu Dobnerovi za třista pětasedmdesát (375) kop grošů [?], počítaje každou z nich po 56 [groších?].
Tuto kupní sumu má a chce kupující na úhradu složit ihned: jedno sto [kop], poté pak při nejbližším svátku sv. Martina roku 1624 začít splácet; následující [částku] [...] až [...] zcela odepsáno [a] oněch 375 plně zaplaceno a vyrovnáno.
K většímu potvrzení toho byla tato koupě nejen v přítomnosti pana Jana (Hanse) Thüringera [?] a Bartoloměje (Bartla) Schreera [?], věrohodných svědků, [...] ale též zanesena do [...] vrubové kupní knihy [?], aby každá strana jeden [exemplář] obdržela [...]
[… další potvrzovací a záruční formule, obtížně čitelné …] aby byly obě strany po obou stranách právoplatně [zavázány]; [...] a aby pokaždé byly zaznamenány složené lhůty [splátky] [?] spolu se závdavkem.
Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald) dne 16. října roku 1623.
[Podpis:] šafář [?] / městský písař [?]
[Pozdější platební záznamy (poznámky na okraji / na rubu):]
Dáno [?] první při koupi složený závdavek jedno sto zlatých.
Při sv. Martinu roku 1624 složil kupující první [?] následující [splátku] [...] sto jedenadvacet (121) zl.
Při sv. Martinu 1626 složil kupující druhou [?] následující [splátku] [...] sto jedenadvacet (121?) zl.
Co se však týče lhůty roku 1625 [...] kvůli ní [...]
A téhož dne se [tento zápis] s novým [...] zapsali do knihy úřadujícího purkmistra, protože lhůta [...] příliš pozdě [...] a [...] chtěli dát [splatit], [...] proto téže [straně] při každém sv. Martinu složil k doplacení již jen 18 zl. [?].
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
[Hauptschrift, Bl. 1–2:]
Zu wißen, daß an heut unter benanntem dato zwischen Christoph [?] Schusters Schneiders der hinterlaßenen Wittib an einem [Teil], dann Caspar Dobner Fleischhauer Käufer am andern Theil, ein lautter und unwiderrueflicher Kauff abgeredt und aufgericht [?] worden, wie volget.
Nemblichen es hat obgemelte Wittib verkaufft und gibt zu kauffen ihr in der Lerchengaß zwischen Christoff Clemer und Michel Püttner beider [Häuser?] gelegene Behausung mit aller derselben ein= und zugehörigen Gerechtigkeit, allermaßen sie solche [bisher?] innegehabt, genuzt und gebraucht, gedachtem Caspar Dobner umb und für Dreyhundert fünf und siebenzig [375] Schock gulden [?], jedes derselben zu 56 [Groschen?] gerechnet.
Den solche Kauffsumme [will?] Käufer zu Außzielung [?] alsbalden [?] er legen soll und will Einhundert [Schock], der dann hernach schierlich [?] Martini deß 1624. Jahres anzielen [?]; die nacharisch [?] [Summe?] [...] biß [...] ganz abgeschrieben 375 völlig abgezahlt und entrichtet sei.
Deßen zu mehrer bevestigung ist dieser Kauff nicht allein in beysein H. Hanß Thüringers [?] und Bartel [?] Schreers [?] glaubwürdiger Zeugen, [...] auch in [...] eingeschnittenes Kauffbuch [?] gebracht worden, daß ein jeder Theil eines zu Handen [...]
[… weitere Bekräftigungs- und Gewährformel, schwer lesbar …] daß man sie [beide] zu beiden Handen rechtens; [...] auch jedesmal die belegten Fristen [?] sambt dem angelt [?] verzeichnet werden sollen.
Actum Schlackenwald den 16. Octobris Anno 1623.
[Unterschrift:] Schaffner [?] der Stadtschreiber [?]
[Spätere Zahlungsvermerke (Marginal/Dorsalnotizen):]
Geben [?] das erste angelegte Kauff= angeldt Einhundert gulden.
Martini Anno 1624 erlegt Käufer das erste [?] nach[folgende] [...] hundert ein und zwanzig [121] f[l].
Martini 1626 erlegt Käufer das andere [?] nach[folgende] [...] hundert ein und zwanzig [121?] f[l].
Mit der Frist aber 1625 [...] ihretwegen [...]
Und haben sich dieselbe Dato in dem [regierenden?] Bürgermeister [Buch?] mit neuem [...] [eingeschrieben?], weil die Frist [...] zu spät [...] und [...] geben wollen, [...] denselben jedesmal Martini nicht mehr alß 18 f[l]. zur nachzahlung erlegt [?].
Listina města Horní Slavkov č. 1244
Bedřich Steinberger, hormistr v Horním Slavkově, prodává Janu Pfannerovi, řezníkovi v Horním Slavkově, svůj dům ležící v Kostelní ulici pod domem Jiřího Dobera s příslušenstvím za 850 zlatých.
Datace: 24.10.1623
Listina ze Slavkova (Schlackenwald) z 24. října 1623 zaznamenává před městskou radou dohodu o koupi domu při Kostelní ulici, vedle domu pana Georga [...], kterou uzavřel Hans Pfanner (patrně olovař) za přítomnosti mincmistra Friedricha Steinhäussera. Za dům dlužil Pfanner 850 zlatých, které měl splácet ve splátkách počínaje sto zlatými hotově a dále každoročně o Vánocích od roku 1624. Na listinu navazují dochované záznamy o skutečných splátkách z let 1624–1627, prováděných osobou označenou jako [Reichter?].
Budiž známo, že dnešního dne, kdy je psán tento zápis, se před počestnou a řádnou městskou radou dostavil zdejší pan Friedrich Steinhäusser, mincmistr Jeho římské císařské Milosti, ve věci týkající se Hanse Pfannera, patrně olovaře, žijícího zde ve Slavkově, a jeho domu. Bylo ujednáno následující.
Výše jmenovaný Pfanner kupuje a přebírá dům patrně „u Rauschen", ležící při Kostelní ulici (Kirchstraße), vedle domu pana Georga [...], se vším příslušenstvím a právy, k němu náležejícími, tak jak jej dosud užíval ke svému prospěchu na základě císařského povolení. Za tento dům dluží řečenému panu Pfannerovi osm set padesát zlatých.
Placení mělo probíhat takto: na začátku měl složit sto zlatých hotově, a poté každoročně o Vánocích počínaje rokem 1624 vždy splátku čtyřiceti zlatých, a tak pokračovat, dokud nebude celá částka 850 zlatých zcela splacena.
Pro větší jistotu byly zhotoveny dva stejně znějící, vystřižené takzvané „rovací cedule" (Rausch-Zettel) a každé straně byl vydán jeden výtisk, aby v případě sporu mezi stranami mělo toto vyhotovení stejnou platnost, jako by byly obě poloviny opět spojeny.
Dále se odkazuje na zemské právo, podle něhož mělo být dohodnuto i předání domu kupujícímu.
Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald) dne 24. října roku 1623.
K tomuto dni také složil [Reichter?] na začátku sto zlatých.
- O Vánocích roku 1624 zaplatil [Reichter?] první splátku ve výši třiceti zlatých.
- O Vánocích roku 1625 zaplatil [Reichter?] druhou splátku, opět třicet zlatých.
- O Vánocích roku 1626 zaplatil [Reichter?] třetí splátku, třicet zlatých.
- Dne 5. října roku 16[26?] zaplatil [Reichter?] čtvrtou splátku, určenou na Vánoce roku 1627, ve výši třiceti zlatých.
Tím bylo panu Michalu [Pichlerovi?] něco povoleno a on požádal o [...] (text se dále nedochoval).
Na rubu listiny je uvedena adresa: Náleží panu Friedrichu Stein[häusserovi] [...].
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Budiž známo, že dnešního dne a data tohoto psaní se před počestnou a [řádnou] městskou radou zde [ve Slavkově] [dostavil?] zdejší pan Friedrich Steinhäuser, mincmistr Jeho římské císařské Milosti, [...] ohledně Hanse Pfannera [olovaře?] zde [...] jeho dům [...] a bylo ujednáno, jak následuje.
Totiž výše jmenovaný [Pfanner] kupuje a [drží?] dům [u Rauschen?], ležící při Kostelní ulici (Kirchstraße) a vedle domu pana Georga [...], se vším k němu příslušejícím [příslušenstvím a právy?], [...] tak jak jej podle císařského [...] povolení užívá ke svému prospěchu. Za zmíněný dům je [řečenému?] panu Pfannerovi dlužen [resp. dluží] osm set padesát zlatých, kteréžto [...].
[Ke splacení?] na začátku složí a chce [složit] sto zlatých hotově, a poté každoročně, počínaje Vánocemi roku 1624, po splátce čtyřiceti zlatých, a tak v tom pokračovat, dokud nebude oněch 850 zlatých zcela odepsáno a úplně zaplaceno.
K většímu [ujištění?] a [jistotě?] byly [...] zhotoveny dva stejně znějící, vystřižené [„rovací" / dělené cedule] (Rausch-Zettel), a každé straně byla jedna vydána. Aby [pro jednu i druhou stranu?] [...] toto vyhotovení mělo [platnost?], jako by [bylo rozdělené?].
[…] podle zemského práva. Načež [má?] [též?] [složení / předání?] tohoto domu [kupujícímu?] [...] [být dohodnuto?].
Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald) dne 24. října roku 1623.
Téhož dne složil [Reichter?] na začátku sto zlatých. O Vánocích roku 1624 následuje [Reichter?] první (následnou) splátku, třicet zlatých.
O Vánocích roku 1625 složil [Reichter?] druhou splátku, třicet zlatých.
O Vánocích roku 1626 složil [Reichter?] třetí splátku, třicet zlatých.
Dne 5. října 16[26?] složil [Reichter?] [čtvrtou?] splátku [...] o Vánocích roku 1627 [...] třicet zlatých.
Tím tedy bylo panu Michalu [Pichlerovi?] [...] [povoleno?], a požádal, aby [...].
[Rubová strana / adresa:] Panu Friedrichu Stein[häuserovi] [...] náleží.
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Zu wißen, Daß an heut undt deß schreibens dato, vor einem Erbarn undt wiederrüfflichen Rath, hiesiger herr Friederich Steinheüsser, Röm: Kay: Mtt: Müntzmeister allhier, [erschienen?] [...] dem hannß Pfanner Bleyhartters[?] allhie [...] sein Hauß [...] und beschlossen worden, wie folgt.
Nemblichen obbemelter [Pfanner] erkaufft und [behelt?] zu [Rauschen?], an der Kirchstraßen und neben herrn Georg [...] hauß gelegen, behaußung, mit allen demselben [zu= und] zugehörigen [Gerechtigkeiten?], [...] wie er solche des Kayser [...] Erlaubnüß nach, zu seinem nutzen gebrauche. Gedachten herrn Pfanner hauß [...] und [ist ihme?] Achthundert und Fünffzig gulden Schuldig, derselbe [...] in [...] 6 [...] der 24 [...] [...].
[Bezahlung?] [Zum?] anfang erlegt soll und will [er] Einhundert gulden bahr, Dann hernach jährlich Weihnachten Aõ 1624 anzufahen, hie nach zahlung Vierzig gulden, und damit hierauß continuirn biß abgeschrieben 850 fl, völlig entrichtet, die bezahlt sein.
Dessen zu mehrer [Versicherung?] und [Sicherheit?] [...] [zween?] gleichlautende, ausgeschnittene Rausch=Zettel verfertiget, und jedem Theil einer zugestellt worden. Daß es von einer [Parthei?] der ander [Theil?] [...], [die] [gegenwärtige?] Fertigung die [Krafft?] haben soll, alß wann sie [breit?] [worden?].
[…] Landes rechten. Darauff [soll?] [auch?] die [Erlegung?] dieses Hauß dem [Käufer?] [...] [verglichen?] worden.
Actum Schlaggenwaldt den 24. Octobris Aõ 1623.
Auf dito erlegt [Reichter?] [zu?] anfang Einhundert gulden. Weihnachten Aõ 1624 folgt [Reichter?] die erste nachfrist, Dreißig gulden.
Weihnachten Aõ 1625 erlegt [Reichter?] die ander nachfrist, Dreißig gulden.
Weihnachten Aõ 1626 erlegt [Reichter?] die dritte nachfrist, Dreißig gulden.
[Den?] 5. Octobris 16[26?], erlegt [Reichter?] die [vierte?] nachfrist [...] [auf?] Weihnachten 1627 [...] [...] Dreißig gulden.
Ist also herr Michael [Pichler?] [...] [bewilligt?], und hat gebeten, [daß] [...] [die?] [...] herrn [...] [...].
[Rückseite / Adresse:] Herrn Friederich Stein[heüsser] [...] gehörig.
Listina města Horní Slavkov č. 1246
Vavřinec Heßler a Jan Pucklirsch z Horního Slavkova potvrzují jako poručníci dětí po Matouši Rödigovi, že dluží Michaelu Kuglerovi, radnímu v Horním Slavkově, 216 zlatých.
Datace: 11.11.1623
Listina z 11. listopadu 1623, v níž dva slavkovští měšťané, Lorenc Leßler [?] a Johann Hueßhuegel [?], spolu s bývalým purkmistrem Michaelem [Laßuglarem?] stvrzují vyrovnání dluhu po zesnulém Matheusi [Riedßießovi?] ve výši 216 zlatých. Dokument popisuje, jak se má tato jistina úročit šesti procenty ročně a jak má být postupně splacena, a je stvrzen pečetěmi a vlastnoručními podpisy obou měšťanů.
My, Lorenc Leßler [?] a Johann (Hanuš) Hueßhuegel [?], oba zdejší měšťané, a s námi i bývalý purkmistr Michael [Laßuglar?], měšťan a člen zdejší městské rady, tímto stvrzujeme následující.
Šlo o dluhy, které tu zůstaly po zesnulém Matheusi [Riedßießovi?]. Ten je pro svou potřebu vyžádal a poctivě [je splatil?] – celkem dvě stě šestnáct zlatých, přičemž každý zlatý byl počítán po šedesáti krejcarech. Tato jmenovaná částka se mu má úročit tak, že z každé stovky zlatých mu bude ročně přibývat šest zlatých úroku.
Na druhou stranu má být jeden díl [...] deseti zlatých, který se má rovněž [ú]ročit [...].
(Následuje podrobná právní formule, jak přesně se má jistina 216 zlatých úročit šesti procenty ročně a jakým způsobem má být postupně splacena – tato pasáž je v předloze poškozená a nedochovala se v úplnosti.)
Dále je zmíněno, že tyto peníze byly [...] náležitě zajištěny. Pro lepší jistotu jsme oba přitiskli své pečetní typáře a připojili své vlastnoruční podpisy.
Stalo se na den svatého Martina roku 1623.
Podpisy:
- [Lorenc] Leßler [?], vlastní rukou – s přitisklou pečetí
- Hanuš Hueßhuegel [?], vlastní rukou – s přitisklou pečetí
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
My, Lorenc Leßler [?] a Johann (Hanuš) Hueßhuegel [?], oba zdejší měšťané, a dále někdejší purkmistr Michael [Laßuglar?], měšťan a člen zdejší rady, [vyznáváme] ..., že ... [ohledně] dluhů, které zde zůstaly po nebožtíku Matheusi [Riedßießovi?], ... [tento] na svou potřebu vyžádal a poctivě [splatil?]: dvě stě šestnáct zlatých, každý z nich počítán po šedesáti krejcarech; kterážto jmenovaná suma peněz se mu má z každého sta [zlatých] úročit šesti [zlatými] ročně. — Naproti tomu má jeden díl [...] deset zlatých, které rovněž [vy]úročí [...].
[… následuje hustá právní formule o úročení a o splacení (zpětném vyplacení) jistiny, totiž jak se má kapitál 216 zlatých ročně úročit šesti ze sta a jak má být umořen …]
… tyto peníze, jež jsou [...] zajištěny. Pro lepší jistotu jsme svůj [jmenovaný] pečetní typář, [oba,] níže přitiskli a níže připojili svůj vlastnoruční podpis. Stalo se na [den] sv. Martina, roku 1623.
[Podpisy:]
[Lorenc] Leßler [?] / (vlastní rukou) — s přitisklou pečetí
Hanuš Hueßhuegel [?] vlastní rukou — s přitisklou pečetí
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Wir Lorenntz Leßler [?], dann Johanneß Hueßhuegel [?], beede Burger alhie, ... ; dann auch alter Bürgermeister Michael [Laßuglar?], Burger vnnd deß Rathß alhie, [bekennen] ... daß ... Matheußen [Riedßieß?] seeligen hinderlaßene Schuldner ... zu seiner Notturfft herauß gefordert vnd ehrlich het [bezahlt habe?]: Zwayhundert vnd sechzehen gulden, Jeden derselben zu sechzig Kreuzer gerechnet; welche benompte Summa goldts sollen Jme, daß hundert [gulden] mit 6 [gulden] järlichen daran verzinßt werden. — Dargegen soll ain Thaill [...] ain [dreissig?] zehen gulder, die auch [...]zinßung thuet [... ein-]/
[… folgt die dichte rechtliche Verzins- und Wiederkaufs-(Rückzahlungs-)Formel, wie das Kapital von 216 fl. zu 6 vom Hundert jährlich zu verzinsen und abzulösen ist …]
… solche gelder die durch [... gemacht?] ... Zu mehrer versicherung [/verschmidt], haben wir unser [bemelte] Petschafft, [beede,] hierunder gedruckht, vnd unser Handtschrifft hierunder gebrauchet. Geschehen auf den [Tag] Martini, Anno: 1623.
[Unterschriften:]
[Lorenntz] Leßler [?] / (m.p.) — mit aufgedrucktem Petschaft
Hannß Hueßhuegel [?] mppria — mit aufgedrucktem Petschaft
