Rok 1622 v kronice

Přepisy a překlady historických dokumentů jsou pořízené s pomocí umělé inteligence a mohou obsahovat chyby ve čtení starého rukopisu. Původní znění bývá u zápisu dostupné v rozbalovací části „původní přepis", případně přímo u uvedeného pramene; narazíte-li na nepřesnost, budeme rádi za upozornění.

1622
Městská kronika 1836–1847 · Carl Pschanagl (přepis a překlad 2026) zdroj →

Zánik stříbrných dolů

Stránka stručně zmiňuje, že ještě počátkem 17. století se u Slavkova těžilo stříbro – roku 1622 bylo z dolu mezi Slavkovem a okolními těžaři vytěženo 25 hřiven ryzího stříbra. Tento důl, patrně poslední svého druhu v okolí, byl nakonec kvůli zatopení opuštěn.

Ještě počátkem 17. století se u Slavkova těžilo stříbro. V roce 1622 bylo z dolu ležícího mezi Slavkovem a okolními těžaři vytěženo 25 hřiven ryzího stříbra. Tento důl, jenž měl být jediným zdejším stříbrným dolem, byl však později opuštěn kvůli tomu, že se zatopil.

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

Ještě počátkem 17. století byly ve Slavkově také stříbrné doly; roku 1622 bylo z dolu mezi Slavkovem a [těžaři] vytěženo 25 hřiven ryzího stříbra. Tento důl, jenž měl být jediným stříbrným dolem, byl však pro zatopení opuštěn.

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1197

Samuel Bach prodává Matouši Pausovi svůj dům ležící v Seifertsgrünu nad Kryštofem Hackerem, který koupil od vdovy po Baltazaru Lochnerovi, s příslušenstvím za 140 zlatých.

Datace: 02.02.1622

Listina ze Slavkova (Schlaggenwald) z Hromnic roku 1622 zaznamenává koupi domu v Reichenbachgrünu (Smrkovci) mezi kupujícím Hansem Verleitterem a prodávajícím Mathesem Junkerem. Dům, sousedící s pozemkem Kryštofa Hackhera, byl prodán za 140 zlatých se splátkovým kalendářem – po první hotovostní platbě 12 zlatých následovaly další roční splátky ve stejné výši o Hromnicích, jak dokládají i zápisy o splátkách z let 1622 a 1623.

Budiž známo, že dnešního, výše uvedeného dne uzavřely obě strany řádnou a svornou koupi: Hans Verleitter jako kupující a Mathes Junker jako prodávající se dohodli a smluvili, jak následuje.

Hans Verleitter jako kupující a dědičný nabyvatel koupil dům v Reichenbachgrünu (Smrkovci), který leží vedle domu Kryštofa Hackhera, se vším příslušenstvím a náležejícím právem – přesně tak, jak jej dříve držel, měl v užívání a požíval Walther [?]. Za tento dědičný podíl domu byla stanovena cena pěti set [?] a čtyřiceti zlatých (tedy 140 zlatých).

Z této sumy kupující pan Hans Verleitter ihned zaplatil plnou hotovostí dvanáct zlatých. Poté měl každoročně o Hromnicích splácet dalších dvanáct zlatých, a to tak dlouho, dokud nebude celá výše psaná suma 140 zlatých zcela zaplacena a vyrovnána.

Aby byla tato dohoda o řádném dluhu potvrzena a nevznikly o ní žádné pochybnosti, vyhotovil o tom listinu úřad městského písaře a každé straně z ní byl vydán zápis. Při každé splátce se do něj zaznamenávala složená částka, a to se ukládalo i u úřadu purkmistra. To vše se stalo ve Slavkově (Schlaggenwald) o Hromnicích léta 1622.

Téhož dne složil kupující Hans Verleitter platbu Jiřímu [?] [...]. O Hromnicích roku 1623 pak kupující zaplatil první následující splátku ve výši dvanácti zlatých.

Na rubu listiny je záznam: [...prodaný dům...] Mathes Junker [...Verleitter...] roku 1622.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Budiž známo, že dnešního a výše psaného data došlo mezi týmiž stranami k řádné a svorné [?] koupi, totiž Hans Verleitter jakožto kupující a Mathes Junker jakožto prodávající z druhé strany se dohodli a uzavřeli, jak následuje.

Totiž Hans Verleitter jakožto kupující a dědičný nabyvatel [koupil] ke koupi dům v Reichenbachgrünu (Smrkovci), ležící vedle Kryštofa Hackhera, se vším příslušenstvím a náležejícím právem, právě tak, jak jej dříve [?] držel a v koupi měl, užíval a požíval Walther [?], a to za řečený dědičný díl domu za a v ceně pěti set [?] a čtyřiceti zlatých [tj. 140 zlatých].

Z kteréžto sumy kupující pan Hans Verleitter ihned složil plně a hotově dvanáct zlatých, potom pak každoročně o Hromnicích (Liechtmeß) níže stanovených dvanáct zlatých, a takto má těchto 12 zl. ročně o Hromnicích pokračovat a plynout tak dlouho, dokud nebude výše psaná suma 140 zl. zcela zaplacena a vyrovnána.

K většímu potvrzení toho a aby o tom nevznikla žádná pochybnost ohledně řádného dluhu, vyhotovil to úřad městského písaře, a každé straně byl o tom vydán [zápis], přičemž pokaždé byla zaznamenána složená [splátka] a uložena při úřadu purkmistra. To vše stalo se v Slavkově (Schlaggenwald) o Hromnicích roku 1622.

Téhož data složil kupující Hans Verleitter Jiřímu [?] [-]. O Hromnicích roku 1623 složil kupující první nejbližší splátku [?] dvanáct zlatých.

[Rubová strana, hřbetní záznam:] [… prodaný dům …] Mathes Junker [… Verleitter …] roku 1622.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Zu wissen, daß an heut und obgeschriebenes dato ein erbar und einmüetiger [?] Kauf zwischen denenselben Parteien verlauffen [?], nemblich Hans Verleitter ein Käuffer und Mathes Junker ein Verkäuffer, andern Theils, abgeredt und beschlossen ist worden, wie folget.

Nemblichen [hat] allerseits [?] Hans Verleitter [als] Kauffer und Erbnehmer [?] zu Kauffe ein Hauß in der Reichenbachgrün, neben Christoph Hackher gelegen, mit aller ein- und zugehörigen Gerechtigkeit, allermaßen wie er [es] vorhero [?] das Walther [?] besessen [?] Mittiber[?] Kauf innengehabt, genützt und gebraucht, gedachtes Erbtheils Hauses umb und für fünfhundert [?] und vierzig Gulden bestimmt.

Den welcher Summa Käuffer Herr Hans Verleitter [?] alsbald erlegt voll und baar zwölf Gulden, dann hernach jährlich Liechtmeß [?] hier nachgesetzte zwölf Gulden, und mit solches 12 fl. jährlich Liechtmeß lang continuirn und folgen, biß obbeschriebene Summa der 140 fl. völlig bezahlt und abgerichtet sei.

Dessen zu mehrer Bekräftigung und nicht hierüber zweifelich [?] lautende [?] richtige Schulden hat ein Stadtschreiber Ambt befertiget, und jedem Theil einer hierzu fall worden, darüber [?] jedes mal die erlegtes [?] dessen verzeichnet, und im Bürgermeister Ambt erlegt. Eß[?] alles Actum Schlaggenwald Liechtmeß Ao. 1622.

Quo dato erlegt Käuffer H[ans] Verleitt[er] Georg [?] zu[?] [-]. Liechtmeß Ao. 623 erlegt Käuffer die erste nachfrist[?] zwölf Gulden.

[Rückseite, dorsaler Vermerk:] [… verkauffts haus …] Mathes Junker [… Verleitter …] Ao. 1622.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1198

Dědici po Jiřím Pehrovi a jejich poručníci prodávají Melicharu Leiboltovi jejich zděděný dům ležící nad Ondřejem Griesem se zahrádkou a ostatním příslušenstvím za 205 zlatých.

Datace: 04.02.1622

Kupní list ze 4. února 1622 zaznamenává prodej domu po zesnulém Georgu Jähnovi (Jehanovi) jeho dětmi Melchioru Leiboltovi, a to i s pozemky a veškerým příslušenstvím za 235 zlatých. Listina popisuje i způsob splácení kupní ceny formou pravidelných letničních splátek a stvrzení koupě před zástupci městské rady v tehdejším Slavkově (Schlackenwaldu).

Budiž známo, že dnešního dne byla uzavřena řádná a nezpochybnitelná koupě. Na jedné straně vystupoval nebožtík Georg Jähn (Jehan) — respektive ti, kdo jej po jeho smrti zastupovali — na straně druhé pak Melchior Leibolt. Ujednání bylo uzavřeno následujícím způsobem.

Výše uvedené strany, tedy prodávající, prodaly a předaly dům, který děti zdědily po svém nebožtíku otci a který leží v sousedství (nad ostatním dědictvím), a to se vším příslušenstvím a náležitými právy i se všemi přilehlými pozemky — přesně tak, jak jej jejich milý otec držel, užíval a požíval. Kupujícím byl řečený Melchior Leibolt a kupní cena činila dvě stě třicet pět zlatých (235 fl.), přičemž každý zlatý byl počítán po 56 (groších či krejcarech).

Z této kupní sumy kupující dosud odvedl:
- o letnicích jako závdavek čtyřicet tři zlaté,
- a poté o dalších letnicích na doplatek šestnáct zlatých,

a v textu se dále počítá s tím, že podobné každoroční splátky o letnicích měly pokračovat, dokud nebude celá částka zcela splacena a vyrovnána, respektive zbývající dluh odepsán.

Pro větší věrohodnost a stvrzení nebyla tato koupě uzavřena jen za přítomnosti dvou vyslaných členů počestné moudré rady, ale byla i sepsána do níže podepsaného kupního lístku. K němu se měla pokaždé připojit potvrzenka o složené letniční splátce, a celý spis měl být uložen v purkmistrovském úřadě.

Jednáno ve Slavkově (Schlackenwaldu) dne 4. února léta 1622.

Hřbetní poznámka na listině zní: „Kupní list Melchiora Leibolta s dětmi jeho otce."

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Budiž známo, že dnešního dne byla uzavřena řádná a nezpochybnitelná koupě mezi nebožtíkem Georgem Jähnem [Jehanem] za jeho života [resp. jeho stranou] na jedné straně a Melchiorem Leiboltem [jakožto] stranou druhou, a to následujícím způsobem ujednaná a uzavřená.

Totiž: výše uvedené strany [a jejich zástupci] coby prodávající prodávají a dávají [...] dům, který [děti?] zdědily po svém nebožtíku otci a který leží [v sousedství / nad ostatním dědictvím], se vším příslušenstvím a náležitými právy, spolu se všemi přilehlými pozemky, přesně tak, jak jej jejich milý otec držel, užíval a požíval — řečenému Melchioru Leiboltovi za [dvě stě] třicet pět zlatých [tj. 235 fl.], počítaje každý zlatý po 56 [groších/krejcarech].

Podle této kupní sumy složil [část] takto: o letnicích jako závdavek odvedl [čtyřicet] tři zlaté a poté následujících letnic na doplatek šestnáct zlatých [… a dále každoroční splátky o letnicích …], dokud nebude částka zcela splacena a vyrovnána (a doplacený zbytek odepsán).

Pro větší věrohodnost a stvrzení byla tato koupě uzavřena nejen za přítomnosti dvou vyslaných [členů] počestné moudré rady, nýbrž byla též sepsána do tohoto níže podepsaného kupního lístku, k němuž se pokaždé připojí potvrzení o složené letniční splátce a který má být uložen v úřadě purkmistrovském. Jednáno ve Slavkově (Schlackenwald) dne 4. února léta 1622.

[Hřbetní poznámka:] Kupní list Melchiora Leibolta s dětmi jeho otce.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Zu wissen, daß an heut dato gemeltes [Vor=] / ein erbar und [unwidersprüch]licher Kauf / [zwischen] Georg Jähn [Jehan] sel. lebes verlauf / [seines theils] einer, dann Melchior Leibolts [als] / des andern theils [vor]gehender gestalt ab= / geredt und beschlossen ist worden.

Nämlichen obgemelte Theile und [...] Vor= / [...] Verkäufer und geben zu [...]. / [...] das ihres Vatters sel. ererbtes und / über andern Erbes gelegenes Haus mit al= / ler ein und zugehöriger Gerechtigkeit sambt / aller liegenden Gründen, allermaßen [es?] / ihr lieber Vatter inngehabt, [genützt] und / gebraucht, [gedachtem] Melchior Leibolt umb / [...] zwei hundert und fünf[unddreißig] Gulden / [...], jeden fl. zu 56 [...] gerechnet.

Solcher [Kauf]summa nach hat er bes nach[?] / [auf] Pfingsten zum Angeld erlegt, [...] und / drei viergzig Gulden, und hernach [folgig?] / Pfingsten zur Nachzahlung Sechzehn Gulden / [… weitere Ratenformel: jährlich auf Pfingsten …] / bis und blanc abgeschrieben 2 [...] völlig / bezahlt und abgerichtet sei.

Dessen zu mehrer [Urkund] und [Bevestigung] / ist dieser Kauf nicht allein in Beysein der / abgeordneter zwei[er] E[ines] W[ohlweisen] Raths geschlossen, / sondern auch in [fürsichtiglich?] unter= / schriebener Kaufzettel gebracht worden, / [darauf jedesmal die] erlegtes [Pfingstes?] [...] / [...] geheftet und im Bürgermeister-Ambt verlegt / [werden] solles. Actum Schlackenwaldt den / 4. Februarii Anno 1622.

[Rückvermerk:] Melchior Leibolts Kauf= / brief mit seines Vaters / Kindern.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1199

Dědici po Jiřím Pehrovi a jejich poručníci prodávají Melicharu Leiboltovi jejich zděděný dům ležící nad Ondřejem Griesem se zahrádkou a ostatním příslušenstvím za 205 zlatých (druhé vyhotovení listiny č. 1198).

Datace: 04.02.1622

Kupní list z Horního Slavkova ze 4. února 1622 zaznamenává prodej domu se zahrádkou, který Melchior Leubolt zdědil po svém otci, kupci Georgi Zehrerovi. Listina uvádí kupní cenu i dohodnutý způsob splácení v zápisu potvrzeném městskou radou.

Kupní list, Horní Slavkov (Schlackenwald), 4. února 1622

Budiž známo, že dnešního dne, uvedeného níže, se před počestnou a velemoudrou městskou radou dohodli a uzavřeli tuto smlouvu Georg Zehrer, toho času jako kupující, na jedné straně, a Melchior Leubolt, jako prodávající, na straně druhé.

Výše jmenovaný Georg Zehrer koupil od Melchiora Leubolta dům, který Melchior Leubolt zdědil po svém zesnulém otci a který stojí vedle domu Andrese Reisera. Prodej se týkal domu se všemi právy a náležitostmi, které k němu patří, i s přilehlou zahrádkou — vše přesně v tom rozsahu, v jakém dům i zahrádku držel, užíval a požíval už Melchiorův milý otec. Kupní cena byla stanovena na dvě stě a [...] zlatých, přičemž každý zlatý se počítal po 56 krejcarech (respektive groších).

Z této kupní sumy měl kupující při nejbližším příštím termínu (tzv. Schließtag) složit závdavek [...], a to čtyřicet zlatých, a poté při každém dalším příštím termínu doplácet šestnáct zlatých — a tak to mělo pokračovat tak dlouho, dokud nebude celá částka, jak výše uvedeno (patrně do celkové výše 205 zlatých), zcela zaplacena a vyrovnána.

Pro lepší doložení a potvrzení nebyla tato koupě uzavřena jen za přítomnosti zástupců vyslaných počestnou a moudrou radou [...], ale byla také zaznamenána [patrně v Hochengäßlein] [...]

O celé záležitosti byl sepsán obvyklý kupní list (Kaufzettel), do něhož byl při každé splátce zapsán výše uvedený kupující, a tento list byl uložen v úřadě purkmistra. Tak se stalo se souhlasem všech.

Stalo se v Horním Slavkově (Schlackenwald) dne 4. února 1622.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Kupní list (kupní zápis), Horní Slavkov (Schlackenwald), 4. února 1622]

Budiž známo, že dnešního níže uvedeného data byla před počestnou a velemoudrou radou mezi Georgem Zehrerem, toho času kupujícím z jedné strany, a Melchiorem Leuboltem, prodávajícím ze strany druhé, ujednána a uzavřena následující úmluva:

Totiž výše jmenovaný kupující [koupil] a prodávající [prodal] dům, který [prodávající] zdědil po svém nebožtíku otci a který leží vedle domu Andrese Reisera, se všemi příslušnými a náležejícími právy, [jakož i] s přilehlou zahrádkou, vším tím způsobem, jak [jej] jeho milý otec držel, užíval a požíval, [a to] zmíněnému [pozn.: zde míněno „od" zmíněného] Melchiora Leubolta za dvě stě a [...] zlatých, počítaje každý zlatý po 56 [krejcarech/groších].

Z této kupní sumy má kupující při [příštím] termínu (Schließtag) složit jako závdavek (Angeld) [...] a sice čtyřicet zlatých, [a poté] při každém příštím termínu na splátku šestnáct zlatých, dokud [a tak dlouho], jak výše uvedeno, [až do] [205?] [zlatých] nebude vše zcela zaplaceno a vyrovnáno.

Pro lepší doložení a [potvrzení] byla tato koupě uzavřena nejen za přítomnosti vyslaných (zástupců) počestné moudré rady [...] [a též] [zaznamenána v ...] [Hochengäßlein?] [...]

a byl o tom pořízen [obvyklý] kupní list (Kaufzettel), do něhož byl pokaždé výše uvedený [kupující] zapsán a [který byl] uložen v úřadě purkmistra. Všem.

Stalo se (Actum) v Horním Slavkově (Schlackenwald) dne 4. února 1622.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Kaufzettel, Schlackenwald, 4. Februar 1622]

Zu wissen, daß am heut [unten] [bemelten] [Dato] vor einem Erbarn und wohlweisen Rath, zwischen Georg Zehrer der [zeit] [Käufer] [eines], [andern]theils, [dann] Melchior Leubolt [Verkäufer] andern theils folgend gestalt abgeredet und beschlossen ist worden:

[Nämlichen?] obermelter Käufer kund [und] der Verkäufer und [haben?] zu kauffen [...] ihr aus ihres Vatters [seel.] [ererbtes?] und neben Andres Reisers gelegenes Häuß, mit aller ein- und zugehörigen Gerechtig­keit, [...] dann darbey liegenden Gärtlein, allermaßen [...] sein lieber Vatter [...] innengehabt, genutzt und gebraucht, gedachten Melchior Leubolt [...] für zweyhundert und [...] gulden, [jeden] gulden [zu] 56. [kr.?] gerechnet.

Den welcher Kauffsumma Käufer [solle] nach [...] künftig [Schließtag?] zum Angeldt erlegen [...] und will vierzig gulden, [...] nach [jeden] künftig [Schließtag?] zur nach[zahlung] sechzehn gulden, biß und solang obgesteh[t], bauer [205?] völlig bezahlet und abgericht [t] sey.

[Daß] des [zu] mehrer Urkund und [Bekräftigung?] ist dieser Kauff nicht allein in [Beysein] der abgeordneten eines E[hrsamen]. W[eisen]. Raths beschlossen [...] [Andres] auch in [Hochengaßlein?] [...] [hundert?] [...]

[gewöhnlicher?] Kauffzettel gebracht worden, [darauf?] [jedesmal] der [obgesagte?] [Käufer] verzeichnet und ins Burgermeister Ambt verlegt worden. Allen.

Actum Schlackenwaldt, den 4. Februarii [1]622.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1202

Vdova po Janu Heroldovi prodává Janu Liebertovi svůj dům ležící v Ležnické ulici mezi Mikulášem Scheibnerem a Kryštofem Pernwalterem s příslušenstvím za 160 zlatých.

Datace: 06.03.1622

Kupní list ze Slavkova (Schlackenwerth) z 6. března 1622: Hannß Berolt prodal svůj dům v Kovářské uličce Johannesi Diebradovi za 140 zlatých, přičemž kupní listina zaznamenává i podrobnosti o splátkách a svědcích koupě. K listině se váže pozdější kvitanční poznámka z roku 1623 o dalších platbách.

Budiž známo, že toho dne, jak je uvedeno výše, byla ujednána a uzavřena řádná a neodvolatelná koupě, a to takto:

Hannß Berolt zanechal, prodal a postoupil ke koupi svůj dům v Kovářské uličce (Schmiczgaß), který ležel mezi domem Niclase Schreinera a domem Christoffa Stennwaltera, se vším příslušenstvím a náležejícími právy – přesně tak, jak jej sám dosud držel, užíval a obýval. Kupujícím byl Johannes Diebrad a kupní cena činila jedno sto a čtyřicet zlatých.

Z této kupní sumy jmenovaný Diebrad již určitou částku složil – text listiny je na tomto místě poškozený a hůře čitelný, jde patrně o hustě popsanou platební formuli popisující závdavek a roční splátky – a dále dvacet zlatých. Z toho měl posléze (patrně na účet zvaný Schimstos) k doplatku snad třináct zlatých, dokud nebude odepsáno a vyrovnáno celkem 160 zlatých, které měly být plně zaplaceny a vyrovnány.

Při této koupi byli z obou stran přítomni jako svědkové a na pomoc: pan Lorenz Köstler, Barthel Garber, Christoff Stennwalder, Hanns Vetter a Michel Pittner. Pro větší stálost a potvrzení byla koupě rovněž zanesena do vrchnostenského zápisu a do vystaveného kupního lístku a zčásti uctěna takzvanými „jeleními penězi" (zápisným). Poté byly složené peníze zaznamenány do městské knihy a odvedeny na purkmistrovský úřad. To vše se stalo ve Slavkově (Schlackenwerth) dne 6. března léta 1622.

Pod textem je pozdější kvitanční poznámka: Na účet Schimstose bylo z kupních peněz složeno jako závdavek pět set [dále nečitelné]. Dáno (Dedi) dne 2. července léta 1623: kupující složil první doplatek – dvacet zlatých, respektive pět zlatých (přesné znění je na tomto místě nejisté).

Na rubu listiny je popis: Hanß Berolt [Cottlib/Gottlieb?], kupní list.

(Poznámka ke stavu pramene: prostřední strana listu je rubová strana s jen velmi slabým, prosvítajícím a zrcadlově obráceným, převážně nečitelným písmem; zbylé strany jsou prázdné.)

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Budiž známo, že dnešního a výše uvedeného dne byla ujednána a uzavřena řádná a neodvolatelná koupě, a to takto:

Totiž Hannß Berolt zanechal, prodal a postoupil ke koupi svůj dům ležící v Kovářské uličce (Schmiczgaß) mezi [domem] Niclase Schreinera a Christoffa Stennwaltera, se vším příslušenstvím a náležejícími právy, právě tak, jak jej dosud držel, užíval a obýval, Johannesi Diebradovi za jedno sto a čtyřicet zlatých, což se stalo.

Z této kupní sumy jmenovaný [Diebrad] složil [… hustá, místy vybledlá platební formule: závdavek a roční splátky …] a dvacet zlatých. Z toho pak má [?] k doplatku [tři]náct [?] zlatých, dokud nebude odepsáno [a vyrovnáno] 160 zlatých, jež mají být plně zaplaceny a vyrovnány.

Při této koupi byli z obou stran jako svědkové na pomoc přítomni: pan Lorenz Köstler, Barthel Garber, Christoff Stennwalder, Hanns Vetter a Michel Pittner. Pro větší stálost a potvrzení byla koupě rovněž zanesena do vrchnostenského [?] zápisu a vystaveného kupního lístku a zčásti uctěna „jeleními penězi" (zápisným). Poté byly složené peníze zaznamenány [do městské knihy] a odvedeny na purkmistrovský úřad, to vše. Jednáno ve Slavkově (Schlackenwerth) dne 6. března léta 1622.

[Pozdější kvitanční poznámka dole:] Na [účet] Schimstose [?] složeno z kupních peněz jako závdavek pět set [?] [?]. — Dáno (Dedi) dne 2. července léta 1623. Kupující složil první doplatek [?] dvacet zlatých / pět [?] zlatých.

[Na rubu, popis:] Hanß Berolt [Cottlib / Gottlieb ?], kupní list.

[Mezilist (strana 2) je rub s pouze velmi slabým, prosvítajícím a zrcadlově obráceným, převážně nečitelným písmem; ostatní strany prázdné.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Zu wissen, daß an heut und obermelter dato ein erbar und unwiederrüfflicher Kauff abgeredt und geschlossen ist worden, wie volgt:

Nemblichen Hannß Berolt hat hinterlassen, verkaufft und zugibt zu kauffen ihr in der Schmiczgaß, zwischen Niclas Schreiner und Christoff Stennwalter gelegenes Hauß, mit aller ein und zugehörigen Gerechtigkeit, allermaßen wie ers itzo innengehabt, genuczt und gebraucht, dem Johannes Diebrad umb und für einhundert und vierzig gülden, beschehen.

Auf welcher Kauffsumma berürter [Diebrad] erlegt [… dichte, teils verblasste Zahlungsformel: Anzahlung samt jährlichen Nachzahlungen …] und zwanzig gülden. Daran hernach beschehlig [?] Schim[s]tos [?] zur Nachzahlung [drei]zehen [?] gülden, biß und so lang abgeschrieben 160 fl. hällig bezahlt und ausgericht[et] sein.

Bey diesem Kauff sind beder seits alß Zeugen umb Beistand gewesen: Herr Lorenz Köstler, Barthel Garber, Christoff Stennwalder, Hanns Vetter und Michel Pittner. Ist auch derselben zu mehrer Beständnus und Bevestigung in herrschaftlich [?] Eintrag und außgeschüttenen Kauffzettel gebracht und nach Theil mit Hirschgeld [?] vorehrt worden. Darnach in der Stadt[buch] [?] die erlegten Gelder verzeichnet und ins Bürgermeister Ambt erlegt worden, alles. Actum Schlackenwerth den 6. Marty Ao 1622.

[Spätere Quittungsnotiz unten:] Auf Schim[s]tos der 6r [?] erlegt Kauffsgeld[s] Angeldt fünff hun[dert?] [?] — Dedi den 2. July Ao 1623. Erlegt Kauffer die erste Nachzahlung [?] zwanzig gülden / fünff [?] gülden.

[Rückseite / Dorse, Aufschrift:] Hanß Berolt [Cottlib / Gottlieb ?] Kauffbrief.

[Die Zwischenseite (p2) ist die Rückseite mit nur ganz schwacher, durchscheinender und spiegelverkehrter, weitgehend unleserlicher Schrift; übrige Seiten leer.]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1203

Kašpar Schönfuß prodává Michaelu Köhlerovi svůj dům ležící za domem Zikmunda Wolfa a vedle domu Jakuba Rippela s příslušenstvím za 289 zlatých.

Datace: 15.03.1622

Zápis z městské knihy Horního Slavkova (Schlaggenwald) z 15. března 1622 zaznamenává prodej domu, který od Sigmunda Wolffa a Jakuba Schippela (Schöppela) koupil Kašpar Schörenauß [?], za 489 zlatých se splátkami od Velikonoc 1623. Na druhé straně listiny jsou dodatky s dalšími platbami a ustanovením o výživě dvou malých dětí z pozůstalosti po Jeremiáši Harkerovi.

Zápis o koupi domu v městské knize Horního Slavkova (Schlaggenwald) z roku 1622

Budiž známo, že dnešního dne, jak je níže zapsáno, bylo před shromážděným [vrchnostenským] soudem ujednáno a uzavřeno následující:

Kašpar Schörenauß [?] prodal a postoupil kupujícímu dům, který stojí za domem Zikmunda Wolffa a vedle domu Jakuba Schippela [Schöppela], a to se vším užitkem a příslušenstvím, přesně tak, jak jej sám dosud držel, užíval a požíval – dům, který kdysi koupil od Jeremiáše Harkera [Harkara] [?]. Prodal jej míšeňskému Köslerovi [?] na osobu [?] za čtyři sta osmdesát devět zlatých.

V postranním sloupci jsou zapsány jednotlivé platby:
- kupující složil závdavek (Angeld) ve výši 50 zlatých;
- poznámka o tom, že koupil dům, uvádí částku 250 zlatých [?];
- k tomu dalších 70 zlatých spolu se závdavkem.

Text dále pokračuje: ihned bylo složeno přibližně sto osmdesát zlatých [?], a poté se mělo každoročně o Velikonocích, počínaje rokem 1623, splácet dvanáct (nebo snad dvacet) zlatých jako splátku – a to až do doby, než bude celá výše uvedená částka 489 zlatých zcela zaplacena a vyrovnána.

Pro větší jistotu byla tato koupě stvrzena nejen v přítomnosti Jiřího Müllnera a Kryštofa Roberta, kteří byli k tomu z obou stran přizváni jako svědci, ale byl použit i obvyklý vyříznutý kupní cedulík (tzv. Kerbzettel), do něhož se pokaždé zaznamenala složená platba a který byl uložen u úřadu purkmistra. Následuje obvyklá právní formule.

Jednáno ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 15. března léta 1622.

Dodatky na druhé straně listiny:
Dále bylo doloženo, že do svatého Jana (Johanni) roku 16[2]1 [?] byla vyplacena částka 40 zlatých. Bylo prý zcela slušné, aby zmíněných 40 zlatých bylo dáno Harkerovým dědicům a zaplaceno při závdavku. Dále se uvádí, že [poněvadž?] někdo o někoho pečuje [?], byl mu ponechán příslušný úrok či podíl [?] na výživu a vychování jeho dvou malých dětí. Napříště však má vše po jeho [smrti?] připadnout Harkerovým dědicům.

Poznámka k přepisu: čtení několika slov a částek v postranním sloupci (50/250/70 zl) je nejisté a v předloze označeno otazníkem. Naproti tomu jména osob, místo (Schlaggenwald / Horní Slavkov), kupní cena (489 zlatých), počátek splátek (Velikonoce 1623) i datum sepsání listiny (15. března 1622) jsou v pramenu jisté.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Zápis o koupi v městské knize Horního Slavkova (Schlaggenwald), 1622]

Budiž známo, že dnešního níže psaného data bylo před shromážděným [vrchnostenským] soudem ujednáno a uzavřeno toto:

Totiž Kašpar Schörenauß [?] prodává a postupuje [kupujícímu] dům ležící za [domem] Zikmunda Wolffa a vedle domu Jakuba Schippela [Schöppela], se vším užitkem a příslušenstvím, přesně tak, jak jej dosud držel, užíval a požíval, [a jak jej kdysi] od Jeremiáše Harkara [Harkera] koupil [?], míšeňskému Köslerovi [?] na osobu [?] a za čtyři sta osmdesát devět zlatých na zaplacení.

[Postranní sloupec s peněžními částkami:] Z toho [?] kupující složil závdavek [Angeld] — 50 zl. Pozn. Schreiman [?] … že koupil dům … — 250 [zl]. … peníze se závdavkem — 70 [zl].

[Pokračování hlavního textu:] … ihned složeno [?] … sto osmdesát [?] zlatých, poté pak každoročně o Velikonocích, počínaje rokem 1623, jako splátku dvanáct [nebo dvacet] zlatých, až do té doby, dokud výše uvedených 489 zl nebude zcela zaplaceno a vyrovnáno.

K většímu potvrzení toho byla tato koupě uzavřena nejen za přítomnosti Jiřího Müllnera a Kryštofa Roberta jakožto svědků k tomu z obou stran [?] na prosbu přizvaných, nýbrž byl použit i obvyklý vyříznutý kupní cedulík [Kerbzettel], do něhož se pokaždé zaznamenala složená [platba] a [který] byl uložen u úřadu purkmistra. [… obvyklá právní formule …]

Jednáno ve Slavkově (Schlaggenwald), dne 15. března léta 1622.

[Strana 2, dodatky:] Item dále vyloženo do svatého Jana [Johanni] roku 16[2]1 [?] — 40 zl. Ačkoli [?] bylo zcela slušné, aby zmíněných [?] … totiž 40 zl. bylo dáno Harkerovým dědicům a zaplaceno při závdavku. Item … avšak … [poněvadž?] vyživuje [?] … byl mu [úrok/podíl?] ponechán na výživu a vychování jeho dvou malých dětí; napříště však má vše po jeho [smrti?] připadnout Harkerovým dědicům.

[Poznámky: Čtení několika slov a částek v postranním sloupci (50/250/70 zl) je nejisté a označeno [?]. Jména, místo (Schlaggenwald / Horní Slavkov), kupní cena (489 zl), počátek splátek (Velikonoce 1623) a datum (15. března 1622) jsou jisté.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Kaufeintrag im Gerichtsbuch der Stadt Schlaggenwald (Horní Slavkov), 1622]

Zu wißen, daß heut endts beschriebenes dato vor besamblichem [= versammeltem] genueß­richterlichem [Gnaden-/Genuß-?] Recht abgeredt und [be]schloßen [?] worden, wie volgt:

Nemblichen Caspar Schörenauß [?] verkaufft und gibt hin Caspar [?] an [= das] hinter Sigmund Wolff und nach Jacob Schippels [Schöppels] Hausens gelegene Haus, mit aller nutz und Zugehörung, allermaßen, wie er es bißhero innen gehabt, genüßt und gebraucht, bey [?] dem Jeremias Harkar [Harker] erkaufft [?], dem Meißner Köslers Leib [laub?] und vier hundert neun und achzig gülden Behueß [zu Behuf / Bezahlung].

[Marginalspalte mit Geldbeträgen:] Davinen [?] erlegt Käuffer das Angelt [Angeld] — 50 fl. NB. Schreiman [?] ... das er das Haus erkaufft H[?] fl. — 250 [fl]. ... das ... gelt mit dem Angelt — 70 [fl].

[Fortsetzung Haupttext:] … alßbaldt erlegtes [?] … hundert achzig [?] gülden, dann hernach jährlich Osterns, do [= da] 1623 anfahend, zur Nachlaß [als Nachlass/Rate] zwölf [oder zwanzig] gülden, biß und solang oberzehlter 489 fl völlig bezahlt und außgericht sein.

Deßen zu mehrer bekräftigung ist dießer Kauff nicht allein in beyseyn Georg Müllner und Christoff Roberti, alß [von] beyder Theils [?] hierzu erbetenen [bittweise gezogenen] Zeugen geschloßen, sondern auch ein gewöhnlich außgeschnittner Kauffzettel gebraucht worden, darin jedesmal die erlegtes [erlegte Zahlung] … verzeichnet und mit Burgermeister-Ambt erlegt worden. [… übliche Rechtsformel …]

Actum Schlaggenwaldt, des 15. Martij Anno 1622.

[Page 2, Nachträge:] Item mehr verlegt biß Johanni 6[2]1 [?] — 40 fl. Obwoll [?] woll billich gewesen, daß die berührten [?] zur … alß 40 fl. dem Harkerischen Erben gegeben und bey dem Angelt bezahlt worden. Item … aber … Schein … unterhalten laßt [?], ist ihm der [Zins/Antheil?] zu Unterhalt und Herstellung [Aufziehung] seiner 2 kleinen Kinder gelaßen worden, hinfüro [= künftig] aber soll alles nach seinem [Tod?] dem Harkerischen Erben gebühren [zufallen].

[Anmerkungen: Lesung mehrerer Wörter und der Beträge in der Randspalte (50/250/70 fl) unsicher, mit [?] gekennzeichnet. Namen, Ort (Schlaggenwald), Kaufsumme (489 fl), Ratenbeginn (Ostern 1623) und Datum (15. März 1622) sind sicher.]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1208

Bartoloměj Pfanner prostřední, sládek v Horním Slavkově, činí za přítomnosti Kašpara Härtla, Vavřince Heßlera a Michaela Kuglera, radních, a Bartoloměje Pfannera mladšího, písaře města Horního Slavkova, poslední vůli.

Datace: 03.05.1622

Listina zachycuje poslední vůli (testament) Barthela Pfannera, mlynáře, měšťana a sladovníka ve Slavkově (Schlackenwaldt), sepsanou 1. května 1622 za přítomnosti radních a městského písaře. Pfanner v ní odkazuje svou duši Bohu a pořizuje o svém domě a majetku, přičemž konkrétní odkazy dědicům se v dochovaném textu bohužel nezachovaly. Listinu stvrzuje městská pečeť i pečeti a podpisy přítomných svědků.

Ve jménu nejsvětější a nerozdílné Trojice, amen.

Budiž tímto známo a zjevno každému, že já, Barthel Pfanner (též psán Pfauner), mlynář, měšťan a sladovník zde ve Slavkově (Schlackenwaldt), jsem z hlubokého vnitřního pohnutí své mysli uvážil, že člověk nemá v tomto slzavém údolí žádné trvalé místo, že nikomu na zemi není dán jeho cíl a že není nic jistějšího nad hodinu smrti — vždyť nikdo se nemůže spoléhat na svou moc, bohatství, mládí ani blahobyt, protože nikdo neví, jak a kdy nad ním Pán Bůh rozhodne.

Aby mě tedy tato nejistá hodina smrti nezastihla nepřipraveného a aby kvůli mému domu a dvoru, který po sobě zanechám, nevznikl mezi pozůstalými svár a hádka, rozhodl jsem se tomu předejít. Proto jsem při dobrém rozumu, klidné mysli a nezviklané duši, v přítomnosti ctihodných, prozíravých a moudrých pánů Kašpara Benteleho, Vavřince Köhlera (jméno nejisté) a Michala Ringlera z městské rady, a dále Bartoloměje Pfannera, zdejšího městského písaře — kteří byli na mou žádost u úřadujícího pana purkmistra Sebastiana Pfaua (jméno nejisté) vysláni kvůli této záležitosti do mého domu — z vlastní svobodné vůle učinil a zřídil tuto svou poslední vůli.

Zřizuji ji tímto v nejlepší a nejstálejší podobě a formě, jaká je podle ustanovení psaného i světského práva, podle zvyklostí každého místa a kraje a zejména podle statutů platných v tomto královském a svobodném horním městě nejúčinnější, s dalším výslovným prohlášením. A pro případ, že by z nějakého důvodu neplatila jako řádný testament, ať má přesto sílu a platnost kodicilu, případně jiné závazné poslední vůle, a to v nejlepší možné míře, jakou právo a zvyklosti daného místa obvykle připouštějí.

Nejprve tedy poroučím, že až po své smrti odejdu do rukou našeho Pána Ježíše Krista, jenž mě vykoupil, [poroučím mu] všechny své hříchy.

Za druhé... (text se zde ztrácí). Za třetí, pokud jde o můj majetek... (text se opět ztrácí).

[Na tomto místě listina pokračovala jednotlivými odkazy sepsanými hustou právní formulí — nadáními dědicům a příbuzným a nařízeními ohledně domu a majetku. Tato část se v dochovaném přepisu bohužel nezachovala.]

Na svědectví a pro větší stvrzení všeho výše uvedeného jsem já, na počátku jmenovaný pořizovatel, požádal výše zmíněné osoby z rady a soudu, aby byly svědky této mé poslední vůle. Zároveň jsem ji spolu s jejich pečetěmi a vlastnoručními podpisy stvrdil obecní pečetí horního města a uzavřel ji tak, aby byla uchována až do doby, kdy si ji sám znovu vyžádám, anebo až do mé smrti — a poté aby byla bez jakéhokoli odporu přednostně vykonána.

Stalo se ve Slavkově (Schlackenwaldt) prvního dne třetího měsíce, totiž máje, léta Páně tisícího šestistého dvacátého druhého po narození Krista, našeho Vykupitele a Spasitele.

Pod přitištěnou městskou pečetí a čtyřmi menšími pečetidly jsou podepsáni:
- Barthel Pfanner (vlastní rukou)
- Kašpar Bentele (jméno nejisté)
- Vavřinec Köhler (jméno nejisté)
- Michael Ringler

Na rubu listiny je pak dobová poznámka: „Poslední vůle Barthela Pfannera, mlynáře. Publikováno dne... máje" (rok, patrně opět 1622, se v přepisu nedochoval).

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Ve jménu nejsvětější a nerozdílné Trojice, amen.

Známo a zjevno budiž tímto každému, že já Barthel Pfanner [Pfauner], mlynář, měšťan a sladovník zde ve Slavkově (Schlackenwald), z obzvláštního vnitřního pohnutí své mysli, [...] uvážil a rozvážil, že člověk nemá v tomto údolí žalu žádné trvalé místo, že žádnému člověku zde [na zemi] není stanoven jeho cíl a že není nic nejistějšího než hodina smrti, neboť nikdo se nesmí spoléhat na svou moc, bohatství, mládí ani [blahobyt], aniž může vědět, jak a kdy Pán Bůh nad ním rozhodne.

Aby tedy mě ona nejistá hodina smrti nepřepadla a nezastihla v nezaopatřených věcech, a aby kvůli mému domu [a dvoru], jenž zanechám, [nevznikl svár a hádka], čemuž chtěje předejít, učinil a zřídil jsem při dobrém rozumu, neobtížené mysli a nezviklané duši, v přítomnosti cti hodných, [prozíravých] a moudrých pánů Kašpara Benteleho, Vavřince Köhlera [?] a Michala Ringlera, [pánů] z rady, dále Bartoloměje Pfannera [?], městského písaře měšťanů zdejších, kteří k mé žádosti u úřadujícího pana purkmistra Sebastiana Pfaua [?] byli kvůli této záležitosti do mého obydlí vysláni, tuto svou poslední vůli z vlastního svobodného pohnutí.

A poté ji tímto též pořizuji a zřizuji v nejlepším a nejstálejším způsobu a formě, jak se to podle ustanovení všech psaných práv i práva světského, též podle zvyklostí každého místa a provincie, zvláště pak podle statutů zachovávaných v tomto královském a svobodném horním městě, nejúčinněji státi může, smí nebo má, s dalším prohlášením [...]. A pro ten případ, kdyby toto pro nějaký nedostatek neplatilo jako [řádný] testament, nechť přece má sílu a moc kodicilu nebo jinak [závazné] poslední vůle, podle toho nejlepšího, jak to právo a zvyklost každého místa většinou dovoluje [...].

Předně a nejprve poroučím, až po mém smrtelném odchodu [vejdu] do rukou našeho [Pána] Ježíše Krista, jenž mě vykoupil [...], všechny své [hříchy] [...].

Za druhé [...]. Za třetí a [ohledně] mého [...] všechen svůj majetek [...].

[... následují jednotlivé odkazy, sepsané hustou právní formulí: nadání dědicům a příbuzným i nařízení o domu a majetku ...]

Toho všeho, jak výše stojí, na svědectví a větší stvrzení požádal jsem já, na počátku jmenovaný pořizovatel, výše zmíněné osoby z rady a soudu, [...] aby byly svědky této mé poslední vůle; rovněž jsem ji sám vedle jejich pečetí a vlastnoručního podpisu stvrdil a uzavřel obecní pečetí [horního] města, aby byla uchována až do mého opětovného vyžádání, anebo až po mé smrti, a tehdy aby bez všeho odporu byla přednostně vykonána.

Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald), prvního dne třetího měsíce, máje, po narození Krista, našeho Vykupitele a Spasitele, léta tisícího šestistého dvacátého druhého.

[Pod přitištěnou městskou pečetí a čtyřmi menšími pečetidly, s podpisy:]
Barthel Pfanner [vlastní rukou]
[Kašpar Bentele?]
Vavřinec Köhler [?]
Michael Ringler

[Poznámka na rubu / dorsální nápis:]
Poslední vůle Barthela Pfannera, mlynáře.
Publikováno dne [...] máje [léta tisícího šestistého dvacátého druhého?].

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Im Nahmen der Allerheiligisten unndt unzertrennten Dreyfaltigkeit, Amen.

Kundt unndt offenbahr sey hiemit jedermenniglich, daß ich Barthel Pfanner [Pfauner], der Müller, Bürger unndt Maltzer alhier zu Schlackenwaldt, auß sondrer innerlicher Bewegung meines Gemüths, [...] bedacht unndt erwogen, daß der Mensch kein bleibend Ort in diesem Jammerthal habe, auch keinem Menschen sein Ziel gesetzt sey hier [auf Erden], unndt nichts ungewissers ist denn die Stundt deß Todes, alß da sich niemandt sines Gewalts, Reichthumbs, Jugendt noch [Wohlfahrt?] getrösten, auch nicht wißen mag, wie unndt wenn Gott der Herr über ihn gebeut.

Damit nun auch mich die ungewisse Stundt deß Todes nicht laborirte [überfiele], noch auch ohnverordneter Sach ergreiffe, unndt daher wegen meines Hauß, [Hof?] so ich hinderlaßen werde, [Zanck unndt Hader entstehen mochte] welches alß zuverkommen [zuvorzukommen], hab ich bey gueter Vernunfft, [un]belegtes Sinns unndt unverrückts Gemüths, in Gegenwart der Ehrnvesten, [Fürsichtiger?] unndt Weiser Herren Caspar Bentele, Lorenz Köhler [?] unndt Michel Ringler, deß Raths, dann Bartholomeus Pfanner [?] deß Bürgers Stadtschreibers alhie, welche ob meinem bey dem regirenden Herrn Bürgermeister Sebastian Pfau [?] anlangen, in meiner Behausung deß Geschäfts wegen abgeordnet worden, diesen meinen letzten Willen auß freyen eignen Bewegnus gemacht unndt geordnet.

Darnach [richte] unndt ordne ich denselben auch hiemit in der allerbesten beständigster Weiß unndt Form, alß solches nach Verfaßung aller geschriebenen Recht unndt weltlicher Recht, auch nach Gebrauch jeder Ort unndt Provintz, insonderheit aber dieser Königlichen unndt freyen Bergkstadt observirten Statuten, am kräfftigsten geschehen soll, kan oder mag, mit fernerer Erklärung, [...]. Auf welchen Fall solches einiges Mangels halber nicht für ein [jährlich?] Testament gültig, daß es doch krafft unndt macht eines Codicills oder sonsten eines [verbündigen?] letzten Willens haben soll, nach dem allerbesten, alß es vor Recht unndt Gewohnheit jeder Ort meistens vermag, [...].

Anfänglich unndt zum Ersten, [befehl] ich, wann ich mein wol nach meinem tödlichen Abgang in die Händt unsers [Herrn] Jesu Christi, der mich erlöst, [...], alle meine [Sünd?] [...].

Zum Andern [...]. Zum Dritten unndt mein [...] all sein Gut, [...].

[... der einzelne Vermächtnisse folgen, in dichter Rechtsformel gehalten: Zuwendungen an Erben und Verwandte sowie Anordnung über Haus und Habe ...]

Deß alles, wie hieoben stehet, zur Urkundt unndt mehrer Bekräftigung, hab ich eingangs benanter Testirer obwolgedachte Raths unndt Gerichtspersonen, [...] dieses meines letzten Willens Zeugen zu sein, auch eß selber neben ihrer Petschafften unndt Handtunterschrifft mit gemeiner [Stadt?] [Berg]Stadt Innsigel bekrefftiget unndt beschloßen, biß zu meiner Wiederabforderung oder aber biß nach meinem Todt aufzubehalten unndt alßdann, alß ohn alles Widerwertiges fürnehmlich vollzogen werde.

Geschehen zu Schlackenwaldt, am ersten Tag des dritten Monats, der May, nach Christi unsers Erlösers unndt Seligmachers Geburt, im Sechszehnhundert zwey unndt zwanzigisten Jahr.

[Unter dem aufgedrückten Stadtsiegel und vier kleineren Petschaften, mit Unterschriften:]
Barthel Pfanner [eigenhändig]
[Caspar Bentele?]
Lorenz Köhler [?]
Michael Ringler

[Rückseitiger Vermerk / Dorsualnotiz:]
Barthel Pfanners des Müllers letzter Will.
Publicirt den [...] May [Sechszehnhundert zwey unndt zwanzig?]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1209

Anna, vdova po Jakubu Dietlovi, prodává Matouši Rohmovi svůj dům ležící u horního průhonu dobytka s příslušenstvím za 90 zlatých.

Datace: 15.05.1622

Kupní list z roku 1622 zaznamenává prodej domu v Horním Slavkově: pozůstalá vdova po Jakubu Dietreßovi (Dietleinovi) prodává svůj svobodný dům se vším příslušenstvím Matesovi Roru[?] za devadesát zlatých českých. Listina popisuje dohodnuté splátky i způsob stvrzení smlouvy dvěma shodnými kupními cedulemi před purkmistrem a radou.

Tento zápis dosvědčuje, že byl uzavřen prodej domu v Horním Slavkově. Před počestnými konšely a [dalším úředníkem, patrně šafářem či správcem] se toho dne dohodla pozůstalá vdova po vzpomínaném panu Jakubu Dietreßovi (Dietleinovi) s Matesem Roru[?] na prodeji svého domu.

Dům, který vdova sama až dosud držela, užívala a požívala, ležel svobodně v Horním Slavkově a prodával se se vším příslušenstvím a právy, která k němu náležela. Kupní cena byla stanovena na devadesát zlatých českých.

Platba byla dohodnuta na splátky:
- kupující měl ihned složit dvacet zlatých jako závdavek,
- poté měl každoročně o stanoveném termínu doplácet po deseti zlatých,
- a to tak dlouho, dokud nebude celá kupní suma 90 zlatých zcela zaplacena a dům tím plně vyrovnán.

Pro větší jistotu byla smlouva sepsána do dvou stejně znějících kupních cedulí, vystřižených tak, aby se k sobě přesně hodily, a každá ze stran dostala jednu. Na obou cedulích byla pokaždé zaznamenána výše uvedená kupní suma i závdavek, který byl složen před purkmistrem a radou.

Stalo se ve Slavkově [Schlackenwald], u šafářského úřadu, léta 1622. Kupující při tom skutečně složil sjednaný závdavek dvacet zlatých.

Na rubu listiny je poznámka: „Kupní list Jakuba Dietleina s Matesem Roru[?].“

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

K vědomosti se dává, že dnešního dne výše uvedeného data byl před [námi?], počestnými [konšely] a [...] [šafářem/správcem] sjednán a uzavřen prodej s pozůstalou vdovou po vzpomínaném panu Jakubu Dietreßovi [Dietleinovi], která prodává a postupuje do prodeje svůj v Horním [Slavkově] svobodně ležící dům se vším k němu příslušejícím a s ním spojeným právem, právě tak jak jej sama držela, užívala a požívala, [kupujícímu] Matesovi Roru[?] za devadesát zlatých českých [míšeňských]. Z této kupní sumy má a chce [kupující] ihned složit dvacet zlatých [jako závdavek], a potom každoročně k [stanovenému] termínu doplácet po deseti zlatých, dokud nebude [celá tato částka] zcela zaplacena, totiž dokud nebude dům těmito 90 zl. úplně vyrovnán a zaplacen. A pro větší stvrzení byl tento prodej sepsán do dvou stejně znějících, [na cedulce] vystřižených kupních lístků (cedulí) a každé straně byl jeden vydán, na nichž je pokaždé výše uvedená [částka] spolu se závdavkem zaznamenána a [...] před purkmistrem a [radou] složena [...]. Stalo se ve Slavkově [Schlackenwald], u šafářského [úřadu], léta 1622. — [Při tom] kupující takto složil kupní závdavek dvacet zlatých. — [Hřbetní/dorzální poznámka:] Kupní list Jakuba Dietleina s Matesem Roru[?].

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Zu wissen, daß an heut dato unters bemelten datis vor [uns?] Erbern und [...] Schließer[?] Kauff abgeredt und beschloßen ist worden, mit Welgedacht herrn Jacob Dietreß [Dietlein] hinterbliebene[r] Wittib, kaufft und gibt zur Kauffs ihr in der Ober[…]licht freÿ gelegenes hauß mit aller deßelben ein- und zugehörige[r] gerechtigkheit, allermaßen wie sie die selbst innen gehabt, genüzt und gebraucht, dem Mattes Roru[?] umb und für Neünzig Gülden böhmisch. Auf welcher summa Kauffes [als bald?] erlegt [angelegt] soll und will [er?] Zwanzig Gülden, dann hernach jährlich [auf] Termin zur nachreich Zehn Gülden, biß und so lang [solches alles] gar gezahlet, [jedoch?] [...] [bis das] hauß 90 fl. völlig untericht [unterricht] und bezahlt sein. Und ist zu mehrer be[krä]ftigung dieser Kauff in zwo gleichlauttende[n] außgeschnittene[n] Kauffzettel gebracht und jedes theil einer zugestellt worden, daraufs jedesmal als oberlegtes [obgemeltes] [...] sambt dem [A]ngelds verzeichnet und [...] in burger­meister und [rath?] erlegt [...]ers [jellers?]. Actum Schlackenwald[t] Schließers Anno 1622. — [Dabeÿ?] der also erlegt Kauffer Angeldt Zwanzig Gülden. — [Verso/Dorsalvermerk:] Jacob Dietl[ein] Kauff[brief mit] Mattes Roru[?].

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1210

Anna, vdova po Jakubu Dietlovi, prodává Matouši Rohmovi svůj dům ležící u horního průhonu dobytka s příslušenstvím za 90 zlatých (druhé vyhotovení listiny č. 1209)

Datace: 15.05.1622

Listina ze Slavkova (Schlaggenwald) z roku 1622 zaznamenává řádný a neodvolatelný prodej domu v Horním dobytčím honu (Obern Viehtrieb). Vdova po nebožtíku Jacobu Dietelu Huberovi, respektive její dědicové, dům se vším příslušenstvím prodali muži jménem Matthes za devadesát zlatých, a to na splátky. Zápis sepsal tamní městský písař a stvrdil jej vyhotovením dvou shodných kupních cedulí, z nichž každá strana obdržela jednu.

Budiž známo, že dnešního dne, pod výše uvedeným datem, byla uzavřena a sjednána řádná a neodvolatelná koupě, a to takto:

Vdova po nebožtíku Jacobu Dietelu Huberovi, respektive její dědicové, prodali dům ležící v Horním dobytčím honu (Obern Viehtrieb), se vším jeho užitkem a všemi příslušnými právy – přesně tak, jak jej sama vdova dosud držela, užívala a požívala – muži jménem Matthes z [Lesa?] […], a to za devadesát zlatých.

Platba byla dohodnuta na splátky:
- Kupující měl ihned složit dvacet zlatých.
- Zbytek měl splácet každoročně po deseti zlatých, a to tak dlouho, dokud nebude celá výše psaná částka 90 zlatých zcela vyrovnána a zaplacena.

Pro větší stvrzení této koupě byl sepsán zápis do dvou stejně znějících, takzvaných rozstřižených kupních cedulí (chirografů), přičemž každé ze stran byla jedna z nich doručena. Na obou cedulích byla pokaždé uvedena výše zmíněná kupní cena spolu se závdavkem […], a dále následovala obvyklá závěrečná formule […].

Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwald) léta 1622. Zápis pořídil tamní městský písař [N. N.].

Na tento kupní zápis pak Schöffer [?] nyní složil dvacet zlatých.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Budiž známo, že dnešního dne [datum], pod uvedeným datem, byla uzavřena a sjednána tato řádná a neodvolatelná koupě, jak následuje. A to: vdova po nebožtíku Jacobu Dietelovi Huberovi, resp. její dědicové, prodala dům ležící v Horním dobytčím honu (Obern Viehtrieb) se vším jeho užitkem a příslušnými právy, přesně tak, jak jej sama držela, užívala a požívala, Mattheßovi z [Lesa?] [...] za devadesát zlatých. Z této částky má a chce kupující ihned složit dvacet zlatých, dále pak v příštích letech každoročně po deseti zlatých jako další lhůty, dokud nebude výše psaných 90 zlatých zcela vyrovnáno a zaplaceno. A k většímu stvrzení této koupě byla sepsána do dvou stejně znějících, totiž rozstřižených kupních cedulí (chirografů), a každé straně byla jedna doručena, [na nichž pokaždé výše uvedená cena spolu se závdavkem … obvyklá závěrečná formule …]. Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwald) léta 1622. [N. N.], tamní městský písař. — Na toto složil Schöffer [?] nyní dvacet zlatých.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Zu wissen, alß an heut [Datum] [unter?] gemeltes [Dato?] ein [/]
Erbar und unwiederuflicher Kauff aufgericht [/]
und geschlossen ist worden, wie volget. Dann [/]
Jacob Dietels Huber [seel.?] Wittib, deroselben [Erben?], [/]
ist in der Obern Viehtrieb gelegenes Hauß [/]
mit aller deßelben Nu[tzung] und [hinzu]gehöriger Gerechtig= [/]
keit, allermaßen wie sie solches innengehabt, [/]
genutzt und gebraucht, dem Mattheß vom [/]
[Wald?] [...] umb Neunzig gulden verkaufft. [/]
Auf welcher Summa der Käuffer alsbald erlegen soll [/]
und will Zwanzig gulden, dann [ferners?] [/]
jährlich [künftiger?] [Zeit?] zu Nachfrist Zehen gulden, [/]
biß und solang obgeschriebene 90 fl. völlig [er=] [/]
richtet und bezahlet sein. Und ist zu mehrer [/]
[Bekräftigung?] dieses Kauffs in zween gleichlautende, [/]
[oder] aussgeschnittene Kauffzettel gebracht und [jedem?] [/]
theil einer zugestellt worden, [darauf?] [jedesmal?] [/]
[der obgesetzte Preis?] sambt dem [Eingelt?] [...], [/]
[... übliche Schlussformel ...] [/]
[... Actum Schlaggenwald ...] [/]
Anno 1622. [N.N.], Stadtschreiber daselbst. [/]
Auf dieses erlegt Schöffer [?] anjetzt Zwanzig gulden.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1211

Melichar Multz starší z Horního Slavkova činí za přítomnosti Kryštofa Aichschmidta, rychtáře, Jiřího Stempela a Jana Düringera, radních, a Bartoloměje Pfannera, písaře města Horního Slavkova, poslední vůli.

Datace: 18.05.1622

Závěť Melchiora Mültze staršího, měšťana a radního Horního Slavkova (tehdy Schlackenwaldu), sepsaná roku 1622 za přítomnosti městského rychtáře, dvou radních a městského písaře. Mültz v ní odkazuje deset zlatých místnímu špitálu, řeší dědický podíl svého syna Melchiora a dcery Kateřiny (kterým z různých důvodů nesvěřuje dědictví přímo do rukou, ale ve prospěch jejich dětí) a odměňuje sto zlatými a dětským podílem osobu, která o něj pečovala v nemoci. Část listiny je poškozená a nečitelná, závěť byla veřejně vyhlášena 9. července 1622.

Ve jménu Svaté nerozdílné Trojice, amen.

Já, Melchior Mültz starší, měšťan a radní zde ve Slavkově (Schlackenwaldu), jsem si často a mnohokrát uvědomil, že člověk nemá v tomto slzavém údolí stálé místo, ale že ho Bůh Všemohoucí stvořil do tohoto pomíjivého života jako poutníka, který z něj bude jednou skrze časnou smrt jistě znovu povolán – a že mu není nic jistějšího známo, než že se tak stane, jen není jisté kdy. Aby mě tedy ona nejistá hodina smrti nezastihla v neuspořádaných záležitostech a aby se kvůli mé pozůstalosti, kterou mi Všemohoucí Bůh nadělil, nerozpoutaly žádné rozepře ani hádky, rozhodl jsem se tomu předejít.

Proto jsem při plném rozumu, jasné mysli a paměti, v přítomnosti ctihodných, počestných, prozíravých a moudrých pánů – Christopha Reichhardta, městského rychtáře, Görga (Jiřího) Stumpela a Hannse (Jana) Düringera, radních, a dále pana Bartholoměje Schamera, městského písaře, kteří byli na prosebnou žádost počestného pana Johanna (Jana) Schada přizváni jako svědkové a vysláni ke mně do mého obydlí – sepsal tuto svou poslední vůli. Učinil jsem tak ze svého vlastního, zralého rozhodnutí, nikoli z něčího popuzení, nýbrž svobodně a nenuceně, tak aby tato má poslední vůle byla potvrzena v nejpevnější možné podobě a měla co nejsilnější platnost podle všech psaných práv i světské moci, podle zvyklostí místa a soudu i podle statutů tohoto císařského horního města Slavkova. Dodávám, že kdyby snad z nějakého důvodu tato listina neplatila jako řádná formální závěť, má přesto mít sílu a moc kodicilu nebo jiné pevné poslední vůle – podle toho, co bude podle práva a zvyklosti nejúčinnější. Zároveň si vyhrazuji právo tuto vůli kdykoli řádně odvolat nebo změnit.

1. Předně, jelikož duše má přednost přede vším časným, poroučím ji – až se odloučí od mého těla – Všemohoucímu, věčnému Bohu, svému Stvořiteli a Vykupiteli, do jeho milosrdenství. Své tělo pak odevzdávám zemi s přáním řádného křesťanského pohřbu.

2. Za druhé (text je na tomto místě u pravého okraje listiny uříznutý a nečitelný; dochovaly se jen útržky slov jako „… podle …", „zároveň rozděleno …") – zřejmě zde následovalo ustanovení o dědicích.

3. Za třetí (opět uříznutý okraj, dochované útržky: „Po tomto …", „… od milého …", „… válečného lidu …", „a Johann …", „… svého dílu …", „… nebo propadne …").

4. Za čtvrté (uříznutý okraj, útržky: „… a …", „mající …", „takže to vše …", „a já jim …", „má toto vše jako …", „potvrzení …", „výše zmíněné …", „požádán, nyní …"). Text pokračuje na levé straně listu srozumitelněji: dotyčná osoba (v předloze není jasné, zda syn, dcera nebo jiná osoba blízká zůstaviteli) mou pozůstalost nikterak nezmenšila, nýbrž spíše rozmnožila, a navíc mě v mé nemoci pilně ošetřovala a opatrovala. Aby za tuto prokázanou věrnost a péči dostala odměnu, je mou vůlí, aby napřed obdržela sto zlatých a k tomu stejný díl jako jedno dítě.

5. Za páté je mou poslední vůlí, aby zdejšímu špitálu bylo z mé pozůstalosti vyplaceno a dáno deset zlatých na mou památku.

6. Za šesté: poněvadž mě syn Melchior velmi trápil, nemá dostat svůj náležitý dědický podíl přímo do svých rukou. Tento podíl má místo toho zůstat zachován ve prospěch jeho dítěte, avšak tak, že Melchior z něj bude mít užívání (tzv. usufructus, právo požívat výnosy).

7. Za sedmé: protože se má dcera Kateřina (Katharina) ke mně jako ke svému otci nechovala tak, jak jsem doufal, nemá ani ona dostat svůj podíl přímo do rukou. Ten má zůstat zachován ve prospěch jejího syna Melchiora Schambergera.

Následují ověřující podpisy svědků (mimo jiné Reichhardta a Görga Stumpela) a dvě přitištěné pečeti.

Na rubu listiny je poznámka: „Závěť pana Melchiora Mültzera staršího." Listina byla publikována (veřejně vyhlášena) dne 9. července roku 1622.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Závěť Melchiora Mültze (Mültzera) staršího, měšťana a radního města Slavkov (Horní Slavkov), 1622]

Ve jménu Svaté nerozdílné Trojice, amen.

Známo a vědomo budiž každému, že já, Melchior Mültz starší, měšťan a radní zde ve Slavkově (Schlackenwaldu), často a mnohokrát jsem uvážil, že člověk nemá v tomto údolí nářku stálého místa, nýbrž že byl Bohem Všemohoucím jako poutník stvořen do tohoto pomíjivého života, z něhož bude jistě jednou skrze časnou smrt opět povolán a odvolán musí být, a že mu není nic jistějšího známo než to, v kterou dobu a hodinu se tak může stát. Aby mě tedy ona nejistá hodina smrti nezastihla v neuspořádaných záležitostech a aby pak ohledně mé pozůstalosti, kterou mi Všemohoucí Bůh nadělil, nedošlo k případné rozepři a hádce, a abych tomu předešel, sepsal jsem, jsa při plném rozumu, nezviklané mysli a paměti, v přítomnosti ctihodných, počestných, prozíravých a moudrých pánů Christopha Reichhardta, městského rychtáře, Görga (Jiřího) Stumpela a Hannse (Jana) Düringera, radních, dále pana Bartholoměje (Bartoloměje) Schamera, městského písaře, kteří [… jako přizvaní svědkové …] byli na prosebnou žádost počestného pana Johanna (Jana) Schada ke mně do mého obydlí vysláni, tuto svou poslední vůli a pořízení, ze [zralého] vlastního [rozhodnutí, nikoli z něčího popuzení, nýbrž] svobodně a [nenuceně], ustanovil, učinil a uspořádal, a to tak, aby tato má poslední vůle byla potvrzena v nejpevnější možné podobě, formě, platnosti a moci. Nechť se tak stane podle ustanovení všech psaných práv i světské moci, rovněž podle zvyklostí každého místa a soudu, zvláště pak podle dodržovaných statutů tohoto císařského horního města [Slavkova], aby to mělo platnost co nejúčinnější. S dalším prohlášením, že kdyby toto pro nějaký nedostatek nemělo platnost řádné formální závěti, přesto má mít sílu a moc kodicilu, anebo jinak nějaké pevné poslední vůle, podle toho nejlepšího způsobu, jak může dle práva a zvyklosti nejúčinněji obstát; přičemž si tímto vyhrazuji své řádné odvolání či změnu, a to vždy.

[1.] Předně, jelikož duše předchází vší časnou milost, chci ji, až se od mého těla odloučí, poručit Všemohoucímu [věčnému] Bohu, svému Stvořiteli a Vykupiteli, do jeho milosrdenství, a své [bolestné] tělo [zemi …; křesťanský pohřeb …], aby [ohledně mé smrti] byl vykonán řádný pohřeb.

[2.] Za druhé [… ustanovení dědiců / pořízení — text je u pravého okraje listu uříznut, čitelné jsou jen začátky řádků: „… podle …", „zároveň rozděleno …"]

[3.] [Za třetí / pokračování — pravý okraj uříznut: „Po tomto …", „… od milého …", „… válečného lidu …", „a Johann …", „… svého dílu …", „… nebo propadne …"]

[4.] Za čtvrté [… — pravý okraj uříznut: „… a …", „mající …", „takže to vše …", „a já jim …", „má toto vše jako …", „potvrzení …", „výše zmíněné …", „požádán, nyní …"]

[Na levé straně pokračuje:] … nikterak [mou pozůstalost] nezmenšil(a), nýbrž spíše rozmnožil(a), též mě v této mé nemoci pilně ošetřoval(a) a opatroval(a); a aby za takto prokázanou věrnost a píli měl(a) odměnu, je mou vůlí, aby napřed dostal(a) sto zlatých a k tomu stejný díl jako jedno dítě.

[5.] Za páté je mou poslední vůlí, aby zdejšímu špitálu bylo z mé pozůstalosti vyplaceno a dáno deset zlatých [… na mou památku za zdejšího života …].

[6.] Za šesté: poněvadž mě Melchior [můj syn] velmi trápil, nemá svůj náležitý dědický podíl dostat do svých rukou, nýbrž má zůstat zachován ku prospěchu jeho dítěte, avšak tak, že on z něho má mít požívání (usufructum).

[7.] Za sedmé: protože se má dcera Kateřina (Katharina) ke mně jako ke svému otci nechovala tak, jak jsem doufal, nemá rovněž nic dostat do své ruky, nýbrž to má zůstat zachováno ku prospěchu jejího syna Melchiora Schambergera.

[Následují ověřující podpisy svědků (mj. … Reichhardt, Görg [Stumpel]) a dvě přitištěné pečeti.]

[Rub / dorzální poznámka:]
Závěť pana Melchiora Mültzera staršího.
Publikováno (vyhlášeno) dne 9. července roku 1622.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Testament des Melchior Mültz(er) d. Ä., Bürger und Ratsherr zu Schlackenwald (Horní Slavkov), 1622]

Im Nahmen der Heiligen unzertheilbarn Dreyfaltigkeit, Amen.

Kundt und wissen sich menniglich, daß ich Melchior Mültz der älter, Bürger und des Raths alhier zu Schlackenwaldt, oft und vielmal[s] betrachtet, daß der [Mensch] keine bleibende statt in diesem Jammerthal hat, sondern von Gott dem Allmächtigen alß ein Pilgram er in diß [zergengliche?] Leben erschaffen, auch welchem er gewiß einmal wiederum durch den [zeit]lichen Todt soll und muß gefordert werden, und ihme nichts gewissers bekannt ist, dann zu welcher Zeit und Stund solches geschehen mag. Damit mich nun die [ungewisse] Stund des Todes nicht auch unverordneter Sachen ergreife, und [hernach?] [wegen?] meiner Verlassenschaft, so mir der Allmächtig Gott bescheret, und zu [gewerter?], [zwiträcht?] und Zanck nichts beschehen müßte, solches [hindern?] an mir ist [zuvor]zukommen, hab ich bei vollkommener [Vernunft?] [unverrücktes] Sinnes und Gemüths, zum gegenwart der [ehrnvesten?], [erbarn], fürsichtigen und weisen Herrn Christoph Reichhardts des Stadtrichters, Görg Stumpel und Hanns Düringer des Raths, dann [Herrn] Bartholomä[us] Schamer Stadtschreibers, welche [… als erbetene Zeugen …], auf des [ehrbaren] Herrn Johann Schad begehrens bittliches anlangen, zu mir in meine Behausung abgeordnet worden, diesen meinen letzten Willen und Ordnung, auß [reifem?] [eige[nen]] [… nicht aus jemands Anreitzung sondern] frei und [ungezwungen?], gesetzt, gemacht und geordnet, daß [solches] auch hiemit in der aller [be]ständigsten weiß, [form] und gestalt, [kraft?] und [gewalt] dieß [meines letzten Willens?] [bekräftigt?], dieß geschehe nach Verfügung aller [beschriebenen] [Recht] und welt[licher] Macht, auch nach gebrauch jeden ort und [Gericht], sonderlich aber dieser Kays[erlichen] [Berg]stadt [Schlackenwald] [ge]observirte[r] Statuten, am [kräftig]sten geschehen soll können oder mag. Mit fernerer erclärung, daß [im?] [fall] solches [unsers?] [einiges] mangels halber, nicht für ein [förmlich] Testament gültig, daß es [doch?] kraft und macht eines [Codicills] alß, oder sonsten eines beständiges letzten [Willens] haben soll, nach dem aller besten, alß es [zu] Recht und [Gewohnheit?] [wegen?] am [meisten?] [kräftig?] [bestehen?] soll, auch [ich?] [mir] mein ordentlich Wiederruf[ung] oder [Ver]änderung, so ich mir hiemit vorbehalte, bevor[behalte] [allezeit?].

[1.] Anfänglichen, demnach die Seel alles zeitlichs gnad alles vorhin [geht?], so will ich dieselb, so [sie] von meinem Leib scheiden wird, dem allmäch[tigen] [… ewigen] Gott meine[m] [Schöpfer] und Erlöser in seine [Barm]herzigkeit befohlen [haben], [und meinen] [schmerz]lichen [Leib?] zur [Erden?] [… christliches Begräbnis …]. [Meines Todts halber?] [genommen?] ist, [… mit ordentlicher …] [Begräbnis] [zu] begehen.

[2.] Zum andern, [ich] [laß?] [… Erbeinsetzung / Verfügung — am rechten Blattrand abgeschnitten, nur Zeilenanfänge lesbar: „… nichtung nach …", „zugleich gethei[lt] …"]

[3.] [Zum dritten / Fortsetzung — rechter Seitenrand abgeschnitten: „Nach diesem …", „… vom lieben …", „[K]riegsvolk Vor[…]", „und Johann …", „… seines Theils …", „… oder verfall[en] …"]

[4.] Zum Vierten, [will] mir [… — rechter Seitenrand abgeschnitten: „… ers und d[…]", „habendes vor[…]", „so es alle[s] …", „und ich ihn[en] …", „soll dieß alles wie …", „bekräftigung …", „obgedachte …", „gebeten, jetzt …"]

[Auf der linken Seite fortgesetzt:] … wegen nicht gemindert, sonders vielmehr gebessert, mich auch in dieser meiner Krankheit fleißig gewartet und gepfleget, und damit [sie/er] solcher geleisten treu und Fleiß eine recompens haben möge, [so] ist mein Will, daß [sie/er] [hun]dert gülden zum Voraus, und eines Kindes gleichen theil haben soll.

[5.] Zum Fünfften ist mein letzter Will, alß in d[as] alhiesige Hospital zehen gülden auß meiner Verlassen[schaft], meiner im besten Leben hochgedacht[…] [bezahlt] und gegeben werde.

[6.] Zum Sechsten, weils mich doch Melchior himblisch tribulirt, soll er die ihme gebürende Erbportion in seine Hände nicht bekommen, sondern seines Kindes zum besten verbleiben, und [ungwei?]liches [Erbe?], [jedoch] daß er den usumfructum dar[an] [… genießen?] haben mag.

[7.] Zum Siebenden theils sich meine Tochter Katharina nicht, wie ich verhoffet hatt, gegen mir alß ihrem Vatter verhalten, soll sie ungleiches nicht zur Hand bekommen, sonders ihrem [Sohn] doch Melchior Schamberger zum besten verbleiben.

[Es folgen die beglaubigenden Unterschriften der Zeugen (u. a. … Reichhardt, Görg [Stumpel]) und zwei aufgedrückte Petschafte.]

[Rückseite / Dorsalvermerk:]
H. Melchior Mültzer deß Eltern d[as] Testament.
Publicatum den 9. July A[nn]o 1622.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1222

Dědici po Kryštofu Lutzovi a jejich poručníci prodávají Martinu Woidigovi jejich zděděný dům ležící nad domem Jana Purgharta s příslušenstvím za 193 zlatých.

Datace: 15.12.1622

Listina ze 15. prosince 1622 zaznamenává prodej domu v Horním Slavkově (Schlackenwaldu): dědicové zesnulého Kryštofa Lutze prodali dům vedle domu Hanse Burgharta Martinu (patrně Marxi) Blodigovi za 593 zlatých české měny. Na okraji listiny jsou pak dopsány záznamy o postupných splátkách kupní ceny z let 1622–1624.

Kupní list na dům v Horním Slavkově, 15. prosince 1622

Dne 15. prosince roku 1622 se ve Slavkově (Horním Slavkově) dohodli na prodeji domu dědicové po zesnulém Kryštofu Lutzovi (Christoff Lutz) spolu se svými poručníky na jedné straně a Martin, případně Marx, Blodig (psáno také Blodig/Plodek) jako kupující na straně druhé.

Dědicové a poručníci prodali kupujícímu dům, který jejich rodina odedávna vlastnila – zdědili ho po svém otci, jenž ho kdysi sám koupil, držel a užíval. Dům stál vedle domu Hanse Burgharta. Prodej zahrnoval i veškeré příslušenství a práva k domu náležející. Kupní cena byla sjednána na pět set devadesát tři zlatých (593 zl.) v české měně.

Z této částky kupující hned při podpisu smlouvy složil závdavek – podle listiny čtyři sta zlatých (údaj je v předloze nejistý) – se závazkem, že zbytek doplatí postupně: první splátku k nejbližším Hromnicím roku 1623 a dále každoročně o Hromnicích vždy patnáct zlatých, dokud nebude zbývajících 193 zlatých zcela splaceno.

Coby svědkové koupi byli přítomni pan Kašpar Zettel a pan Vavřinec Heßler (též psán Hößler). Pro větší jistotu a lepší dodržení dohody byl na městské písařské kanceláři obvyklým způsobem zhotoven takzvaný vrub – vroubkovaný trhový cedulík, na který se měla při každé platbě zaznamenat složená částka i závdavek.

Smlouva byla sepsána ve Slavkově dne 15. prosince roku 1622.

Záznam plateb (dopsaný na okraji listiny):
- Roku 1622 složil kupující závdavek: 60 zl.
- O Hromnicích roku 1623 zaplatil kupující splátku i další lhůtu: 15 zl.
- O Hromnicích roku 1624 zaplatil kupující tuto i další lhůtu, kterou přijal poručník: 15 zl.

Poznámka na rubu listiny:
„Koupě tohoto domu nebožtíka Kryštofa Lutze."
„Kryštof Lutz, nebožtík."

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Kupní list (trhová smlouva), Slavkov (Horní Slavkov), 15. prosince roku 1622.

Budiž známo, že dnešního dne uvedeného [data] byla mezi dědici nebožtíka Kryštofa Lutze (Christoff Lutz) a jejich poručníky jakožto prodávajícími na jedné straně a Marxem [resp.] Martinem Blodigem (Blodig/Plodek) jakožto kupujícím na straně druhé následujícím způsobem ujednána a uzavřena [tato smlouva].

Totiž: výše jmenovaní dědici a poručníci prodali a ke koupi dali kupujícímu svůj odedávna řádně zděděný a [na ně] připadlý dům, ležící [vedle?] domu Hanse Burgharta, se vším příslušenstvím a právy k němu náležejícími, zcela tak, jak [jej] jejich výše zmíněný otec koupil, držel, užíval a požíval — řečenému Martinu Blodigovi, a to za pět set devadesát tři zlatých (593 zl.) české měny.

Z této kupní sumy kupující složil jako závdavek a [hodlá zaplatit] čtyři sta zlatých [?], a to k nejbližším Hromnicím roku 1623; [a poté každoročně k Hromnicím] vždy patnáct zlatých, a tak v tom pokračovat, dokud nebude zbývajících odepsaných 193 [zlatých] zcela zaplaceno a vyrovnáno.

Při této koupi byli z obou stran přítomni jako svědkové pan Kašpar Zettel (Caspar Zettel) a pan Vavřinec Heßler (Lorenz Heßler/Hößler). A k většímu potvrzení a lepšímu dodržení tohoto byl v úřadě městského písaře obvyklým způsobem zhotoven vroubkovaný (vyřezávaný) trhový cedulík (vrub), na nějž má být pokaždé zaznamenána složená částka spolu se závdavkem.

Stalo se ve Slavkově dne 15. prosince roku 1622.

[Záznam plateb na okraji:]
Roku [1622] složil kupující závdavek … 60 zl.
O Hromnicích roku 1623 složil kupující [na] lhůtu a další lhůtu — — — — — 15 zl.
O Hromnicích roku 1624 složil kupující tuto i další lhůtu, kterou poručník přijal — 15 zl.

[Nápis na rubu / dorsální poznámka:]
Koupě tohoto domu nebožtíka Kryštofa Lutze.
Kryštof Lutz, nebožtík.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Kaufbrief, Schlackenwald (Horní Slavkov), den 15. Decembris Anno 1622.

Zu wissen, daß am heutigen dato des gemelten [Tages] ein erbar und [redlicher?] Rath [zwischen] des weiland Christoff Lutz seel. Erben und deren Vormünder[n], Verkäufer eines [Theils], und Marx [bzw.] Martin Blodig [Plodek?], Käufer anderntheils, volgender Gestalt abgeredt und geschlossen ist worden.

Nemlich: Es haben obgemelte Erben und Vormünder verkäuflich und [zu kaufen] gegeben Käufer[n] ihr von ihres Alters wohl ererbtes und angefallenes Hauß, [neben?] Hans Burgharts Hauß gelegen, mit aller ein- und zugehörigen Gerechtigkeit, allermassen wie [es] obgemelter ihr Vater erkauft, innegehalten, genützt und gebraucht, [an?] gedachten Martin Blodig auch — und [zwar] für fünfhundert drey und neunzig Gülden behmischer [böhmischer] Währung.

An welcher Kaufsumma Käufer dem Angeld erleget hat und will Vier[hundert] Gülden [?], [und das] auf nähernde [?] Lichtmeß Anno 623 anstehend [?] [… und sodann jährlich auf Lichtmeß] je fünfzehn Gülden, und solang damit continuiren, biß abgeschriebene 193 [Gülden] völlig bezalt und abgerichtet sein.

Bey diesem Kauff sind beiderseits als Zeugen gewesen H. Caspar Zettel und H. Lorenz Heßler [Hößler?]. Und zu mehrer Bekräftigung und besser Haltung dieses, ist im Stadtschreiber-Ambt herkömmlicher [?] Art ausgeschnittene Kaufzettel verfertiget, darauf jedesmal das erlegte Geld sambt dem Angeld verzeichnet werden solle.

Actum Schlackenwald, den 15. Xbris [Decembris] Anno 622.

[Zahlungsverzeichnis am Rande:]
Anno [1622] erlegt Käufer das Angeld … 60 fl.
Lichtmeß Anno 1623 erlegt Käufer [auf] die [Frist] der nachfrist — — — — — 15 fl.
Lichtmeß Anno 1624 erlegt Käufer die und nachfrist, welche der Vormünd[er] empfangen — 15 fl.

[Rückseitige Aufschrift / Dorsalvermerk:]
Kauf dieses Hauß[es] des Christoff Lutz seel.
Christoff Lutz seel.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1223

Purkmistr, rychtář a rada města Horního Slavkova vydávají bratřím Jiřímu a Martinu Hoffmannovým osvědčení o chování jejich otce Jiřího Hoffmanna z Horního Slavkova.

Datace: 23.12.1622

Listina z roku 1622 je rodným a svědečným listem, který purkmistr, rychtář a rada svobodného horního města Schlackenwaldu (Horního Slavkova) vydali bratrům Georgu a Martinu Hofmannovým. Potvrzují v ní na základě výpovědí svědků jejich manželský původ, počestný stav a řádné chování, aby jim list posloužil jako doklad při jejich dalším uplatnění. List je opatřen městskou pečetí a na rubu označen jako „Vysvědčení Georga a Martina Hofmannových".

Rodný a svědečný list města Schlackenwaldu (Horního Slavkova) pro bratry Georga a Martina Hofmannovy, 1622

My, purkmistr, rychtář a rada císařského svobodného horního města Schlackenwaldu (Horního Slavkova), tímto potvrzujeme a mocí tohoto listu oznamujeme každému, ať je jakéhokoli stavu a původu, že se před námi na obvyklém zasedání rady dostavili bratři Georg a Martin Hofmannovi. Byli to pozůstalí po počestném a vznešeném [?] Jakubovi [?], svém milém příbuzném [?], a po Georgu Hofmannovi, zdejším řádně usazeném [měšťanovi] [– v listině zde následuje formule popisující zesnulé a jejich příbuzenstvo, která se nedochovala celá]. Bratři nám poté přednesli, že jsou zaměstnanci a měšťané této obce [– i zde je text na tomto místě jen stručně naznačen].

Bratři dále požádali, aby jim bylo vydáno a poskytnuto věrohodné svědectví o jejich manželském zrození, počestném stavu a původu a o jejich řádném chování.

Protože tedy výše jmenovaní Georg a Martin Hofmannovi žádali, aby jim toto svědectví posloužilo k jejich prospěchu a podpoře a bylo v souladu s pravdou, vydáváme jim nepochybné [?] pravdivé svědectví: dosvědčujeme, že jejich milý otec, [snad mlynář?] [– následuje další formule, jejíž znění se nezachovalo celé], sloužil k jejich prospěchu i ve službě římské císařské a rovněž uherské a české královské Milosti, našemu nejmilostivějšímu [?] pánu, z moci vrchnosti [– text zde přerušen].

[Pokračování na druhé straně listiny:]
[…] byl příbuzný a měšťan, jak se v této věci patří, a byl na to řádně dotázán. Svědkové na to jednomyslně doznali a vypověděli, že výše zmínění Georg a Martin Hofmannovi, konkrétně Georg Hofmann, jsou zde nejen dobře známi, ale je jim také známo, že se Georg Hofmann se svými druhy [?] a příbuznými [?] i s přísežnými [?] zdržoval a choval řádně a poctivě, osvědčil se jako muž manželsky a počestně žijící a provozoval zde své milé řemeslo. Svědkové tak o něm nedovedli říci nic jiného, než co svědčí o cti a poctivosti.

Poněvadž tedy svědkové v této věci takto vypověděli a nic jiného o Georgu Hofmannovi nevěděli, my, v úvodu jmenovaní purkmistr a rada zmíněného horního města Schlackenwaldu, jsme jim na jejich žádost toto svědectví vydali. Žádáme každého, koho se to týká, aby jim dovolil tohoto svědectví užívat bez překážek a poskytoval jim veškerou podporu. Na důkaz toho jsme k tomuto listu dali přitisknout pečeť městského úřadu. Dáno dne [den a měsíc se nedochovaly] po narození Krista, našeho milého Pána, léta tisícího šestistého dvacátého druhého [1622].

Na rubu listiny je poznámka: „Vysvědčení Georga a Martina Hofmannových."

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Rodný a svědečný list (Geburts- und Kundschaftsbrief) města Schlackenwald (Horní Slavkov) pro bratry Georga a Martina Hofmannovy, 1622]

My, purkmistr, rychtář a rada císařského svobodného horního města Schlackenwaldu (Horního Slavkova), tímto vyznáváme a oznamujeme mocí tohoto listu každému, ať je kdokoli, jakéhokoli stavu a původu: že před nás na obvyklém zasedání rady předstoupili bratři Georg a Martin Hofmannovi, [pozůstalí po] počestném a vznešeném [?] Jakubovi [?], milí příbuzní [?], a [synové?] Georga Hofmanna, zdejšího řádně usazeného [měšťana] [… formule: označení zemřelých a jejich příbuzenstva …], a poté nám přednesli [… stručně: že jsou zaměstnanci a měšťané této obce …].

[… bratři požádali, aby jim o jejich manželském zrození, počestném stavu a původu, jakož i o jejich řádném chování bylo vydáno a poskytnuto věrohodné svědectví (vysvědčení) …]

Protože tedy výše jmenovaní Georg a Martin Hofmannovi prosí, aby to bylo k jejich prospěchu a podpoře a v souladu s pravdou, dáváme [jim] nepochybnou [?] pravdu [?] a dosvědčujeme, že jejich milý otec, [mlynář?] [… formule …], k jejich prospěchu, [a ve službě] římské císařské, jakož i uherské a české královské Milosti, našemu nejmilostivějšímu [?] pánu, z moci vrchnosti [...]

[Strana 2:]
[…] byl příbuzný a měšťan, jak se v té věci patří, byl řádně dotázán; načež jednomyslně doznali a vypověděli, že výše zmíněný Georg a (Martin) Hofmann, totiž Georg Hofmann, je zde nejen dobře znám, ale je jim také známo, že se se svými druhy [?] a příbuznými [?], spolu s přísežnými [?], zdržoval a choval řádně a poctivě, manželsky a počestně se osvědčil, a že zde provozoval své milé řemeslo; takže o něm nevědí říci nic jiného než [to, co svědčí o] cti a poctivosti.

Protože tedy [svědkové] to v té věci takto doznali a nic jiného o něm [nevědí], my, v úvodu jmenovaní purkmistr a rada zmíněného horního města Schlackenwaldu, vydali jsme jim na jejich žádost toto [svědectví / vysvědčení]. Žádajíce každého, koho se to týká, aby je nechal téhož bez překážky užívat a aby jim prokazoval veškerou podporu. Na důkaz toho jsme [na tento list] dali přitisknout pečeť městského úřadu, dáno dne [… den a měsíc …] po narození Krista, našeho milého Pána, roku tisícího šestistého dvacátého druhého [1622].

[Hřbetní/dorsální poznámka na rubu:] Vysvědčení Georga a Martina Hofmannových

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Geburts- und Kundschaftsbrief der Stadt Schlackenwald (Horní Slavkov) für die Brüder Georg und Martin Hofmann, 1622]

Wir Bürgermeister, Richter und Rath der Kay[serlichen] freyen Bergkstadt Schlackenwaldt, bekennen hiermit und thun kundt in Kraft diß gegen jedermenniglich, wessen [?] [Standes] und Herkommens: Daß auß in gewöhnlicher Rathsversammlung Vor uns erschienen seindt gelassen [?], Georg und Martin Hoffman gebrüder, weyl[and] des erbarn und fürnemb [?] Jacob [?] lieber Vetter [?], Vnd [?] Georg Hofmann, alhiesiger wolerhaltener [?] [… Formel: Bezeichnung der Verstorbenen und ihrer Verwandtschaft …], und haben uns demnach [?] zu Vorstehen geben, daß [… stručné shrnutí: zaměstnanci a měšťané této obce …]

[… die Brüder haben gebeten, ihnen über ihre eheliche Geburt, ehrlichen Stand und Herkommen sowie über ihr ehrbares Verhalten ein glaubwürdiges Zeugnis (Kundschaft) zu erteilen und mitzutheilen …]

Wann aber [?] oben genannte Georg und Martin Hofmann bitten, ob ihre Beförderung und Steuer der Wahrheit gemäß thut, geben wir die unbescheute [?] [Wahrheit] [?] und [bezeugen], daß ihr lieber Vatter, der [Müller?] [… Formel …] zu ihrer Förderniß der Röm[ischen] Kay[serlichen] auch zu Hungern und Behaimb Kön[iglichen] M[ajestät] unserem allergnedigsten [?] Herren, Vonn der Obrigkeit wegen [...]

[Strana 2:]
[…] verwandt und Bürger sey, wie es sich deßhalb gebühret, ordentlicher weiß befraget, welche dann einhellig bekendt und außgesagt, daß die obgemelter Georg und (Martin) Hofman, nemblich Georg Hofman, nicht allein hier wolbekandt, sondern auch ist sye ihnen wißlich, daß er sich mit seinen neben seinen Hauptleuten [?] und Vöttern [?], sampt der ehrgeworen [?] und sich aufgehalten hatte, ehelich und auffrecht bezeugt und verhalten, und sich bey dem lieben Hanthwerck alhier gewesen hatte; Daß sie ihn nicht anders alß ehr und redlichkeit nachsagen wüsten.

Daß nun diese Lehrer [?] und in Sachen, weß alß bekennet, und ihme nicht anders, haben wir, eingangs benanter Bürgermeister und Rath obgemelter Bergkstadt Schlackenwaldt, diese [Kundschafft] erbettlich ertheilet. Menniglich [?] [an]gehörig bittend, die der selben unverhindert genießen und alle Beförderung wiederfahren zu laßen. Deß zu Vrkundt [?] haben wir [...] dem Hause unser Stadtgebräuche Insiegel hierunter [getruckt / wißentlich aufgedruckt], geben den [… Tag und Monat …] nach Christi unsers lieben Herren Geburt im Sechzehnhundert und Zwey und zwanzigsten Jahre [1622].

[Dorsalvermerk / Rückseite:] Georg und Martin Hofmans Kundtschafft

Zobrazit originál na Porta fontium →