Listina města Horní Slavkov č. 492
Kašpar Lang z Horního Slavkova uděluje Janu Hermannovi na Hubu plnou moc, aby vymohl jeho dědictví po otci v Horním Slavkově.
Datace: 01.03.1582
Listina z 11. listopadu 1582 zachycuje plnou moc, kterou mladý horní slavkovský řemeslnický tovaryš Caspar Lang udělil počestnému Hansi Hammerovi na Huebě, aby za něj vymohl a vybral jeho otcovské dědictví ve Slavkově, protože sám se kvůli vyučenému řemeslu chystal odejít do ciziny. Listinu stvrdil svou pečetí spolu s dvěma svědky, zlatníkem Endresem Hansem Dechantem a Christoffem Glaßem, oběma zdejšími měšťany.
Plná moc Caspara Langa ze Slavkova (Horního Slavkova), 1582
Já, Caspar Lang ze Slavkova, tímto vyznávám a mocí tohoto listu uvádím ve známost všem lidem:
Po otci mi připadlo a náleží jisté dědické právo ve Slavkově, které mám podle práva a slušnosti vymáhat. Protože jsem však jako mladý řemeslnický tovaryš pevně rozhodnut vydat se kvůli svému vyučenému řemeslu do cizích zemí, je mi zcela nemožné starat se o toto otcovské dědictví osobně. Proto jsem pověřil a zmocnil počestného a váženého Hanse Hammera na Huebě[?], svého milého otce[?], aby za mě všechno mé otcovské dědické právo vymáhal a vybral po dobrém nebo po právu, tak jak nejlépe může a smí.
Dávám mu tímto veškerou plnou moc a pravomoc, aby v této věci jednal i nejednal přesně tak, jako bych to mohl, směl či chtěl učinit já sám osobně. A pokud by k tomu potřeboval mou plnou moc v té podobě, jak je zde výslovně uvedena, přiznávám mu ji stejně platně nyní i napříště — tak, jak by se to nejlépe a nejúčinněji mohlo a mělo stát, věrně a bez lstí.
Na důkaz a pro větší potvrzení toho jsem já, výše jmenovaný Caspar Lang, připojil vlastní pečeť. Kromě toho jsem se zvláštní pílí požádal počestné a vážené muže Endrese[?] Hanse Dechanta[?], zlatníka, a Christoffa Glaße[?], oba zdejší měšťany a své laskavé dobré přátele, aby na konec tohoto listu přitiskli své obvyklé pečeti — avšak bez újmy jim, jejich dědicům a jejich pečetím.
Dáno ve Slavkově na svátek svatého Martina léta [15]82 (tj. 11. listopadu 1582).
[Na listině jsou dvě přitištěné uzavírací pečeti.]
Dorzální poznámka na zadní straně listu zní: „Caspar Langenpoll[?] plná moc / [zmocnění]".
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Plná moc Caspara Langa ze Slavkova (Horního Slavkova), 1582.
Já, Caspar Lang ze Slavkova, tímto vyznávám a mocí tohoto listu uvádím ve známost všem lidem: Poněvadž mi po otci připadlo a náleží jisté otcovské dědické právo (dědictví) ve Slavkově a já je mám po právu a slušnosti vymáhat — protože jsem však coby mladý řemeslnický tovaryš pevně rozhodnut vydat se kvůli svému vyučenému řemeslu do cizích zemí, a tudíž je mi zcela nemožné [osobně se o své otcovské dědictví starat] — pověřil jsem a zmocnil jsem počestného a váženého Hanse Hammera na Huebě[?], svého milého otce[?], aby všechno mé otcovské dědické právo na mém místě po dobrém nebo po právu vymáhal a vybral tak, jak nejlépe může a smí.
Dávám mu tudíž tímto veškerou plnou moc a pravomoc v té věci konat i nekonat tak, jako bych to měl, mohl či chtěl činit já sám osobně zde. A pokud by mu bylo třeba mé plné moci, jak je zde výslovně (in specie) obsažena, přiznávám mu tutéž, jak nyní, tak i napříště, tak, jak by se náležitě a co nejúčinněji mohlo a mělo stát, věrně a bez záludnosti.
K dosvědčení a většímu potvrzení toho jsem já, výše jmenovaný Caspar Lang, [připojil] vlastní pečeť, a [dále] jsem se zvláštní pílí požádal počestné a vážené Endrese[?] Hanse Dechanta[?] zlatníka a Christoffa Glaße [?], oba zdejší měšťany, své příznivé dobré přátele, aby na konci tohoto listu přitiskli své obvyklé pečeti (avšak bez újmy jim, jejich dědicům a jejich pečetím).
Dáno ve Slavkově na svátek svatého Martina léta [15]82. [= 11. listopadu 1582]
[Dvě přitištěné uzavírací pečeti.]
[Hřbetní/dorzální poznámka:] Caspar Langenpoll[?] plná moc / [zmocnění]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Vollmacht des Caspar Lang von Schlackenwald, 1582.
Ich Caspar Lang von Schlackenwaldt, bekenne hiermit und in Kraft dieser Schrift und thue kundt jedermänniglichen: Nachdem mir etliche väterliche Erbgerechtigkeit zu Schlackenwaldt anhängig und [zugefallen] sind, und [ich] solcher Recht[s] und Billigkeit wegen [sie] einzufordern habe — weil ich aber als ein junger Handwerksgesell, mich wegen meines gelernten Handwerks in fremde Lande zu begeben gänzlich bedacht [bin], und also meiner väterlichen Erbgerechtigkeit [selbst nachzukommen] mir [...] ganz unmöglich [ist]: So habe ich mit [...] meinem väterlichen [...] angelangt und vermocht den ehrbaren und namhaften Hans Hammer auf der Hueb[?], meinen lieben Vater[n], daß er all mein väterliche Erbgerechtigkeit an meiner Statt gütlichen oder rechtlichen erfordern und einbringen soll, wie er das [kann] und mag.
Gebe ihme also hiermit allen vollen Macht und Gewalt, damit zu thun und zu lassen, als wenn ich [in] eigner Person hie selbst [es thun] sollt, könnte oder möchte. Und so ihme meine[r] Gewalt, als hierinnen in specie begriffen, vonnöten sein wolt, schreibe ich ihme dieselben zu, also dann und als itzt, wie aber gebührlicher [...] am [kräftigsten/ercftigsten?] geschehen könnte und solte, getreulich und ohne Gefährde.
Dessen zu Urkund[s] und mehrer Bekräftigung hab ich obgedachter Caspar Lang[en] mein eigen Petschaft, [und] die ehrbaren und namhaften Endres[?] Hans Dechant[?] Goldschmidt und Christoffen Glaß Beschister[?], beide Bürger al[hier], mein günstige gute Freund[e] — daß sie zu Ende dieser Schrift ihre gewöhnliche Petschung (doch ihnen, ihren Erben und Petschaften ohne Schaden) aufgedruckt hab[en] — mit sonderm Fleiß erbeten.
Actum Schlackenwaldt den Festen Martini Anno [15]82. [= 11. November 1582]
[Zwei aufgedrückte Verschlusssiegel.]
[Rückvermerk:] Caspar Langenpoll[?] Macht[t] / [Vollmacht]
Listina města Horní Slavkov č. 501
Purkmistr, rychtář a rada města Horního Slavkova vydávají Michaelu Motzovi z Horního Slavkova rodný list.
Datace: 21.08.1582
Listina z 23. srpna 1582, kterou purkmistr, rychtář a rada jednoho císařského horního města (jeho jméno se z poškozené listiny nedá bezpečně přečíst) vystavili Michaelu Mörzovi osvědčení o jeho řádném manželském původu a svobodném (nikoli poddanském) rodu. Rada v listině na základě svědectví zdejších měšťanů potvrzuje, že Michael i jeho matka Margaretha Mörzin, dcera zdejšího měšťana a kožešníka Hannse Mörze z Annaberka, pocházejí z počestných křesťanských rodin a byli řádně propuštěni ze závislosti (manumitováni). List měl Michaelu Mörzovi sloužit jako doklad jeho původu, se kterým by mohl být přijímán a podporován na jiných místech.
Tato listina je takzvaný list o řádném (manželském) původu a propuštění z poddanství (Geburts- a Manumissionsbrief), který 23. srpna 1582 vydala městská rada Michaelu Mörzovi. Pergamen je bohužel v hlavní části textu silně vybledlý, takže řada míst je nejistá nebo nečitelná – v textu je proto na několika místech ponechána otázka, kde přesně listina mlčí nebo kde je čtení jen pravděpodobné.
Listina začíná ozdobným, kaligraficky psaným záhlavím. Rada se v něm představuje jako „My F[?]. K[?]., purkmistr, rychtář a rada císařského horního města" – jméno samotného města je bohužel napsáno v ozdobné iniciále, kterou se nepodařilo bezpečně přečíst.
V hlavním textu rada veřejně prohlašuje a oznamuje všem, že před ni v radě předstoupil Michael Mörz. Ten dal najevo, že potřebuje věrohodné osvědčení o svém řádném, manželském původu a rodu – doklad, který by mohl kdekoli předložit a používat. Chtěl tím totiž dosáhnout, aby byl ve věcech týkajících se svého manželského původu a rodu na všech počestných místech příznivě přijímán a podporován.
Na základě toho vystoupili se svědectvím o jeho manželském původu a rodu Glaß Daniel a Wolfgang Frantz (jméno druhého svědka je nejisté), kteří chtěli své svědectví sdělit. Wolfgang Frantz, zdejší měšťan, byl pro tento účel předveden před radu, protože o Michaelově manželském původu a rodu dobře věděl. Rada se rozhodla jeho výpovědi věřit, neboť uznala za spravedlivé vyhovět této počestné a výše zmíněné žádosti, a dále se ptala na vše, co s věcí z hlediska vrchnosti souviselo a náleželo.
Jádrem listiny je pak samotné potvrzení původu: rada jednomyslně stvrzuje, že Margaretha Mörzin – dcera (případně vdova) po nebožtíku Hannsi Mörzovi, bývalém zdejším měšťanovi a kožešníkovi, pocházejícím z Annaberka – pochází z dobrého, řádného manželského rodu, jako potomek dvou počestných rodin. Do města přišla počestně a podle svého rodu a způsobu života není nevolnicí ani poddanou vázanou k půdě, nýbrž je svobodná, a byla tedy řádně manumitována (propuštěna z poddanství).
Listina dále dosvědčuje, že jak Margaretha, tak Michael Mörz pocházejí od počestných křesťanských rodičů, kteří se k sobě navzájem chovali poctivě a slušně a živili se svou ctí a měšťanskými výdělky počestně a poctivě. Stejně tak i Michael Mörz se ve svém mládí choval počestně ke svému stavu a i vůči ostatním se projevoval poctivě a věrně.
Na závěr rada – poté, co celou záležitost vyslechla – vydala Michaelu Mörzovi za jeho poslušnost a dobré chování tuto listinu, opatřenou přivěšenou sekretní pečetí města i větší městskou pečetí, jak se sluší a patří. Zároveň rada přátelsky žádá každého, aby podle své povinnosti dal Michaelu Mörzovi důvěru, uznal jeho původ a byl mu ku prospěchu nápomocen; za takovou laskavost se rada zavazuje každému to při jiné příležitosti oplatit.
Listina byla dána v úterý, 23. srpna, léta Páně 1582, tedy tisíc pětset osmdesát dva let po narození Krista, našeho Pána, Vykupitele a Spasitele.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
[List o řádném (manželském) původu a propuštění z poddanství (Geburts- a Manumissionsbrief) vydaný městskou radou pro Michaela Mörze, 23. srpna 1582 — věrný překlad. Pergamen je v hlavním textovém bloku silně vybledlý, proto jsou nejistá místa označena [?] a husté opakující se právní formule shrnuty.]
[Ozdobné záhlaví velkým kaligrafickým písmem:]
My F[?]. K[?]., purkmistr, rychtář a rada císařského [horního?] města [jméno města v ozdobné iniciále nelze bezpečně přečíst],
[Hlavní text:]
Vyznáváme a oznamujeme veřejně tímto listem a jeho mocí všem vůbec, že Michael Mörz předstoupil před nás v radě a dal najevo, že potřebuje věrohodné svědectví (osvědčení) o svém řádném (manželském) původu a rodu, jehož by mohl všude potřebovat a předkládat, aby pak ve věcech týkajících se jeho manželského původu a rodu […] mohl být na všech počestných místech příznivě podporován. [Nato] Glaß Daniel a Wolffgang [Frantz?] [stran] jeho manželského původu a rodu [vydali svědectví?] a chtěli je sdělit. […] Wolffgang Frantz, jako náš zdejší měšťan, byl před nás postaven, neboť o jeho manželském původu a rodu dobře ví; chtěli jsme jeho výpovědi věrně uvěřit, vzhledem k tomu, že je [jen spravedlivé?] [vyhovět] počestné a výše uvedené žádosti, [a] tázali jsme se, co [s tím] z [vrchnostenského?] hlediska souvisí a náleží.
[Jádro o původu:] Načež [jednomyslně?] […], že Margaretha Mörzin, [dcera/vdova?] po nebožtíku Hannsi Mörzovi, někdejším zdejším měšťanu a kožešníkovi[?], z Annaberka, nebožka, [pochází] z dobrého řádného (manželského) rodu, jako [potomek] dvou společných počestných rodů […] počestně sem do [našeho města?], rodem a způsobem [života] není nevolníkem (poddaným připoutaným k půdě), nýbrž [je svobodná?] a tudíž propuštěna (manumittována). A že [výše] uvedení [Margaretha i Michael Mörz pocházejí?] od počestných křesťanských rodičů, kteří se ve věcech chovali počestně a [poctivě] k sobě navzájem a živili se svou ctí a měšťanskými výdělky počestně a poctivě. Rovněž Michael Mörz se ve svém mládí […] počestně choval ke svému stavu a [vůči ostatním?] se choval poctivě a věrně.
[Závěrečná a ověřovací formule, shrnuto:] Protože jsme tedy [my,] zmínění purkmistr, rychtář a rada, uvedenou věc [vyslechli], [vydali jsme] Michaelu Mörzovi [pro] jeho poslušnost a [dobré chování?] [tento list] […] s přivěšenou sekretní pečetí naší i obecního města […] [velkou] pečetí náležitě [vydaný] a sdělený. [A žádáme?] zcela přátelsky každého, aby podle své povinnosti [Mörzovi] [poskytl] důvěru a postup a byl mu k jeho prospěchu nápomocen; [za což?] se každému tímto [navzájem zavazujeme se odměnit / oplatit].
[Datace:] [Dáno?] v úterý, jež bylo dvacátého třetího dne měsíce srpna, a po narození Krista, našeho Pána, Vykupitele a Spasitele [léta tisícího pětistého osmdesátého druhého (1582)].
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
[Geburts- und Manumissionsbrief der Stadt für Michael Mörz, 23. August 1582 — getreue Transkription; das Pergament ist im Schriftblock (Mittel- und Unterzeilen) stark verblasst, daher sind unsichere Lesungen mit [?] gekennzeichnet und die dichten, sich wiederholenden Rechtsformeln zusammengefasst.]
[Auszierung / Eingangszeile, in großer Kalligraphie:]
Wir F[?]. K[?]. Bürgermeister, Richter Und Rath der Kaiserlichen [Berg?]stadt [Stadtname im Initialschmuck nicht sicher lesbar],
[Haupttext:]
Bekennen und thun kundt öffentlich in und mit Krafft diß brieffs, gegen jedermenigleichen, Das Michael Mörz vor uns in R[ath erschienen ist] und [zu erkennen?] gegeben hat, Wie er beküm[mert?] und glaubwürdigen schein seiner ehelichen Geburtt und herkommen nottürfftig wäre, derselben er sich an all[en orten?] oder ander[er]halten[?] [zu gebrauchen?] und zuzubringen hette, Darmit er denn dergleichen, so seiner ehelichen Geburtt und herkommen [betrifft, …] […] und fünfhundert brieffs, vonn [demselben?] […], hie allen ehrlichen [orten?] zu gunst gefördert v[erden möge?]. [Es haben darauf?] Glaß Daniel und Wolffgang [Frantz?] [um seiner?] ehelichen Geburtt und herkommen [willen Zeugnis?] gegeben und mittheilen [wollen]. […] Wolffgang Frantz, alß unser Bürger alhier, vor uns gestelt, [der] [um seiner ehelichen Geburtt?] und herkommen gut wissen hat tragen, Wir wollten derselben [aussag?] […] und herkommen gut wissen hat tragen, Wir wollten der selben [getreulich?] [glauben geben?], in ansehung das einmüglich [ist?] […] des ehrsamen und fürgeschriebenen [Begehrens?] in ordentlicher erlösung [recte: erlassung?] alß sich gewendet[?], und […] [obrig]keit wegen verwandt und zugehörig sind, gefragt[?].
[Genealogische Kernzeile:] [Auf] solches [einhellig?] […] das Margaretha Mörzin, weiland Hanns Mörzen, gewesenen Burgers und Kürßners[?] alhier seligen, [eheliche Tochter / Witwe?], v[on] Annaberg, selig, mein gutter ehelichen [recte: ehelicher] Geschlechts, als zweien gemein[en] Geburten in[s]besonders[?] [...] eh[rlich?] alher zu [...] Nation und Arts, nicht Leibeigen, [sondern frei?], [und sei also] Manumittirt. Und das [vorgedachte?] [Margaretha und Michael Mörz von] [...] fromme christliche Eltern, wol an Sachen[?], sich ehrlich und [redlich] gegen einander verhalten, Mit ihren ehren [und] Bürgers Nahrungen [sich] ehrbarlich und aufrichtig ernähret haben. Desgleichen Michael Mörz in seiner Jugendt, und [...] [redt?]lich seinen Stand und vor [...] auch aufrichtig und redlich [erzeigt?] hat.
[Schluss- und Beglaubigungsformel, zusammengefasst:] Dieweil [denn solches?] [wir,] [die] ermelte handlung [vernommen?], [haben] wir Endsgedachte Bürgermeister, Richter und Rath, [dem] Michael Mörz [...] [um] sein Gehorsam[?] und Wohlz[...], [zu] Urkundts dessen, [diesen brief] [...] mit unserm und gemainer Stadt Secret-Insiegel anhangend [...] [groß] Insigel der recht[...] [unter]schiedlich gegeben und mitgetheilet. [...] [Und bitten?] gantz freundlich [einen jeden], seiner gebühr nach, [dem] [Mörz?] [...] vorgang und glauben, und seinetwegen zu ihrer beförderung [behilflich] zu erweisen, [...] [solches?] [erbieten?] wir uns einem jeden hierinnen [hinwieder zu verschulden?].
[Datierung:] [Geben/Beschehen am?] Dienstag, welches ist gewest der drei und zwanzigste Monatstag Augusti, Und nach Christi unsers herrn Erlösers und Selig[machers Geburt] [im Jahr Tausend Fünfhundert achtzig und zwei (1582)].
Listina města Horní Slavkov č. 502
Vavřinec Notz potvrzuje, že dluží Michaelu Grünovi 32 zlatých.
Datace: 01.09.1582
Dlužní úpis (obligace) z roku 1582, v němž se jistý Lorenc Nob[?] zavazuje ctihodnému Michalu Grimmovi splatit dluh ve výši 60 zlatých (fl) a 32 krejcarů (kr) — v textu je zmíněna i částka „třicet zlatých", vztah obou čísel není z opisu jednoznačný. List byl vystaven a stvrzen vlastnoruční pečetí patrně v Ostrově (Schlackenwerthu), a později, 25. října téhož roku, byl opatřen dodatečnou poznámkou o vzájemném vyrovnání s panem Grimmem.
Nad textem listiny je jen jednoduchý tah perem — paraf.
Já, Lorenc Nob[?], se tímto svým vlastnoručním úpisem přiznávám, že jsem se stal dlužníkem ctihodného Michala Grimma, a to ve výši třicet zlatých [rýnských?], respektive 60 fl a k tomu 32 krejcarů (poznámka: obě čísla jsou v předloze uvedena vedle sebe a jejich vzájemný vztah není z opisu jistý).
Slibuji zde při svém pravém slově, věrnosti, cti a víře, že podle obsahu tohoto úpisu dlužnou částku Michalu Grimmovi opět zaplatím a vyrovnám se s ním. Toto stvrzuji vlastnoručně vydaným listem, podle něhož má být platba provedena tak, jak je v úpisu uvedeno — další podrobnosti tohoto ujednání jsou v opisu bohužel nečitelné.
Stalo se (dáno) patrně v Schlackenwerthu (Ostrově) dne [?] září léta Páně [15]82.
Vlevo dole je otištěna vlastnoruční vosková pečeť (signet) vystavitele listiny.
Vpravo, jinou a zjevně kvapnější rukou, byl později připsán vyrovnávací (kvitanční) dodatek:
Dne 25. října jsem se s panem Michalem Grimmem vyrovnal a vyúčtoval. Text dodatku je ovšem psán velmi nedbale a jen z části čitelně — patrně se v něm řeší, zda a jak mají být oněch 32 krejcarů vráceno, případně zda panu Grimmovi ještě náleží nějaký tolar či zlatý navíc spolu s těmito 32 krejcary. Zápis končí poznámkou, že se tak po právu stalo, a je uzavřen závěrečným znaménkem (parafou).
Poznámka k předloze: Celý pravostranný přípis i části prostřední právní formule uprostřed listiny jsou psány velmi kvapně a jen zčásti spolehlivě čitelné; opakující se peněžní částka se v číslicích objevuje jako 60 (zl.) a 32 (kr.).
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
[Nad textem jednoduchý tah perem / paraf.]
Já, Lorenc Nob[?], vyznávám [tímto] svým
vlastnoručním listem (úpisem), že jsem se stal dlužným ctihodnému
Michalu Grimmovi, a to
třicet zlatých [rýnských?] 60 fl [a?] [oněch] 32 [krejcarů (kr)].
[Toto slibuji?] zde při svém pravém slově, věrnosti,
[cti] a víře, že podle obsahu tohoto [úpisu/listu?] [...]
[mu] [...] [opět] [zaplatím / vyrovnám?] —
[a to] tímto svým vlastnoručně [...] o tom vydaným
úpisem, tak skrze [učiněné?] [zaplacení?] [...]
[anebo?] kterážto [má ...?] [...] [...]
[... chce-li ... já ...]
[... ] úpis [vlastní rukou? ...] [...]
[Stalo se / Dáno] [...] v Schlackenwerthu[?] (Ostrově?) dne [?]
září [léta Páně] [15]82.
[Vlastnoruční přitištěná vosková pečeť (signet) vystavitele, vlevo dole.]
[Vpravo, jinou / kvapnou rukou, pozdější vyrovnávací, resp. kvitanční přípis:]
Dne 25. října jsem se [vyrovnal],
[vyúčtoval?] s panem Michalem [Grimmem? / před...],
[že já si to po právu také ...?] [...]
[... abych mohl? ony] 32 [krejcary] [zpět?] [...]
[... tu má on ještě ... tolar(ů) / zlatý(ch)]
[... a spolu 32 [zlatých] [zaplatit / zůstat?] ...]
[... podle práva jemu ...]
[... stalo se / tak to má být ...] [závěrečné znaménko / paraf]
[Poznámka: Celý pravý přípis i části prostřední právní formule jsou psány velmi kvapně a jen zčásti spolehlivě čitelné; opakující se peněžní částka se v číslicích objevuje jako 60 (zl.) a 32 (kr.).]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
[Über dem Text ein einfacher Federstrich / Paraphe.]
Ich Lorentz Nob[?] bekenn[e] [mit] dieser meiner
Hand[t]schrift, [hie]mit bekenne ich, daß ich dem Erbarn
Michel Grimm schuldig worden zu sein, und
Dreißig Gulden [Güld...?] 60 fl [und?] [solche] 32 [Kreuzer (kr)].
[Solches gelobe?] ich hie bei meinen wahren Worten, Treuen,
[Ehren] und Glauben, von diesem [Schein/Schrift?] Inhalt [...]
[ihm] [...] [wieder] zu [bezahlen / entrichten?] —
dieser [bekenne?] meiner [eigenen ...?] darüber gegeben[en]
Hand[t]schrift, also durch die [geschehen?] [bezahlt?] [...]
[oder?] welche[r] [meine ...?] [...] [...]
[... er will ... ich ...]
[... ] Hand[t]schrift mit [meiner eigenen Hand? ...] [...]
[Geschehen? / Geben?] [... ] [und] zu Schlackenwerth[?] dem [?]
Septembris [Anno] [15]82.
[Eigenhändiges aufgedrücktes Wachssiegel (Petschaft) des Ausstellers, links unten.]
[Rechts, von anderer / flüchtiger Hand, ein späterer Vergleichs- bzw. Quittungsvermerk:]
Am 25. Octobris hab ich mich [verglichen],
[abgerechnet?] mit dem Herrn Michel [Grimm? / vor...]
[ich es mir recht auch ...?] [...]
[... vermöchte? solche] 32 [Kreuzer] [zurück?] [...]
[... er so solle er ihn noch a(?) Reichsthaler / Gulden]
[... und sammt 32 [Gulden] [zahlen / bleiben?] ...]
[... vermöge und recht ihm ...]
[... geschehen / so hat es sein ...] [Schlusszeichen / Paraphe]
[Hinweis: Der gesamte rechte Vermerk sowie Teile der mittleren Rechtsformel sind sehr flüchtig geschrieben und nur teilweise sicher lesbar; die wiederkehrende Geldsumme erscheint in den Ziffern 60 (fl) und 32 (kr).]
