Listina města Horní Slavkov č. 276
Jakub Lippert potvrzuje jménem Jana Welsera městu Hornímu Slavkovu, že mu zaplatilo 12 a půl zlatého za Schillingův dům, který nechalo zbořit, ačkoliv jej měl Jan Welser v zástavě.
Datace: 21.11.1553
Krátká a značně vybledlá kvitance (potvrzení o zaplacení) vystavená ve Slavkově (Horním Slavkově) roku 1553. Jacob Lippert v ní stvrzuje, že mu Hans Metzler řádně zaplatil dlužný díl za dům po zesnulém [Marktschillingovi?] – konkrétně 12½ šilinku, tedy dvanáct a půl zlatého – a prohlašuje dotyčné strany za vyrovnané.
Jde o krátkou a značně vybledlou kvitanci (potvrzení o zaplacení) vystavenou ve Slavkově (Horním Slavkově) roku 1553. Vpravo nahoře je tužkou psaná archivní poznámka „Jan 110".
Text listiny vypráví, že se řešila záležitost domu po zesnulém [Marktschillingovi?] – konkrétně šlo o dosud nezaplacenou (zadrženou) polovinu jisté částky, na níž měl podíl pán Hannes [welcher?] spolu s další osobou, jejíž jméno se v předloze nedochovalo čitelně. Dům byl na místě prohlédnut jedním počestným mužem, který [patrně] povolil práci s cínem a zbourání či stržení [?] – přesný smysl této pasáže zůstává nejistý.
Poté, co dotyčný pán obdržel celou svou peněžní sumu, jak je pravda [?], vystavuje Jacob Lippert toto prohlášení: potvrzuje, že mu počestný a vážený Hans Metzler zaplatil výše zmíněný díl – totiž za 24 [?] šilinků dvanáct a půl zlatého – řádně a v plné výši.
Jacob Lippert proto výše jmenované pány z této zaplacené částky 12½ šilinku tímto zcela zprošťuje a prohlašuje ji za vyrovnanou (za prostou dluhu).
Na důkaz toho k listině přitiskl obvyklou obchodní pečeť svého pána. Dáno ve Slavkově [roku 15]53.
Na rubu listiny (text je otočený vzhůru nohama) je s přitisknutou uzavírací pečetí poznámka: „… ve Slavkově … [15]53".
Poznámka zpracovatele: Jde o krátkou, velmi vybledle psanou kvitanci v německém kurentu, v níž je několik slov čitelných jen nejistě (v textu označeno [?]); opakující se kvitanční formule („… tímto zcela kvituji a prohlašuji za prosté dluhu …") je podána podle smyslu. Spolehlivě lze přečíst jména Jacob Lippert a Hans Metzler, místo vydání Schlackenwald (Horní Slavkov), částky 12½ šilinku, resp. „dvanáct a půl zlatého", a letopočet 53 (1553).
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
[Kvitance (potvrzení o zaplacení), Slavkov (Horní Slavkov) 1553. Tužkou archivní signatura vpravo nahoře: „Jan 110".]
Poté, co můj pán Hannes [welcher] a [?] ohledně domu nebožtíka [Marktschillinga?] měl co projednávat, totiž ohledně doposud nezaplacené (zadržené) poloviny [částky], a tento dům zde jeden počestný [muž] prohlédl [a dal] [?] cínu a zboření (stržení) [?],
a poněvadž řečený pán na své sumě peněz, jak je pravda, [vše] obdržel [?],
tímto vyznávám já, Jacob Lippert, že mi počestný a [vážený] Hans Metzler jejich (jeho) výše uvedený díl, totiž za 24 [?] šilinků, dvanáct a půl zlatého, řádně a [v plné výši] zaplatil.
[Proto] já tyto výše jmenované pány z onoho zaplaceného [obnosu] 12½ šilinku tímto zcela kvituji a prohlašuji za prosté [dluhu] (zproštěné).
Na svědectví jsem k tomu přitiskl obvyklou obchodní (osobní) pečeť svého pána. Dáno ve Slavkově [roku 15]53.
[Vzadu (obráceně), s přitištěnou uzavírací pečetí, poznámka: „… ve Slavkově … [15]53".]
[Poznámka zpracovatele: Jde o krátkou, velmi vybledle psanou kvitanci v německém kurentu. Několik slov je čitelných jen nejistě a je označeno [?]; opakující se kvitanční formule („… tímto zcela kvituji a prohlašuji za prosté dluhu …") je podána smyslově. Spolehlivě přečtena jsou jména Jacob Lippert a Hans Metzler, místo vydání Schlackenwald (Horní Slavkov), částky 12½ šilinku, resp. „dvanáct a půl zlatého", a letopočet 53 (1553). Stránky skenu jsou totožné kopie jednoho jednostranného listu, prázdné/rubové pruhy jsou ignorovány.]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
[Quittung, Schlackenwald (Horní Slavkov) 1553. Bleistift-Archivvermerk oben rechts: „Jan 110".]
Nachdem meine[r] Herrn Hannes welcher und ge[bewder] [?]
Marckts schilling[s] seliger behausung inne, hinder[stellig?]
zelt halben zu vorhandlung gehabt, vnnd
solche behausung ein Erbar[er] vorgese[hener?] hat alhie
durch scheinung [?] zinerns und abbrechen[s]
lassung. Vnnd dieweil gedachter herr welcher
an Jhrer Summa geldts, wie wahr, hat gewun[n]en [?]
kund. Es bekenne ich Jacob Lippert, das
mir der Erbar und vorne[hme] Hans Metzler
[ge]wer Jhren obgenanntes Theil, also
zu 24 [?] ß, zwölff und ein halben gulden, ordent[lich]
und bezalt hat. [Bewerumb?] ich die obgemelt[en]
herr[n], solchen bezalt[en] 12½ ß, hiemit gar ledig
und los sage. Zu Urkundt hab ich meine[s]
herrn gewöhnlich[es] handels[insigel] hierumb
auffgedrückt, geben zu Schlackenwald [im 15]53.
[Rückseitiger Vermerk (kopfstehend), mit aufgedrücktem Verschlusssiegel: „… zu Schlackenwald … [15]53".]
[Anmerkung des Bearbeiters: Es handelt sich um eine kurze, sehr blass geschriebene Quittung in deutscher Kurrentschrift. Mehrere Wörter sind nur unsicher lesbar und mit [?] gekennzeichnet; die wiederkehrende Quittungsformel („… hiemit gar ledig und los sage …") ist sinngemäß wiedergegeben. Sicher gelesen sind die Namen Jacob Lippert und Hans Metzler, der Ausstellungsort Schlackenwald (Horní Slavkov), die Summen 12½ Schilling bzw. „zwölf und ein halben Gulden" sowie die Jahreszahl 53 (1553).]