⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Asi všechny dívky se této činnosti věnovaly s plným zaujetím, i já. V domě pak dlouho vonělo po pečivu, které ale babička vždy pečlivě uschovávala pod zámkem.
Konečně přišel Štědrý den. Dědeček přinesl brzy odpoledne domů smrkový stromeček. Ten jsem směla ozdobit. Stála tam mísa s domácím pečivem. Některé kousky byly zabalené ve staniolovém papíru, byly tam kousky čokolády koupené u „Reifa" v Horním Slavkově, nebo jiné pestré cukroví, které muselo na stromeček. Babička mě napomínala, abych z toho rozhodně nic neochutnávala. Ale to napomenutí ani nebylo třeba. Pečlivě jsem zdobila stromeček, nenechala jsem se odradit ani jehličím, i když někdy pěkně píchalo, a věšela jsem kousky na větve. Nakonec, poté co byly upevněny andělské vlasy, se nasadily svíčičky. Dědeček, babička a já jsme byli se skvostným výtvorem velmi spokojeni. Teď jsme byli zvědaví, co asi přinese Ježíšek, a jestli vůbec něco přinese. Prarodiče přece neobdarovávali jen mě samotnou.
Přání bych měla mnoho, bohužel ale byly peníze nedostatek a mnohé zůstalo jen přáním. Ale přece jen přišlo pár balíčků. Hračky mezi tím nebyly.
Měla jsem dlouhou cestu do školy a v zimě mi sníh sahal často až po boky. Tak jsem byla vybavena teplým spodním prádlem a pevnou obuví, což bylo asi to nejdůležitější. Navrch bylo ještě pečivo, jablka a ořechy. Lidé si opravdu dávali velkou práci, aby Vánoce dětem udělali co nejslavnostnější. Na ty doby doma ráda a často vzpomínám.
Amálie Fechterová
an den Baum gehängt. So durfte ich immer mit dem Fingerhut die Löchlein stechen, die nötig waren, um die Backwaren an die Äste zu hängen.
Wohl alle Mädchen haben sich dieser Beschäftigung mit voller Hingabe gewidmet, so auch ich. Es roch dann sehr lange im Haus nach dem Backwerk, das aber die Großmutter immer unter Verschluß aufbewahrte.
Endlich kam der Hl. Abend. Großvater brachte am frühen Nachmittag ein Fichtenbäumchen heim. Dieses durfte ich schmücken. Da stand die Schüssel mit dem selbstgebackenen Stückchen. Einige davon waren in Stanniolpapier eingewickelt, vom „Reif" in Schlaggenwald gekaufte Schokoladenstückchen, oder sonstiges buntes Zuckerwerk, das an den Baum mußte. Großmutter ermahnte mich, ja nichts davon zu naschen. Aber es hätte dieser Mahnung gar nicht bedurft. Bedächtig schmückte ich den Baum, ließ mich auch durch die Baumnadeln nicht hindern, wenn sie gar zu sehr zwickten und band die Stückchen dann an die Äste. Zu allerletzt, nachdem das Engelhaar angebracht war, wurden die Kerzchen aufgesteckt. Großvater, Großmutter und ich waren sehr zufrieden mit dem Prachtstück. Jetzt waren wir gespannt, was wohl das Christkind bringen würde, und ob es überhaupt etwas gibt. Die Großeltern hatten ja nicht nur mich allein zu beschenken.
Wünsche hätte ich ja viele gehabt, leider war aber das Geld knapp und vieles blieb nur ein Wunsch. Aber es kamen doch einige Päckchen an. Spielsachen waren nicht dabei.
Ich hatte einen weiten Schulweg und im Winter reichte oft der Schnee bis an die Hüfte. So wurde ich mit warmer Unterbekleidung und festem Schuhwerk ausgestattet, was wohl das Wichtigste war. Backwerk, Äpfel und Nüsse gab es obendrein. Man gab sich doch große Mühe, das Weihnachtsfest den Kindern recht feierlich zu gestalten. Ich denke gerne und oft an diese Zeit daheim.
Amalie Fechter
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Domov
Domov ještě jednou ucítit, ve vodě, v písku, ve vzduchu snad. Snad bych tak bolest mohl utišit, jež stále volá mě zpátky se vrát'.
Srdce mé domov nemůže pustit, kořeny drží ho příliš pevně. V duchu tě smím láskyplně obejmout, zůstáváš mi jak ptáče v hnízdě.
Od Ch. Dechanta, Vídeň
(Zaslala Schlossbauer Annl)
Heimat
Nur einmal die Heimat noch spüren,
im Wasser, im Sand, an der Luft.
Vielleicht könnt' das Weh ich verlieren,
das ewig nach Hause mich ruft.
Mein Herz kann die Heimat nicht lassen,
die Wurzeln, sie sitzen zu fest.
Im Geist laß dich liebend umfassen,
bleibst mir wie ein Vogel im Nest.
Von Ch. Dechant, Wien
(Eingesandt von Schlossbauer Annl)
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.