Když se Sacherův sál konečně vyprázdnil, řekl nám vedoucí a přitom pořád kroutil hlavou: „No tak já vám musím říct, žádná pohádka to nebyla, spíš tak veselohra, ale lidem se to líbilo, a to je hlavní věc."
Jeníčka hrála moje sestra Mitzl a čerta Rödig Gertl. Kdo hrál Mikuláše, mohu jen hádat – buď Gareis Ferdl, nebo Hahn Mesna. Můj partner, ten dlouhý hubeňour, jezdil o prázdninách vždycky do Horního Slavkova a bydlel v „Winterhausu" (u obchodu železářským zbožím). Bohužel si už nepamatuji jeho jméno. Snad se na něj někdo z vás rozpomene.
Milí krajané! Doufám, že jste se při čtení těchto řádků trochu pousmáli, pak by svůj účel tyto řádky splnily.
Zbývá mi jen popřát všem Hornoslavkovanům krásné svátky a šťastný nový rok. Buďte mi zdrávi, to je hlavní věc.
Vaše Schlossbauer Annl
Bällen zu werfen und die Großmutter nicht anzugreifen. Er hatte Angst, es könnte noch etwas passieren. Gott sei Dank ging alles gut vorbei.
Als der Sacher-Saal endlich leer war, sagte der Leiter zu uns und schüttelte immer wieder den Kopf: „Ålso i mou schu sogn, Märch'n woars kans, höchstens a Lustspiel, owa den Leiten hout's gfålln, u dös is die Hauptsåch."
Der Hänsel war meine Schwester Mitzl und der Teufel die Rödig Gertl. Wer der Weihnachtsmann war, kann ich nur raten, der Gareis Ferdl oder der Hahn Mesna. Mein Partner, der lange Dünne, kam immer in den Ferien nach Schlaggenwald und wohnte im Winterhaus (Eisenhandlung). Leider weiß ich den Namen nicht mehr. Vielleicht kann sich jemand erinnern.
Liebe Landsleute! Ich hoffe, Ihr habt beim Lesen dieser Zeilen ein wenig schmunzeln können, dann wäre der Sinn der Sache erfüllt.
Es bleibt mir nur noch allen Schlaggenwaldern „schöna Feiertoch und a gout's neichs Goua" zu wünschen. Bleibt's fei gsund, dös is die Hauptsåch.
Enka Schlossbauer Annl
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Mikuláš z Gföllu!
Dnes večer přijde Mikuláš, tak mi to zní v uších, jak říkala matka: buďte hezky hodní, modlete se nebo zpívejte, a neskákejte po světnici jako divoši!
A když se na nebi začalo stmívat, hezky jsme se k sobě schoulili, naslouchali jsme každému kroku a každému zaklepání. Bylo zatopeno, židle zastrčená, a už to ve předsíni zacinkalo.
Dveře do světnice se pootevřely, už bylo slyšet, jak někdo říká: „Jsem tu správně, na Zenknhuafu?" Bylo se na co stěžovat! Ty úkoly byly zapsané pěkně ledabyle – a někdy se na ně i zapomnělo – drhnutí podlahy, nošení dřeva – to všechno vím – to vám můžu povědět!
Mikuláš zamával svým prutem a každému daroval malý balíček. Nakoukl jsem dovnitř – potají. Co to má být? Jen kousky uhlí? Ale ne, úplně dole byl perník, červená jablka, ořechy a sladkosti, to byla pro nás zvláštní radost.
Mikuláš řekl: „Buďte pilní, učte se, nikoho nedrážděte, jinak vám příště přinesu jen velký prut." Příští rok, ať už to dopadne jak chce, se k vám zase vrátím. A když Mikuláš konečně odešel, znovu se nám vrátila odvaha.
Mikuláš, ten posvátný muž, měl pokaždé na sobě otcův starý „kalmuk". Já si to myslím a povím vám to na mou duši – ten Mikuláš, to byl určitě Zöiglův Ernst z Gföllu!
Vzpomíná Luise Morgenstern, rozená Jessl (Gfell)
Da G'föller Nikolaus!
Heint Omds dou kinnt da Nikolaus,
sua haires in mir klinga,
wöi d'Mutta sagt, sats fei schöi brav,
touts betn oder singa,
un niat sua wöi die Wüldn
doua in da Stubm umspringa!
2. U wöis am Himml dämmrich wird —
dou san ma schöi zamkrochn,
hurchn a af jedan Schritt
u af jedas Pochn.
O'gföitert woar, da Stohl vaspirrt,
dou houts im Vurhaus a scho klirrt.
Die Stubmstür gäit a wengerl af,
ma häiart a scho sogn:
„Bin ich dou recht am Zenknhuaf?"
's git allerhand zan klogn!
Recht schlampich san döi Aufgabm g'schriebm —
u manchmol is a unterbliebm —
dös Durschnhuabln, Holzeintrogn —
dös woiß ich alls — ich koans enk sogn!
Da Niklas hout sei Röital gschwenkt
u jedan a kloins Packerl gschenkt.
Dou hob ich eingschaut — ganz vastuln.
Was soll des saa? Bloß Bröckla Kuhln?
Naa, ganz unten woar a Pfefferreita,
routa Äpfl, Nüß' u Süßigkeiten,
dös woarn für uns besondre Freidn.
Da Niklas sagt: „Sad's fleißich, lernts, touts nemaz neckn,
sunst bring ich bloß an groußn Steckn".
Im nächsten Jouha, 's koa scho sa,
dou kehre wieder ba enk aa.
U wöi da Niklas endle gonga,
dou hout die Schneid uns wieda gfonga.
Da Nikolaus, dea halich Moa,
hout jedesmol an Vatters alten „Kallmuk" oa.
Ich denk u sochs enk meiner Söll —
da Nikolaus, des woar bestimmt
da Zöigla Ernst fa Gföll!
Es erinnert sich Luise Morgenstern geb. Jessl (Gfell)
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.