Řemesla a obchody v našem starém horním městě
Řezníci a uzenáři ve staré vlasti by nám měli zůstat ve zvláštní paměti. Kolik jen specialit připravovali pro obyvatelstvo. U nás nebyli žádní „metzgeři", ale řeznické živnosti.
V Horní ulici (Obere Gasse) byla řeznictví Oskara Hanse, hostinského u pošty. V hostinci „Stadt Wien" bývalo také řeznictví, ale nájemci je neudrželi. V Hlavní ulici měla rodina Emila Reifa dobře prosperující řeznictví. Na Zehntplatzu se nacházel řeznický provoz rodiny Dietrichových.
V Hlavní ulici byla za mých školních let řeznictví s hostincem Gareis.
V jedné z „budik" měl svůj obchod řeznický mistr Schröck.
Konsum měl vlastní řeznický obchod, který vedl krajan Apel.
U dívčí školy měla rodina Steinbachových řeznický obchod s hostincem „U jelena" („Zum Hirschen").
Na Starém trhu si zřídil obchod řezník Markgraf.
Vedle cukrárny Reifových bylo řeznictví (Gfellerer), to už se ale neprovozovalo.
Na náměstí sídlil všeobecně známý řeznický mistr Wirlitsch, už docela moderně s chladicím zařízením. O kus dál bylo řeznictví Hess.
V Neustadtu se usadil Gareis-Schorsch. Ve „Fabriks-Hotelu" bylo řeznictví Fliegl.
Myslím, že jsem na nikoho nezapomněl. Počkat, přece jen – Josef Ott, manžel Lois Sandigové, ten krátce jednu sezonu řeznil v Pivovarské uličce (Bräuhausgasse).
Určitě si ještě někteří krajané vzpomenou na dobré uzeniny, které naši řeznický mistři vyráběli. Zvlášť oblíbená byla braunschweigská klobása. Pak tu byly ještě „pražské párky", které měly na skladě všechny obchody. „Pražská šunka" nebyla tolik žádaná, protože jsme si na ni tehdy nemohli tak dobře vydělat, ale znali jsme ji – vždyť mnozí krajané byli v Karlových Varech, tam bylo možné šunku sehnat v každém obchodě.
Pekáren bylo v našem městě také dost. Co všechno dobrého tam napekli! Velké i malé žemle. Zvlášť oblíbené byly copánky (Zöpfl) posypané mákem, rohlíčky (těm, co se cítili trochu výše postavení, říkali „kipferle"), hvězdičkové žemle, malé žemličky a mnoho dalšího. O masopustě roznášeli preclíkáři toto pečivo po hostincích. Kde dnes ještě takové zboží dostanete? Kdo si dá ještě takovou práci? Dnes jsou jen normované žemličky bez jakékoli práce navíc. Snad jen v Rakousku se dá takové pečivo ještě sehnat, jaké bývalo kdysi v naší staré vlasti.
Na Starém trhu byla pekárna Kolbova, tam byly velmi dobré žemle a dobrý chléb.
Také na Starém trhu měl svůj obchod pekařský mistr Stöhr. Na toho si vzpomínám zvlášť v souvislosti se svátky v Horním Slavkově (Schlaggenwald), protože odtamtud se nosily domů velké kulaté plechy s koláči, a ve velké předsíni před pecí člověk často nevěděl, kam šlápnout – všechny koláče byly obložené povidly, drobenkou a tvarohem.
Dříve tu byl ještě jeden pekař – rodina Waldertových. Řemeslo asi opustili kvůli věku. Usedlost se nacházela vedle mydlárny Bleidelových.
Na náměstí měl pekařský mistr Weidl pěkný obchod a poblíž dívčí školy měla svůj prodejní krám rodina Geierova. Dříve patřila tato usedlost Aloisi Stenglovi a jeho manželce. V Neustadtu se nacházela pekárna Albova. O té toho moc povědět nemohu.
Na Horním Příkopu (Oberer Graben) měla svou pekárnu rodina Gareisova. Tam to o svátcích chodilo přesně tak, jak už jsem popsal – všechno bylo plně vytížené kulatými plechy s koláči. Nemá se zapomenout ani na „pečení štol".
Na Fußlplatzu byla pekárna Josefa Kühnhackla. O tom vím, že pekl obzvlášť dobré masopustní preclíky. V Hlavní ulici byla pekárna Krebsova.
Handwerk und Geschäfte in unserer alten Bergstadt
Die Fleischhauer und Selcher in der alten Heimat sollten uns noch in besonderer Erinnerung sein. Haben sie doch so manche Spezialität für die Bevölkerung bereitgehalten. Es gab bei uns keine Metzger, sondern die Fleischerbetriebe.
Auf der Oberen Gasse war die Fleischerei Oskar Hans, Postwirt. In der Wirtschaft „Stadt Wien" war auch ein Fleischereibetrieb gewesen. Aber die Pächter konnten die Fleischerei nicht erhalten. In der Hauptstraße hatte die Familie Emil Reif eine gutgehende Fleischerei. Am Zehntplatz befand sich der Fleischereibetrieb der Familie Dietrich.
In der Hauptstraße war zu meiner Schulzeit die Fleischerei mit Gasthaus Gareis.
In einer der „Budiken", hatte Fleischermeister Schröck seinen Laden.
Der Konsum hatte einen extra Fleischerladen, den Landsmann Apel führte.
Bei der Mädchenschule hatte die Familie Steinbach das Fleischergeschäft mit Gasthaus „Zum Hirschen".
Am alten Markt hatte der Fleischer Markgraf ein Geschäft eingerichtet.
Neben der Konditorei Reif war die Fleischerei (Gfellerer), sie wurde nicht mehr betrieben.
Am Marktplatz waren der allseits bekannte Fleischermeister Wirlitsch beheimatet. Schon ganz modern mit Kühlanlage. Etwas weiter war die Fleischerei Hess.
In der Neustadt hatte sich der Gareis-Schorsch niedergelassen. Im „Fabriks-Hotel" befand sich die Fleischerei Fliegl.
Ich denke keinen vergessen zu haben. Halt, doch, Ott Josef, Ehegatte der Sandig Lois, er hatte in einer Saisonzeit in der Bräuhausgasse ganz kurz gefleischert.
Bestimmt können sich noch einige Landsleute an die gute Wurst erinnern, die unsere Fleischermeister fertigten. Besonders die Braunschweiger war eine sehr begehrte Wurstsorte. Dann gab es noch die „Prager Knacker", die man in allen Geschäften lagerte. „Prager Schinken" war nicht begehrt, denn so bemittelt war man damals nicht, aber gekannt dürften wir ihn wohl haben. Sind doch viele Landsleute in Karlsbad gewesen, dort konnte man den Schinken in jedem Geschäft bekommen.
Bäckereien gab es auch reichlich in unserer Stadt. Was haben diese doch für gute Backwaren hergestellt. Die großen und kleinen Semmeln. Da waren es besonders die Geflochtenen (Zöpfl), die mit Mohn bestreut waren, die Hörnchen („Kipferln" nannten sie die sich höher gestellt fühlenden Käufer), die Sternsemmeln, die Weckelchen u. v. m. Zur Faschingszeit trugen die Brezelmänner dieses Gebäck in die Gaststätten. Wo gibt es heute hier noch solche Ware? Wer macht sich noch eine solche Arbeit? Es gibt nur Brötchen genormt und ohne Zeitaufwand. Höchstens in Österreich kann man solche Backwaren noch bekommen, wie einst in unserer alten Heimat.
Am alten Markt war die Bäckerei Kolb, dort gab es sehr gute Semmeln und gutes Brot.
Ebenfalls am alten Markt hatte der Bäckermeister Stöhr sein Geschäft. Da erinnere ich mich ganz besonders an die Festtage in Schlaggenwald, denn von dort wurden die großen, runden Kuchenbleche heimgebracht, und in dem großen Vorraum des Backofens, da wußte man oft nicht wo man hintreten sollte, alle Kuchen waren mit Powidl, Streußel und Quark belegt.
Es gab früher noch einen Bäcker - die Waldert-Familie. Wahrscheinlich haben sie aus Altersgründen das Handwerk aufgegeben. Das Anwesen befand sich neben der Bleidel-Seifensiederei.
Am Markt hatte Bäckermeister Weidl ein schönes Geschäft und in der Nähe der Mädchenschule hatte die Familie Geier ihren Verkaufsladen. Vormals gehörte dieses Anwesen dem Alois Stengl und seiner Gattin. In der Neustadt befand sich die Bäckerei Alb. Davon kann ich nicht viel berichten.
Am oberen Graben hatte die Familie Gareis ihre Bäckerei. Da war es an den Festtagen genau so wie bereits geschildert, alles war voll ausgelastet mit den runden Kuchenblechen. Vergessen soll auch das „Stollenbacken" nicht sein.
Am Fußlplatz war die Bäckerei Josef Kühnhackl. Da weiß ich, daß dieser ganz besonders gute Faschingsbrezeln gebacken hat. An der Hauptstraße war die Bäckerei Krebs.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.