⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Chtěl bych vědět: Kdo jsou dnes sudetští Němci, jak se vyvíjeli a co chtějí? Slyším, že jich stále ubývá – ale existují. Dál slyším, že se v Německu necítí docela doma a že bohužel příliš pozdě pochopili, že jsou svébytným národním kmenem, který nepatří tam, ale sem – měli by prý, jak dále slyším, snít o suverénní svobodné Evropě nebo o střední Evropě – a to je dnes i můj sen. Chtěl bych ale vědět: Není to jen lest, za níž se skrývá nový velkoněmecký sen, v němž pro nás Čechy a Moravany zase jednou nezbude místo – protože jsme přece tak jako tak odsouzeni rozplynout se v německém moři? Nebo vyvodili sudetští Němci z dějin, které jim provedly ještě horší kousek než nám, správné poučení?

Nechápu, proč se nesmím dozvědět odpovědi na své otázky. Ale jak a kde je mám zjistit? Na stránkách našich exilových časopisů, které tu v ČSSR občas mohu číst? Ale i ty mlčí k sudetoněmeckému problému. Dostali i naše exilové časopisy strach z našich předků, kteří toho v dějinách tolik zpackali? Nebo nás chtějí ušetřit, protože si myslí, že jsme na pravdu příliš slabí? Jsme skutečně na plnou pravdu příliš slabí? Přiznávám: skutečně jsme trochu zeslábli. Kdybych svůj zájem o sudetoněmeckou otázku vyslovil veřejně, jistě by mě ještě dřív, než by mě zatkla tajná policie, spontánně a jemně poučili moji spoluobčané: O téhle věci se u nás nemluví!

Postoj starší generace k sudetoněmeckému problému je příliš spjat s minulostí, tedy s tím, co se stalo. Mně jde ale o budoucnost, o to, co by se mohlo stát, kdyby... Je vojenská výprava západních Němců (řekněme s Rakušany) proti jejich východním sousedům možná nebo pravděpodobná? Co se mě týče, zdá se mi vyloučená. Dnešní politika západních Němců mi až příliš připomíná politiku „usmiřování", appeasement, kterou provozovaly západní mocnosti v roce 1938. Bojového ducha už dnes západní Němci nemají, dokonce i vlastní obranu by raději přenechali na bedrech USA. Umím si proto docela živě představit, jak se armády Varšavské smlouvy valí na západ, aby šířily sovětský socialismus, který nikdo nechce ani v západní Evropě. Byl by to pohyb sice bezduché, ale velmi účinné válečné mašinérie. Lví podíl na takové operaci by musela nést sovětská armáda, protože polští nebo maďarští vojáci by na takové šíření socialismu neměli chuť.

A jak by to bylo s Čechoslováky a s Moravany? Ti by jistě také jen nerad pochodovali. Ale nemohla by v takovém případě čtyři desetiletí obratně propagandisticky využívaná představa přízraku sudetoněmeckého revanšismu posloužit jako ospravedlnění pro masakrování bavorských občanů?

Němci, Německo, Sudety a „sudéťáci"... Jaká to škoda, že naši slovanští předkové pokřtili naše sousedy nadávkami!

(FAZ z 29. 4. 1988)

Kdo neví, odkud přichází, nemůže utvářet svou budoucnost!

LOTHAR SPÄTH </invoke>

věta pokračuje na dalším listu ⟶