⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Chtěl bych vědět: Kdo jsou dnes sudetští Němci, jak se vyvíjeli a co chtějí? Slyším, že jich stále ubývá – ale existují. Dál slyším, že se v Německu necítí docela doma a že bohužel příliš pozdě pochopili, že jsou svébytným národním kmenem, který nepatří tam, ale sem – měli by prý, jak dále slyším, snít o suverénní svobodné Evropě nebo o střední Evropě – a to je dnes i můj sen. Chtěl bych ale vědět: Není to jen lest, za níž se skrývá nový velkoněmecký sen, v němž pro nás Čechy a Moravany zase jednou nezbude místo – protože jsme přece tak jako tak odsouzeni rozplynout se v německém moři? Nebo vyvodili sudetští Němci z dějin, které jim provedly ještě horší kousek než nám, správné poučení?
Nechápu, proč se nesmím dozvědět odpovědi na své otázky. Ale jak a kde je mám zjistit? Na stránkách našich exilových časopisů, které tu v ČSSR občas mohu číst? Ale i ty mlčí k sudetoněmeckému problému. Dostali i naše exilové časopisy strach z našich předků, kteří toho v dějinách tolik zpackali? Nebo nás chtějí ušetřit, protože si myslí, že jsme na pravdu příliš slabí? Jsme skutečně na plnou pravdu příliš slabí? Přiznávám: skutečně jsme trochu zeslábli. Kdybych svůj zájem o sudetoněmeckou otázku vyslovil veřejně, jistě by mě ještě dřív, než by mě zatkla tajná policie, spontánně a jemně poučili moji spoluobčané: O téhle věci se u nás nemluví!
Postoj starší generace k sudetoněmeckému problému je příliš spjat s minulostí, tedy s tím, co se stalo. Mně jde ale o budoucnost, o to, co by se mohlo stát, kdyby... Je vojenská výprava západních Němců (řekněme s Rakušany) proti jejich východním sousedům možná nebo pravděpodobná? Co se mě týče, zdá se mi vyloučená. Dnešní politika západních Němců mi až příliš připomíná politiku „usmiřování", appeasement, kterou provozovaly západní mocnosti v roce 1938. Bojového ducha už dnes západní Němci nemají, dokonce i vlastní obranu by raději přenechali na bedrech USA. Umím si proto docela živě představit, jak se armády Varšavské smlouvy valí na západ, aby šířily sovětský socialismus, který nikdo nechce ani v západní Evropě. Byl by to pohyb sice bezduché, ale velmi účinné válečné mašinérie. Lví podíl na takové operaci by musela nést sovětská armáda, protože polští nebo maďarští vojáci by na takové šíření socialismu neměli chuť.
A jak by to bylo s Čechoslováky a s Moravany? Ti by jistě také jen nerad pochodovali. Ale nemohla by v takovém případě čtyři desetiletí obratně propagandisticky využívaná představa přízraku sudetoněmeckého revanšismu posloužit jako ospravedlnění pro masakrování bavorských občanů?
Němci, Německo, Sudety a „sudéťáci"... Jaká to škoda, že naši slovanští předkové pokřtili naše sousedy nadávkami!
(FAZ z 29. 4. 1988)
Kdo neví, odkud přichází, nemůže utvářet svou budoucnost!
LOTHAR SPÄTH </invoke>
dann will ich es selbst erfahren. Und wenn er ein anständiger Kerl ist, dann können mir und auch ihm unsere persönlichen Begegnungen nur Vorteil bringen. Sie wären in diesem Fall nicht nur eine Probe, sondern auch ein Anlaß, unsere gegenseitigen Beziehungen mit einem höheren ethischen und politischen Anspruch neu anzufangen, als es bei unseren Vorfahren der Fall war. Es wäre ein Blick in einen wahrscheinlich krummen (oder auch in einen richtigen) Spiegel. Aber wir würden ja sehen!
Ich möchte wissen: Was sind die Sudetendeutschen heute, wie haben sie sich entwickelt, und was wollen sie? Ich höre, daß sie immer weniger werden — aber sie existieren. Weiter höre ich, daß sie sich in Deutschland nicht ganz zu Hause fühlen und daß sie leider erst zu spät begriffen haben, daß sie ein eigenständiger Volksstamm sind, der nicht dorthin, sondern hierher gehört, sie sollen, so höre ich weiter von einem souveränen freien Europa oder von Mitteleuropa träumen — und das ist heute auch mein Traum. Ich möchte aber wissen: Ist das nicht nur eine List, hinter der sich ein neuer großdeutscher Traum versteckt, in dem wir Tschechen und Mährer wieder einmal keinen Platz bekommen — denn wir sind ja sowieso dazu verurteilt, uns im deutschen Meer aufzulösen? Oder haben die Sudetendeutschen aus der Geschichte, die ihnen einen noch böseren Streich als uns spielte, die richtige Lehre gezogen?
Ich begreife nicht, weshalb ich die Antworten auf meine Fragen nicht erfahren darf. Aber wie und wo soll ich sie erfahren? Auf den Seiten unserer Exilzeitschriften, die ich hier in der ČSSR ab und zu lesen kann? Aber zum sudetendeutschen Problem schweigen auch sie. Haben unsere Exilzeitschriften von unseren Vorfahren, die ja soviel in der Geschichte vermasselt haben, auch Angst bekommen? Oder wollen sie uns verschonen, weil sie meinen, wir seien für die Wahrheit zu schwach? Sind wir wirklich für eine volle Wahrheit zu schwach? Ich gestehe: Wir sind wirklich ein bißchen zu schwach geworden. Sollte ich mein Intersse für die sudetendeutsche Frage öffentlich aussprechen, würden mich bestimmt noch vor meiner Verhaftung durch die Geheimpolizei meine Mitbürger spontan und sanft belehren: Über diese Sache redet man bei uns nicht!
Der Standpunkt der älteren Generation zum sudetendeutschen Problem ist zu sehr mit der Vergangenheit verbunden, also mit dem, was geschehen ist. Mir geht es jedoch um die Zukunft, um das, was geschehen könnte, wenn... Ist eine bewaffnete Expedition der Westdeutschen (nehmen wir an mit den Österreichern) gegen ihre östlichen Nachbarn möglich oder wahrscheinlich? Was mich betrifft, scheint sie mir ausgeschlossen. Die heutige Politik der Westdeutschen erinnert mich zu sehr an die von den Westmächten 1938 betriebene Politik der „Befriedung", ans Appeasement. Einen Kampfgeist haben die Westdeutschen heute nicht mehr, sogar ihre eigene Verteidigung möchten sie lieber auf die Schultern der USA abwälzen. Ich kann mir daher ganz lebhaft vorstellen, wie sich die Armeen des Warschauer Paktes in den Westen wälzen, um den sowjetischen Sozialismus, den auch in Westeuropa keiner haben will, zu verbreiten. Dies wäre eine Bewegung einer bestimmt geistlosen, allerdings sehr wirksamen Kampfmaschine. Den Löwenanteil an einer solchen Operation müßte die sowjetische Armee übernehmen, denn die polnischen oder ungarischen Soldaten hätten zu einer solchen Verbreitung von Sozialismus keine Lust.
Und wie wäre es mit den Tschechoslowaken und mit Mährern? Die würden bestimmt auch nur lustlos mitmarschieren. Aber könnte in einem solchen Fall eine seit vier Jahrzehnten geschickt propagandistisch ausgenutzte Vorstellung vom Gespenst des sudetendeutschen Revanchismus nicht als eine Rechtfertigung für das Massakrieren von bayerischen Bürgern dienen?
Die Deutschen, Deutschland, die Sudeten und „sudětáci"... Was für ein Jammer, daß unsere slawischen Vorfahren unsere Nachbarn mit Beschimpfungen getauft haben!
(FAZ v. 29. 4. 1988)
Wer nicht weiß, woher er kommt, der kann seine Zukunft nicht gestalten!
LOTHAR SPÄTH
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.