Milí krajané!
Všem čtenářům našeho Heimatbriefu přejeme veselé velikonoční svátky! Konečně je pryč tma večerů a rán. Jaro se přihlásilo o slovo. Zbývá jen doufat, že dostojí svému jménu a potěší nás sluncem. Sluneční teplo nám dává radost ze života, a tu všichni potřebujeme.
Velikonoční doba byla kdysi u nás doma jiným zážitkem, než jak se dnes prožívá zde. Byli tu především kluci s řehtačkami a hrkačkami. Bylo to zvlášť působivé, když v našem městě klekali před vystavenými sochami svatých k Ave Maria a modlili se. Kdo by tam tehdy nebyl s dojetím u toho? Každá městská čtvrť měla své kluky. Běda, vnikl-li do vymezeného okrsku někdo cizí. Při vybírání darů od obyvatel pak docházelo k prudkým hádkám, dokonce i k bitkám. Ale to se stávalo jen zřídka. Každý, kdo přednesl svou říkanku, dostal svůj podíl. Kdo si ještě pamatuje na rozdělování, které vždy prováděl velitel skupiny – ale bylo to poctivé. Kam se poděl tento krásný zvyk? Pusto a prázdno je dnes tam, kde jsme kdysi měli svůj domov. Zpustlá jsou náměstí a uličky. Pro mnohé krajany, které občas trápí touha po bývalém domově a kteří tam jedou, je ten pohled otřesný a vracejí se zklamáni. Zjišťují, že těch několik zbylých krajanů už přijalo jiný způsob života. Promísení s přistěhovalým cizím obyvatelstvem za více než 40 let silně pokročilo. Domov už pro nás neexistuje. —
Jistě jsme si my starší krajané vzpomněli i na masopustní dobu, kterou jsme prožívali doma. Řádění hospodských maškarníků, ke kterým jsem se rád počítal, je nezapomenutelné. Veselé a bujaré byly tyto večery a noci. Člověk si to dění rád v myšlenkách znovu promítne a ve vzpomínkách znovu prožívá tehdejší události. Vidí masky bab, za nimiž se ale skrývala hezká mladá dívčí tvář. Jako maskovaný jsi vždy pozoroval hádající tváře maškarního houfu. Většinou se maskovaný poznal už podle jeho držení těla. Kdo se neuměl přetvařovat, toho přivítali s halasem. Dnes už tak veselé podniky nejsou. Mladí lidé se plesům vyhýbají. Spolky už nejsou schopny takové akce pořádat, protože náklady se nedají pokrýt. Diskotéky a televize lidi odrazují. Opravdová radost se vytratila. Všude lze jen konstatovat množství vypitého alkoholu, což ale žádnou veselost nedokládá. Tak se mění doby i lidé. —
Všem dárcům na zachování Heimatbriefu patří srdečné „Zaplať Pán Bůh". Všem, kdo zaslali příspěvky, děkujeme. Zvlášť děkujeme krajanovi Walteru Zeidlerovi, který nám vždy zajišťuje obrazovou přílohu. —
Vzniká Heimatbuch (vlastivědná kniha). Prosíme, dosvědčte svou podporu. Krajan Tauber a jeho spolupracovníci si dávají velkou práci. Čtěte prosím příspěvky pozorně. V minulém Heimatbriefu měl přiložený formulář potvrdit odběr Heimatbuchu. Dnešní příloha se týká vstupu do Heimat- und Geschichtsverein Schlaggenwald (Vlastivědného a historického spolku Horní Slavkov). Toto prohlášení je třeba zaslat krajanu Franzi Hofmannovi, Kornbergstr. 6, 8572 Auerbach. Měsíční příspěvek činí 1,– DM, ročně 12,– DM. Z příspěvku mají být hrazeny případné náklady. Doufám, že mnozí krajané tento nepatrný příspěvek na dobrou věc přispějí.—
Zvlášť bych chtěl upozornit na velkou oslavu 650. výročí patronátního města Auerbach. Bude se slavit 13 dní, od 1. do 13. 6. My Slavkovští se chceme sejít 10. 6. v tamějším Kolpingově sále od 14 hodin. Opatřete si prosím kroje, abychom se mohli slavnostního průvodu zúčastnit v úctyhodném počtu. Nechceme zůstat pozadu, když se ukážou i jiní hosté odjinud. Koneckonců to dlužíme patronátnímu městu a zvlášť naší patronce, první starostce Hanni Haberbergerové. Doufám, že jsem tuto výzvu nevyslovil zbytečně. Hurá, 10. 6. do Auerbachu! —
O vánočních svátcích zabalila moje žena 5 balíčků a poslala je starým krajanům do NDR. Děkovné dopisy jsem poslal ke kontrole Franzi Hofmannovi. Ať se o nás neříká, že nejsme poctiví lidé. Poděkování obdarovaných krajanů je pro nás tou nejkrásnější odměnou. Nemají být zapomenuti. Bylo by žádoucí, kdyby se přihlásili krajané, kteří by se ujali rozesílání dárkových balíčků. Z fondu „Starobní dary" by mohla být poskytnuta částka 60,– DM. Pro nás už není tak snadné tento úkol zvládat sami. Bohužel máme jen málo adres krajanů, kteří byli zavlečeni do NDR.—
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
