⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Země východního bloku si podávají kliky u dveří v Bonnu jedna za druhou. Všechny nám nechtějí udělat žádné ústupky v národních záležitostech. Chtěly by z naší státní pokladny vytáhnout obrovské částky, aby zakryly své hospodářské potíže a udělaly tamější obyvatelstvo spokojenějším. My Němci financujeme komunisty celého světa. Zdá se, jako bychom se jako telata sami vydávali řezníkům. Občas se pak žvaní o znovusjednocení a vydávají se na to miliardové částky, aby k němu právě nedošlo. Tento záměr by naši údajně západní spojenci asi nikdy nepřipustili – aby se Německo někdy znovu sjednotilo. Měli by být upřímní a říct nám, že jednotné Německo nikdy nebude. Honecker to řekl dost jasně. Gorbačov se z toho může vymluvit tím, že se nebude míchat do vnitřních záležitostí. Rozdělení rozhodli Američané, Britové a Sovětský svaz, a na tom se už asi nic nezmění. Jen ES nám přináší své požehnání. I zbytečně dohadující se Evropský parlament přidává svou trošku do mlýna. Na vychvalované jednotě Evropy se dosud nezměnilo vůbec nic, jen že my Němci jsme byli materiálně zatíženi. Obrovské daňové prostředky, které vynakládáme na dotace, tam odtékají. Ani panu Kiechlemu se nepodařilo přinést úspěchy pro naše zemědělství. Sedláci dostávají za ladem ležící pozemky dokonce prémie. Za to pak my Němci nakupujeme produkty přebytečně vyrábějících sousedů. Jak vlastně je Němec hloupý? Natahují mu čepičku pěkně hluboko přes oči i uši. Teď se jedná o jednotné měně, tam půjde o naše úspory. Při znehodnocení naší marky může fiskus sáhnout hluboko do našich úspor. Doufám jen, že jsem se zmýlil. Člověk se často ptá, musíme se před všemi jen klanět, jak nám to předvádějí spolkový prezident Weizsäcker a spolkový kancléř Kohl? Nebyl snad Helmut Schmidt mnohem lepším státníkem? I Carstens byl vzorným spolkovým prezidentem. Vzorů v politice je jen velmi málo. Proto teď můžeme konstatovat, že se mladí voliči rozmýšlejí jinak. Zelení a nyní ještě k tomu Republikáni Schönhubera – ti přece přinášejí trochu vzruchu do pomalu se ubírajícího politického života. Doufejme jen, že nenastane znovu Výmar, protože tehdy právě mnoho stran přivedlo sjednocení kolem Hitlera k jeho straně. 6 milionů nezaměstnaných a jediný slib práce – to nezůstalo bez následků. Teď je v malém státě Spolkové republiky přes 2 miliony nezaměstnaných, odhaduje se 3 miliony. Jak dlouho to ještě půjde dobře? Na jedné straně nejsou v pokladnách peníze, na druhé straně se nám škrtají miliardy dluhů zadlužených zemí. Také mnohé bezdůvodné cesty našich politiků by měly být lépe prověřeny. Plýtvání daňovými penězi by bylo mnohem lépe uloženo u našich chudých v zemi. Co si zase spolkový prezident a spolkový kancléř vezmou s sebou jako dary do Polska? Kdo si ve stranách vůbec ještě vzpomene, že přes 10 milionů Němců bylo vyhnáno ze slezské oblasti? Vyhnáno z oblasti, která se svým průmyslem rovnala Porúří a byla obilnicí Německa. Tam je teď ale hlad a bída. Tak vypadá polské hospodářství. Teď mají pomáhat vyhnanci ze země. Najednou se k němectví hlásí tisíce, aby se tímto způsobem mohly dostat do zaslíbené země. Kde ale tito lidé byli v roce 1945 a později, kdy se ve velké bídě musel budovat náš stát a my, uprchlíci a vyhnanci, jsme nesli největší část břemene? Tehdy, kdy jsme neměli byty, byli jsme téměř vyvrženci a neměli jsme na stůl co postavit, kdyby k jídlu vůbec nějaký stůl byl. Teď přichází celý svět k bohatě prostřenému stolu Spolkové republiky. Žadatelům o azyl se nedá zabránit. Humani-

věta pokračuje na dalším listu ⟶