Básnička napsaná v chebském nářečí, v překladu zní přibližně takto:

Člověče, člověče, jak ten čas utíká a dělá nám samé vrásky, kdo to sám ještě nepoznal, sotva by tomu věřil.

Bílé vlasy, anebo žádné, ztuhlá záda, až vrzají a praskají, k večeru k tomu ještě těžké nohy a zuby přes noc venku ve sklenici.

Pořád nějaká jiná bolístka trápí ten kousek života, jako by s naším jarem bylo brzy veta, smutné bylo i to naše jaro.

Raději bychom si byli spolu zazpívali, zatančili a pořádně se nasmáli, ještě si chytili štěstí a hezky mu upletli hnízdečko.

Místo toho ale přišla válka a dlouhá, tvrdá doba, nejlepší léta nám uplynula v samém strachu a s troškou radosti.

Vyhnali nás pryč z domova, chudé jako kostelní myši, zůstaly nám jen pracovité ruce a celá naše pracovitost.

Těžce jsme dřeli a šetřili až dodnes, hned od začátku mysleli a starali se o děti, teď jsme rádi, když nám sluníčko hřeje na ty upracované, ztvrdlé prsty.

A nakonec bychom si přece jen ještě chvíli rádi pobyli na tomto světě, a aby pak v ráji bylo tak, jako kdysi bývalo u nás v Chebsku - - -

Hermine Walter, geb. Palm

věta pokračuje na dalším listu ⟶

Milí krajané!

Došlo mi už mnoho přátelských slov souhlasu a povzbuzení k mé spolupráci na našem Heimatbriefu. Za to vám všem srdečně děkuji!

Měli byste vědět, že mě těší, když vám mohu přinést radost do domu. Má to být také znamení naší domovské sounáležitosti.

Paní ředitelka Ernestine Müller byla tak laskavá a darovala mi celou svou sbírku Heimatbriefů, za což jí ze srdce děkuji, zvláště když vím, jak těžké pro ni bylo se s nimi rozloučit. Už se zabývám čtením všech HB od roku 1949. Leccos mě už hluboce dojalo a bude se to hodit jako podklad pro nový příspěvek.

Nyní doufám, že jste všichni v pořádku a že prožijete krásné, rozjímavé vánoční svátky.

Do nového roku vám přeji Boží ochranu a požehnání!

Vaše Hermine Walter

věta pokračuje na dalším listu ⟶