Ve dnech 17. – 24. 5. t. r. se již popáté sešli tělocviční učitelé Ašské tělocvičné školy v Holz u Reutte v Tyrolsku. Účastnily se také manželky a vdovy po padlých a zesnulých tělocvičných učitelích.

Dny probíhaly v dobré staré tradiční pospolitosti. Dobyvatelů vrcholků s přibývajícím věkem rok od roku ubývá. Zub času okusuje kolena i další klouby, a tak se více podnikaly vycházky. Deštivé chvíle a večery se zaplnily zpěvem, přednáškami, rozpravami a dokonce i lidovým tancem. Výstava prací z volného času, která je z jednoho setkání na druhé bohatší a řemeslně zdatnější, ukázala akvarely, olejomalby, řezbářské a jiné umělecko-řemeslné práce. Je až s podivem, kolik tvůrčích sil se uvolnilo, když už každodennost tolik netíží.

Zvláštní starostí všech zúčastněných byla dokumentace naší minulosti. V novinových článcích a nedělních projevech o „40 letech poté" se stále znovu objevuje slovo „vyrovnání s minulostí" a otázky jsou víc než oprávněné. Jak my, sudetoněmečtí tělocvikáři, vidíme svou minulost? O co jsme usilovali? Byly naše názory utopií, jež náhle skončila rokem 1938? Byl utopií i náš zápal pro národ, domov a vlast? Co nás drželo pohromadě a proč?

Je nejvyšší čas naši minulost zaznamenat, nechceme-li být zapomenuti s povýšeným, ironickým úsměvem. První důležité kroky byly učiněny archivem a vědeckými pracemi o Německém tělocvičném svazu (Deutscher Turnverband). To ale nestačí! Tělocvičky a tělocvikáři, sepište dějiny svého tělocvičného spolku – alespoň myšlenky k událostem, které jste sami zažili. Zachyťte, co ještě máte ve vzpomínkách!

Již v Turnerbriefu 4/82 byla vznesena výzva a tam si lze přečíst, na čem záleží. Je smutné znovu a znovu slýchat, kolik pozůstalostí skončilo na smetišti. Vzpomínky, které bychom naléhavě potřebovali, jsou tak navždy ztraceny.

Mluvčí naší pracovní skupiny, tělocvičný bratr Eduard Burkert, Schwerterstr. 201, 4600 Dortmund 1, přijme a zařadí každý podklad a zápis, který mu bude zaslán. Základem přítomnosti je minulost. Naše děti a vnuci mají nárok na naše myšlenky, názory, zážitky a zkušenosti.

Tělocvičná sestra Elsa Schott

věta pokračuje na dalším listu ⟶

Pozvánka na posvícenský tanec s lidovými dožínkami Egerländer Gmoi v Mnichově

V sobotu 19. října 1985 v 19 hodin se ve velkém sále Mathäser-Bierstadt (vchod z Zweigstraße) koná již mnoho let známá „Eghalanda Kirwa". Tato oblíbená akce bude zahájena lidovými dožínkami, které pro nás připraví naše mládežnická a folklorní skupina s tanci a zvykoslovnými vystoupeními.

Přátelé pravé egerlandské dechovky, kteří si zachovali smysl pro lidovou pohodu, si zde jistě přijdou na své.

Kdo rád tancuje, bude mít dostatek příležitostí. Mladé návštěvníky i ty, kteří by jimi rádi ještě byli, naladí rytmická kapela.

Bez nutnosti kupovat losy se každý návštěvník může zúčastnit tomboly o posvícenské husy – opravňuje k tomu vstupenka.

Vstupenky lze objednat v předprodeji u pana Ernsta Schultese, Haberlandstraße 3/II, 8 München 60, tel. 887265, od 9 do 18 hodin. Ceny vstupenek: karty k číslovaným stolům v sále 12,- DM; galerie, 1. řada stolů 8,- DM; galerie, 2. řada stolů 6,- DM.