**Dr. Herbert Czaja: Vyhnanci se nenechají diskriminovat**
(GNK) Prezident Svazu vyhnanců (BdV), Dr. Herbert Czaja, poslanec Spolkového sněmu, se důrazně ohradil proti tomu, že i němečtí politici nyní vytěsňují vzpomínku na masové vyhánění, na zločiny spáchané při vyhánění a na urážku obětí, jichž se to týkalo, nebo je odsouvají na vedlejší kolej jako druhořadé.
Žádný orgán BdV se nikdy nepodílel na zatajování či zamlčování zločinů spáchaných na příslušnících židovského či polského národa, ruského či jiných národů, na lidech, kteří se hlásili k nějakému náboženství, náboženské obci nebo světonázorovému přesvědčení. Žádní odpovědní mluvčí vyhnanců se nikdy nepokoušeli zločiny vzájemně vyvažovat, uvedl v tiskovém prohlášení BdV.
Je udivující, pokračuje se v prohlášení, že i mnozí právníci se u nás chovají, jako by účast na genocidě nebyla už dávno v našem trestním zákoníku, bez ohledu na místo činu a bez zvláštního zdůraznění některého národa, trestána nejpřísnějšími tresty. Oběti z řad židovského národa byly nesmírného rozsahu, ale pachatelé genocidy zacházeli stejně krutě, mučili či ponižovali i pronásledované z jiných národů. Orgány nacistického násilného panství pronásledovaly na východě také mnoho Němců za podporu nejen příslušníků jednoho národa, nýbrž například Židů i Poláků.
Stejně tak ale není přípustné, aby se dnes – aniž by se z toho odvozovala pomsta či odplata nebo nová národní nenávist – zmínka o masovém vyhánění a úcta k utrpení i nevinných Němců, kteří byli často hanobeni jen kvůli své národnosti, odsouvala na okraj soudobých dějin, vytěsňovala nebo morálně a právně považovala za druhořadou. Němci se nesmějí v oblasti soudobých dějin považovat ani za příslušníky vyvoleného národa, ani se domnívat, že mají vůči ostatním nižší osobní důstojnost.
Vyhnanci navzdory řadě pokusů odsunout je na okraj v jejich zápase o sociální začlenění, o právo na domov, o právo na sebeurčení, o spravedlivé vyrovnání následků vyhnání a o prosazení oprávněných zájmů Němců – nerezignovali, a stejně jako mnozí další, kteří se za ně zasazovali, nezůstali v těchto snahách zcela neúspěšní. Nenechají se diskriminovat, jde-li o lidskou důstojnost obětí vyhnání a zločinů spáchaných při vyhánění.
Při vzpomínce na konec války je však spor o to, čí lidská důstojnost stojí výše, neobhajitelný. Všechny strany by v tomto smutku a rozjímání měly nalézt společnou řeč.
Dr. Herbert Czaja: Vertriebene lassen sich nicht diskriminieren
Dr. Herbert Czaja: Vertriebene lassen sich nicht diskriminieren
(GNK) Der Präsident des Bundes der Vertriebenen (BdV), Dr. Herbert Czaja, MdB, verwahrte sich entschieden dagegen, daß nunmehr auch deutsche Politiker die Erinnerung an die Massenvertreibung, die Vertreibungsverbrechen und die Beleidigung der davon betroffenen Opfer verdrängen oder als zweitrangig an den Rand schieben.
Kein Organ des BdV hat sich jemals an der Unterschlagung oder dem Verschweigen von Verbrechen beteiligt, die an Menschen des jüdischen oder des polnischen Volkes, der russischen oder anderen Völker, an Menschen, die sich zu einer Religion, einer Glaubensgemeinschaft oder weltanschaulichen Überzeugung bekannten, begangen wurden. Keine verantwortlichen Vertriebenensprecher haben versucht, Verbrechen gegeneinander aufzurechnen, erklärte er in einer Pressemitteilung des BdV.
Es ist erstaunlich, daß auch viele Juristen bei uns so tun, heißt es darin weiter, als gäbe es für die Beteiligung am Völkermord nicht auch in unserem Strafgesetzbuch unabhängig vom Tatort und ohne besondere Hervorhebung eines Volkes seit langem härteste Strafen. Die Opfer des jüdischen Volkes waren von ungeheurem Ausmaß, aber die Verursacher des Völkermordes waren Verfolgte auch anderer Nationen gleichermaßen grausam behandelt, gefoltert oder erniedrigt. Organe der NS-Gewaltherrschaft haben im Osten auch viele Deutsche wegen Unterstützung nicht nur der Angehörigen eines Volkes, sondern zum Beispiel Juden und Polen verfolgt.
Es geht aber ebensowenig an, heute — ohne davon Rache oder Vergeltung oder neuen nationalen Haß abzuleiten — die Erwähnung der Massenvertreibung und die Ehrfurcht vor den Leiden auch unschuldiger Deutscher, die oft nur wegen ihrer Nationalität geschändet wurden, an den Rand der Zeitgeschichte zu schieben, zu verdrängen, oder moralisch und rechtlich als zweitrangig anzusehen. Die Deutschen dürfen sich im zeitgeschichtlichen Bereich weder als Angehörige eines auserwählten Volkes ansehen, noch meinen, eine gegenüber anderen geringere personale Würde zu haben.
Die Vertriebenen haben trotz mancher Versuche, sie im Ringen um die soziale Eingliederung, um das Recht auf die Heimat, um das Selbstbestimmungsrecht, um einen gerechten Ausgleich der Vertreibungsfolgen und um ihr Eintreten für die berechtigten Interessen der Deutschen an den Rand zu drängen, weder resigniert, noch sind sie, wie die vielen anderen, die für sie eintraten, in diesen Bemühungen ganz erfolglos geblieben. Sie werden sich, wenn es um die Menschenwürde der Opfer der Vertreibung und der Vertreibungsverbrechen geht, nicht diskriminieren lassen.
Bei der Erinnerung an das Kriegsende ist der Streit darum, wessen Menschenwürde höher steht, aber unvertretbar. Man sollte sich auf allen Seiten in der Trauer und Besinnung finden.
Pouť do Moskvy
Černěnkův pohřeb se stal už téměř zajetou rutinou. Během tří let se v Kremlu odehrála přirozená výměna stráží potřetí. To nemohlo zůstat bez následků pro přestárlý ústřední výbor KSSS. Zahájení generační výměny se už nedalo dále odkládat. Začalo volbou Michaila S. Gorbačova novým generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu. Spěch, s jakým bylo předání politické moci na podle sovětských měřítek „mladého" muže provedeno, napovídá, že toto řešení bylo dohodnuto ještě za Černěnkova života – ten sice ve svém krátkém funkčním období shromáždil všechny tituly spojené s vedením státu, nedokázal jim ale vtisknout skutečně osobní ráz.
Konec bezbarvého přechodného řešení v čele sovětského státu s Černěnkem v čele a rýsující se generační výměna v osobě Gorbačova musely dodat státnímu pohřbu v Moskvě mimořádný historický význam. Státníci, kteří se sjeli z mnoha koutů světa, sice zesnulému vzdali náležitou úctu, jejich skutečný zájem se však soustředil na osobu nového šéfa Sovětského svazu.
Už čistě navenek představoval příjemně působící změnu. Místo zkamenělých tváří posledních tří předchůdců je nyní vidět muž, který se dokáže i zasmát, který suverénně ovládá jemnosti diplomatického styku se západními politiky, působí pružně a vyzařuje sebevědomí. Vstřícné hodnocení nového muže, které po Gorbačovově návštěvě v Anglii vyslovila Margaret Thatcherová, mu na Západě od počátku zajistilo příznivé přijetí. Okouzlující žena je pak šťastným přídavkem osudu, jehož význam se nedá podceňovat.
Pilgerfahrt nach Moskau
Pilgerfahrt nach Moskau
Das Tschernenko-Begräbnis war bereits zur wohl erprobten Routine geworden. Innerhalb von drei Jahren vollzog sich die natürliche Wacheablösung im Kreml zum dritten Mal. Das konnte nicht ohne Wirkung auf das überalterte Zentralkomitee der KPdSU bleiben. Die Einleitung des Generationswechsels war nicht mehr länger aufzuschieben. Er begann mit der Wahl von Michael S. Gorbatschow zum neuen Zentralsekretär der Kommunistischen Partei der Sowjetunion. Die Eile, mit welcher die Übertragung der politischen Macht auf den nach sowjetischen Begriffen „jungen" Mann erfolgte, läßt darauf schließen, daß diese Regelung schon zu Lebzeiten Tschernenkos erfolgt war, der in seiner kurzen Amtszeit zwar alle mit der Staatsführung zusammenhängenden Titel eingeheimst hatte, diesen aber nicht wirklich eine persönliche Note verleihen konnte.
Das Ende einer farblosen Zwischenlösung in der sowjetischen Staatsführung mit Tschernenko an der Spitze und der sich in der Person Gorbatschows anbahnende Generationswechsel mußten dem Staatsbegräbnis in Moskau eine besondere historische Bedeutung verleihen. Die aus vielen Teilen der Welt herbeigeströmten Staatsmänner zollten dem Toten zwar den gebührlichen Respekt, ihr wahres Interesse konzentrierte sich jedoch auf die Person des neuen Chefs der Sowjetunion.
Er repräsentierte schon rein äußerlich einen angenehm wirkenden Wechsel. An Stelle der versteinerten Gesichter der letzten drei seiner Vorgänger ist nun ein Mann zu sehen, der auch
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.