Poděkování
Už celá desetiletí těší svými příspěvky v každém čísle Heimatbriefu pravděpodobně daleko přes tisíc čtenářů z naší nezapomenutelné domoviny. Každý se ptal, stejně jako já, kde to všechno bere? Ta báječná paměť, sahající hluboko až do jejího raného dětství! Ta názornost jejího vyjadřování! Ta živá, a přece ukázněná fantazie! Dávno víte, o kom je řeč – o naší neúnavné Hermině Walter, rozené Palm. Kdybych uměl básnit, kdybych uměl zpívat, vznikla by z toho „píseň o té hodné ženě".
Znám ji jako školačku, jako pečlivou a vždy ochotnou matku a babičku, jako obětavou manželku svého muže Heinze, jako bezvadnou hospodyni a jako nejpříjemnější společnici k rozhovoru. Tušil jsem její umělecké nadání malířky. O to větší bylo mé překvapení, když jsem v sobotu 17. 11. 1984 na výstavě amatérských umělců v Bubenreuthu mohl obdivovat několik jejích obrazů. Má tušení bylo daleko předčeno. Od podmaleb na skle přes gvaše, od motivů z domoviny až po fantaskní kompozice historických motivů její nové domoviny – všechno byla jedinečná umělecká práce. Není divu, že byla po celou dobu trvání výstavy – 2 dny – neustále obklopena obdivovateli, takže byla nakonec chraplavá od zodpovídání nesčetných dotazů zájemců.
Její hlavní dílo bych se rád pokusil vylíčit svými skromnými slovy. Obraz o rozměrech asi 50 x 60 cm, na výšku, je rozdělen mohutným kmenem s dokonale rozvinutou korunou, dobře známým bubenreuthským dubem. Od něj vedou cesty vlevo k zobrazení historických budov z dob založení Bubenreuthu, dále jsou tam vidět staré selské usedlosti, mateřská hospoda buršenšaftu „Bubenruthia", známého z doby Sandovy, vraha Kotzebueho, i s příslušným šermírnickým domkem a další. Vpravo vedou cesty ke známým a výrazným budovám novějšího Bubenreuthu, do čtvrti houslařů a kytarářů ze Schönbachu, k nově postavenému kostelu, k pomníku houslařů atd. Celkově obdivuhodné, pracné a mistrovské postavení starého a nového vedle sebe, s velkou dávkou fantazie a opravdového umění.
Odpusť mi prosím, milá Hermo, že Tě takto vystavuji na „doufejme chvályhodné" pomluvy. Cítil jsem neodolatelné nutkání postavit Tě do světla, které Ti náleží. Zároveň Tě prosím, jistě jménem všech čtenářů Heimatbriefu, abys neochabovala a i nadále nás všechny těšila pravidelnými příspěvky ze svého pera.
Anton Schmieger
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Velký hospodářský praktikum na „Heiligenhofu"
Stejně jako už 27 let, i v roce 1985 přijímáme od 1. srpna nebo 1. září dívky na praktický rok velkého hospodářského provozu. Toto praktikum je určeno především dívkám se středoškolským vzděláním (Mittlere Reife), které je potřebují jako přípravnou praxi pro další školy a odbornou přípravu (zdravotní sestry, dietní asistentky, hospodyně apod.)
Přihlásit se ale mohou i dívky, které chtějí tento rok využít jako osobní přemostění. Nabízíme veškeré předpoklady potřebné pro tuto přípravu. Dívky dostanou odborné vedení ve všech oblastech domácího hospodářství a měsíční kapesné ve výši 230 DM vedle stravy, ubytování a sociálního pojištění zdarma.
Volný čas a dovolená jsou upraveny; ubytování probíhá v jedno- a dvoulůžkových pokojích na vlastním praktikantském patře s koupelnou, sprchou atd. (vlastní společenská místnost s televizorem). Odpovídající závěrečné vysvědčení, které lze předložit u všech škol a míst, je samozřejmě vystaveno.
Přihlášky se životopisem (pokud možno s údaji o původu rodičů a prarodičů) a fotografií zasílejte na tuto adresu: Bildungsstätte „DER HEILIGENHOF", Postfach 1480, 8730 Bad Kissingen.
[obr] Evangelický kostel dnes v Horním Slavkově (Schlaggenwald)
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
