Schlaggenwälder Heimatbrief — Folge 179
/ 32
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 4
Jehňátko a mazaný lišák Ryšek

Jehňátko a lišák Ryšek

Poskakovalo, hodné a milé, jehňátko po pastvině, tu se připlížil lišák, ten smělý zloděj, k té skrovné louce.

„Zdravím tě, mé krásné dítě! Co tu v té trávě sedíš? Já přesně vím, kde bylinky kvetou, kořeněné, pro tebe něco najdu.

Musíš jen se mnou hned jít blízko k větvím janovce, tam ti já, jen tobě samotné, ukážu tu nejlepší louku."

„Ach ne, ach ne," Dlouhoušek malý naříká, „maminka to nechce dovolit, mám prý, jak mi sama řekla, zůstat tady a jen se pást.

Mnoho falše bývá v kraji, tomu by se nemělo věřit, myslíš, že jde kolem přítel, omyl — chce tě unést!"

„To je pravda, to uznávám, tvá maminka je moudrá! Ale věř mi, mé srdce je čisté!" vzdychá Ryšek pokorně a tiše.

Tu poskočil, hloupostí zaslepen, zajíček až ke keři, kde ho mazaný lišák bleskurychle spolkl do svého břicha.

Z této smutné historky je vidět: chceš-li se v životě dobře držet, nevěř příliš lichotníkům, raději poslouchej starší!

Hermine Walter, rozená Palm

[obr] „Haselbauer-Haus" v „Seifertsgrün" (Zaslala Anni Redschitzegger, rozená Schloßbauer, z Bischofshofen bei Salzburg)

původní znění

Lämplein und Reinecke Fuchs

Es hoppelte, ganz brav und lieb,
ein Lämplein auf der Heide,
da schlich der Fuchs, der dreiste Dieb,
frech an die karge Weide.

„Ich grüße dich, mein schönes Kind!
Was hockst du in diesem Gras?
Ich weiß genau, wo Kräuter sind,
würzig fein, für dich etwas.

Du mußt nur kommen gleich mit mir
nah zu den Ginsterzweigen,
dort werde ich, allein nur dir,
die beste Wiese zeigen."

„Ach nein, ach nein," Klein-Langohr klagt,
„die Mama will's nicht haben,
ich soll, so hat sie mir gesagt,
mich hier am Ort nur laben.

Viel Falschheit oft im Lande sei,
es wäre nicht zu glauben,
du denkst, es käm ein Freund vorbei,
Irrtum, — er will dich rauben!"

„Das ist wohl wahr, ich seh' das ein,
dein Mütterchen ist weise!
Doch glaube mir, mein Herz ist rein!"
seufzt Reinecke frommleise.

Da hopste nun, vor Torheit blind,
das Häslein hin zum Strauche,
wo es der Schlaufuchs blitzgeschwind
verschlungen hat im Bauche.

Man sieht an diesem Trauerspiel,
willst Du Dich gut einst halten,
dann glaube Schmeichlern nicht zuviel,
hör besser auf die Alten!

Hermine Walter, geb. Palm

[obr] Das „Haselbauer-Haus" in der „Seifertsgrün"
(Eingesandt von Anni Redschitzegger, geb. Schloßbauer aus Bischofshofen bei Salzburg)

list 4 z 32
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.