⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Musica sacra, mužský a sborový zpěv, chrámová hudba a skladatelství – to bylo a je královstvím našeho Willibalda Görla. Jen životem naplněný idealista dokáže svůj tvrdý osud zvládnout tak jako on.
Ve svém malém domku v markdorfské Eugenienstraße, opečováván svou ženou, může říci: Zde jsem člověkem, zde jím mohu být. Znalci hudby a přátelé mu k jeho 75. narozeninám poděkovali pořadem ve švýcarském rozhlase. Sám Markdorf jej poctí chrámovým koncertem. My, jeho bližší krajané, se s ním radujeme, blahopřejeme mu k narozeninám a děkujeme mu z celého srdce, neboť náš Willibald Görl udělal své domovině mnoho cti. Kéž Hospodin ještě mnoho let drží nad ním svou ochrannou ruku, aby mohl ještě dlouho plnit svůj životní úkol – být Božím muzikantem.
(z „Der Egerländer" 85/1)
[obr] Stará vzpomínka. – Mnozí z nich už mezi námi nejsou.
(Zaslal fotografii: Toni Turba)
im Rundfunk. Ihm wurde der landsmannschaftliche Anerkennungspreis für Musik 1970 zuteil. Der Titel eines Erzbischöflichen Kirchenmusikdirektors wurde ihm 1969 verliehen. Im Sommer 1975 bekam er das Bundesverdienstkreuz. Im Jahre 1979 erhielt er die begehrte „Adalbert-Stifter-Medaille". Das Alter fordert zwar auch seinen Tribut, doch weiß der Oberschwabengau im Schwäbischen Sängerbund recht gut, was Görl seit 1948 im Bodenseegebiet musikalisch aufgebaut hat.
Musica sacra, Männer- und Chorgesang, Kirchenmusik und Kompositionen, das waren und sind das Reich unseres Willibald Görl. Nur ein lebensbejahender Idealist kann sein hartes Schicksal so wie er meistern.
In seinem kleinen Häuschen in der Markdorfer Eugenienstraße, umsorgt von seiner Frau, kann er sagen: Hier bin ich Mensch, hier kann's ich sein. Die Musikkenner und Freunde danken ihm mit einer Sendung an seinem 75. Geburtstag im Schweizer Rundfunk. Markdorf selbst ehrt ihn mit einem Kirchenkonzert. Wir, seine engeren Landsleute, freuen uns mit ihm, gratulieren zum Geburtstag und danken ihm vollen Herzens, denn unser Willibald Görl hat seiner Heimat viel Ehre gemacht. Möge der Herrgott noch viele Jahre seine schützende Hand über ihn halten, damit er seine Lebensaufgabe, Musikant Gottes zu sein, noch recht lange erfüllen kann.
(aus „Der Egerländer" 85/1)
[obr] Eine alte Erinnerung. — Gar viele sind nicht mehr unter uns.
(Einsender des Fotos: Toni Turba)
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.