Milí krajané!
Dnes znovu srdečně děkuji všem dárcům za to, že náš Heimatbrief může dál vycházet. Děkuji také spolupracovníkům za jejich příspěvky, kterými pomáhají utvářet náš list.
Až se Heimatbrief dostane ke čtenářům, léto už bude v plném proudu. Bohužel jsme letos z jara mnoho nepocítili. Nepřineslo očekávané teplo a obytné místnosti bylo nutné vytápět, aby se v nich dalo aspoň trochu příjemně žít. Jak krásné bývaly kdysi ty staré dobré kachlová kamna v jizbách! Ani v nejteplejších letních dnech nebylo jejich teplo pociťováno jako přítěž. Kdo by si tehdy dovedl ohřát ranní kávu elektrickým spotřebičem? O to se staral sporák, ve kterém škvírami vesele probleskoval oheň. Náklady na topení se tak držely co nejníž. Letos tak mnohou marku ukrojí z naší peněženky drahý olej nebo plyn, což se pravděpodobně projeví i na plánované dovolené. Této radosti se ale asi nikdo nebude chtít vzdát. Dnešní člověk potřebuje čas na odpočinek, nechce-li se předčasně vyčerpat.
Zde bych ale rád připomněl naše setkání v patronátním městě Auerbach. Doufám, že opravdu mnoho krajanů zamíří své cestovní úvahy tímto směrem. 8. a 9. září je vhodný termín – velké vlny dovolenkářů už by měly být za námi a na silnicích by se mělo dobře postupovat. Kdo ví, zda se ještě naskytne příležitost uspořádat podobné setkání s tolika milými lidmi. Stále více dobrých přátel a známých nás opouští navždy. Po 38 letech od vyhnání z domova žije už mnoho z nás v nové vlasti déle, než žili ve vlasti staré. Za tu dobu už velmi mnoho krajanů dokončilo svou pozemskou pouť. Pomalu přestáváme být pospolitostí. Dějiny nás učí, že mnohé národní kmeny zanikly. Na jejich místo nastoupily jiné. Tak zaniká i příslušnost sudetských zemí k německému národu. Zda historikové jednou poukážou na bezpráví vyhnání, je nejisté. Když toto zločinné jednání celé německé okolí zamlčuje, proč by se pak tímto tématem měli zabývat Francouzi, Angličané, Američané a další. I my sami jsme mnohé zanedbali a příliš málo jsme upozorňovali na svůj osud. Nenašli jsme ani potřebnou podporu mužů, kteří se za naši věc zasazovali. Nechali jsme na holičkách vlastní stranu uprchlíků. Politici, kteří se dnes v jednotlivých stranách zasazují o naše zájmy, jsou vázáni stranickou disciplínou a jsou omezováni v tom, aby naše záležitosti energicky zastupovali. Některé strany se velmi snaží setřít ze stolu právo vyhnaných na domov. Jen aby se nenarušil uvolněný vztah k východním národům, které nás vyhnaly. Ti, kdo na toto bezpráví upozorňují, jsou přitom haněni jako revanšisté. Proto se o svatodušním setkání sudetských Němců Čechům jejich zločin znovu připomíná. Je to mohutná demonstrace mírovými prostředky, která má upozornit na bezpráví vyhnání. Měli jsme právo na tento životní prostor, který byl po staletí osídlen výhradně německými lidmi. Byli to němečtí lidé, kdo tuto zemi učinili obyvatelnou, kdo o ni pečovali. O tom se ale u nás ve školách nic nedozvíte. Televize ani letos nepřinese delší reportáž o této svatodušní akci a ostatní média už vůbec ne. Zato se však velmi obšírně komentují obrazy násilí v Polsku, Jižní Americe a jiná politická témata. I papež se v Asii vyslovil pro právo tamních uprchlíků na domov –
Milí krajané!
Navštivte v hojném počtu naše
Slavkovské setkání
v Auerbachu / Opf.
8. a 9. září 1984
Liebe Landsleute!
Herzlichen Dank sage ich heute wieder allen Spendern für den Fortbestand unseres Heimatbriefes. Dank auch den Mitarbeitern für ihre Beiträge zur Gestaltung des Blättchens.
Wenn der Heimatbrief bei den Lesern ankommt, hat der Sommer bereits seinen Einzug gehalten. Leider haben wir in diesem Jahr wenig vom Frühling wahrgenommen. Er hat nicht die ersehnte Wärme gegeben, und die Wohnräume mußten beheizt werden, damit man sich einigermaßen wohlfühlen konnte. Wie schön waren da früher die guten alten Kachelöfen in den Stuben. Da wurde auch in den wärmsten Sommertagen nie die von ihm ausgehende Wärme als Last empfunden. Wer konnte damals schon den Morgenkaffee mit Elektrogeräten herstellen? Das besorgte der Herd, in dem ein lustiges Feuerchen aus den Fugen leuchtete. Es wurden eben die Heizkosten so niedrig wie nur möglich gehalten. So wird heuer so manche DM für das teuere Öl oder Gas unseren Geldbeutel belasten und wahrscheinlich auch den geplanten Urlaub beeinflussen. Verzichten wird man auf diese Freude jedoch nicht wollen. Der heutige Mensch braucht eine Zeit des Ausspannens, wenn er nicht vorzeitig verbraucht sein will.
Aber hier möchte ich an unser Treffen in der Patenstadt Auerbach erinnern. Ich hoffe, daß recht viele Landsleute ihr Reisedenken dorthin lenken mögen. Der 8. und 9. September ist ein günstiger Termin. Die großen Reisewellen dürften dann vorbei sein und man kann auf den Straßen gut vorankommen. Wer weiß, ob sich nochmals die Gelegenheit bietet, mit vielen lieben Menschen ein solches Zusammenfinden zu gestalten. Immer mehr gute Freunde und Bekannte verlassen uns für immer. Nach 38 Jahren aus der Heimat vertrieben, sind sehr viele von uns schon eine längere Lebenszeit hier in der neuen Heimat, als in der alten Heimat. In dieser Zeit haben schon sehr viele Landsleute ihr Erdenwandeln beendet. Langsam hören wir auf eine Gemeinschaft zu sein. Die Geschichte lehrt uns, daß viele Volksstämme vergangen sind. An ihre Stelle haben andere den Platz besetzt. So hören auch die Völkerstämme der deutschen Zugehörigkeit der Sudetenländer auf. Ob die Historiker einst auf das Unrecht der Vertreibung hinweisen ist ungewiß. Wenn diese Untat von der gesamten deutschen Umwelt verschwiegen wird, weshalb sollen sich dann Franzosen, Engländer, Amerikaner u. v. a. mit diesem Thema beschäftigen. Wir selber haben auch manches unterlassen und haben zu wenig auf unser Schicksal aufmerksam gemacht. Wir fanden auch nicht die notwendige Unterstützung der sich einsetzenden Männer für unser Problem. Wir haben unsere eigene Flüchtlingspartei im Stich gelassen. Die jetzt in den Parteien sich für unsere Belange einsetzenden Politiker sind an die Parteidisziplin gebunden und sind gehemmt, unsere Anliegen energisch zu vertreten. Manche Parteien sind stark bemüht, den Vertriebenen das Recht auf Heimat vom Tisch zu wischen. Man störe ja nicht das entspannende Verhältnis zu den östlichen Vertreibervölkern. Die Mahner aber, die auf dieses Unrecht deuten, werden als Revanchisten beschimpft. So wird bei dem Pfingsttreffen der Sudetendeutschen den Tschechen ihre Schandtat in Erinnerung gebracht. Es ist eine gewaltige Demonstration mit friedlichen Mitteln, die auf das Unrecht der Vertreibung aufmerksam machen will. Wir hatten ein Recht auf diesen Lebensraum, der Jahrhunderte lang nur von deutschen Menschen besiedelt gewesen war. Deutsche Menschen waren es, die dieses Land bewohnbar gemacht haben, die es pflegten. Darüber wird aber in den Schulen hier bei uns nichts ausgesagt. Das Fernsehen wird auch in diesem Jahr keinen längeren Bericht über diese Pfingstveranstaltung bringen und die übrigen Medien schon gar nicht. Dafür werden aber Bilder von der Gewalt in Polen, Südamerika u. a. politische Themen sehr ausführlich kommentiert. Auch der Papst hat sich in Asien für das Heimatrecht
Liebe Landsleute!
Besucht recht zahlreich unser
Schlaggenwalder Treffen
in Auerbach / Opf.
am 8. und 9. September 1984
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.