Poděkování mluvčího
34. sudetoněmecký sjezd ve Vídni byl událostí, která postavila naši národnostní skupinu do středu dění. Tisk, rozhlas i televize věnovaly setkání krajanů v císařském městě rozsáhlou pozornost, zčásti vstřícnou, zčásti kritickou. Pro dobrých 130 000 krajanů, kteří se tohoto sudetoněmeckého sjezdu zúčastnili, zůstane – stejně jako v roce 1977 – zážitkem zvláštního druhu.
Široko daleko slyšitelné vyznání sudetských Němců k právu na domov a sebeurčení a k svobodné sjednocené Evropě národů a národnostních skupin ukázalo světu, že sudetoněmecká národnostní skupina žije i ve čtvrtém desetiletí po svém brutálním vyhnání a zachovala si své sebepojetí.
Vedle oficiálních velkých akcí – slavnostního zahájení ve vídeňské Stadthalle a hlavní manifestace na vídeňském Náměstí hrdinů (Heldenplatz) po předchozí bohoslužbě – byly doprovodné výstavy o Franzi Metznerovi a Hansi Kudlichovi, přednášky doprovodného programu a velkolepý národopisný večer a pochodňový průvod sudetoněmecké mládeže svědectvím o duchovní rozmanitosti a životaschopnosti sudetského Němectví, které kořeny má ve velké tradici a zároveň staví mosty do budoucnosti. Svědčí o tom i výkony letošních nositelů kulturní ceny z řad naší národnostní skupiny.
Mírová přehlídka sudetských Němců, která se konala o letnicích 1983 v metropoli starého i nového Rakouska, naplňuje všechny, kdo v rámci sudetoněmeckého krajanského sdružení a národnostní skupiny nesou odpovědnost, uspokojením a důvěrou, ale i hrdostí a vděčností.
34. sudetoněmecký sjezd byl společným dílem, na němž se podíleli mnozí. Dík patří na prvním místě spolkovému prezidentovi Rakouské republiky Dr. Rudolfu Kirchschlägerovi, který nás ve Vídni přivítal, a v čele s bývalým spolkovým kancléřem Dr. Brunem Kreiskym a spolkovým kancléřem Dr. Sinowatzem, kteří nám umožnili konání akce navzdory masivním protestům z Prahy.
Dík patří hlavnímu městu Vídni, spolkové zemi Dolní Rakousy, vídeňským výstavním společnostem, tiskovému klubu „Concordia" a všem institucím a osobám, které nám ve Vídni poskytly pomoc, v neposlední řadě krajanům v Sudetoněmeckém krajanském sdružení v Rakousku (SLÖ) v čele se spolkovým předsedou Msgre. prof. Dr. Kochem. Jejich kamarádská spolupráce spojená se znalostí místních poměrů byla pro zdar 34. sudetoněmeckého sjezdu nepostradatelná.
Můj dík patří neméně členům vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, stálým pracovníkům naší spolkové kanceláře, statečné skupině kolem jednatele sudetoněmeckého sjezdu, krajana Dietera Maxe, tiskovému oddělení a sudetoněmecké mládeži, jejíž slavnostní chvíle na Náměstí hrdinů v neděli letnic zůstane všem
[obr] Hlavní manifestace na Náměstí hrdinů (Heldenplatz) ve Vídni
Der Dank des Sprechers
Der Dank des Sprechers
Der 34. Sudetendeutsche Tag in Wien war ein Ereignis, das unsere Volksgruppe in den Mittelpunkt des Geschehens rückte. Presse, Funk und Fernsehen widmeten dem Treffen der Landsleute in der Kaiserstadt eine umfangreiche teils wohlwollende, teils kritische Aufmerksamkeit. Für die gut 130 000 Landsleute, die an diesem Sudetendeutschen Tag teilnahmen, bleibt er, nicht anders als 1977, ein Erlebnis besonderer Art.
Das weithin vernehmbare Bekenntnis der Sudetendeutschen zum Heimat- und Selbstbestimmungsrecht und zu einem freien vereinigten Europa der Völker und Volksgruppen führte der Welt vor Augen, daß die sudetendeutsche Volksgruppe auch im vierten Jahrzehnt nach ihrer brutalen Austreibung lebt und ihr Selbstverständnis bewahrt hat.
Neben den offiziellen Großveranstaltungen, der feierlichen Eröffnung in der Wiener Stadthalle und der Hauptkundgebung auf dem Wiener Heldenplatz nach vorangegangenem Gottesdienst, waren die begleitenden Ausstellungen über Franz Metzner und Hans Kudlich, die Vorträge des Rahmenprogamms und der großartige Volkstumsabend und Fackelzug der Sudetendeutschen Jugend, Zeugnisse für geistige Vielfalt und Lebendigkeit des Sudetendeutschtums, das in einer großen Tradition wurzelt und gleichzeitig Brücken in die Zukunft schlägt. Hierfür zeugen auch die Leistungen der diesjährigen Kulturpreisträger aus der Mitte unserer Volksgruppe.
Die friedliche Heerschau der Sudetendeutschen, die zu Pfingsten 1983 in der Metropole des alten und des neuen Österreich stattfand, erfüllt all jene, die innerhalb der Sudetendeutschen Landsmannschaft und Volksgruppe Verantwortung tragen, mit Befriedigung und Zuversicht, aber auch mit Stolz und Dankbarkeit.
Der 34. Sudetendeutsche Tag war eine Gemeinschaftsleistung, an der viele ihren Anteil hatten. Dank gebührt an erster Stelle dem Bundespräsidenten der Republik Österreich, Dr. Rudolf Kirchschläger, der uns in Wien begrüßte, an der Spitze Altbundeskanzler Dr. Bruno Kreisky und Bundeskanzler Dr. Sinowatz, die uns die Durchführung trotz massiver Proteste aus Prag ermöglichten.
Dank gebührt der Bundeshauptstadt Wien, dem Lande Niederösterreich, den Wiener Messegesellschaften, dem Presseclub „Concordia" und allen Instanzen und Personen, die uns in Wien ihre Hilfe angedeihen ließen, nicht zuletzt den Landsleuten in der Sudetendeutschen Landsmannschaft in Österreich (SLÖ) mit Bundesobmann Msgre. Prof. Dr. Koch an der Spitze. Ihre kameradschaftliche Mitarbeit in Verbindung mit der Kenntnis der örtlichen Gegebenheiten war für das Gelingen des 34. sudetendeutschen Tages unentbehrlich.
Mein Dank gilt nicht minder den Vorstandsmitgliedern der Sudetendeutschen Landsmannschaft, den hauptamtlichen Mitarbeitern unserer Bundesgeschäftsstelle, der wackeren Schar um den Geschäftsführer des Sudetendeutschen Tages, Lm. Dieter Max, der Pressestelle und der Sudetendeutschen Jugend, deren Feierstunde am Pfingstsonntagabend am Heldenplatz allen
[
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.