⟵ věta pokračuje z předchozího listu
o to, oživit kus náboženské tradice naší české vlasti, ale také znovu připomenout a probudit kus té zbožnosti k Jezulátku, jak kdysi žila ve věřící úctě a zbožné adoraci a v naší době z velké části vymizela. Vinu na tom jistě nesou někteří katecheté, kteří se takové úctě k Jezulátku posmívají, a také někteří katoličtí exegeté, pro něž je vyprávění o dětství u Matouše a Lukáše pouze zbožnou legendou — a přitom přehlížejí, že dětství Ježíšovo patří k historické skutečnosti vtělení Božího Syna.
Navždy mi zůstane nezapomenutelné, když jsem roku 1978 s poutní skupinou navštívil místa působení našeho nového svatého, biskupa Jana Nepomuka Neumanna. Doprovázel nás tehdy k Niagarským vodopádům dvaaosmdesátiletý redemptorista páter Litz z Buffala, neboť se podstatně podílel na procesu jeho svatořečení. Když se jednou večer loučil ve velkém jídelním sále hotelu Intercontinental, požádal, zda by tak mohl učinit dětskou modlitbičkou, kterou se ho před 75 lety naučila jeho německá babička z Mnichova. Rádi jsme ho k tomu povzbudili, a tak stál sešlý stařec uprostřed velkého sálu jako prorok a všichni přítomní ztichli, když se modlil: „Ježíšku, přijď ke mně, učiň ze mě zbožné dítě. Mé srdce je malé, nesmí do něj nikdo jiný, jen Ty, můj milý Ježíšku." Moderní lidé se tomu možná usmějí, my jsme byli hluboce dojati zbožností, kterou tento vysoce letitý muž vděčil své věřící babičce z Mnichova. Pane, dej nám mnoho matek a babiček, které učí své děti a vnuky se takto modlit.
A vy všichni neděláte nic špatného, budete-li o vánočních svátcích i nadále věřícně a zbožně modlit se a zpívat: „V Betlémě se nám narodilo děťátko, to jsem si vyvolil, jeho vlastní chci být, eja, eja, jeho vlastní chci být." (Vánoční píseň o Ježíškovi od P. Friedricha von Spee, † 1637). Od něj pochází také následující modlitba: „Ó Jezulátko, ó Boží Synu, jesle plné slámy — to je Tvůj trůn? Chlév je Tvým dvorem, Tvou družinou osel a nemotorný vůl. Děťátko v chlévě, učiň nás blaženými, děťátko ve slámě, učiň nás radostnými."
Zakončím starým vánočním veršem: „Dítě, které Marie drží, je Boží Syn, Pán světa. Přichází k nám svaté dítě, k nám, kdo jsme tak zmatení, v nouzi a s mnoha strastmi. Je to Spasitel a hrdina, jenž se postaví proti všem nepřátelům na této temné zemi. A kdo se s tím dítětem odváží jít, musí nakonec zcela neochvějně, velmi silně a radostně obstát."
Prelát Dr. Karl Reiß
möglich.
darum, ein Stück religiöser Tradition unserer böhmischen Heimat zu verlebendigen, sondern auch ein Stück jener Jesuskindfrömmigkeit wieder in Erinnerung zu bringen und zu wecken, wie sie einmal in gläubiger Verehrung und frommer Anbetung lebendig war, in unserer Zeit aber weithin verlorengegangen ist. Schuld daran tragen sicher manche Katecheten, die eine solche Verehrung des Jesuskindes belächeln und manche auch katholische Exegeten, für die die Kindheitsgeschichte bei Matthäus und Lukas nur fromme Legende ist, und dabei übersehen, daß die Kindheit Jesu zur historischen Wirklichkeit der Menschwerdung des Sohnes Gottes gehört.
Es wird mir unvergeßlich bleiben, als ich 1978 mit einer Pilgergruppe die Wirkungsstätten unseres neuen Heiligen, Bischof Johann Nepomuk Neumann besuchte. Da begleitete uns der 82jährige Redemptoristenpater Litz aus Buffalo zu den Niagara-Fällen, denn er war am Heiligsprechungsprozeß wesentlich beteiligt. Als er sich an einem Abend im großen Speisesaal des Hotels Intercontinental verabschiedete, bat er, es mit einem Kindergebet tun zu dürfen, das ihm seine deutsche Großmutter aus München vor 75 Jahren gelehrt hatte. Gerne haben wir ihn dazu ermuntert und so stand der greise Mann wie ein Prophet mitten im großen Speisesaal und alle Anwesenden wurden still als er betete: „Jesukindlein, komm zu mir, mach ein frommes Kind aus mir. Mein Herz ist klein, darf niemand hinein, als Du mein liebes Jesulein." Moderne mögen darüber lächeln, wir waren tief beeindruckt, von der Frömmigkeit, die der hochbetagte Mann seiner gläubigen Großmutter aus München verdankt. Herr, gib uns viele Mütter und Großmütter, die ihre Kinder und Enkel so beten lehren.
Und Ihr alle tut nichts Falsches, wenn Ihr in den Weihnachtstagen noch gläubig und fromm beten und singen werdet: Zu Betlehem geboren ist uns ein Kindelein, das hab ich auserkoren, sein eigen will ich sein, Eja, Eja, sein eigen will ich sein." (Christkindlied des P. Friedrich von Spee † 1637). Von ihm stammt auch das folgende Gebet: „O Jesulein, o Gottessohn, ein Kripp voll Stroh, das ist Dein Thron? Ein Stall Dein Hof, Dein Hofgesind der Esel und das plumpe Rind. Kindelein im Stall, mach uns selig all, Kindelein im Stroh, mach uns froh."
Ich schließe mit einem alten Weihnachtsspruch: „Das Kindlein das Maria hält, ist Gottes Sohn, der Herr der Welt. Es kommt zu uns das heilige Kind, die wir so arg verworren sind, in Not und viel Beschwerden. Der Heiland ist es und der Held, der wider alle Feind sich stellt, auf dieser dunklen Erden. Und wer es mit dem Kinde wagt, am Ende muß ganz unverzagt, sehr stark und fröhlich werden."
Präl. Dr. Karl Reiß
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Milé Slavkovanky a milí Slavkované!
V prosinci slavíme veliký svátek narození Božího dítěte.
Vánoce jsou také svátkem lásky, sounáležitosti a srdečného spojení. Je to nejkrásnější a na vnitřní prožitek nejbohatší svátek celého roku, který má co říct nejen dětem, ale i dospělým.
Naše myšlenky se znovu vracejí do vlastního dětství, k Vánocům v rodném domě, které nás všechny provázejí celým životem jako zážitek zvláštního druhu.
Tak i vy, kteří jste museli opustit svůj starý domov, budete v myšlenkách při své sudetoněmecké vlasti. Věrnost k domovu, to mohu znovu a znovu potvrdit, je nezlomná. Kéž vám nadcházející vánoční dny přinesou mnoho radosti i v nové vlasti.
Boží požehnání k Štědrému večeru, ke svátkům i do celého nového roku!
Jménem městské rady a občanů města Auerbach a zcela osobně vás srdečně zdravím.
Váš Hanni Haberberger 1. starosta
Liebe Schlaggenwalderinnen und liebe Schlaggenwalder!
Liebe Schlaggenwalderinnen und liebe Schlaggenwalder!
Wir begehen im Dezember das große Fest der Geburt des Göttlichen Kindes.
Weihnachten ist auch das Fest der Liebe, der Gemeinschaft und der herzlichen Verbundenheit. Es ist das schönste und an Verinnerlichung reichste Fest des Jahres, das nicht nur den Kindern, sondern auch den Erwachsenen so viel zu sagen hat.
Unsere Gedanken gehen noch einmal zurück in unsere eigenen Kindertage, an das Weihnachtsfest im Elternhaus, das uns alle als ein Erlebnis besonderer Art durch das ganze Leben begleitet.
So werden auch Sie, die Sie Ihre alte Heimat verlassen mußten, mit Ihren Gedanken in Ihrer Sudetendeutschen Heimat sein. Die Treue zu Ihrer Heimat, das kann ich immer wieder feststellen, ist ungebrochen. Mögen die kommenden Weihnachtstage Ihnen allen auch in der neuen Heimat viel Freude bereiten.
Gottes Segen zur Heiligen Nacht, zu den Festtagen und für das ganze Neue Jahr!
Stellvertretend für den Stadtrat, die Bürgerschaft der Stadt Auerbach und ganz persönlich, grüße ich Sie sehr herzlich.
Ihr Hanni Haberberger
1. Bürgermeister
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.