Ze školních let

I na mě jednou došla řada a musela jsem začít chodit do školy. Zrovna nadšená jsem z toho nebyla, ale časem se to zlepšilo. V našem ročníku jsme byly jen tři – „Noben Blanda, Hopf Herta a já". V učení jsme byly stejně dobré a stejně špatné.

U pana učitele Krause jsem musela mít nějaké zvláštní nadání, protože jsem směla holkám často naplácat velkými písmeny ze sázecí kasty přes uši. Tak jsem k učení pomalu získávala větší chuť, i když mě sourozenci škádlili a pořád tvrdili: „Teď pro tebe začíná úplně jiný život." Nic takového jsem ale nepozorovala. O pár let později u nás ve třídě učili pánové Meier a Floßmann.

Rodiče chtěli, abych chodila do měšťanské školy. Jejich vůli jsem se ovšem nemohla vzepřít. Přirozeně se mi v hlavě honily nejrůznější klukovské (respektive holčičí) kousky – tím jsem už tehdy byla známá. Mým školním kamarádem byl tenkrát Lugert Bruno. Jednou jsme šli ze školy domů a před námi kráčela směrem na Rabensgrün stará ženská s nůší na zádech, sbírat bylinky. Můj kamarád se s ní dal do řeči, já se za ní tiše plížila a potichoučku jí do koše přikládala kamení. Když si dnes na ten kousek vzpomenu, hned se mi vybaví Krudum Barberl.

Jedna mladá žena z Rabensgrünu se chtěla naučit jezdit na kole. My jsme jí od horních kamenů až ke kříži toho Rippla pořád pobíhali sem a tam před kolem. Cyklistka z toho tak zneistověla, že to napálila rovnou do kříže a narazila do něj přímo uprostřed. Pak už nastal úprk – ale my byli rychlejší než ta žena, co spadla z rozbitého kola.

Často jsme si úkoly dělaly až před začátkem vyučování ve škole. Až nás jednoho dne při tom přistihl Zintel Franz, a tím byl konec opisování.

Vykonala jsem prý i jeden dobrý skutek. Aspoň si myslím, že to dobrý skutek byl. Bylo to v zimě a Rudl Moum se vypravila na nákup do Horního Slavkova (Schlaggenwald). U staré školy v Horním Slavkově bylo tak kluzko, že si ta stařenka netroufala jít dál. Vzala jsem jí tašku a dovedla ji až ke Steinbach-Fleischerovi. Pak jsem se vydala zase domů. Druhý den mi Rudl Moum přinesla bonbonky, a z toho jsem měla velkou radost.

Otto Hofmann (Rabensgrün)

30 let Sudetoněmeckého sociálního díla (SSW)

Letos slaví Sudetoněmecké sociální dílo (Sudetendeutsches Sozialwerk) 30 let své existence. U příležitosti tohoto výročí vydalo SSW brožuru sloužící k všeobecné informovanosti. Na slavnostním shromáždění při hlavní členské schůzi v Domě sudetských Němců (Haus des Deutschen Ostens) v Mnichově byl promítnut velmi působivý film o práci, úkolech a výsledcích SSW. Film svými záběry přesvědčil více než slova.

Na následné hlavní členské schůzi bylo zvoleno nové vedení: předseda Wolfgang Bauer, Mnichov. Místopředsedové: Dr. Arndt Görling, Bernau; Horst Uebelacker, Mnichov. Jednatelka: Rutl Streer, Mnichov. Krajanský referent pro Chebsko, krajan Ernst Klier, byl nově zvolen do poradního sboru.