Naše zklamání netrvalo dlouho, neboť přinesl ten nejkrásnější vánoční stromeček s množstvím zářících svíček, čokoládovými kousky, cukrovými kroužky, zlatými ořechy a mnoha dalšími věcmi. A pod stromkem ležely ještě dárky pro nás pro všechny. Jaká to byla radost. Panenka, stejně milá jako živé děťátko, ležela v novém kočárku. Dlouho jsem ji ukolébávala, až jsme obě nakonec usnuly hlubokým spánkem.

Christl Fechter z jejího nového domova v Utahu, USA

věta pokračuje na dalším listu ⟶

Setkání ročníku ve Wasserlosu

Setkání spolužáků z Horního Slavkova (Schlaggenwald), ročníky 1925/1927, 16. a 17. září 1982 v Alzenau-Wasserlosu

O našem ročníkovém, respektive třídním setkání ve Wasserlosu, konaném 18. a 19. září t. r., mohu dnes říci, že předčilo všechna má očekávání. S temným tušením, že plánovaný prostor v ledárně by nemusel stačit, jsem krátce před setkáním přesměroval program do hotelu „Krone". Díky ukazatelům, které rozmístil můj spoluorganizátor Franz Kugler, všichni účastníci lokál dobře našli. Budiž zde zmíněno, že Franz svou pečlivou přípravou velmi přispěl ke zdaru setkání.

Mohu tedy oznámit, že ročníky 1926/27 a 28 byly dobře zastoupeny. Na setkání přijeli i starší a mladší ročníky. Mně i mým spolužačkám bylo zvláštní radostí, že jsem v neděli mohl v našem středu přivítat jako hosta naši třídní učitelku z 2. třídy měšťanské školy, paní Helene Häuserovou, rozenou Nistlerovou.

Mým prvním překvapením v sobotu ve Wasserlosu byl minibus, z něhož vylezlo hned pět osob, mezi nimi starší matička a otec. Při vítání starších lidí jsem hned poznal hornoslavkovského přednostu stanice Schmidta s manželkou. Mé podivení nad jejich příjezdem paní Schmidtová vysvětlila slovy: „Vždyť přijedou Hornoslavkovští, a to jsme u toho chtěli být." Byl to opravdu věrný doklad vlasteneckého sepětí s domovem. Další doklad věrnosti a sounáležitosti přinesli ti účastníci, kteří se nezalekli žádné námahy ani útrap a přijeli z velkých dálek. Ani úmrtí v nejbližší rodině, k němuž došlo den před setkáním, nebylo překážkou, aby přesto přijeli. Dokonce tři spolužáci z Krásna (Schönfeld) se zúčastnili našeho setkání, ačkoli ve stejnou dobu měli své schönfeldské krajanské setkání. Lze tedy jen říci, že vzpomínky na naše školní a mladá léta nyní opět nabývají na váze. Také mnozí z těch, kdo přijeli, mi potvrdili, že člověk ve stárnutí přece jen častěji myslí zpět na ony dny v naší vlasti, a shledali toto ročníkové setkání úspěchem pro oživení tehdejšího sepětí. Všichni byli nadšeni a souhlasili s opakováním třídního setkání. Hned se také domluvilo, že se příští rok sejdeme na plánovaném krajanském setkání v Kahlu.

Aby nedošlo ke konfliktům při případném plánování dovolené na příští rok kvůli našemu setkání, mohu vám již nyní podat předběžné oznámení termínu příštího krajanského setkání v Kahlu. Krajan Brummeissl na to určil 16. a 17. června 1983.

Tedy, milí spoluročníci, připravte se už nyní na to, že se opět sejdeme v hojném počtu.

Ostatně toto předběžné oznámení o krajanském setkání platí pro všechny krajany z Horního Slavkova a okolí!

Vaši krajané Anni Zimowski a rodina Brummeisslova

věta pokračuje na dalším listu ⟶