K připomenutí založení firmy před 290 lety
Zaslal: Roman von Czjzek, Vídeň
Česká porcelánka Horní Slavkov (Schlaggenwald), 2. díl: Značky
Porcelánka v Horním Slavkově
Od roku 1867 vedli slavkovskou továrnu Georg Haas a Johann Czjzek — syn, respektive synovec Augusta Haase.
Na Světové výstavě v Paříži roku 1867 byla továrna oceněna stříbrnou medailí: „Haas & Czjzek z Horního Slavkova v Čechách vystavili dobře zpracovaný porcelán na stolní servisy. Výrobky slavkovské porcelánové manufaktury jsou už dlouho známy svou solidností a kvalitním a trvanlivým zlacením" (Bericht über die Welt-Ausstellung zu Paris im Jahre 1867, třetí svazek, Vídeň 1869, s. 226).
Firma se zúčastnila i Vídeňské světové výstavy roku 1873: „Haas a Czjzek z Horního Slavkova se na letošní rok částečně připravili zcela novými výrobky. Zejména jde o dvě velké vázy s mísou provedené podle návrhů profesora Hausera, v základním bílém tónu, zdobené barevným, poněkud matným, antikizujícím renesančním ornamentem. Tělo vázy obepíná vlys se zobrazením nereidek, velmi barevně malovaný na zlatém podkladu. Řada porcelánového nádobí pro různé účely, s většinou jednostranným ornamentem napodobujícím japonské motivy, dále dvě vázy s pestrou pompejánskou dekorací, patří mezi nejlepší kusy porcelánové techniky na světové výstavě, ačkoli samotná malba se místy jeví poněkud méně zvládnutá a nedostatečně přesná. Stejně tak vyzdvihujeme dobrou velkou modrou vázu v orientálním stylu zdobenou květinami a zmiňujeme dva průměrně velmi dobře provedené servisy, z nichž jeden je modrý a druhý mořsky zelený, zdobený velmi jemným zlatým ornamentem. Všude je patrná a je třeba ocenit snaha o zlepšení, snaha, kterou firma projevila již při muzejní výstavě konané před dvěma lety."
(Emil Teirich, Die Thonwaaren-Industrie, z: Officieller Ausstellungs-Bericht, skupina IX, sekce 2, Vídeň 1873, s. 92–93).
Ve své zprávě o keramice na Světové výstavě v Paříži 1878 se Alexander Schmidt zmiňuje již o pobočném závodě v Chodově: „Haas & Czjzek z Horního Slavkova, kteří vlastní druhou továrnu v Chodově, se více než výše uvedená továrna přiklonili k novému rakouskému vkusu a při dřívějších příležitostech ukázali, že se plně obrátili k pěstování renesančního ornamentu, čímž velmi zušlechtili stolní nádobí. Letošní výstava zůstala co do rozsahu velmi skromná, přesto je třeba vyzdvihnout výborné servisy, stylově dekorované ve vybraných barvách a se skromným, decentním zlacením" (Alexander Schmidt, Die Keramik auf der Pariser Weltausstellung 1878, Berlín b. d., s. 150).
V adresářích keramického průmyslu, které mám k dispozici (1887–1896, 1907, 1913), je jak slavkovská továrna, tak její chodovský podnik zmiňována víceméně podrobně. Jako majitelé jsou v adresářích z let 1887 a 1896 uváděni Georg Haas a Johann B. Czjzek. Výrobní program je v adresářích od roku 1887 do 1913 popisován téměř shodně takto: „Výrobky: užitkové nádobí: stolní, kávové, čajové a umývací servisy. — Speciality: hotelové a hospodářské nádobí, vázy a květináče. — Export: servisy, talíře a šálky." Téměř vždy je uvedeno také vlastní malířství továrny. V roce 1887 je uvedeno „cca 1000 dělníků", v roce 1896 „cca 700 dělníků", ovšem „pro každou továrnu" (tj. Horní Slavkov a Chodov dohromady). Jako sklady jsou v roce 1887 uváděny „Vídeň I (Warenhaus), Kärntnerstraße č. 5, a Volksgartenstraße č. 3; Praha, Ferdinandova třída č. 23 a Budapešť, Andrássyho třída č. 1"; budapešťská adresa se v roce 1896 objevuje pozměněná: „Budapešť, Vídeňská ulice 23". Samozřejmostí zřejmě byla i účast na Lipském veletrhu (v „Auerbachově dvoře 18"). Adresáře před rokem 1907, resp. z roku 1913, bohužel neuvádějí bližší údaje o počtu zaměstnanců a skladech firmy.
Zum Gedenken der Firmengründung vor 290 Jahren
Eingesandt: Roman von Czjzek, Wien
Böhmische Porzellanfabrik, Schlaggenwald, 2. Teil: Die Marken
Die Porzellanfabrik in Schlaggenwald
Ab 1867 führten Georg Haas und Johann Czjzek — Sohn bzw. Neffe von August Haas — die Schlaggenwalder Fabrik.
Auf der Pariser Weltausstellung 1867 wurde sie mit der Silbermedaille ausgezeichnet: „Haas & Czjzek zu Schlaggenwald in Böhmen stellten gut gearbeitetes Porzellan zu Tafelservicen aus. Die Fabrikate der Schlaggenwalder Porzellan-Manufactur sind längst durch ihre Solidität und durch ihre gute und dauerhafte Vergoldung bekannt" (Bericht über die Welt-Ausstellung zu Paris im Jahre 1867, Dritter Band, Wien 1869, S. 226).
Auch an der Wiener Weltausstellung 1873 nahm die Fabrik teil: „Haas und Czjzek in Schlaggenwald bereiteten sich für dieses Jahr theilweise mit ganz Neuem vor. Besonders sind es die, nach Professor Hausers Entwürfen ausgeführten zwei großen Vasen mit Schale, die im Grundton weiß, doch mit buntem, in der Farbe etwas matten, antikisierendem Renaissance-Ornament geschmückt sind. Den Körper der Vase umzieht ein Fries mit Darstellungen von Nereiden, sehr bunt auf Goldgrund gemalt. Eine Suite von Porzellangeschirren, diversen Zwecken dienend, mit einem meist einseitigen, japanischen Motiven nachgebildetem Ornament, dann zwei Vasen mit bunter, pompejanischer Decoration, zählen mit zu den besten Stücken der Porzellantechnik auf der Weltausstellung, wenn auch die Malerei als solche theilweise etwas zu wenig verstanden und nicht genug präzise zu sein scheint. In gleicher Weise heben wir eine gute, große blaue Vase im orientalischen Stile mit Blumen decorirt hervor, und erwähnen zweier, durchschnittlich sehr gut ausgeführter Service, wovon das eine blau, das andere meergrün mit sehr zartem Goldornament geziert ist. Ueberall ist ein Streben nach Besserem bemerkbar und anzuerkennen, ein Streben, das die Firma schon gelegentlich der vor zwei Jahren abgehaltenen Musealausstellung bekundete."
(Emil Teirich, die Thonwaaren-Industrie, aus: Officieller Ausstellungs-Bericht, Gruppe IX, Section 2, Wien 1873, S. 92 - 93).
In seinem Bericht über die Keramik auf der Pariser Weltausstellung 1878 erwähnt Alexander Schmidt bereits eine Zweigfabrik in Chodau: „Haas & Czjzek in Schlaggenwald, die in Chodau eine zweite Fabrik besitzen, haben sich mehr als die vorgenannte Fabrik der neuen österreichischen Geschmacksrichtung angeschlossen und bei früheren Gelegenheiten gezeigt, das sie sich der Pflege des Renaissanceornamentes ganz zugewandt und dadurch das Tafelgeschirr sehr veredelt haben. Die diesmalige Ausstellung ist sehr wenig umfangreich geblieben, es sind aus derselben aber die vortrefflichen, stylvoll in gewählten Farben und sparsamer, decenter Vergoldung decorirten Service hervorzuheben" (Alexander Schmidt, Die Keramik auf der Pariser Weltausstellung 1878, Berlin o. J., S. 150).
In den mir zur Verfügung stehenden Adreßbüchern der keramischen Industrie (1887 - 1896, 1907, 1913) wird sowohl die Schlaggenwalder Fabrik als auch ihre Chodauer Unternehmung mehr oder weniger ausführlich erwähnt. Als Eigentümer werden in den Adreßbüchern von 1887 und 1896 Georg Haas und Johann B. Czjzek genannt. Das Produktionsprogramm wird von 1887 bis 1913 in den Adreßbüchern nahezu gleichlautend wie folgt beschrieben: „Fabrikat: Gebrauchsgeschirre: Tafel-, Kaffee-, Tee- und Waschservice. — Spec.: Hotel- und Wirtschaftsgeschirre, Vasen und Blumentöpfe. — Export: Service, Teller und Tassen." Fast immer wird auch die eigene Malerei der Fabrik genannt. Im Jahre 1887 werden „ca. 1.000 Arbeiter" angeführt, 1896 „ca. 700 Arbeiter", allerdings „für jede Fabrik" (gemeint sind Schlaggenwald und Chodau. Als Niederlagen werden im Jahre 1887 „Wien I (Waarenhaus), Kärntnerstr. No. 5, und Volksgartenstr. No. 3; Prag, Ferdinandstr. No. 23 und Budapest, Andrassystr. No. 1" erwähnt; die Budapester Adresse finden wir verändert 1896 wieder: „Budapest, Wienerstr. 23". Selbstverständlich war wohl auch die Teilnahme an der Leipziger Messe (in „Auerbach's Hof 18"). Die Adreßbücher vor 1907 bzw. von 1913 geben leider keine näheren Daten über Personalstand und Niederlagen der Firma.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.