Milé Horní Slavkovanky a milí Horní Slavkované (Schlaggenwald)!
[obr] Auerbach
Auerbach v Horní Falci, 1. adventní neděle 1981
V září jsme měli velkou radost, že jsme s vámi mohli společně oslavit 25. výročí patronátního přátelství mezi vaším a naším městem. Mnozí z vás přijeli, ale velmi mnoha to bohužel nebylo možné.
Bylo to setkání lidí, které spojuje věrnost jejich domovu. To nás hluboce dojalo. My, Auerbašští, jsme mohli k vašemu shledání přispět svým skromným dílem a rádi tak budeme činit i v příštích letech.
Zbývá už jen několik dní a budeme slavit Svaté Vánoce. Jsem přesvědčen, že právě v tomto čase se vaše myšlenky vrací domů. Přeji vám ale, abyste zažili mnoho radosti i ve svém novém domově.
Přeji vám především Boží požehnání v adventních týdnech, o Svaté noci, o svátcích i po celý rok 1982.
Jménem městské rady a občanů města Auerbach i. d. OPf. i zcela osobně vás srdečně zdravím a zůstávám ve staré vzájemné sounáležitosti
Váš HANNI HABERBERGER, starosta
Liebe Schlaggenwalderinnen und liebe Schlaggenwalder!
[obr] Auerbach
Auerbach in der Oberpfalz, 1. Advent 1981
Wir hatten im September die große Freude, mit Ihnen zusammen 25jähriges Jubiläum der Patenschaft zwischen Ihnen und unserer Stadt begehen zu dürfen. Viele von Ihnen sind gekommen, aber sehr vielen war es nicht möglich, dabeizusein.
Es war das Treffen von Menschen, die die Treue zu Ihrer Heimat vereint. Davon waren wir tief beeindruckt. Wir Auerbacher konnten zu Ihrem Wiedersehen unseren bescheidenen Beitrag leisten und werden dies gerne auch in den kommenden Jahren tun.
Nur noch wenige Tage und wir feiern das Heilige Weihnachtsfest. Ich bin überzeugt, daß Sie gerade in dieser Zeit mit Ihren Gedanken daheim sind. Mögen Sie aber auch in Ihrer neuen Heimat viel Freude erleben dürfen.
Ich wünsche Ihnen vor allem Gottes Segen in den Wochen des Advents, zur Heiligen Nacht, zu den Festtagen und für das ganze Jahr 1982.
Stellvertretend für den Stadtrat, die Bürgerschaft der Stadt Auerbach i. d. OPf. und natürlich ganz persönlich, grüße ich Sie herzlich und verbleibe in alter Verbundenheit
Ihr HANNI HABERBERGER, 1. Bürgermeister
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Milí krajané!
Opět se blíží Vánoce a naše myšlenky na chvíli spěchají zpět, „domů", chtělo by se říci. Stále se nedokážeme odpoutat od míst, kde jsme se narodili a vyrostli. Zvlášť o svatých svátcích si obzvlášť silně uvědomujeme, o co jsme byli připraveni. Domov znamená být doma. I když se nám dnes daří lépe než tehdy. Tenkrát se ostatním národům vedlo stejně bídně jako nám. Nouze byla tehdy všude. Ale my jsme měli domov, měli jsme svůj útulný domek, byli jsme spokojení, přestože k mnohým se nastěhovala chudoba. Naši přátelé, sousedé a blízcí příbuzní byli kolem nás. Dnes jsou rozptýleni do všech větrů, museli odejít téměř na všechny kontinenty. Ať tedy naše vzpomínka v těchto dnech patří všem krajanům, kteří byli zaneseni do Kanady, Severní a Jižní Ameriky, Švédska a především do NDR. Ty to postihlo nejtíže. My, kteří jsme našli přijetí ve spolkových zemích Německa a v Rakousku, to máme přece jen snazší, abychom se scházeli. Už naše setkání nám dávají příležitost k popovídání s přáteli a známými z bývalé domoviny. Nepociťujeme cizotu tak silně jako naši krajané, kteří se museli nejprve naučit jazyk své nové vlasti a přizpůsobit se mravům a zvykům cizího prostředí. Nedokážeme docenit stesk těchto krajanů po ztracené domovině. Předpokládám, že je ve smyslu všech čtenářů Heimatbriefu, když všem těmto krajanům v cizině vyřídím naše upřímné přání a srdečné pozdravy.
Liebe Landsleute!
Wieder naht eine Weihnacht und unsere Gedanken eilen für eine kurze Zeit zurück, „heim" möchte man sagen. Noch immer können wir uns nicht lösen von den Orten, in denen wir geboren und aufgewachsen sind. Besonders an den heiligen Festtagen wird es uns besonders bewußt, um was wir beraubt worden sind. Heimat ist Zuhausesein. Auch wenn es uns heute besser ergeht als damals. Da ging es den anderen Völkern ebenso dreckig wie es uns ergangen ist. Die Not war damals überall. Aber wir hatten die Heimat, hatten das traute Heim, wir waren zufrieden, trotz der Armut, die bei vielen eingekehrt war. Unsere Freunde, Nachbarn und nahe Verwandte waren um uns. Heute sind diese in alle Winde zerstreut, fast in alle Erdteile mußten sie wandern. So soll unser Gedenken an diesen Tagen allen Landsleuten, die nach Kanada, Nord- und Südamerika, Schweden und vor allem in die DDR verschlagen worden sind, gewidmet werden. Sie hat es am schwersten getroffen. Wir, die wir in den deutschen Bundesländern und in Österreich Aufnahme fanden, haben es doch leichter zueinander zu kommen. Schon unsere Treffen geben uns Gelegenheit zu einer Plauderei mit Freunden und Bekannten aus dem ehemaligen Heimatland. Wir fühlen das Fremdsein nicht so, wie unsere Landsleute, die erst die Sprache ihrer Wahlheimat erlernen und sich den Sitten und Gebräuchen der fremden Umgebung anpassen mußten. Wir können die Sehnsucht dieser Landsleute nach der verlorenen Heimat nicht ermessen. Ich
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.