Pastýři: vánoční zvěst byla nejprve dána prostým pastýřům, kteří bděli u svého stáda. Nemuseli to nutně být zrovna pastýři, ale muselo jít o lidi, jejichž srdce bylo ještě vřelé vzpomínkou na stará zaslíbení, o lidi, kteří byli ještě schopni zázraku. Jejich tajemstvím je zdraví jejich srdcí, které mnoha dnešním lidem chybí, když stojí před jesličkami.
Mudrcové: nikoli v Svaté noci, ale teprve později přišli mudrcové do Betléma, aby se dítěti poklonili a přinesli mu své dary. Je zcela vedlejší, zda šlo o skutečné krále, nebo o vážené astronomy, kteří ve svých královských srdcích nesli moudrost a touhu svých národů. Tuto moudrost nesli pod vedením hvězdy pouští, královským palácem, učeneckými světnicemi v Jeruzalémě, až nalezli dítě v Betlémě. Proto mudrcové nesmějí chybět na našich betlémech. Byl to také krásný zvyk, že jsme na počátku roku, o svátku Tří králů, žehnali svým domům a psali jejich znamení nad dveře bytů a domů: 19 + C + M + B 82. I když jsou tato znamení žehnací formulí – Christus Mansionem Benedicat: Kristus žehnej tomuto domu –, připomínají tato písmena přece také svaté mudrce, jimž lidová tradice dala jména Kašpar, Melichar a Baltazar. A znovu prosba duchovního správce: Napište tuto žehnací formuli nad dveře svého domu i na počátek nového roku 1982.
Přeji všem čtenářům našich domovských listů i mého vánočního dopisu milostiplné Vánoce a Bohem požehnaný nový rok.
Prelát Dr. Karl Reiß
Aufgabe ist es, Diener und Boten Gottes zu sein. Als Boten Gottes verkünden sie seine Ratschlüsse: Gabriel verkündet Maria das Geheimnis der Erlösung und ihrer Mutterschaft, die Engel auf den Fluren Betlehems verkünden die Geburt des Wortes Gottes. Als Zeichen der Sorge Gottes sind sie Schützer und Führer der Menschen. Gerade in unserer bedrohten Zeit brauchen wir den Schutz der heiligen Engel.
Die Hirten: Die Weihnachtsbotschaft wurde zuerst einfachen Hirten zuteil, die bei ihrer Herde wachten. Es hätten nicht unbedingt Hirten sein müssen, aber es mußten Menschen sein, deren Herz noch warm war bei der Erinnerung an alte Verheißungen, Menschen, die des Wunders noch fähig waren. Ihr Geheimnis ist die Gesundheit ihrer Herzen, die vielen Menschen unserer Tage abgeht, wenn sie vor der Krippe stehen.
Die Weisen: Nicht in der Heiligen Nacht, sondern erst zu einem späteren Zeitpunkt kamen die Weisen nach Betlehem, um das Kind anzubeten und ihre Geschenke zu bringen. Es ist ganz nebensächlich, ob es wirkliche Könige waren oder angesehene Astronomen, die die Weisheit und die Sehnsucht ihrer Völker in ihren königlichen Herzen trugen. Sie trugen diese Weisheit unter Führung des Sternes durch die Wüste, durch den Königspalast, die Gelehrtenstuben in Jerusalem und fanden das Kind in Betlehem. So dürfen die Weisen nicht auf unseren Weihnachtskrippen fehlen. Es war auch ein schöner Brauch, daß wir am Jahresbeginn, am Fest der Heiligen drei Könige, unsere Häuser segneten und ihre Zeichen über die Türen der Wohnungen und Häuser schrieben: 19 + C + M + B 82. Auch wenn diese Zeichen eine Segensformel sind: Christus - Mansionem Benedicat: Christus segne dieses Haus, so erinnern diese Buchstaben doch auch an die Heiligen Weisen, denen der Volksmund die Namen Caspar - Melchior - Baltasar gegeben hat. Nun wieder die Bitte des Seelsorgers: Schreibt diese Segensformel über die Türen Eures Hauses und über den Beginn des Neuen Jahres 1982.
Ich wünsche allen Lesern unserer Heimatblätter und meines Weihnachtsbriefes gnadenreiche Weihnacht und ein gottgesegnetes neues Jahr.
Prälat Dr. Karl Reiß
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Vánoční sen
Jednou se mi zdálo, viděla jsem, jak stromeček stojí na oblacích sám, celý se jiskřil a třpytil se v dál lametou ozdoben a světlem, jež plál.
Vysoko nahoře na špičce zářil hvězdy zlaté třpyt, tak podivuhodný, girlandy visely, prohnuté jemně, z větve na větev vedené něžně.
Náhle se z nekonečna zjevilo v dlouhých bílých šatech, jak se sluší, Ježíšek, tak líbezný a krásný, ve své čistotě na pohled jasný.
Vede jemnou rukou, útlou a bílou, na stříbrném řetízku, tichou chvílí, teď do nebe zlehka, beze spěchu, saně s dárky ze slonoviny, k útěchu.
Na nich spalo, hedvábím zahaleno, a tím nejkrásnějším šperkem ozdobeno, mé panenka, jež mi při hře stále netrpělivostí padala v dáli.
Chtěla jsem po ní ráda sáhnout, abych ji už nikdy nemusela strádat, však andílci mi v mžiku zavřeli bránu do Božího království, jak chtěli.
Tu jsem se zamyšlená probudila a poznávajíc, jsem přemýšlela, že mi nikdy nemůže patřit, co bych lehkovážně mohla zničit.
Hermine Walter, roz. Palm
Ein Weihnachtstraum
Einmal habe ich gesehen
den Weihnachtsbaum auf Wolken stehen,
vor Funken sprühend war er ganz
durch Lametta und viel Lichterglanz.
Hoch oben an der Spitze war
ein Stern aus Gold, so wunderbar,
Girlanden hingen durchgebogen
fein von Zweig zu Zweig gezogen.
Plötzlich aus der Unendlichkeit
erschien im langen, weißen Kleid
das Christuskind, gar hold und schön
in seiner Reinheit anzuseh'n.
Es führt mit der zarten Hand
an einem Silbergliederband
jetzt in den Himmel leis hinein
den Gabenschlitten von Elfenbein.
Darauf schlief gehüllt in Seide
und dem herrlichsten Geschmeide
mein Püppchen, das mir stets beim Spiel
durch Ungeduld herunterfiel.
Nach ihm wollt ich gerne fassen,
um es nicht mehr fortzulassen,
doch Englein schlossen mir im Nu
vor Gottes Reich die Pforte zu.
Da bin ich sinnend aufgewacht
und hab erkennend nachgedacht,
daß mir nimmer kann gehören
was ich achtlos werd zerstören.
Hermine Walter, geb. Palm
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.