⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Značky 1918–1938
Katalog Český porcelán datuje značku č. 43 do let 1918–1922, což pro mě zůstává neověřitelným tvrzením. Na problematiku přesnějšího datování značky č. 41 (resp. 42) jsem již upozornil.
Je nepochybné, že značky s dodatkem CZECHOSLOVAKIA musí pocházet z doby po první světové válce. Vzory značek Horního Slavkova a Chodova si nyní většinou odpovídají, až na střídající se písmena S (pro Horní Slavkov) a C (pro Chodov).
Značky od roku 1938
V tomto roce byly přihlášeny dvě značky (S se dvěma stromy a korunou a H & C CH se dvěma stromy) a v roce 1943 registrovány. Jsou to nejpozdější mně známé značky Horního Slavkova (tabulka značek B, č. 55, ovšem bez dodatků vlevo a vpravo a bez nápisu MADE IN CZECHOSLOVAKIA) a Chodova (č. 56).
Zvláštní případy
Kombinace tovární značky se značkou obchodníka se na porcelánu vyskytuje opakovaně; ohledně Horního Slavkova jsou mi známy zatím jen dva případy — jistě z mnoha: slavkovská značka spolu se značkou Klammerth/Štýrský Hradec (č. 39), resp. se značkou Giessl & Czeika/Vídeň (č. 49).
Za zvláštní případ lze považovat i jubilejní značku (č. 53); zvláštní značku pro slavkovský umělecký porcelán (č. 54) jsem našel jen jedinkrát. Hvězda u značek č. 57 a 58 zůstává dosud nevysvětlena.
Další znaky na slavkovském porcelánu
Roční razítka na slavkovském porcelánu existovala podle Pazaurka od roku 1817 do 1860; Meyer uvádí jako nejstarší jemu známé roční razítko rok 1819.
Vtlačená čísla a římská písmena (A, B, C, V) mohou být podle Meyera značky soustružičů a formířů.
Čísla vzorů „až daleko přes 500 — zlatem nebo jinými barvami — se vyskytují často" (Meyer, s. 76).
Na slavkovském porcelánu 20. století, zejména z meziválečné doby, jsem často nacházel vtlačená čísla; jde patrně o modelová (tvarová) čísla, zatímco malovaná čísla je třeba vykládat pravděpodobně jako čísla dekorů.
trägt.
Marken 1918 - 1938
Der Katalog Český Porcelán datiert die Marke Nr. 43 in die Zeit von 1918 - 1922, eine für mich unüberprüfbare Feststellung. Auf die Problematik der genaueren Datierung der Marke Nr. 41 (bzw. 42) habe ich bereits hingewiesen.
Es steht außer Frage, daß die mit dem Zusatz CZECHOSLOVAKIA bezeichneten Marken aus der Zeit nach dem Ersten Weltkrieg stammen müssen. Die Markenbilder von Schlaggenwald und Chodau entsprechen einander nun meist, bis auf die alternierenden Buchstaben S (für Schlaggenwald) und C (für Chodau).
Marken ab 1938
In diesem Jahre wurden zwei Marken angemeldet (ein S mit zwei Bäumen und Krone sowie H & C CH mit zwei Bäumen) und 1943 registriert. Es sind dies die spätesten mir bekannten Marken von Schlaggenwald (Markentafel B, Nr. 55, allerdings ohne die Zusätze links und rechts sowie ohne das MADE IN CZECHOSLOVAKIA) und Chodau (Nr. 56).
Sonderfälle
Die Kombination von Fabriks- mit Händlermarken kommt auf Porzellan immer wieder vor; mir wurden bezüglich Schlaggenwald erst zwei — von sicher vielen — Fällen bekannt: die Schlaggenwald-Marke mit jener von Klammerth/Graz (Nr. 39) bzw. mit jener von Giessl & Czeika/Wien (Nr. 49).
Als Sonderfall ist wohl auch die Jubiläumsmarke (Nr. 53) anzusehen; erst ein einziges Mal fand ich die spezielle Marke für Schlaggenwalder Kunstporzellan (Nr. 54). Der Stern bei den Marken Nr. 57 und 58 ist noch ungedeutet.
Weitere Kennzeichen auf Schlaggenwalder Porzellan
Jahresstempel auf Schlaggenwalder Porzellan gab es laut Pazaurek von 1817 bis 1860; Meyer erwähnt als ältesten ihm bekannten Jahresstempel jenen von 1819.
Eingepreßte Nummern und römische Buchstaben (A, B, C, V) könnten laut Meyer Dreher- und Formerzeichen sein.
Dessinnummern „bis weit über 500 — in Gold oder anderen Farben — finden sich häufig" (Meyer, S. 76).
Auf Schlaggenwalder Porzellan des 20. Jahrhunderts, vor allem der Zwischenkriegszeit, fand ich häufig eingestempelte Zahlen; dabei handelt es sich wohl um Modellnummern (Formnummern), während aufgemalte Zahlen wahrscheinlich als Dekornummern zu deuten sind.
Chebský betlém
Ke zdi se přitiskl oslík, vůl se vtěsnal pod žlab, tak pro tu noc uvolnili celé místo.
Svatý Josef našel hned poblíž trs suché ovesné slámy a — tak se ten příběh vypráví — připravil z něj lůžko.
A tak náš Ježíšek, pěkně mezi volem a oslíkem, důvěřivě se díval a smál a lidi tím učinil šťastnými.
Otto Zerlik
Egerländer Bethlehem
Oa(n d Wänd håut sich da Üasl druckt,
da Ochs is untern Truagh äigruckt,
sua håbm sie für döi Nåcht
die gånza Bruck frei gmåcht.
Sånkt Josef findt grod äiringwåu
an-n truckna Büschl Howerstråuh
u håut — sua gäiht döi Gschicht —
a Lieghastoot hergricht.
U sua håut unna Jesulein,
schäi(n zwischa Ochs u Esulein,
treuherzig gschaut u glåcht
u d Leut glücksölig gmåcht.
Otto Zerlik
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.