Za osmé: Poněvadž purkmistr, rada a obec našeho hornického města Slavkov již dlouho drží obecné vodní náhony mimo dědičné statky a mlýnská práva a mnohé z nich draze přikoupili, chceme jim tyto náhony ponechat k užitku a zachování obecného hornického města tak, jak je dosud měli, a osvobozujeme je od naší náležité desátky a vodního poplatku ze všeho úroku, jenž z plavení dřeva a obecných náhonů náleží (pokud se to týká obce). Rovněž jim udělujeme dva dědičné kuksy na stříbro a zlato, aby jich mohli užívat a mít z nich prospěch stejně jako v jiných hornických městech.

Za deváté: Poněvadž purkmistr, rada a obec našeho hornického města Slavkov koupili svou radnici za poněkud vyšší cenu a vložili do ní značnou sumu peněz, a užívají ji se svobodou obvyklou a zvyklou i u jiných hornických měst, včetně sklepa a výčepu, v němž se svolením dřívější vrchnosti čepovali všelijaké nápoje — tuto jejich svobodu radnice a výčepu se všemi jejími příjmy jim a jejich nástupcům, tak jak ji dosud užívali, tímto rovněž z milosti povolujeme a schvalujeme. Stejně tak jim potvrzujeme a schvalujeme na základě tohoto listu (avšak pouze do naší libosti a s výhradou odvolání) výroční kuchyni, masné a chlebové krámy tak, jak je nyní se řezníky provozují, k obecnému užitku a prospěchu, přičemž stanovení míry si vyhrazujeme sobě nebo tomu, koho tím pověříme.

Za desáté: Poněvadž vícekrát zmínění purkmistr, rada a obec našeho hornického města Slavkov odedávna drží týdenní trh, který se koná vždy v sobotu, a rovněž solný sklad, povolujeme jim za sebe, naše dědice a nástupce milostivě i tento zmíněný týdenní trh a solný sklad, aby je i nadále drželi a užívali stejně jako dosud.

Za jedenácté a na závěr dáváme a povolujeme jim a jejich nástupcům také jejich dobytčí pastvu a pastvinu i s Wollfshofem, jenž byl dříve přikoupen k obecné pastvině, avšak tak, aby nebyla dále ani jinak zvětšována či rozšiřována, než jak je nyní, bez našeho zvláštního povolení. Při této naší milosti, statutech a svobodách, jak jsou výše vypočteny, budeme zmíněného purkmistra, radu a obec vícekrát jmenovaného našeho hornického města Slavkov pevně chránit, hájit a zastávat proti komukoli. A přikazujeme tímto našim zemským úředníkům, hodnostářům, soudcům a radám naší koruny České, nynějším i budoucím, jakož i všem ostatním našim poddaným, jakéhokoli stavu, ať duchovním či světským, aby zmíněného purkmistra, radu a obec slavkovskou při výše uvedených jim udělených svobodách a milostech z naší strany pevně chránili a hájili, a aby jim v tom nikdo nečinil žádné potíže ani obtíže; totéž ať nedovolí ani nikomu jinému, vše pod hrozbou naší přísné pokuty a nemilosti.

Na svědectví tohoto listu, opatřeného naší královskou přivěšenou pečetí. Dáno na našem královském hradě Praze, dvacátého šestého dne měsíce září léta od narození Krista, našeho Vykupitele a Spasitele, tisícího pětistého čtyřicátého sedmého, našeho panování římského sedmnáctého a druhého, českého, jednadvacátého roku. Ferdinand v. r.

Týž císař obdařil sesterské město Krásno (Schönfeld) vlastním městským znakem a privilegiem, že děti se nesmí bez svolení rodičů provdat ani oženit, a povolil svobodu stěhování; osvobodil Schönfeld od desátku a vodního poplatku a povolil, aby schönfeldští měšťané odebírali veškeré potřebné stavební a palivové dřevo z lesů panství Petschau bezplatně a aby mohli uvalit výčepní dávku na víno, pivo, medovinu a jiné nápoje. Dále udělil císař Ferdinand Krásnu milost uvalit clo na maso a užívat tzv. Werk- a Zwitterfluhen (těžební a rýžovací náhony). (Pokračování příště)

„Slavkovský krajanský dopis" (Schlaggenwalder Heimatbrief) je poslední most k naší domovině. Proto získávejte nové odběratele!