Milí Poschitzauané!
Setkání krajanů u příležitosti 25. výročí patronátu hornického města Auerbach nad naším děkanským městem Horní Slavkov (Schlaggenwald) pro mě bylo velkým zážitkem. Bohužel jsem postrádala mnoho krajanů z Poschitzau. Zvlášť ti, kdo bydlí v bezprostřední blízkosti Auerbachu, se tohoto setkání nezúčastnili. Je bolestné zjistit, že krajané přijíždějí na setkání až z Kanady, Francie, NDR a jiných vzdálených zemí, zatímco KRAJANÉ z bezprostředního okolí si tuto příležitost k podání ruky a výměně myšlenek nenajdou za to stojící. Kam se poděl váš cit k domovu? Přivítat jsme mohli velký počet lidí z Gfell, Rabensgrünu a Lessnitz. Poschitzauané ale chyběli, a právě na ně jsme se těšili nejvíc. Kdo ví, zda se ještě někdy naskytne příležitost zúčastnit se podobné akce, jakou uspořádal Auerbach, nebo zda se taková akce ještě někdy podaří zorganizovat. Přátelské povídání v užším kruhu nás Poschitzauanů by mohlo dát mnohý podnět a povzbuzení do nadcházejícího podzimu a následující zimy a nechat na chvíli zapomenout na mnohé starosti. Přivítat jsme mohli i mnoho spolužaček a spolužáků a měli jsme radost z toho velkého podávání rukou. Měla jsem pocit, že jsem zase jednou byla doma.
Ozve-li se ještě jednou výzva k setkání, prosím, zúčastněte se ho. Kdo má v sobě aspoň kousek citu k domovu, měl by to při takových příležitostech dokázat. Já jsem se svým rodným místem Poschitzau stále velmi spjatá a odloučení od něj a od jeho obyvatel mi vždy leží na srdci.
Vaše Amalie Fechter, roz. Frech
Eine Poschitzauerin an die Poschitzauer!
Liebe Poschitzauer!
Das Heimattreffen anläßlich der 25jährigen Patenschaft der Bergstadt Auerbach über unsere Dekanatstadt Schlaggenwald war für mich ein großes Erlebnis. Leider habe ich viele Poschitzauer Landsleute vermißt. Besonders die in unmittelbarer Nähe von Auerbach wohnhaften Landsleute waren dieser Zusammenkunft ferngeblieben. Es ist schmerzlich feststellen zu müssen, wenn Landsleute aus Kanada, Frankreich, der DDR und von anderen fernen Ländern zu den Treffen anreisen und die LANDSLEUTE in unmittelbarer Nähe es nicht der Mühe wert finden zu einem Händedruck und Gedankenaustausch diese Gelegenheit benutzen. Wo ist denn das Heimatgefühl bei Euch geblieben. Eine große Zahl Gfeller, Rabensgrüner und Leßnitzer konnte man begrüßen. Die Poschitzauer haben jedoch gefehlt, auf die man sich ganz besonders gefreut hätte. Wer weiß denn, ob es noch einmal eine Gelegenheit geben wird, an einer derartigen Veranstaltung wie sie Auerbach geboten hat, teilnehmen zu können oder ob eine solche ausgerichtet werden kann. Eine Plauderei im engen Kreis unter uns Poschitzauern hätte manche Anregung und Ermunterung für die kommende Herbstzeit und den folgenden Winter geben können und viele Sorgen vergessen lassen. Auch viele Schulfreundinnen und -freunde konnte man begrüßen und man hatte Freude an dem vielen Händeschütteln. Man hatte das Gefühl doch wieder einmal daheim gewesen zu sein.
Sollte wieder einmal der Ruf zu einem Treffen ergehen, dann bitte nehmt daran teil. Wer nur ein bißchen Heimatgefühl hat, sollte es bei diesen Gelegenheiten beweisen. Ich bin noch sehr mit meinem Heimatort Poschitzau verbunden und die Trennung von ihm und seinen Bewohnern lastet immer auf meinem Gemüt.
Euere Amalie Fechter, geb. Frech
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Den domoviny 1981
Americký ministr zahraničí děkuje německým vysídlencům
Americký ministr zahraničí Alexander Haig v telegramu předsedovi Svazu vysídlenců (Bund der Vertriebenen) Herbertu Czajovi u příležitosti Dne domoviny ocenil „angažovanost vysídlenců pro západní alianci a pro svobodu Evropy". Haig zároveň vyjádřil politování nad tím, že se nemůže zúčastnit berlínské slavnosti ke Dni domoviny.
Na závěrečném shromáždění Czaja poděkoval Haigovi a americkému lidu „za přihlášení se ke svobodnému Berlínu, k lidským právům, ke svobodě pohybu a k odpovědnosti za Německo jako celek, jak vyplývá z Německé smlouvy (Deutschlandvertrag)". Zároveň vyslovil naději, že Německá smlouva, kterou východní smlouvy nechaly „nedotčenou", se opět dostane více do popředí. Czaja v této souvislosti zdůraznil, že ani východní smlouvy se neodchýlily od toho, že „celá německá otázka" zůstává i nadále otevřená.
Zemský předseda Svazu vysídlenců, poslanec Bundestagu Dr. Fritz Wittmann, na shromáždění ke Dni domoviny požadoval, aby se německou otázkou vysídlenců zabývalo i Valné shromáždění OSN. Na německý návrh se 36. Valné shromáždění OSN bude letos na podzim zabývat bodem programu „Mezinárodní spolupráce při předcházení novým uprchlickým vlnám". Tuto debatu si vyžádala zátěž, kterou pro mnohé přijímající země představují uprchlíci. V současnosti je vysídleno nebo na útěku dvanáct milionů lidí, téměř výhradně z komunistických zemí. OSN prý poprvé uznala, že tito uprchlíci a vysídlenci mají právo vrátit se do své domoviny.
Pokud se v debatě o dnešní uprchlické a vysídlenecké bídě jako příčiny probírají deportace, vyhánění jednotlivých skupin obyvatelstva násilím nebo hrozbou násilí, odnětí hospodářské a sociální existenční základny, diskriminace jednotlivých skupin obyvatelstva na základě rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti ke zvláštním sociálním skupinám a kvůli politickým názorům, pak to prý platí i pro situaci Němců, kteří museli prchat od roku 1944, respektive jsou vysídlováni dodnes. Především pozdní vysídlenci (Spätaussiedler) opouštějí svou rodnou domovinu proto, že už nemohou žít jako Němci mezi Němci a že je zejména ohrožena jejich kulturní existence: nesmějí prý ani mezi sebou používat německý jazyk.
Tag der Heimat 1981
US-Außenminister dankt deutschen Vertriebenen
Der amerikanische Außenminister Alexander Haig hat in einem Telegramm an den Präsidenten des Bundes der Vertriebenen, Herbert Czaja, zum Tag der Heimat das „Engagement der Vertriebenen für die westliche Allianz und für die Freiheit Europas" gewürdigt. Haig drückte zugleich sein Bedauern darüber aus, daß es ihm nicht möglich sei, an der Berliner Veranstaltung zum Tage der Heimat teilzunehmen.
Auf der Abschlußkundgebung dankte Czaja Haig und dem amerikanischen Volk „für das Bekenntnis zum freien Berlin, zu den Menschenrechten, zur Freizügigkeit und zu den Verantwortlichen für Deutschland als Ganzes, wie sie sich aus dem Deutschlandvertrag ergeben." Er sprach zugleich die Hoffnung aus, daß der durch die Ostverträge „unberührt gebliebene Deutschland-Vertrag" wieder mehr in den Vordergrund rücke. Czaja hob in diesem Zusammenhang hervor, daß auch die Ostverträge nicht davon abgegangen seien, daß die „ganze deutsche Frage" nach wie vor offen sei.
Der Landesvorsitzende des Bundes der Vertriebenen, Dr. Fritz Wittmann MdB, hat bei einer Kundgebung zum Tage der Heimat gefordert, auch die deutsche Vertriebenenfrage in der Generalversammlung der Vereinten Nationen zu behandeln. Auf deutschen Antrag wird die 36. Vollversammlung der Vereinten Nationen den Tagesordnungspunkt „Internationale Zusammenarbeit zur Vermeidung neuer Flüchtlingsströme" in diesem Herbst behandeln. Ausgelöst sei diese Debatte durch die Belastungen, die viele Aufnahmeländer für Flüchtlinge hätte. Zwölf Millionen Menschen würden derzeit vertrieben oder seien auf der Flucht, fast ausschließlich aus kommunistischen Ländern. Erstmals hätten die Vereinten Nationen auch anerkannt, daß diese Flüchtlinge und Vertriebenen ein Recht hätten, in ihre Heimat zurückzukehren.
Wenn in der Debatte über das Flüchtlings- und Vertriebenenelend von heute als Ursachen Deportation, Vertreibung einzelner Bevölkerungsgruppen durch Gewalt oder Drohung mit Gewalt, Entziehung der wirtschaftlichen und sozialen Existenzgrundlage, Diskriminierung
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.