Tehdy jsem si myslela, že sto let je věčnost, a přitom od té doby uplynulo už padesát let jako let. Kdyby ty sestry přišly ještě dnes, zpívaly by možná žalostně: Za padesát let bude zas takové jaro… Ale přemýšlet o tom není příjemné, proto teď udělám tečku.

Hermine Walter, roz. Palm

[obr] Přátelské sousedské vztahy se pěstovaly v Blumentalu (Gänsdörfl) v Horním Slavkově (Schlaggenwald)

Rádi se scházeli k veselému zpěvu.

U stolu:

Rudolf Leipert, Josef Egerer, Albert Bräutigam, Franz Rippl, Karl Dobner a Herbert Dobner.

Stojící zleva doprava: Marie Egerer, Marie Turini, Ella Egerer, Rippl Anton, Fr. Leipert, Theresia Markoff, Marie Schmidt s dcerou, Marie Kunzmann s dcerou Elsou, paní Dobner, Karl Dobner.

Tuto fotografii pořídil Ottokar Machatschek v roce 1930. Bohužel jich na tomto světě už mnoho nezůstalo. Ale krásná vzpomínka to přesto zůstává. Společenský život se u nás doma vždy pěstoval.

(Zaslal Toni Kunzmann, Auerbach/Opf.)

Přání matky

(báseň v chebském nářečí od Otto Zerlika – volný překlad smyslu)

Ať ti svítí mnoho, mnoho hvězdiček, když půjdeš v noci ven, ať tě ovívají mírné vánky, když stojíš venku v cizině. — Ať se ti vede dobře, nebo špatně, dej svou mysl na to, co je správné!

Dbej na své věci a na své chování! Udržuj v pořádku duši i tělo; nedělej okolky, když je to potřeba, co jsi slíbil, to hned splň. A mysli, že ve štěstí i v nouzi náš Pán Bůh drží ruce nad tím vším.

Otto Zerlik

věta pokračuje na dalším listu ⟶