Úspěchy našich krajanů:

Horst Schöberl, syn manželů Oskara Schöberla z Gfellu (Horní Slavkov (Schlaggenwald)), vyučuje cizí jazyky na gymnáziu v Neuburgu na Dunaji. Je studijním radou a je zařazen jako hejtman v záloze. Také jeho manželka Gertrud je studijní radou a na téže škole vyučuje cizí jazyky. I ona pochází z Chebska. V Roce dítěte 1979 se jim narodila dvojčata, která při křtu dostala jména Anja a Nathalie. Manželé Horst Schöberlovi si postavili vlastní dům, do kterého se nastěhovali 1. 7. 1979.

Druhý syn manželů Oskara Schöberla je úředníkem vlády Střední Franky v Ansbachu. Jeho manželka je rovněž vysídlenkyní, pochází z Hohenelbe (Vrchlabí). Rodinu tvoří i dvě dcery.

Nejmladší syn Oskar Schöberl je vrchním učitelem v Bruck u Schwandorfu, také jeho manželka Christine působí ve školství. Oba vyučují na obecné škole v Bruku. Manžele těší dcera.

O krajana Schöberla se starají všechny jeho děti, snachy a vnoučata a snaží se mu zmírnit smutek nad ztrátou životní družky. —

Reinhard Schöberl, syn manželů Ernsta a Friedy Schöberlových z Landsbergu nad Lechem, s dobrým výsledkem dokončil právnickou školu pro právní zástupce v Mnichově. Jeho obor zahrnuje veřejné právo, pracovní právo, právo sociálního pojištění, právo nákladů řízení a stavovské právo. Působí jako daňový poradce a jednatel s prokurou v daňově poradenské společnosti s. r. o. v Kaufbeurenu.

Franz Lochner, syn Elsy Lochnerové, rozené Kraftové, je ředitelem spořitelny u Raiffeisenbank v oblasti Alzenau. —

Gudrun Gillová, rozená Brummeisslová, dosáhla pěkného úspěchu při zkoušce z filozofie na univerzitě v Los Angeles. Její práce byla ohodnocena známkou 1. Studie o našich Vánocích byla odvysílána švýcarskou televizí. —

věta pokračuje na dalším listu ⟶

Různá sdělení:

Naše setkání 31. května – 1. června 1980 v Kahlu am Main:

Krajany, kteří přijedou do Kahlu už dříve, prosím, aby se u mě přihlásili. Nemělo by se znovu stát, že si krajané chodí lehnout už brzy večer jen proto, že nevěděli, čím se zabavit. Byli mezi námi krajané, kteří přijeli už v pátek, a větší počet jich pak sedělo pěkně pohromadě.

Prosím, abyste mě nezatěžovali obstaráváním ubytování – ledaže by mi rovnou poslali i náklady. Nechci pak nést náklady za nevyužitá ubytování. Opakovaně se totiž stalo, že krátce před setkáním někdo svou účast odřekl, ale ubytování už bylo objednané. Toto riziko už nechci brát na sebe. Ubytování jsou uvedena i v Heimatbriefu č. 151. Tak vzhůru do Kahlu! —

Já sám letos nebudu na „Sudetoněmeckém dnu" ve Stuttgartu. — Stále se mi vrací zpět Heimatbriefy. Je to nepříjemné, a to nejen kvůli vysokému poštovnému a dalším vedlejším nákladům. Většina vrácených výtisků je opatřena poštovní poznámkou „adresát neznámý, přestěhoval se" nebo „zemřel". U prvního případu by přece nebylo mnoho žádat, kdyby si dotyční na poště vyžádali doručení na novou adresu, pokud už nepovažují za nutné informovat mě sami. Pokud by ale Heimatbrief už nikdo nechtěl dostávat, stačí mi krátké sdělení na pohlednici. Nikomu z krajanů odběr Heimatbriefu nevnucuji. Ať se ale také nediví, když už žádný nedostane. Pokud někdo z příbuzných zemřel, jsou přece i potomci vysídlenci, a dalo by se očekávat, že mi dají krátkou zprávu.