Snad jednou přijde i čas, kdy budou čeští mladí lidé stát na sibiřské hranici velkého spojence. Situace ve světě totiž není nijak dobrá. Žlutý muž na dálném východě sílí a v celosvětové politice mluví do věcí slovem, které nelze přeslechnout. I on má územní požadavky vůči kdysi rudému bratrovi. A protože se za Vietnam zvlášť angažovaly právě národy spojené se sovětským státem, i ony budou jednou přinuceny k oběti. Ale to už není naše věc. Nechceme, aby se v nás vzedmul pocit pomsty za bezpráví, které nám bylo způsobeno. Chceme spíš projevit pochopení, neboť utrpení se musí snést.
Často vzpomínám na mladého českého úředníka, který občas přijížděl na hrad Loket, aby se podíval, jak se věci mají, a který, když jsme mu líčili naše strasti, říkával: „Stromy přece nerostou do nebe. Teď musíte jít vy a my bychom byli rádi, kdyby jednou nechali dobrovolně jít i nás za vámi." Jak měl pravdu! Později jsem slyšel, že byl ze státní služby odstraněn. Dobří lidé se najdou v každé době; i mezi naším sousedním národem byli a jsou dobří lidé.
Jeden krajan se dostal k textu o vzniku naší rodné obce Horní Slavkov, tak jak jej dnes podávají Češi, a poslal mi ho. Nechci vám ho zatajit, neboť tento výmysl je velmi zajímavý. Takové překrucování původní pravdy je prostě k smíchu. Najde se snad někdo, kdo by tomu odporoval? Ale porovnejte si jen dějiny naší domoviny. Náš nezapomenutelný ředitel měšťanské školy Prosch je sepsal na pokračování v Heimatbriefu č. 4 z roku 1949, strana 19. Měl k dispozici listiny, když se staral o naše vlastivědné muzeum. Takhle přece nelze zacházet se staletími! Tehdy žádný takový socialismus, jaký nám tato česká vlastní historie předstírá, ještě neexistoval!
K dnešní titulní fotografii je třeba poznamenat, že narcisy z Gefell (Gfell) zdomácněly ve státě Utah v Americe. Kéž se dál množí a udržují u naší krajanky Christiana Fechter vzpomínky. Ve svém příspěvku v Heimatbriefu o tom tentokrát píše ona sama.
Náš krajan Jakob nás svým příspěvkem znovu vrací do roku 1946. Kdo by mohl zapomenout dobu transportu z domova do Nového Sedla (Neusattl) a přepravu v dobytčích vagonech do zdevastovaného Německa. Jak vítaní jsme byli, o tom dnes už nechceme rozvádět. Ale je přece zvláštní, jak se zdejší lidé změnili, když se podíváme, s jakou láskou jsou dnes vítáni Vietnamci. Já sám jsem měl co děkovat Američanům, kteří tu tenkrát byli pány, že jsme se svou rodinou dostali střechu nad hlavou. O teplém jídle nemohla být ani řeč. Ano, tak se mění doby! U leckterého krajana je asi cizí vždycky přitažlivější než vlastní.
Přeji vám tedy všem opravdu veselé velikonoční svátky!
RICHARD BRUMMEISL
Es dürfte auch einmal die Zeit kommen, wo tschechische junge Menschen an der sibirischen Grenze des großen Verbündeten stationiert werden. Denn die Weltlage ist nicht als gut zu bezeichnen. Der gelbe Mann im fernen Osten erstarkt und redet in der großen Weltpolitik ein unüberhörbares Wort mit. Auch er hat Gebietsforderungen an den roten Bruder von einst. Da sich besonders die mit dem Sowjetstaat verbündeten Nationen für Vietnam eingesetzt haben, werden sie auch einmal zum Opfergang bemüht werden. Aber das ist nicht mehr unsere Angelegenheit. Wir lassen kein Gefühl der Rache aufkommen für das Unrecht, das man uns angetan hat. Wir wollen eher Verständnis üben, denn das Leiden muß ertragen werden.
Ich denke oft an den jungen tschechischen Beamten, der manchmal auf die Burg Elbogen kam, um nach dem Rechten zu schauen und der da sagte, wenn wir ihm unsere Leiden vortrugen: „Wachsen die Bäume nicht in den Himmel. Jetzt müßt ihr gehen und wir wären einmal froh, wenn man uns freiwillig euch nachgehen ließe". Wie recht er doch hatte. Später hörte ich, daß er aus dem Staatsdienst entfernt wurde. Es hat zu allen Zeiten gute Menschen gegeben; auch bei unserem Nachbarvolk gibt es und gab es gute Menschen.
Ein Landsmann hatte die Möglichkeit einen Text über die Entstehung unseres Heimatortes Schlaggenwald, wie er jetzt von den Tschechen dargestellt wird, in die Hände zu bekommen, und hat mir diesen zugeleitet. Ich will Euch diesen nicht vorenthalten, denn diese Fälschung ist sehr interessant. Solche Verdrehungen des Ursprünglichen ist einfach lächerlich. Wird es jemand geben, der dem widersprechen kann? Aber vergleicht einmal die Geschichte über unsere Heimat. Unser unvergeßlicher Bürgerschuldirektor Prosch hat sie in dem HB Nr. 4, von 1949, Seite 19 in mehreren Folgen niedergeschrieben. Er hat die Urkunden besessen, als er unser Heimatmuseum betreute. So kann man Jahrhunderte nicht einordnen! Damals gab es keinen derartigen Sozialismus, wie er in dieser tschechischen Heimatgeschichte vorgegaukelt wird!
Zu unserem heutigen Titelbild ist zu bemerken, die Narzissen aus Gfell haben sich im Staate Utah in Amerika klimatisiert. Mögen sie sich vermehren und bei unserer Landsmännin Christiana Fechter recht liebe Erinnerungen wachhalten. In ihrem Beitrag im HB beschreibt sie es diesmal.
Unser Heimatfreund Jakob führt uns mit seinem Beitrag wieder zurück in das Jahr 1946. Wer könnte die Zeit des Transportes von daheim nach Neusattl und den Viehwagentransport in das zerschundene Deutschland vergessen. Wie willkommen wir waren, wollen wir heute nicht mehr erörtern. Aber es ist doch eigentümlich, wie sich die Menschen hier geändert haben, wenn man beobachtet, wie liebevoll die Vietnamesen heutzutage hier willkommen geheißen werden. Ich selbst hatte es den Amerikanern, die ja damals hier die Herren waren, zu verdanken, daß ich mit meiner Familie ein Dach über den Kopf bekam. von einem warmen Essen war gar keine Rede. Ja, so ändern sich die Zeiten! Wahrscheinlich ist bei manchem Volksgenossen das Fremde immer anziehender als das eigene Volksgut.
Nun wünsche ich Euch allen ein recht frohes Osterfest!
RICHARD BRUMMEISL
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Kdo pomůže s rodopisným bádáním?
Už řadu let je možné v Krajském archivu v Plzni nahlížet do našich matrik a „vykopávat" tak vlastní rodinu. Všechny matriky západních Čech jsou v tamním archivu centrálně evidovány, do roku 1980 by tam měly být převezeny i mladší fondy (do roku 1900), aby byly k dispozici badatelům.
Právě naše rodné město Horní Slavkov (Schlaggenwald) má velmi staré, a tím i cenné matriky, které sahají až před třicetiletou válku. Bylo by záslužné tyto staré zápisy jednou přepsat pro archivní účely. K tomu je samozřejmě potřeba čas, a především i prostředky. — Zájemci z řad krajanů ať se na mě obrátí. Jsem také ochoten prozkoumat jednotlivé horoslavkovské rodiny.
O zprávu prosí krajan Herbert Schneider, okresní správce Loketska, 7401 Dusslingen, Goethestraße 3, tel. 07072/3468.
Horoslavkovské rodině ještě dodatečně srdečné Glück auf do roku 1979!
Wer unterstützt die Familienforschung?
Seit etlichen Jahren schon ist es möglich, im Gebietsarchiv Pilsen unsere Kirchenbücher zu benützen und die eigene Familie „auszugraben". Alle Kirchenbücher Westböhmens sind im dortigen Archiv zentral erfaßt, bis 1980 sollen auch jüngere Bestände (bis 1900) nach Pilsen kommen, um für eine Benutzung bereitgestellt werden zu können.
Gerade unsere Heimatstadt Schlaggenwald hat sehr alte und daher auch wertvolle Matriken, die bis vor den 30jährigen Krieg hinausreichen. Es wäre verdienstvoll, für Archivzwecke, diese alten Eintragungen einmal abzuschreiben. Natürlich gehören dazu Zeit und v. a. auch Mittel. — Interessierte Landsleute mögen sich mit mir in Verbindung setzen. Ich bin auch bereit, einzelne Schlaggenwalder Familien zu erforschen.
Um Mitteilung bittet Lm. Herbert Schneider, Elbogener Kreisbetreuer, 7401 Dusslingen, Goethestraße 3, Tel. 07072/3468.
Der Schlaggenwalder Familie nachträglich noch ein herzliches Glück auf 1979!
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.