Věštba pastýře z Čech z roku 1356 (3. pokračování)

Věta 14

Dvakrát bude země česká proseta: Poprvé zůstane jen tolik Němců, kolik se jich vejde pod jeden dub.

a) Mladík vidí v době po druhé světové válce hrozné události ve své domovině. U tohoto úseku se zdrží šesti větami. Přikládá tedy těmto událostem největší význam pro osud svého národa. Pro zdánlivě větší katastrofy, jako například první světovou válku, mu stačila jedna věta, pro poválečnou dobu už však věty čtyři; i ona je rozhodující pro osud Čechů. Podle zákona příčiny a následku jsou totiž příčinou událostí po další katastrofě, druhé světové válce.

b) V použití přirovnání „bude proseto" tkví už celá tragika sudetských Němců, kteří dodnes zůstávají v českých táborech a v otroctví. Přirovnání znamená, že v sítu má něco zůstat, jinak by přece nebylo třeba sít, ale stačilo by prostě vyhodit. Bylo tedy jisté, že několik Němců má zůstat. Osudu ovšem neušli, snesou možná ještě těžší břemeno než vyhnaní krajané.

c) 250 000 Němců je podle propočtů v ČSR ještě zadržováno jako odborní pracovníci a k zaučování českých dělníků. Za jakých životních podmínek tito nešťastníci ještě donedávna žili, je dostatečně známo od uprchlíků nebo od těch, kteří se stali nadbytečnými, a byli proto dodatečně vysídleni. Byli každý den hnáni jako dobytek z baráků a předváděni před zájemce, kteří si tak na daný den vybírali svá pracovní zvířata.

Podle nejnovějších „zpráv" z ČSR mají prý být vyhnaní Němci nyní opět Čechům „téměř" postaveni na roveň. Co si o takových propagandistických zprávách Čechů myslet, je rovněž dostatečně známo. Nemýlíme se tedy, pokud předpokládáme, že poměry zůstávají na starém stavu.

Pokud nyní předpokládáme těchto 250 000 Němců rozptýlených po celé ČSR a kdybychom mohli svolat jednotlivé zbylé Němce z jednoho města dohromady, vejde se těch pár lidí pod jeden dub. Smysluplně tak český vidoucí před 500 lety zobrazil dnešní stav.

Věta 15

Znovu bude český lev vládnout nad Čechami, ale jeho lesk je u konce.

a) Události roku 1945, náhlé odhalení pravé tváře humanistů a demokratů Beneše a Masaryka mladšího jako zlodějů, lupičů a vrahů, brzy smetly falešný nimbus, v němž se ČSR koupala. Nyní se poznalo, že to byl jen vliv rakouské kultury, který přivedl Čechy na tuto výši kultury, a že odpadnutím jakékoli vazby na západní kulturní okruhy se prodral na povrch nízký, obyčejný, brutální a zvířecí prvek tohoto národa a projevil se v nepopsatelných orgiích nenávisti, masových vraždách, masových krádežích a masovém znásilňování. Vše, co dřímalo na dně české duše jako nízké instinkty, jako méněcennost, zločinný sklon a manická povaha, vše, co se skrývalo za tenkou vrstvou kulturního pokrytectví, vyšlo na povrch před zraky vyděšeného světa.

Národ v amoku?

Událostmi jara 1948, kdy diletanti Beneš a Masaryk prohráli stát ve prospěch Stalinova sluhy Gottwalda, ztratil český národ poslední zbytek vážnosti. Nazývá se sice ještě ČSR, ale prakticky je pobočkou Moskvy.

Věta 16

V Čechách bude žít už jen jeden národ.

a) Nyní měli Češi stav, o který usilovali už 600 let: Čechy Čechům. Národní stát bez menšiny.