Vlastivěda politického okresu Falkenau z roku 1898
(Pokračování) Napsal Hugo Prasse, Mühlacker.
Schönfeld Politická obec, fara i pošta stejného jména.
Město Krásno (Schönfeld) leží v nadmořské výšce 693 m při erární silnici, která vede z Lokte (Elbogen) do okresu Karlovy Vary. Kromě náměstí se zde nacházejí tyto místní části: Hub, Rathhausen, Butterscheibe a Gaunitz. Z veřejných budov je třeba jmenovat: kostel sv. Kateřiny, faru, obě školní budovy, radnici a chudobinec, což byl dříve malý kostelík.
Město čítá 402 domy s 3 174 obyvateli, všichni jsou katolického vyznání. Hlavními obživnými odvětvími obyvatelstva jsou malování porcelánu, tkalcovství, ševcovské a cínařské řemeslo. Z továren tu působí přádelna ovčí vlny a česané příze a malá porcelánka. Vedlejším zaměstnáním většiny domácích je zemědělství a chov dobytka.
Obecná škola má pět tříd a dvě paralelní třídy. Nejstarší záznamy o školství pocházejí z roku 1821. Tehdejší farní škola měla tři třídy. V roce 1821 byla na místě dosavadní zcela zchátralé školní budovy postavena nová budova, v roce 1842 byla zřízena čtvrtá třída. Velký požár roku 1848 zničil i školní budovu, a proto bylo vyučování na 16 týdnů zcela přerušeno. Poté byly v soukromých domech pronajaty dvě místnosti, které sloužily jako učebny, dokud v roce 1852 nebyly pro tento účel určeny dvě místnosti v nově postavené radnici. Vyhořelá školní budova byla znovu postavena teprve 17 let po požáru, v roce 1865. V roce 1870 byla škola rozšířena o paralelní třídu, v roce 1871 o druhou a v roce 1873 o třetí, pro kterou musela být najata místnost. V letech 1877 a 1878 byla postavena nová, druhá školní budova a škola byla přeměněna na pětitřídní obecnou školu se dvěma paralelními třídami.
V obci existují tyto spolky: spořitelní a záloženský spolek, tělocvičný spolek, hasičský spolek, čtenářský spolek, podpůrný spolek nemocných malířů porcelánu a spolek pro nouzové porážky.
Krásno vzniklo z malé osady „Tři lípy", pojmenované po třech mohutných lípách, které prý stály poblíž dnešního chudobince. (Ze dřeva jedné z těchto lip měl být zhotoven mariánský obraz uctívaný v kostele jako zázračný. Dříve přicházela do Krásna k tomuto mariánskému obrazu četná procesí, zejména z Chebska. Dnes putují do Krásna už jen obyvatelé okolních vsí, a to jednou v roce, v neděli po svátku Navštívení Panny Marie. Tato neděle se obecně nazývá „chebská".) Název „Schönfeld" vznikl teprve při rozmachu těžby cínu a snad znamená „krásná hornická pole".
Před asi 500 lety patřilo Krásno se sousedními městy Horní Slavkov (Schlaggenwald) a Čistá (Lauterbach) k panství Petschau, které vlastnil rod „Riesenburků". Kronika uvádí jako zakladatele města dva bratry z tohoto rodu, Slawka a Borssa. Brzy bylo město, stejně jako jeho sousední města, vybaveno zvláštními právy a výsadami. Po Riesenburcích přešlo Krásno s panstvím Petschau do držení pánů z Plavna, purkrabích míšeňských. V roce 1500 postoupil Jindřich IV. z Plavna panství rodu pánů Pflugů z Rabštejna. Z nich se o rozmach hornictví a blaho města zasloužil zejména Hans Pflug. Tak například nechal, aby odstranil panující nedostatek vody, přivést do Krásna potok přicházející z Königswarter Glatze, nazývaný Flößgraben neboli Fluthbach – šlo o pětiletou, namáhavou práci. Stávající horní soud byl rozšířen na soud přísežný a hrdelní. Za jeho synovce Kašpara Pfluga pronikla do města Lutherova nauka a rozšířila se v něm. Kvůli dědičnému držení dolů se Kašpar Pflug dostal do sporu s císařskou vládou, který skončil tím, že Kašpar Pflug byl prohlášen za zbaveného svých statků. Stát je převzal do svého vlastnictví a Krásno bylo spolu se sousedními městy Horní Slavkov a Čistá povýšeno na svobodné královské horní město.
Heimatkunde des politischen Bezirkes Falkenau aus dem Jahre 1898
(Fortsetzung) Von Hugo Prasse, Mühlacker.
Schönfeld
Pol. Gem., Pf. u. Post gl. N.
Die Stadt Schönfeld liegt in einer Seehöhe von 693 m an der Aerarialstraße, die von Elbogen in den Bezirk Karlsbad führt. Namen von Ortstheilen außer dem Marktplatze sind: Hub, Rathhausen, Butterscheibe und Gaunitz. An öffentlichen Gebäuden sind zu nennen: Die Kirche zu Sct.-Katharina, die Pfarrei, die beiden Schulgebäude, das Rathaus und das Armenhaus, eine ehemalige kleine Kirche.
Die Stadt zählt 402 Gebäude, mit 3.174 Einwohnern, sämtlich katholischer Consession. Porzellanmalerei, Weberei, Schuhmacher- und Zinngießergewerbe bilden die Haupterwerbszweige der Bevölkerung. An Fabriken besteht eine Schafwoll- und Kammgarnspinnerei und eine kleine Porzellanfabrik. Ackerbau und Viehzucht bilden eine Nebenbeschäftigung der meisten Hausbesitzer.
Die Volksschule zählt fünf Classen und zwei Parallelclassen. Die ältesten Aufzeichnungen über das Schulwesen datieren aus dem Jahre 1821. Die damalige Pfarrschule zählte drei Classen. Im Jahre 1821 wurde an Stelle des bisherigen ganz baufälligen Schulhauses ein neues Gebäude aufgeführt, 1842 wurde die vierte Classe errichtet. Der große Brand des Jahres 1848 äscherte auch das Schulhaus ein, und infolgedessen wurde der Unterricht durch 16 Wochen ganz unterbrochen. Darnach wurden in Privatgebäuden zwei Zimmer gemietet und dienten als Schulzimmer, bis im Jahre 1852 im neuerbauten Rathhause zwei Locale hiefür bestimmt wurden. Das eingeäscherte Schulhaus wurde erst 17 Jahre nach dem Brande, im Jahre 1865, wieder erbaut. 1870 wurde die Schule in eine Parallelclasse, 1871 um eine zweite und 1873 um eine dritte erweitert, für welch' letzere ein Local gemietet werden mußte. In den Jahren 1877 und 1878 erfolgte der Bau eines neuen, zweiten Schulgebäudes, und die Schule wurde in eine fünfclassige Volksschule mit zwei Parallelclassen umgewandelt.
An Vereinen bestehen im Ort: ein Spar- und Vorschuß-Verein, ein Turn-, ein Feuerwehr-, ein Lese-Verein, ein Krankenunterstützungs-Verein der Porzellanmaler und ein Nothschlachtungs-Verein.
Schönfeld ist aus einer kleinen Ansiedlung, „Drei Linden", entstanden, so benannt nach drei mächtigen Linden, die in der Nähe des jetzigen Armenhauses gestanden sein sollen. (Aus dem Holze einer dieser Linden soll das in der Kirche befindliche, als wunderthätig verehrte Marienbild verfertigt sein. Früher kamen zahlreiche Processionen, namentlich aus dem Egerlande, nach Schönfeld zu diesem Marienbilde. Jetzt wallfahrten nur die Bewohner der umliegenden Dörfer an einem Tage des Jahres, dem Sonntage nach dem Feste Mariä Heimsuchung, nach Schönfeld. Dieser Sonntag wird allgemein „die Egerischen" genannt). Der Name „Schönfeld" entstand erst beim Aufschwunge des Bergbaues auf Zinn und mag „schöne Grubenfelder" bedeuten.
Vor etwa 500 Jahren gehörte Schönfeld mit den Nachbarstädten Schlaggenwald und Lauterbach zur Herrschaft Petschau, die im Besitze der „Riesenburger" sich befand. Zwei Brüder aus diesem Geschlechte, Slawko und Borsso, nennt die Chronik als die Gründer der Stadt. Bald wurde diese, gleich ihren Nachbarstädten, mit besonderen Rechten und Privilegien ausgestattet. Nach den Riesenburgern übergieng Schönfeld mit der Herrschaft Petschau in den Besitz der Herren von Plauen, Burggrafen zu Meißen. Im Jahre 1500 trat Heinrich IV. von Plauen die Herrschaft an das Geschlecht der Herren Pflug von Rabenstein ab. Von diesen machte sich namentlich Hans Pflug um den Aufschwung des Bergbaues und das Wohl der Stadt verdient. So z. B. ließ er, um dem herrschenden Wassermangel zu steuern, den von der Königswarter Glatze kommenden Bach, Flößgraben oder Fluthbach genannt, durch Schönfeld leiten, eine fünfjährige, mühevolle Arbeit. Das bestandene Berggericht wurde zu einem Schwur- und Hochgericht erweitert. Unter seinem Neffen, Kaspar Pflug, fand Luthers Lehre Eingang und Verbreitung in der Stadt. Der erblichen Besitznahme der Bergwerke wegen gerieth Kaspar Pflug in Streit mit der kaiserlichen Regierung, der damit endete, daß Kaspar Pflug seiner Güter für verlustig erklärt wurde. Der Staat nahm Besitz hievon, und Schönfeld wurde gleich den nachbarstädten Schlaggenwald und Lauterbach zur königlichen freien Bergstadt erhoben.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.