Vlastivěda politického okresu Falkenau z roku 1898

(Pokračování) Napsal Hugo Prasse, Mühlacker.

Schönfeld Politická obec, fara i pošta stejného jména.

Město Krásno (Schönfeld) leží v nadmořské výšce 693 m při erární silnici, která vede z Lokte (Elbogen) do okresu Karlovy Vary. Kromě náměstí se zde nacházejí tyto místní části: Hub, Rathhausen, Butterscheibe a Gaunitz. Z veřejných budov je třeba jmenovat: kostel sv. Kateřiny, faru, obě školní budovy, radnici a chudobinec, což byl dříve malý kostelík.

Město čítá 402 domy s 3 174 obyvateli, všichni jsou katolického vyznání. Hlavními obživnými odvětvími obyvatelstva jsou malování porcelánu, tkalcovství, ševcovské a cínařské řemeslo. Z továren tu působí přádelna ovčí vlny a česané příze a malá porcelánka. Vedlejším zaměstnáním většiny domácích je zemědělství a chov dobytka.

Obecná škola má pět tříd a dvě paralelní třídy. Nejstarší záznamy o školství pocházejí z roku 1821. Tehdejší farní škola měla tři třídy. V roce 1821 byla na místě dosavadní zcela zchátralé školní budovy postavena nová budova, v roce 1842 byla zřízena čtvrtá třída. Velký požár roku 1848 zničil i školní budovu, a proto bylo vyučování na 16 týdnů zcela přerušeno. Poté byly v soukromých domech pronajaty dvě místnosti, které sloužily jako učebny, dokud v roce 1852 nebyly pro tento účel určeny dvě místnosti v nově postavené radnici. Vyhořelá školní budova byla znovu postavena teprve 17 let po požáru, v roce 1865. V roce 1870 byla škola rozšířena o paralelní třídu, v roce 1871 o druhou a v roce 1873 o třetí, pro kterou musela být najata místnost. V letech 1877 a 1878 byla postavena nová, druhá školní budova a škola byla přeměněna na pětitřídní obecnou školu se dvěma paralelními třídami.

V obci existují tyto spolky: spořitelní a záloženský spolek, tělocvičný spolek, hasičský spolek, čtenářský spolek, podpůrný spolek nemocných malířů porcelánu a spolek pro nouzové porážky.

Krásno vzniklo z malé osady „Tři lípy", pojmenované po třech mohutných lípách, které prý stály poblíž dnešního chudobince. (Ze dřeva jedné z těchto lip měl být zhotoven mariánský obraz uctívaný v kostele jako zázračný. Dříve přicházela do Krásna k tomuto mariánskému obrazu četná procesí, zejména z Chebska. Dnes putují do Krásna už jen obyvatelé okolních vsí, a to jednou v roce, v neděli po svátku Navštívení Panny Marie. Tato neděle se obecně nazývá „chebská".) Název „Schönfeld" vznikl teprve při rozmachu těžby cínu a snad znamená „krásná hornická pole".

Před asi 500 lety patřilo Krásno se sousedními městy Horní Slavkov (Schlaggenwald) a Čistá (Lauterbach) k panství Petschau, které vlastnil rod „Riesenburků". Kronika uvádí jako zakladatele města dva bratry z tohoto rodu, Slawka a Borssa. Brzy bylo město, stejně jako jeho sousední města, vybaveno zvláštními právy a výsadami. Po Riesenburcích přešlo Krásno s panstvím Petschau do držení pánů z Plavna, purkrabích míšeňských. V roce 1500 postoupil Jindřich IV. z Plavna panství rodu pánů Pflugů z Rabštejna. Z nich se o rozmach hornictví a blaho města zasloužil zejména Hans Pflug. Tak například nechal, aby odstranil panující nedostatek vody, přivést do Krásna potok přicházející z Königswarter Glatze, nazývaný Flößgraben neboli Fluthbach – šlo o pětiletou, namáhavou práci. Stávající horní soud byl rozšířen na soud přísežný a hrdelní. Za jeho synovce Kašpara Pfluga pronikla do města Lutherova nauka a rozšířila se v něm. Kvůli dědičnému držení dolů se Kašpar Pflug dostal do sporu s císařskou vládou, který skončil tím, že Kašpar Pflug byl prohlášen za zbaveného svých statků. Stát je převzal do svého vlastnictví a Krásno bylo spolu se sousedními městy Horní Slavkov a Čistá povýšeno na svobodné královské horní město.