Mé úsilí vyneslo na světlo ze všech vrstev německého i českého obyvatelstva nepřeberné množství zmatených a fantastických opisů proroctví a jen s největší námahou a láskou se mi nakonec podařilo z té změti vytřídit 120 opisů a čtyři tiskoviny v němčině a 30 opisů v češtině, které se přibližně shodovaly s nejstarší mně známou tiskovinou z roku 1660. Většina opisů, které se ke mně dostaly (přes tisíc), obsahovala změť vět od nejrůznějších proroků a nakonec jsem dokázal určit celkem pět různých pramenů, z nichž opisovači skládali domnělá proroctví slepého jinocha.
Byly to: 1. skutečné předpovědi slepého jinocha, 2. předpovědi bavorského lesního proroka Stormbergera, 3. proroctví Michaldy, 4. proroctví Nostradama a 5. proroctví ze Starého zákona.
Zatímco doplňky z pramenů 3 až 5 bylo snadné rozpoznat a oddělit, tvořilo prolnutí obou spřízněných lidových proroků, 1 a 2, téměř neoddělitelný celek.
To, co jsem v tomto spisu zaznamenal, je výsledkem dlouhé řady porovnávání a konfrontací, o němž se domnívám, že se nejvíce blíží originálu.
Zbytečně by tento spis rozšířilo, kdybych k němu přidal i výsledky svého bádání o vzniku podobných předpovědí. Prostému čtenáři by také málo posloužila vysvětlení z oblasti transcendentálního bádání a abstraktní formulace. Čtenáři, jimž je tato knížka určena především — Němci vyhnaní z Čech na základě Postupimi — kladou ze své nouze jasné otázky a očekávají prosté odpovědi.
Toto vydání má také skoncovat s neplechou prodeje méněcenných opisů, které bezohlední opisovači a obchodníci s praktikami vylepšují všelijakými přídavky a laciné sliby a prodávají za velké peníze.
Málokterý Němec z Čech nikdy o slepém jinochovi neslyšel; naopak jsem zjistil, že povědomí o proroctvích bylo mezi Němci v Čechách daleko rozšířenější než mezi Čechy. Mezi Čechy tato proroctví rádi slyšeni nejsou; vypovídají totiž leccos trapného o jejich dějinách v politické rovině. Při svých dotazech jsem se setkal se všemi možnými reakcemi: neznalostí, lhostejností, zvědavostí, účastí, strachem, odmítáním, smíchem i otevřenou nevraživostí. Živě mi však utkvěl výrok jednoho českého učitele z Mělníka, který mi se starostlivým výrazem po dlouhém přátelském rozhovoru na rozloučenou řekl: „…myslím, že dodnes nikdo nechápe dosah těchto proroctví — člověk se brání domyslet jejich poslední důsledek…"
Později, když jsem doprovázel bědné průvody vyhnanců „pohostinnými" německými zeměmi, jsem si na tato slova často musel vzpomenout.
Bavorský lesní prorok Stormberger, jehož předpovědi uvádím v příloze, je třeba hodnotit jen jako napodobitele slepého jinocha, neboť se objevil o 300 let později a jako bezdomovský pastýř přišlý z Čech měl pravděpodobně znalost proroctví slepého jinocha, jak vyplývá z mnoha shodných míst. Přesto však nelze při hodnocení a šíření proroctví slepého jinocha přejít Stormbergera bez povšimnutí, neboť je způsobilý objasnit a doplnit mnohá temná místa slepého jinocha. Kromě toho je pozoruhodný tím, že v mnoha větách prozrazuje vlastní intuitivní postřehy. Jeho rozšíření je téměř stejně velké jako u slepého jinocha, nehledě na to, že bývá s ním bezhlavě míšen a mnozí je považují za jednu a tutéž osobu. Historicky doloženo o existenci a původu slepého jinocha není nic, kromě mnou prostudovaných tiskovin z let 1660, 1700, 1763 a 1768. O jeho původu podávají zprávu obě tiskoviny z let 1763 a 1768, a to první o pastýři slepém od narození(!), druhá o mladém pastýři, který později oslepl.
Meine Bemühungen förderten aus allen Schichten der deutschen und tschechischen Bevölkerung eine Unmenge verworrenster und phantastischer Abschriften der Prophezeiungen zutage und nur mit größter Mühe und Liebe gelang es mir schließlich, aus dem Wust 120 Abschriften und vier Druckwerke in deutscher Sprache sowie 30 Abschriften in tschechischer Sprache zu ermitteln, die ungefähr dem ältesten mir bekannten Druckwerk aus dem Jahre 1660 entsprachen. Die meisten mir zugekommenen Abschriften (weit über 1000) enthielten ein wirres Durcheinander von Sätzen der verschiedensten Propheten und ich konnte später zusammenfassend fünf verschiedene Quellen feststellen, aus denen die Abschreiber die angeblichen Prophezeiungen des blinden Jünglings zusammengestellt hatten.
Es waren dies:
1. die tatsächlichen Vorhersagungen des blinden Jünglings,
2. die Vorhersagungen des bayerischen Waldpropheten Stormberger,
3. die Prophezeiungen der Michalda,
4. die Prophezeiungen Nostradamus und
5. die Prophezeiungen aus dem Alten Testament.
Während die Zusätze aus den Quellen 3 bis 5 leicht zu erkennen und auszusondern waren, bildete die Vermischung der beiden wesensverwandten Volkspropheten 1 und 2 ein fast unzertrennliches Ganzes.
Was ich hiemit in dieser Schrift niedergelegt habe, ist das Ergebnis einer langen Reihe von Vergleichungen und Gegenüberstellungen, von dem ich glaube, daß es dem Original am nächsten kommt.
Es würde diese Schrift unnötig vergrößern, wollte ich auch noch die Ergebnisse meiner Ermittlungen nach der Entstehung solcher Vorhersagungen zufügen. Auch wäre dem einfachen Leser mit Erklärungen aus dem Gebiet der transzendentalen Forschung und mit abstrakten Formulierungen wenig gedient. Die Leser, an die sich das Büchlein hauptsächlich wendet, die durch Potsdam vertriebenen Deutschen aus Böhmen, stellen aus ihrer Not heraus klare Fragen und erwarten einfache Antworten.
Die Veröffentlichung soll auch mit dem Unfug des Verkaufs minderwertiger Abschriften, die von gewissenlosen Abschreibern und Geschäftsmachern mit allen möglichen Zusätzen und billigen Versprechungen verbrämt und für teueres Geld verkauft werden, aufräumen.
Es wird nur wenig Deutsche aus Böhmen geben, welche vom blinden Jüngling nicht wenigstens schon einmal gehört haben; vielmehr konnte ich feststellen, daß die Kenntnis der Prophezeiungen unter den Deutschen in Böhmen weit mehr verbreitet war, als unter den Tschechen. Unter den Tschechen sind diese Prophezeiungen nicht gerne gehört; sagen sie doch auf politischem Gebiet manches Beschämende für ihre Geschichte aus. Ich begegnete bei meinen Umfragen allen möglichen Reaktionen: Unwissen, Gleichgültigkeit, Neugier, Anteilnahme, Furcht, Abwehr, Gelächter und offene Feindseligkeiten. In lebhafter Erinnerung jedoch blieb mir der Ausspruch eines tschechischen Lehrers aus Melnik, welcher mir mit besorgter Miene beim Abschied nach einer langen freundschaftlichen Unterhaltung sagte: „ . . . ich glaube, niemand erfaßt bis heute die Tragweite dieser Prophezeiungen, — es widerstrebt einem, ihre letzte Konsequenz auszudenken . ."
Ich habe später, als ich die Elendszüge der Vertriebenen durch die „gastlichen" deutschen Länder begleitete, oft an diese Worte denken müssen.
Der bayerische Waldprophet Stormberger, dessen Vorhersagungen ich im Anhang bringe, ist nur als Nachahmer des blinden Jünglings zu bewerten, da er 300 Jahre später auftauchte und als heimatloser, aus Böhmen gekommener Hirte wahrscheinlich Kenntnis von den Prophezeiungen des blinden Jünglings hatte, wie aus vielen gleichlautenden Stellen hervorgeht. Immerhin aber kann man bei der Bewertung und Verbreitung der Prophezeiungen des blinden Jünglings nicht achtlos an Stromberger vorbeigehen, da er geeignet ist, viele dunkle Stellen des blinden Jünglings zu erklären und zu ergänzen. Außerdem ist er bemerkenswert, da er in vielen Sätzen eigene intuitive Einsichten verrät. Seine Verbreitung ist fast ebenso groß wie der blinde Jüngling, abgesehen davon, daß er wahllos mit ihm vermischt wird und bei vielen als ein und dieselbe Person gilt. Geschichtlich ist, außer den von mir eingesehenen Druckwerken aus den Jahren 1660, 1700, 1763 und 1768 — über die Existenz und Herkunft des blinden Jünglings, nichts nachweisbar. Über seine Herkunft berichten die beiden Druckwerke 1763 und 1768, und zwar das erstere von einem blind geborenen Hirten (!) das zweite von einem später erblindeten jungen Hirten.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.