Milí krajané!
Jistě už netrpělivě čekáte na zprávu o setkání v našem patronátním městě Auerbach. Sám k tomu už mnoho dodat nemusím, protože oba zpravodajské články v Nordbayerische Nachrichten to popisují dost podrobně. Chtěl bych ale jménem všech krajanů co nejsrdečněji poděkovat panu starostovi Emilu Kreuzerovi za skvělé uspořádání tohoto jubilejního setkání. Prosím ho, aby tlumočil poděkování všem spoluúčinkujícím spolkům, které s námi společně uctily naše zemřelé na hřbitově patronátního města. Všem, kdo se této slavnosti zúčastnili, zůstane nezapomenutelná. Kéž je dopřáno mnoha krajanům prožít i 25. výročí převzetí patronátu, až přijde výzva oslavit tuto událost za pět let.
Přece jen je tu ale i pár trpkých kapek. Trochu jsem si zalistoval v záznamech tehdejšího převzetí patronátu a pomáhá mi i vlastní paměť. Tenkrát v patronátním městě našlo ubytování více než 1100 krajanů. Bylo to úctyhodné číslo a pro všechny, kdo tu dalekou cestu podstoupili, to byla i finanční oběť. Tenkrát mělo jen málokdo vlastní auto a útrapy cesty byly asi podstatně horší, protože ještě neexistovaly dálnice a silnice v takovém stavu, v jakém je dnes potkáváme všude u nás ve spolkové republice. Jízda autobusem z Frankfurtu přes Hanau a Aschaffenburg jen po silnicích nižších tříd – abych jmenoval jen jednu z těch útrap – byla sice velmi zajímavá, ale pro leckterého krajana přece jen obětí. Ale co na tom záleželo, radost ze shledání se sousedy z dřívějška a se starými přáteli to všechno vyvážila.
Jak to vypadá dnes? Skoro se mi zdá, že nám už schází pouto k minulosti, když se na setkáních dívám na stále se zmenšující hlouček z našeho bývalého rodného města. Jistě, smrt vytrhla velkou mezeru. Ani na stáří nesmíme zapomínat. Nejeden starší krajan by do Auerbachu přijel, kdyby ho tam dovezli mladší členové rodiny. Znovu a znovu slýchám: Jak se tam máme dostat, naši mladí lidé pro to nemají pochopení a jen se tam ty dva dny nudí. Tyhle výmluvy se mi nelíbí. Na všech setkáních jsem potkal i hodně mladých lidí, kteří své příbuzné k této jedinečné příležitosti, k příjemnému posezení s milými lidmi, přivezli. Okolí našeho patronátního města nabízí spoustu příjemných věcí a mladí by tam mohli poznat kousek domova víc, než jen z pohledu diskotéky.
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
