⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Zdá se, že Rabensgrün byl již v minulém století školně přiškolen do Horního Slavkova, avšak obyvatelé obce toto právo nevyužívali a drželi si vlastního učitele.
Na základě kroků podniknutých obcí povolil vysoký zemský úřad v roce 1842 zřízení exponované stanice školního pomocníka v Rabensgrünu. Prvním učitelem na nově zřízené škole byl E. Josef Walter, a to až do roku 1851. Počet žáků tehdy, ačkoli byly do školy zapsány i děti z Hasenbühlu (Hasenbühl), zřídka dosahoval 35.
V roce 1864 se začalo se stavbou dnešní školní budovy, která byla vysvěcena 25. listopadu 1865. Stála 3822 zlatých 42 krejcarů. Obec má dobrovolný tělocvičný hasičský sbor, založený v roce 1890.
O původu vsi Rabensgrün nelze uvést nic spolehlivého. Existovala však již v 16. století.
Císař Ferdinand II. dal vesnici Rabensgrün neboli Robisgrün – jak se tehdy jmenovala – do léna Hannsi Gienngnerovi za složených 400 tolarů.
V roce 1584 propůjčila česká komora tuto vesnici Adamu z Mangoldu za hotovou platbu 800 tolarů. V roce 1595 postoupil Mangold část Robisgrünu se svolením císaře Rudolfa za složených 1000 tolarů městské obci Horní Slavkov. Za odvedení dalšího obnosu 2400 tolarů české komoře získal Horní Slavkov celý Robisgrün do léna. V roce 1600 koupil Horní Slavkov vesnici dědičně od císaře Rudolfa II. za 2400 míšeňských kop, čili 3000 zlatých konvenční měny. Císařský kupní list je uložen v hornoslavkovském městském archivu.
Rabensgrün neměl kromě ročního úrbariálního a dědičného pozemkového činže ve výši 115 zlatých 21 krejcarů vídeňské měny žádné jiné dávky ani roboty.
V roce 1791 založil Franz Haberditzl, sedlák v Rabensgrünu čp. 1, společně s několika měšťany a sedláky z Horního Slavkova a okolí v Rabensgrünu, v domě čp. 1, první porcelánku v Čechách. Franz Haberditzl náhodou objevil na sousedních petschauských (bečovských) pozemcích bílou zeminu, kterou pokládal za porcelánovou hlínu. Vzorek z ní zaslal k posouzení a přezkoumání do porcelánky ve Wallendorfu, a jelikož odtud přišlo potvrzení, že se skutečně jedná o kaolinovou zeminu, založil on a asi 30 společníků porcelánku. Poněvadž ale zakladatel v roce 1792 zemřel, podnik se v roce 1793 kvůli nesvárům mezi společníky opět rozpadl.
schon damals eigene Ortsrichter vorhanden, die man aus den Insassen des Dorfes erwählt hatte und die mit der Feder gut umzugehen wußten.
Es scheint, daß Rabensgrün schon im vorigen Jahrhunderte nach Schlaggenwald eingeschult war, aber die Ortsbewohner machten von diesem Rechte keinen Gebrauch, sondern hielten sich selbst einen Lehrer.
Auf Grund eingeleiteter Schritte seitens der Gemeinde genehmigte die hohe Landesstelle im Jahre 1842 die Errichtung einer exponierten Schulgehilfenstation in Rabensgrün. Als erster Lehrer an der neuerrichteten Schule fungierte E. Josef Walter bis zum Jahre 1851. Die Schülerzahl kam damals, obwohl die Kinder vom Hasenbühl eingeschult waren, selten auf 35.
Im Jahre 1864 wurde mit dem Baue des gegenwärtigen Schulhauses begonnen, welches am 25. November 1865 eingeweiht wurde. Dasselbe hatte 3822 fl 42 kr. gekostet. Der Ort besitzt eine im Jahre 1890 gegründete freiwillige Turnfeuerwehr.
Über den Ursprung des Dorfes Rabensgrün kann nichts Zuverlässiges angegeben werden. Doch bestand es schon im 16. Jahrhunderte.
Kaiser Ferdinand II. hat das Dorf Rabensgrün oder Robisgrün — wie es damals hieß — dem Hanns Gienngner für erlegte 400 Thaler zu Lehen gegeben.
Im Jahre 1584 verlieh die böhmische Kammer dieses Dorf dem Adam von Mangold für eine Barzahlung von 800 Thalern. 1595 trat Mangold einen Theil von Robisgrün mit Bewilligung Kaiser Rudolfs gegen erlegte 1000 Thaler an die Stadtgemeinde Schlaggenwald ab. Gegen Entrichtung eines weiteren Betrages von 2400 Thalern an die böhmische Kammer erhielt Schlaggenwald ganz Robisgrün zu Lehen. Im Jahre 1600 kaufte Schlaggenwald das Dorf erblich von Kaiser Rudolf II. um 2400 meißnische Schock oder 3000 fl CMz. Der kaiserliche Kaufbrief liegt im Schlaggenwalder Stadtarchive aufbewahrt.
Rabensgrün hatte außer einem jährlichen Urbarial- und Erbgrundzins von 115 fl 21 kr. W. W. weder Schuldigkeiten noch Roboten zu leisten.
Im Jahre 1791 wurde von Franz Haberditzl, Bauer in Rabensgrün Nr. 1, gemeinsam mit mehreren Bürgern und Bauern von Schlaggenwald und Umgebung in Rabensgrün im Hause Nr. 1 die erste Porzellanfabrik Böhmens ins Leben gerufen. Franz Haberditzl hatte zufällig auf den benachbarten Petschauer Gründen eine weiße Erde entdeckt, welche er für Porzellanerde hielt. Er sandte eine Probe davon an die Wallendörfer Porzellanfabrik zur Ansicht und Prüfung ein, und da man von dort bestätigte, daß es wirklich Kaolinerde sei, so wurde von ihm und etwa 30 Theilnehmern die Porzellanfabrik gegründet. Da aber der Gründer im Jahre 1792 starb, löste sich das Unternehmen zufolge von Uneinigkeit im Jahre 1793 wieder auf.
Milí krajané z Horního Slavkova (Schlaggenwald) ve Vídni!
K velkému letničnímu setkání všech sudetských Němců v roce 1976 ve Vídni chtějí i někteří slavkovští rodáci znovu zavítat do tohoto krásného města. Co takhle společné posezení a popovídání? Pokud by existovala ochota zajistit krajanům možnost ubytování, prosím, dejte mi vědět. Oznámím to pak v příštím Heimatbriefu nebo to zájemcům z řad krajanů sdělím osobně.
RICHARD BRUMMEISSL
Liebe Schlaggenwalder Landsleute in Wien!
Zum großen Pfingsttreffen aller Sudetendeutschen 1976 in Wien wollen einige Schlaggenwalder dieser schönen Stadt wieder einen Besuch abstatten. Wie wäre es mit einem gemeinsamen Plauderstündchen? Sollte die Bereitschaft bestehen, daß es für Landsleute Unterkunftsmöglichkeiten gibt, so bitte ich, es mir mitzuteilen. Ich werde es dann im nächsten Heimatbrief bekanntgeben oder den interessierten Landsleuten persönlich übermitteln.
RICHARD BRUMMEISSL
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.