Po sestupu a zastávce v nedaleké vojenské stanici u místa neštěstí nás horští myslivci pohostili vydatnou polévkou a hostinský se postaral o studený nápoj, který jsme všichni velmi potřebovali. Občerstveni a trochu odpočatí jsme se vydali zpět k našim odstaveným vozům. Tam nás ale čekalo nové překvapení. Čekala na nás policie. Mohli jsme se s klidem postavit, protože Erich si přece povolení opatřil. Po krátké diskusi nás propustili a mohli jsme se vydat na nebezpečnou zpáteční cestu.
Dodnes se mi z toho, když si na to vzpomenu a v duchu si znovu představím ty strmé srázy, do kterých jsme nahlíželi a kolem nichž jsme museli projet, motá hlava. Ale krásný to byl výlet, a místo neštěstí mi zůstane nezapomenutelné. Věřím, že by to tak bylo každému, kdo by tudy jednou projížděl.
Já i má žena se už těšíme na dovolenou v příštím roce a doufáme, že se jí pak budou moci zúčastnit všichni, kteří letos nemohli.
Alfred Endisch, Goldbach
Krajané! Plaťte prosím včas předplatné za „Heimatbrief" </invoke>
Schweiß hat der Gang gekostet. Es war schon für uns ungeübte Bergwanderer und im fortgeschrittenen Alter Stehenden eine große Anstrengung, die wir vorher nicht bedacht hatten. Aber nach 2 1/2 Std. standen wir vor der Gedenktafel, die besagt, daß hier Helmut Häuser mit seiner Begleiterin, die er nicht einmal kannte, sondern die sich ihm an der Soinhütte angeschlossen hatte, verunglückt ist. Für uns war diese Tour nicht ganz ungefährlich. Die Straße war ursprünglich ein Muliweg, auf dem die notwendigsten Bedürfnisse zur Lebenserhaltung transportiert worden waren. Die vielen Windungen und steilen Kehren zu befahren, erfordert ein besonderes Geschick des Fahrers. Der Weg vom Parkort aus war aber nicht besser. Doch es lohnte sich. Wir genossen alle die herrliche Bergluft und die herrliche Berglandschaft.
Nach unserem Abstieg und Einkehren in die in der Nähe des Unfallortes liegende Wehrmachtsstation, versorgten uns die Gebirgsjäger mit einer kräftigen Suppe, und der Hüttenwirt sorgte für einen kühlen Trunk, den wir alle sehr nötig hatten. Frisch gestärkt und etwas ausgeruht traten wir den Rückweg zu unseren abgestellten Fahrzeugen an. Aber da erlebten wir eine neue Überraschung. Die Polizei erwartete uns schon. Wir konnten ihr jedoch ruhig entgegensehen, denn Erich hatte sich ja die Genehmigung eingeholt. Nach kurzer Diskussion waren wir entlassen und konnten die gefährliche Rückfahrt unternehmen.
Mir schwindelt heute noch, wenn ich daran denke und mir die steilen Abhänge im Geiste vorstelle, an denen wir in den Abgrund sahen und vorbei mußten. Aber schön war dieser Ausflug, und unvergessen wird mir die Unglückstelle bleiben. Ich glaube es würde jedem so ergehen, wenn er an dieser Stelle einmal vorbeikommen sollte.
Meine Gattin und ich freuen uns bereits auf den Urlaub im kommenden Jahr, und wir hoffen, daß dann alle daran teilnehmen können, die in diesem Jahr verhindert waren.
Alfred Endisch, Goldbach
Landsleute! Zahlt pünktlich die Bezugsgebühren für den „Heimatbrief"
Materiály k dějinám Horního Slavkova (Schlaggenwald)
Řeholníci pocházející z Horního Slavkova
a) v cisterciáckém klášteře Osek u Duchcova:
Anastasius Georg Kluckhenn narozen 20. 11. 1752, oblečen do řádu 12. 11. 1776 v Oseku, 1782 kněžské svěcení, duchovní správce ve Vtelně a Starém Oseku, zemřel jako senior kláštera 12. 1. 1836.
Anton Johann Edelmann narozen 1650, vstoupil do kláštera v Oseku 1670, tam působil jako kronikář a významný varhaník, později převor, zemřel 27. 12. 1704.
Prokop Joh. Gottfr. Wolf narozen 1686, vstoupil do kláštera v Oseku 1705, zemřel 1747.
Josef Franz Steidl narozen 1. 4. 1747, vstoupil do kláštera v Oseku 1769, zemřel 20. 3. 1825.
b) v premonstrátském klášteře Schlägl (Horní Rakousy):
Friedrich Simon Dierbacher vstoupil do řádu 11. 1. 1646, farář v Ulrichsbergu (Horní Rakousy, 1656), ve Friedbergu (1672/86), v Haslachu (1686/99), zemřel 7. 3. 1702 ve Schläglu.
Uspořádaný a zlepšený horní řád zinkových dolů hornického města Slavkova, Krásna a Louchova i k nim náležejících pohoří. Zwickau, Wolfgang Meyerpeck, 1548 (faksimile: Praha 1930). 22 nečíslovaných listů s erbem na titulní straně, celostránkovým dřevořezem na rubu a viněta na konci (obě zobrazují výjevy z hornické práce). Kožená vazba napodobující dobovou vazbu, na deskách erb Ferdinanda I. Formát 4°.
(K tomuto pramenu poznání sociálního a kulturního života 16. století viz Weizsäcker: Sächs. Bergrecht in Böhmen, 1930.)
Materialien zur Geschichte Schlaggenwald
Ordensgeistliche aus Schlaggenwald
a) im Zisterzienserstift Ossegg b. Dux:
Anastasius Georg Kluckhenn
geb. 20. 11. 1752, 12. 11. 1776 in Ossegg eingekleidet, 1782 Priesterweihe, Seelsorger in Wteln u. Alt-Ossegg, starb als Senior des Stiftes 12. 1. 1836
Anton Johann Edelmann
geb. 1650, 1670 in Ossegg eingetreten, dort Chronist, bedeutender Organist, Prior, gest. 27. 12. 1704
Prokop Joh. Gottfr. Wolf
geb. 1686, 1705 in Ossegg eingetreten, gest. 1747
Josef Franz Steidl
geb. 1. 4. 1747, 1769 in Ossegg eingetr., gest. 20. 3. 1825
b) im Prämonstratenserstift Schlägl (Oberösterreich):
Friedrich Simon Dierbacher
eingetreten am 11. 1. 1646, Pfarrer in Ulrichsberg (OÖ) (1656), Friedberg (1672/86), Haslach (1686/99), gest. 7. 3. 1702 in Schlägl.
Geordnete (!) und gebesserte Zinbergwercks Ordnung der Bergstedt Schlackenwalden, Schönfelden, Lautterbach sampt derselben zugehörigen gepirgen. Zwickau, Wolfgang Meyerpeck, 1548 (Faksimiledruck: Prag 1930). 22 unn. Bll. mit Wappen auf dem Titel, ganzseitigem Holzschnitt auf der Rückseite und Vignette am Schluss (bei des Szenen aus der Arbeit des Bergmanns) Ldrbd. einem zeitgenössischen nachgebildet, mit dem Wappen Ferdinands I. auf dem Deckel. 4to.
(Zu dieser Quelle sozialen und kulturellen Lebens im 16. Jhdt. siehe Weizsäcker: Sächs. Bergrecht in Böhmen, 1930).
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.