Věž z žuly na pevné půdě – vzpomínky na Krudum a mládí v Horním Slavkově
„Koho život vyvede z domova a z otcovského domu, ten musí venku zezlobit, pokud si v cizině nezřídí svůj kus domova, byť by to byl jen obrázek nebo skříňka s věcmi z otcovského domu. To musí být stanice, která přijímá neviditelné zdroje síly domova a předává je dál do srdce vzdáleného od domova."
„Buď dík, milý Bože, pane lesů a hor, žes mi dal živýma očima znovu spatřit domov, který v dálce často a často vídám ve snu i v bdění a jehož milý obraz ať se mi ještě jednou zjeví, až začne přicházet velké šero a noc!"
Andreas Kempf (1865–1929)
[obr] Hornoslavkovský hřbitov (dnes) – vstup do horní části
věta pokračuje na dalším listu ⟶
list 7 z 32
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.