Schlaggenwälder Heimatbrief — Folge 144
/ 32
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 7
Věž z žuly na pevné půdě – vzpomínky na Krudum a mládí v Horním Slavkově

„Koho život vyvede z domova a z otcovského domu, ten musí venku zezlobit, pokud si v cizině nezřídí svůj kus domova, byť by to byl jen obrázek nebo skříňka s věcmi z otcovského domu. To musí být stanice, která přijímá neviditelné zdroje síly domova a předává je dál do srdce vzdáleného od domova."

„Buď dík, milý Bože, pane lesů a hor, žes mi dal živýma očima znovu spatřit domov, který v dálce často a často vídám ve snu i v bdění a jehož milý obraz ať se mi ještě jednou zjeví, až začne přicházet velké šero a noc!"

Andreas Kempf (1865–1929)

[obr] Hornoslavkovský hřbitov (dnes) – vstup do horní části

původní znění

Wen das Leben aus Heimat und Vaterhaus hinausführt, der muß draußen schlecht werden, wenn er sich nicht in der Fremde eine Heimatecke einrichtet und sei es auch nur ein Bildchen oder ein Schrein mit Sachen aus dem Vaterhause. Das muß die Station sein, welche die unsichtbaren Kraftquellen der Heimat aufnimmt und in das heimatferne Herz weiterleitet."

„Habe Dank, lieber Herrgott, du Herr der Wälder und Berge, daß du mich mit lebendem Auge in die Heimat wieder schauen ließest, die ich in weiter Ferne oft und oft sehe im Träumen und im Wachen und deren liebliches Bild mir dereinst noch erscheinen möge, wenn die große Dämmerung und Nacht anheben will!"

Andreas Kempf (1865-1929)

[obr] Der Schlaggenwalder Friedhof (heute) — Aufgang zum oberen Teil

věta pokračuje na dalším listu ⟶

list 7 z 32
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.